Světový bankovní systém na pokraji smrti

Valentin Katasonov

28.3.2013 Komentáře Témata: Evropská unie, Finance, peníze, Krize 1251 slov

V posledních dnech se staly hitem zprávy o bankovním systému Kypru. Z jakéhosi důvodu je však nejčastěji kladenou otázkou, co s tím udělají ruští oligarchové, protože právě oni si tam vytvořili vlastní daňový ráj. Budou se poohlížet po nových daňových rájích? Vrátí peníze zpět do Ruska? Zůstanou na Kypru a akceptují novou realitu života na tomto ostrově? V podstatě jsou však tito oligarchové a jejich záležitosti, co se týká žebříčku významnosti, na okraji zájmu. Celý tento vývoj přivádí do středu pozornosti mnohem závažnější věci, jako například budoucnost světového bankovního systému, který je nemocný již velmi dlouhou dobu. Události na Kypru poskytují důkazy, že tento systém je na pokraji smrti…

Toto jsou známky potvrzující uvedený výrok.

Zaprvé, bankovní systém ztratil charakteristiky tržní instituce. Poslední finanční krize o tom přinesla jasné důkazy. Banky projevily svoji naprostou neživotaschopnost. Pokud by jim státy nepůjčovaly a neposkytovaly pomocnou ruku, již by žádné banky neexistovaly, všechny by se již odebraly do neexistence v důsledku bankrotů. Vykupováním pochybných a špatných dluhů, získávání kapitálových podílů a poskytováním různých stabilizačních půjček nalily USA a západní Evropa do systému moře peněz.

USA nalily do bankovního sektoru asi 2 biliony dolarů z peněz daňových poplatníků. V podstatě nešlo o nic jiného, než o zestátnění největších finančních subjektů, s Wall Street v čele. Zestátnění bank v Británii nebylo o nic méně impozantní.

Pravda, dotyčná zestátnění nebyla opatřeními strategického charakteru, ale spíše akcemi na taktické úrovni. Stát se začal postupně z bankovního sektoru stahovat a situace se z velké části vrátila zpět do stavu v letech 2007-2008. Takové státní intervence byly na západě označeny za „bankovní socialismus“. Daňový poplatník je uvyklý na názor, že je to on, kdo musí nouzově vyplácet velké banky. Všichni znají frázi „příliš velká na krach“. Týká se to Wall Street a londýnské City. Přesto se zdá, že „bankovní socialismus“ je na pozadí komplexního ekonomického liberalismu příliš odporný a vyvolává protesty u 90% lidí.

Zadruhé, po mnoho století penězoměnci lobbovali za a prosadili zákony o bankovním tajemství. Ty byly vždy úhelným kamenem západní demokracie a kapitalistického finančního systému. Dnes institut bankovní tajemství mizí. Američtí finanční regulátoři (především americká Komise pro cenné papíry), americké ministerstvo spravedlnosti a berňák rozjeli kampaň proti Švýcarsku, či přesněji proti jeho bankám. Tato země byla vždy známá jako bašta bankovního tajemství. Tato kampaň se scvrkla na poskytování informací o těch, kteří se vyhnuli placení daní americké vládě. Tato potyčka trvala asi tři roky. Švýcarsko to vzdalo. Institut bankovního tajemství tam již neexistuje. Tento úspěch Spojené státy inspiroval. Zákon o souladu zahraničních účtů s daňovými zákony – FACTA – vstoupil v platnost 1. ledna 2013. Jeho prostřednictvím prakticky Amerika požaduje od všech bank ve světě, aby byly agenty amerického berňáku. Tento zákon je pokusem o nastolení přímé kontroly Spojených států nad bankami a finančními institucemi světa. Netřeba říkat, že pokud se tento pokus zdaří, ve světě již institut bankovního tajemství existovat nebude.

Zatřetí, banky přestaly vytvářet zisky jako instituce poskytující úvěry. K tomuto fenoménu nedochází jen v době krize, ale je prakticky každodenním faktem i v době, kterou označujeme za normální ekonomický růst. Důvod je jednoduchý. Americké Federální rezervy, Evropská centrální banka, Bank of England a Bank of Japan rozjely po poslední finanční krizi tiskařský lis naplno. Předtím to bylo považováno za zločin. Nyní se tomu říká „kvantitativní uvolňování“, aby to znělo uchu učeně a hezky. Peníze se staly levnými a dostupnými. Nemohou být drahé, když činí roční úroková sazba v USA a Japonsku prakticky nula (0,25%). Jejich hojnost vede k nízkým úrokovým sazbám pro komerční banky. Zisk z poskytování úvěrů se stává iluzí. Banky se stávají něčím, pro co je těžké najít definici, a již nejsou institucemi zabývajícími se vklady a úvěry, kterými bývaly. Byly přeměněny na jakési transitně-redistribuční subjekty, přerozdělující produkci tiskařského lisu do vzdálenějších koutů světa, kde skupují reálná aktiva. Především mám na mysli tajné aktivity FBI v letech 2007-2011.

Bylo to zmíněno mnohokrát. Připomeňme si podrobnosti. Federální rezervy poskytly v uvedené době 16 bilionů dolarů americkým a zahraničním bankám. Podle auditu provedeného v létě 2011 nebyly tyto půjčky nikdy zahrnuty do bilance Federálních rezerv. Mimo to byly tyto půjčky poskytnuty bez souhlasu kongresu, jak je požadováno zákonem. A nakonec v době provedení auditu nebyl splacen z poskytnuté sumy ani cent. Tento dluh nebyl splacen dodnes. Vypadá to, že obrovské sumy peněz byly nasměrovány do různých částí světa, aby tam za ně byly nakoupeny cenově silně podhodnocená aktiva, v zájmu akcionářů Federálních rezerv, tedy Rockefellerů a Rothschildů. Je to jako hostina v době hladomoru. Banky se již depozitně-úvěrovými institucemi opět nestaly.

Začtvrté, poslední události na Kypru jsou posledními symptomy smrtelné nemoci. Světoví banksteři ztratili jakýkoliv stud. Strčili pracky do kapes klientů a ignorují takové „předsudky“, jako národní či mezinárodní zákony a právo. Z právního hlediska je zavedení daní na bankovní vklady porušením práv klientů – a téhož soukromého majetku, který by měl být chráněn za každou cenu, jak tvrdili opakovaně tak nesčetněkrát. Nejde o daň z příjmů z vkladů (srážkovou daň – p.p.), která je v mnoha zemích normální, ale o částečnou konfiskaci peněz, které plně patří klientům, podle smluv mezi bankami a zákazníky. Příkaz k takové konfiskaci přišel od jakýchsi mlhavých struktur Evropské unie; avšak příkaz takovéhoto druhu mohli vydat pouze globální banksteři.

Konfiskace na Kypru něco připomíná. Například konfiskaci potravin provedenou bolševiky v době občanské války v Rusku. Nebo příkaz Franklina Delano Roosevelta v r. 1939, nařizující, aby bylo veškeré zlato odevzdáno právnímu subjekty a jednotlivci státu do jednoho měsíce. Prakticky čelíme bankovnímu bolševismu. Má tomu odpovídající charakteristiky. Jednou z nich je obrovský proud peněz od státu bankám; druhou konfiskace vkladů. Zatím je to omezeno jen na Kypr. Ale pravděpodobně jde jen o počáteční test.

Banky ztratily ve světě důvěru. Nikdo již nechce mít s bankstery co do činění. Je to konec světového bankovního systému? Pochybuji. Lidé mohou vstupovat do vztahů s bankami nejen dobrovolně, ale také z přinucení. V chování současných banksterů je příliš mnoho bolševismu. Tane mi na mysli Finanční kapitál od Rudolfa Hilferdinga, kniha napsaná před půl stoletím. Hilferding oceňoval řídící dovednosti bankéřů, které pomohly vytvořit stabilnější „organizovaný kapitalismus“. Neviděl rozdíl mezi tímto typem kapitalismu a socialismem. Tím druhem socialismu, o kterém snil Leon Trockij Bronstein. Systém koncentračních táborů. Existují veškeré důvody věřit, že banksteři přistoupili k drastické reformě světového bankovního systému, aby odpovídal novému světovému řádu. Nový světový řád lze přirovnat k „organizovanému kapitalismu“. Či lágrovskému kapitalismu. Co se vám líbí víc.

P.S. 19. března se objevily zprávy, že kyperský parlament kontroverzní návrh nouzového vyplacení, v jehož rámci měly být zdaněny bankovní vklady, odmítl. Přesto však potřeba drasticky změnit světový bankovní systém zůstává. Je pravděpodobné, že pokusy uvalit tento druh daně budou pokračovat, pokud ne na Kypru, tak v některých jiných zemích. Tak či tak byl zkušební balónek vypuštěn. Nyní se to týká vkladů. Po staletí se bankéři na vkladech pakovali. Zisku dosahovali díky úrokům. Dnes se zdá, že je této praxi konec. Například velké švýcarské banky začaly zavádět poplatky za vložené peníze. Tyto poplatky jsou prakticky daní placenou nikoliv státu, ale soukromé struktuře zabývající se přijímáním vkladů a poskytováním úvěrů se svolením státu (licence). Bez ohledu na to, co se stane na Kypru, čekají světový finanční systém silné otřesy a nevyhnutelná transformace.

World Banking System to Give Up the Ghost vyšel 20. března ma Strategic Culture Foundation. Překlad Zvědavec.
Známka 1.3 (hodnotilo 178)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Rusko zbrojí01.03.17 10:17 Rusko 0

Barevní studenti na Michiganské univerzitě požadují "zóny bez bělochů"28.02.17 21:53 USA 1

Trump zkritizoval Paříž. Hollande mu chce poslat lístek do tamního Disneylandu28.02.17 21:18 Francie 0

JPMorgan vyřadí Česko z vyspělých zemí. Neplníme příjem na hlavu28.02.17 20:48 Česká republika 2

Rozmáhá se nám tady nový nešvar28.02.17 11:26 Neurčeno 11

Češi dováží zeleninu za miliardy, zemědělci pěstují trávu27.02.17 12:11 Česká republika 9

Paříž 26. února26.02.17 22:01 Francie 3

Imigrace – zločiny černých proti bílým26.02.17 21:08 Neurčeno 5

Pamela Andersonová se kamarádí s Juliem Assangem24.02.17 09:52 Ekvádor 4

Brtiové bez soudu zabíjejí v cizí zemi, lidi v diskuzi za článkem tomu tleskají23.02.17 22:10 Británie 5

V návaznosti na předchozí zprávičku: Pravda o současném moderním umění23.02.17 19:09 Neurčeno 3

Pravda o současné populární hudbě23.02.17 19:04 Neurčeno 2

Čo sa (ne)deje vo Švédsku23.02.17 16:48 Švédsko 3

Kanada posiluje ochranu hranic s USA - bude akceptovat jen ty žadatele o azyl, které si vybere před vstupem do Kanady23.02.17 00:45 Kanada 0

Rusko podepsalo s Libyjí smlouvu na těžbu ropy23.02.17 00:11 Libye 0

Dnešní kulturní obohacení v Evropě22.02.17 23:49 Evropská unie 0

Portugalsko: Dluh je vysoký stejně jako před "záchranou"22.02.17 23:37 Portugalsko 1

Mercedes staví továrnu blízko Moskvy22.02.17 23:28 Německo 2

Jak hlasovali naši politici o CETA v Evropském parlamentu22.02.17 22:57 Evropská unie 1

Tmavý rasista plivl na devítiměsíční dítě a křičel "Bílí lidé by neměli mít děti"22.02.17 22:29 Británie 1

Měnové kurzy

USD
25,62 Kč
Euro
27,02 Kč
Libra
31,70 Kč
Kanadský dolar
19,21 Kč
Australský dolar
19,63 Kč
Švýcarský frank
25,40 Kč
100 japonských jenů
22,55 Kč
Čínský juan
3,72 Kč
Polský zloty
6,29 Kč
100 maď. forintů
8,78 Kč
Ukrajinská hřivna
0,94 Kč
100 rublů
44,07 Kč
1 unce (31,1g) zlata
31 919,08 Kč
1 unce stříbra
471,21 Kč
Bitcoin
30 618,56 Kč

Poslední aktualizace: 1.3.2017 13:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 15 633