Indie: Geneticky upravené osivo, zemědělská produktivita a politický podvod

Arun Shrivastava

11.4.2013 Komentáře Témata: Genetické inženýrství, Indie 3600 slov

Odporný a lstivý král Sisyfos, jak říká řecký mýtus, tvrdil, že je chytrý jako bůh. Zeus jako chytřejší ho potrestal tím, že musel valit kámen na vrcholek hory a vždy sledovat, jak se skutálí zpět dolů.

Protože premiér Man Mohan Singh a jeho ministr zemědělství Sharad Pawar také věří, že jsou chytřejší než bůh, zaslouží si stejný sisyfovský trest.

Man Mohan a Sharad Pawar prosazovali svoji pseudo-vědeckou vizi růstu produktivity pomocí genetické revoluce založené na geneticky vytvořeném osivu (1). Jejich víra v Monsanto vytvořila nové evangelium podobné tomu, které mají všichni náboženští fundamentalisté. Oba potřebují vzdělat v agronomii a řízení potravního řetězce, ale problémem je, že neosvícená mysl vzdělána být nemůže.

Mimo pár čestných vyjímek většina vědců zemědělského sektoru, pod kletbou šarlatánů jako Mankombu Sambasivan Swaminathan (2), také věří, že naši farmáři jsou nevědečtí, primitivní a musí přijmout „moderní technologii“.

Gangsteři, kteří protlačili zkrachovalou Zelenou revoluci, nyní protlačují technologické nápravy zkrachovalé Genetické revoluce. Odmítají jakékoliv důkazy založené na vědě, které podkopávají jejich víru v nové evangelium. Zdrogovaní opiátem Monsanta si zvolili rituálně pokleknout před eugeniky, globálním chemickým, potravinářským a osivovým kartelem, kteří z potravin udělali zbraň. Bez objektivního posouzení tradičního indického zemědělství nadále diskreditují indické farmáře, stejně jak to činili staří kolonialisté. Pokud by indické zemědělské praktiky „stagnovaly po staletí“ a způsobily hlad, podvýživu a chudobu, byli by předci těchto vědců mrtví.

Historické trendy a současný stav věcí

Ačkoliv Indie má tisíce rukopisů o řízení zemědělství, počínaje z dob Rig véd (8,000-6,000 př.n.l.) po Arthshastra (kolem 320 př.n.l.), až po období středověku, britští kolonialisté se spoléhali více na anekdoty potulných pseudo-vědců bez skutečného pochopení praktik péče o půdu. Neukojitelný hlad Británie po potravinách pro nekonečné války si vyžadoval kradení přebytků Indie; za peníze byla ta nejlepší půda použita pro pěstování opia a indiga. Po desetiletích výzkumu a zkouškách v terénu, které začaly v r. 1905, sir Albert Howard došel k závěru, že s indickými farmáři nic špatně není a že péče o organickou plodnost půdy je to nejlepší. Jeho podpora organickým metodám nebyla luddistickým romantismem, ale vědou založenou na odmítání udržování plodnosti půdy pomocí neorganických chemikálií, i přes zisky ve výnosech na západě, uvedeným v tabulce 1 (3).

Tabulka 1 Průměrný výnos u pšenice v hlavních pěstitelských oblastech v r. 1890

Země Indie Británie Francie Německo Rusko Kanada USA Austrálie
Kg na hektar 648 1814,4 1101,6 1166,4 583,2 907,2 810 712,8

Průměrný výnos v hlavních pěstitelských oblastech Evropy silně zaostával za výnosem ve středním Uttar Pradéši a rovinách Gangy, kde farmáři měli v r. 1890 z hektaru v průměru 56 bušlů (3,628 kg) – přesně dvojnásobek výnosu v Británii – bez anorganických hnojiv. Výnosy ve všech západních zemích byly oproti nejlepším pěstitelským oblastem v Indii méně než poloviční. Britské záznamy (1760-64) ukazují, že v oblasti Chengalpattu vesnice dosahovaly pravidelně u rýže výnosu 12 tun na hektar (4). Nebylo snad primárním úkolem agronomů studovat tyto záznamy a napodobovat metody, které se vyvíjely tisíce let a které vedly sira Howarda k závěru, že tyto metody jsou „pravěké, jako prérie a oceány“?

A jaké výnosy dosáhl Swaminathan a jeho gang? Desetiletý nárůst výnosů u brambor, rýže a pšenice, s r. 1961 jako základem, z databáze OSN-FAO je uveden v tabulce 2. Technologie Zelené revoluce byly v Indii a Číně zavedeny ve velkém během 60. let, kdy západní země měly více než šedesátileté zkušenosti. V r. 1961 měla Indie také poměrně rozsáhlá výzkumná zařízení a dosáhla u výnosů brambor, rýže a pšenice nárůstu o 313%, 229% resp. 351% (5). Tento nárůst výnosů je třeba poměřovat proti „efektu rozředění živin“ známému od 80. let; zvýšení výnosů bylo dosaženo za obrovských sociálních nákladů plynoucích z potravin chudých na živiny (6). Některá zjištění v tabulce 1 a 2 dají dohromady toto:

Tabulka 2 Výnosy v hlavních pěstitelských oblastech (tuny/hektar)

Brambory 1961 1971 1981 1991 2001 2011 % nárůst
Austrálie 12,33 20,05 24,24 28,54 32,55 35,09 285%
Čína 9,92 10,48 10,28 10,57 13,68 16,28 164%
Indie 7,25 9,98 13,21 16,25 18,36 22,72 313%
Británie 22,48 28,90 32,31 35,41 40,30 41,88 186%
USA 22,20 25,60 30,82 34,06 40,18 42,17 190%
Rýže 1961 1971 1981 1991 2001 2011 % nárůst
Austrálie 5,90 7,39 7,17 8,84 9,28 9,54 162%
Čína 2,08 3,31 4,33 5,62 6,15 6,69 322%
Indie 1,54 1,71 1,96 2,63 3,12 3,53 229%
USA 3,82 5,29 5,40 6,42 7,28 7,92 207%
Pšenice 1961 1971 1981 1991 2001 2011 % nárůst
Austrálie 1,13 1,21 1,38 1,47 2,11 2,03 180%
Čína 0,56 1,27 2,11 3,10 3,81 4,84 865%
Německo 2,86 4,42 4,88 6,77 7,88 7,02 245%
Indie 0,85 1,31 1,63 2,28 2,71 2,99 351%
Británie 3,54 4,39 5,84 7,25 7,08 7,75 219%
USA 1,61 2,28 2,32 2,30 2,70 2,94 183%

Zatímco výnos u rýže v Indii se od r. 1961 více než zdvojnásobil, byl daleko pod výnosy Austrálie, USA a Číny, navzdory tomu, že rýže je nejdůležitější indická obilovina a zaměřují se na ni agronomové;

Austrálie vykazuje konzistentně nejnižší výnos u pšenice mezi šesti zeměmi od r. 1971. Výnos Indie je srovnatelný s výnosem USA a Číny; Británie a Německo překonávají USA;

Navzdory srovnatelně nízkému výnosu jsou jak USA, tak Austrálie hlavními vývozci pšenice, což znamená, že v podstatě produkují pro globální trh; USA jsou hlavním vývozcem rýže z geopolitických důvodů;

Indie dosáhla 313% nárůstu u výnosu brambor a Čína 164%, ale obě země silně zaostávají za USA, Británií a Austrálií.

Výnosy v Indii u těchto tří hlavních plodin byly v porovnání s Čínou, Británií, USA a Austrálií nejnižší, s výjimkou pšenice.

Dále lze poznamenat

Průměrný výnos u pšenice v Indii v r. 2011 byl výrazně níže, než výnos na jejích nejlepších půdách v r. 1890. Zvýšení výnosu pšenice bylo předmětem snahy indických vědců, z čehož plyne, že konzistentně šidili farmáře a plýtvali veřejnými penězi, aniž by vykázali nějaké výsledky;

Průměrný výnos u rýže v Indii ve výši 3,53 tun se ani zdaleka neblíží 12 tunám na hektar v 18. století, v deštné oblasti Chengalpattu; dokonce i Austrálie se svými 9,54 tunami a USA s 7,92 tunami nedosáhly minulých výnosů Indie. USA dosáhly přes pět tun v r. 1971, kdy nebyla geneticky upravená osiva k dispozici.

Zatímco nevýkonní vědci žili z veřejných peněz, indičtí farmáři nadále živili národ. Mnoho radikálních farmářů dosáhlo rekordních průlomových výnosů na středně dobrých půdách a mnoho okrajových farmářů z hor dosáhlo obrovské úrody, přesto však nejsou jejich inovace během národního plánování ani probírány, ani řádně studovány. Tabulka 3 je krátkým shrnutím současných výnosů, které by měl svět znát (7).

Tabulka 3 Rekordní výnosy díky radikálním zemědělským technikám farmářů (v tunách)

Plodina Výnos/hektar Kde v Indii Produkční systém Poznámka (WR=světový rekord)
Rýže (mokrá) 22,4 Nalanda, Bihar SRI* WR**
Pšenice 13,5 Nalanda SWI WR 15,6 tun Nový Zéland
Brambory 72,9 Nalanda, Bihar SCI WR**
Cibule 66,0 Nalanda, Bihar SCI WR 67 tun Korea
Hořčice 3,0 Gaya, Bihar SCI Trojnásobný nárůst výnosu
Proso 6,25 Jharkhand SCI Zřejmě rekordní výnos
Kukuřice 3,5 Horský farmář (Indie) SCI 60-75% nárůst výnosu
Kurkuma 1-1,5 Himachal, Pradéš Přírodní Průměrný výnos

Zdroj: Výše uvedené údaje o výnosech byly sestaveny mojí výzkumnou institucí projitím zveřejněných a ověřených údajů z různých částí Indie. Zkratky jako SRI, SWI a SCI znamenají Systém rýže, pšenice a intenzifikace úrody, resp. bez chemikálií. **Podle okresního zemědělského úředníka okresu Nalanda v Biharu, výnosy byly potvrzeny Indickou radou pro zemědělský výzkum, ministerstvem zemědělství, indickou vládou.

Když Albert Howard přišel v r. 1905 do Indie, jeho prvním zjištěním bylo, že indičtí agronomové se chovají jako byrokrati. V r. 2013 je pravdou, že indičtí byrokrati se chovají jako „všeznalci“ a vědci se chovají jako malicherní byrokrati. Ani Zelená, ani Genetická revoluce a jejich technologie nesrovnaly výnosy s výnosy indických farmářů 18. a 19. století u rýže a pšenice, a nakonec ani u jakékoliv potravinářské plodiny.

Nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz se setkává s farmáři z Nalanda

Nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz je nazval „vědci“. Setkal se s farmáři ve vesnici Sohdih, kde 2,000 farmářů pěstuje zeleninu, a byl udiven, že tito farmáři „prosperovali za používání tradičních metod zemědělství… a měli rovněž vysoké výnosy“ (8). Stiglitz se také setkal s Rakeshem Kumarem (mobil 92343 37 444), jedním z tisíce lidí, kteří v letech 2008-9 přijali metodu SCI. Na své 2 akrové farmě vytvořil Rakesh u brambor nový světový rekord ve výši 72,9 tun. Jeho výnos u cibule ve výši 66 tun na hektar se blížil světovému rekordu 67 tun vytvořenému korejskými farmáři. Navíc ze svých zhruba 4080 čtverečních stop (0,037 hektaru) dostal dalších 7 až 10 tun zeleniny. Tyto výnosy každou sezónu rostly. Další farmář, Sumant Kumar, o kterém se toho již mnoho napsalo, vytvořil nový světový rekord u rýže paddy ve výši 22,4 tun. Jejich hlavním problémem nyní je nedostatek vědeckých skladů. Francouzská společnost ECOCERT osvědčila, že produkty jsou organické.

Okresní zemědělský úředník (DAO, mobil 94318 18731) říká, že od r. 2008 přijalo metodu SCI asi 25 až 30 tisíc farmářů a že jde o „provozní výnosy“ ne o „skutečné výnosy“. Mojí první otázkou na něj bylo, jak se výnosy měří. Řekl, že pokud je parcela menší než jeden akr (0,4 hektaru), pak je ze středu parcely o ploše 50 metrů čtverečních odebrán jeden vzorek, tento výnos je zvážen, aby se vypočetl hektarový ekvivalent. Pokud je rozloha farmy větší, než jeden akr, odebírají se tři vzorky. Většina farmářů v Biharu je malých nebo okrajových, s méně než dvěma hektary (9). DAO mi také řekl, že zemědělští pracovníci jsou přeškolováni vládou u setí, péče o půdu a sklízení. Farmáři oživili tradiční zelené hnojení založené na „Dhaincha“ (10) a kravské mrvě a kompostují, aby udrželi živiny v půdě na optimální úrovni. To je jeden z příkladů toho, co může zemědělství dosáhnout s trochou snahy.

Klíčovým je, že tito malí farmáři produkují zhruba 30-35 tun potravinových zrnin na hektar ročně, pokud se berou v úvahu jen dvě úrody rýže a pšenice. Indičtí farmáři přesto opět ukázali, že „maximální udržitelná hranice výnosů“ (MSTY), což je dlouhodobý průměr za proměnlivých klimatických podmínek, bez zelených nebo genetických výběrčích výpalného, je reálná.

V 60. letech 18. století produkovali indičtí farmáři přes jednu tunu potravin na hlavu. Stoupenci Zelené revoluce dosáhli 200 kilogramů na hlavu, které britští kolonialisté v 80. letech 19. století definovali jako minimum, nutné k zabránění smrti hladem. Vynucuje indický premiér minimální úroveň pro zabránění smrti hladem britské koloniální strategie, což potvrzuje jeho hlavní asistent Montek Singh Ahluwalia z Plánovací komise, který upravuje minimální úroveň na bochník chleba?

Půda je duší nekonečného života: věda stojící za minimálním množstvím nutných živin

Již v 80. letech, při vyhodnocování úspěchů Zelené revoluce, dr. Prabhakaran Nair přišel s výrazem „živinový nárazníkový polštář“, což byl důležitý koncept, který kombinoval vědu o půdě s životem rostlin. Problémem s většinou vědců bylo, že buď pracovali s půdou, nebo s rostlinami, izolovaně, a byl to dr. Nair, kdo přišel s nápadem zkombinovat tyto dvě oblasti, což vedlo k revolučnímu konceptu (11). Podle něj si rostliny vybírají veškeré potřebné živiny. To znamená, že půda – médium, které podporuje život rostlin – musí obsahovat všechny živiny v optimálním poměru. Protože konzumace živin rostlinami dostupné živiny spotřebuje, je úkolem farmářů zajistit optimální živinovou polštářovou úroveň. To je v podstatě koncept živinového nárazníkového polštáře a je to důvod, proč tvrdil, že „půda je duší nekonečného života“. Vědecké vysvětlení původního indického zemědělského systému dr. Naira by, stejně jako vysvětlení sira Alberta Howarda o padesát let dříve, zajistilo bohatou výživnou potravu pro všechny a po celou dobu. Nicméně jejich cenný příspěvek ke zdraví půdy a vědeckému vysvětlení půdy coby duše nekonečného života byl ignorován, zatímco bezpáteřní vědátoři ničili zdraví půdy, vodní život, podzemní zásobníky vody, zdraví lidí a zdraví planety.

Produktivita je nepřímo úměrná plýtvavosti

Plýtvavost je důležitým konceptem v teorii systémů, což v podstatě znamená, že systémová produktivita by měla zohlednit plýtvavost, aby se získala čistá produktivita. Pokud farmář vyprodukuje 4,000 kg rýže na hektar každou sezónu, je jeho produktivita zaznamenána jako 4,000 kg/hektar. Nicméně pokud je čistá dostupnost/použitelnost pro spotřebitele pouhých 2,000 kg, činí čistá systémová produktivita 50% a plýtvavost je také 50%. K plýtvání dochází při sklizni, přepravě, uskladnění, zpracování a dodávání maloobchodním řetězcům jako Wal-Mart. Asi 15% se vyplýtvá v domácnostech, převážně v důsledku reklamních triků vybízejících lidi koupit si více, než kolik potřebují. Proto od doby, kdy farmář prodá svoji produkci na trhu, až do chvíle, kdy se dostane ke konečnému spotřebiteli, je nutné znát v každém bodě hodnotového řetězce velikost plýtvání, aby bylo možné odhadnout čistou produktivitu.

A proto je systémová produktivita nepřímo úměrná plýtvavosti. Každý farmář si uschovává určité množství potravin pro vlastní potřebu a přebytky prodává na místním velkoobchodním trhu. Pak role farmáře končí. Vyprodukoval, co mohl; zbytek je na sektoru veřejné nebo soukromé dopravy, překládce a uskladňování. Indická vláda v tomto od r. 1947 konzistentně selhávala, navzdory skvělému výzkumu založenému na doporučeních indických ekonomů a statistiků v r. 1946, že indičtí farmáři potřebují vědecké uskladňovací zařízení, se systémem ochrany před tržními manipulacemi (12).

Vláda odhaduje v Indii ztráty po sklizni asi na 20% u obilovin a na 40% u zahradnických plodin. Ministerstvo potravinářského a zpracovatelského průmyslu (MoFPI) odhaduje, že po sklizni je vyplýtváno potravin za 580 miliard rupií, ale mylně si myslí, že „zpracovatelský průmysl“ může plýtvání snížit. Pokud by to byla pravda, tvořily by standardy USA a Británie“ (13).

Nedávná zpráva z Británie uvádí, že v této plýtvavé zemi je po sklizni vyplýtváno 50% potravin vyprodukovaných farmáři, a kontinentální Evropa je plýtvavá téměř stejně. Před několika lety jeden americký vědec vypočítal, že jen Británie a USA vyplýtvají každý rok potraviny za více než 5,5 bilionu rupií (14). Čína vyplýtvá ročně potraviny v hodnotě 176 miliard rupií, přičemž 128 milionů Číňanů zůstává o hladu (15). Odhady globálního plýtvání nejsou známy, protože údaje o plýtvání nejsou pečlivě shromažďovány. Ironií je, že bohatší země jsou plýtvavější, a, jak říkají někteří analytici, „západní země nemají žádnou kulturu respektu k jídlu“, a platí to i pro bohaté v Číně i Indii. Máme pak vinit farmáře, že ho nevyprodukuje dostatek?

Lži o biotechnologiích zemědělského průmyslu

Internetová stránka biotechnologického průmyslu (16) uvádí podvodné tvrzení, že „biotechnologie může svět uzdravit, pohánět a nakrmit“. Dvacet let povinného a notorického lhaní bylo odhaleno, když dr. Doug Gurian-Sherman řekl: „Transgenové k herbicidům tolerantní sojové boby a pšenice operační výnosy nezvýšily.“ (17)

Rostlinný patolog dr. Don Huber varoval, že používání glyfosátu, smrtelného herbicidu, avšak klíčového pro geneticky vytvořené rostliny, může „výrazně zvýšit závažnost různých nemocí rostlin, zlikvidovat obranu rostlin před patogeny a nemocemi, a umrtvit půdu a učinit živiny pro rostliny nedostupnými“ (18).

V rozhovoru dr. Huber dále uvedl, že „mikroživiny, jako mangan, měď, draslík, železo, hořčík, vápník a zinek, jsou pro lidské zdraví klíčové. Jejich dostupnost může být snížena glyfosátem; minerálních živin je v glyfosátem ošetřených rostlinách méně. Jsme svědky poklesu výživové kvality (potravinářských plodin)“.

Před lety dr. Nair varoval, že „cizí gen v rostlině může negativně ovlivnit koncentraci specifických živin v jejích kořenech, a je to právě koncentrace specifických živin na povrchu kořenů, co v procesu jejich přijímání rozhoduje“. Tento cizí gen v podstatě narušuje přijímání živin, a protože kořeny rostlin a půdní flóra a fauna mají symbiotický vztah, GMO rostliny a glyfosát živou půdu zabíjí. Dr. Huber vysvětlil, že sterilitu a potraty u zvířat způsobuje geneticky upravené krmivo a potrava (19).

Řízená globalisty-korporatisty-eugeniky je zemědělská biotechnologie svojí podstatou vojenskou agendou Monsanto a jejích kompliců, americké vlády, amerického ministerstva obrany, USAID, upíří Nadace Billa a Mellindy Gatesových (BMGF) a Fordovy a Rockefellerovy nadace, s cílem zničit a ovládnout světový systém s potravinami. Sebevraždu spáchalo již nejméně 300,000 farmářů a v jejich hledáčku je v Indii 148 milionů členů farmářských rodin (20). Obilnice Punjab a Haryana jsou nyní mrtvými zónami se stagnujícími výnosy, rostoucími náklady, přetíženými přírodními zdroji, otrávenou půdou a umírajícími farmáři. Zprávy o sebevraždách farmářů přichází ze všech částí Indie a z mnoha částí světa.

Svět nepotřebuje „moderní technologie“ s jedovatými pesticidy, destruktivními hnojivy a patentovanými GMO osivy, která se nemohou výnosy rovnat výnosům v Indii z r. 1890, či dokonce ani z r. 1760. Moderní technologie v podstatě zničila živiny v běžných potravinách. Neschopný vytvořit jakýkoliv standard u výnosu či výživy u jakékoliv plodiny je to jen šílený pomatený průmysl.

Historicky indičtí farmáři ukázali světu, že veškeré potraviny, které jsou potřeba, lze pěstovat udržitelně, a čestní vědci vysvětlili, že to lze dělat trvale! Život pramení v půdě a půda podporuje všechny živé organismy na Zemi; rostliny přenáší půdní živiny ostatním živým bytostem. Farmáři nás udržují naživu a podpírají nebesa; jen oni mají řešení na hlad a podvýživu.

Poznámky:

  1. Premiér Man Mohan Singh a ministr zemědělství Sharad Pawar vnucují Indii agrobiotechnologie, navzdory jednomyslnému odmítání ze strany členů Stálého výboru pro zemědělství v parlamentu. Úplná zpráva zde: http://164.100.47.134/lsscommittee/Agriculture/GM_Report.pdf
  2. Mankombu Sambasivan Swaminathan, alias MS Swaminathan, mi připomíná příběh z r. 1978 „Lidožrout z Manatu“, ve kterém se popisuje, jak jeden zločinný statkář z Biharu týral Dality, kteří pracovali na jeho půdě. Mankombu je lidožroutem upřímných vědců.
  3. Indické zemědělství před modernizací; Středisko pro politický výzkum; Chennai; cpsindia.org
  4. Údaje pochází ze záznamů ministerstva pro daně, zemědělství a obchod, nashromážděných pro daňové účely britské indické vlády.
  5. Indie – kdysi plodná: Záznamy odhalují, že britské plány snížily úrodu a zlikvidovali domácí systém blahobytu. http://www.infinityfoundation.com/mandala/t_es/t_es_crops_frameset.htm
  6. Je třeba poznamenat, že mnoho odrůd rýže posbíraných vynikajícím expertem na rýži dr. Richharia dávalo 8-9 tun na hektar. Tyto klíčkové plazmy byly ukradeny Syngentou.
  7. Databáze FAO, 2013
  8. www.nutrition411.com
  9. www.nutrition411.com
  10. Toto shnutí je založeno na různých zprávách, které se objevily v národní a mezinárodních médiích. Výzkumníci by také měli uvádět klíčovou publikaci „Potraviny pro všechny“ vydanou Střediskem pro politické studie, Chennai, která je kompilací diskusí předních indických vůdců.
  11. Joseph Stiglitz byl v Patna, hlavním městě státu Bihar, v lednu 2013. Navštívil věsnice, ve kterých bylo dosaženo světových rekordů. Viz zde: articles.timesofindia.indiatimes.com
  12. Podle mého názoru je tato vzorkovnice neadekvátní, neboť pravděpodobnost odchylek je vysoká. Ideálně by z parcely velikosti jednoho hektaru měly být odebírány vzorky z plochy asi 0,4 hektaru, tak, že by byla parcela rozdělena do mřížky 10x10 metrů a pak by byly náhodně zvoleny parcely o celkové ploše 0,4 hektaru, obzvláště proto, že jde o systém založený na integraci tradičního spravování půdy a spravování založeného na kompostu. Rovněž okraje parcel jsou často vystaveny lidskému provozu. Hlavní výhrada čínského profesora Yuana Longpinga je u metodu vážení, což je pochopitelné. Viz zde: „Inndická rýžová revoluce: Čínský vědec zpochybňuje masivní sklizně“; Guardian, 23. února 2013, http://www.guardian.co.uk/world/2013/feb/23/india-rice-revolution-questioned
  13.  Dhaincha je plodina tradičně používaná k zelenému hnojení, spolu s rotací plodin. Zelené hnojení, používání kravské mrvy a rotace plodin byly používány po staletí.
  14. Dokument dr. K. Prabhakarana Nair byl předložen Mezinárodnímu kolokviu výžiovy rostlin v Montpellier ve Francii v r. 1984, kdy byl následně pozván do Národní vědecké nadace belgické Královské společnosti.
  15. Většina vlád států a vláda Indie nerozšířila vědecká skladovací zařízení v souladu s nárůstem produktivity. V důsledku toho se plýtvavost u obilovin stala obrovským problémem. Za tímto vším existuje další hluboká zločinná konspirace. Část „odpadu“ ve sktečnosti neexistuje; je převáděn vývozcům pod úrovní nákladů.
  16. To je ze zprávy Rabo India Finance Private Limited pro MoFPI; 2005; http://mofpi.nic.in/images/volume1.pdf
  17. http://england.lovefoodhatewaste.com/content/about-food-waste-1
  18. Globální ztráty potravin a potravinové plýtvání; Jenny Gustavsson, Christel Cedeberg, Ulf Sonesson, Robert van Otterdijk, Alexande Meybeck; FAO, 2011
  19. http://www.bio.org/node/517
  20. Neschopnost výnosů; Vyhodnocení výkonnosti GMO plodin; Unie zainteresovaných vědců, duben 2009
  21. http://www.non-gmoreport.com/articles/may10/consequenceso_widespread_glyphosate_use.php
  22. The Organic & Non-GMO Report, květen 2010; www.non-gmoreport.com
  23. Varování dr. Hubera, zde: http://action.fooddemocracynow.org/sign/dr_hubers_warning/
  24. Na setkání na ministerstvu vedení Seed MNC řeklo, že potřebují 1 milion farmářů; když jim indičtí úředníci připomněli, že v Indii je 149 milionů členů farmářských rodin, ředitelé řekli: „Ti jsou váš problém“. Tento mentálně pomatený premiré MM Singh chce 1 milion farmářů a 148 milionů jich chce zničit, a 27. února 2013 řekl, že Indie musí zapomenout na ochranu přírodních zdrojů, pokud „máme dosáhnout 8% růstu“.
India: Genetically Modified Seeds, Agricultural Productivity and Political Fraud vyšel 24. března na Global Research. Překlad Zvědavec.
Známka 1.1 (hodnotilo 57)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Články s podobnou tématikou

Káva pro Zvědavce

32

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc listopad přispělo 82 čtenářů částkou 9 541 korun, což je 32 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

17. listopad - panoptikum na Václaváku financoval Soros, oligarchové Tomáš a Karel Janečkovi a jejich kámoš Winkler18.11.17 12:00 Česká republika 0

17. litopad - varování před "diktaturou referend" 18.11.17 11:33 Česká republika 0

Dohoda KGB a CIA. Dělení majetku a moci. Schůzka Havla a Sorose v roce 1986 na ambasádě USA v Praze17.11.17 15:08 Česká republika 1

Neatraktivní ženy si stěžují, že je nikdo sexuálně neobtěžoval. Rozjely kampaň Why not me17.11.17 11:13 Neurčeno 5

Lana Lokteff - Proč nechci být menšinou16.11.17 21:33 Neurčeno 4

Šašek Hradílek vydírá Zemana hladovkou16.11.17 12:14 Česká republika 11

Dva články z dnešních novin16.11.17 10:57 Neurčeno 2

Otec sedmi dětí se stal šestiletou holčičkou16.11.17 01:42 Kanada 3

Vánoční trhy se v Rakousku i Německu mění 16.11.17 00:44 Německo 4

EU ruší Dublin a chce brát trvale i ekonomické migranty z Afriky15.11.17 23:14 Evropská unie 3

Jurečka a chemická lobby: Glyfosát15.11.17 08:28 Evropská unie 4

Francie řeší přibývající sebevraždy policistů14.11.17 23:41 Francie 2

Šťastná nálezkyně13.11.17 21:09 Česká republika 0

Jiný pohled na aféru #MeToo13.11.17 12:12 Rusko 2

Stropnický st.: "občané by neměli mít možnost rozhodovat o věcech, u kterých nedokážou posoudit všechny důsledky"12.11.17 18:13 Česká republika 7

Je v pořádku být bílý?12.11.17 17:18 USA 2

Republikánský kandidát měl před 40 lety osahávat 14letou dívku10.11.17 10:16 USA 5

BBC zfalšovala další historickou postavu. Anglickou královnu Margaret z Anjou09.11.17 16:01 Británie 3

Kevina Spaceyho vymažou z hotového filmu kvůli obvinění z obtěžování09.11.17 14:40 USA 14

Plíživá islamizace ČR09.11.17 11:02 Česká republika 0

Měnové kurzy

USD
21,69 Kč
Euro
25,58 Kč
Libra
28,67 Kč
Kanadský dolar
16,99 Kč
Australský dolar
16,41 Kč
Švýcarský frank
21,93 Kč
100 japonských jenů
19,36 Kč
Čínský juan
3,27 Kč
Polský zloty
6,04 Kč
100 maď. forintů
8,21 Kč
Ukrajinská hřivna
0,82 Kč
100 rublů
36,79 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 075,51 Kč
1 unce stříbra
375,73 Kč
Bitcoin
165 988,48 Kč

Poslední aktualizace: 18.11.2017 19:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 9 541