Exkluzivní rozhovor s náměstkem Státní dumy Jevgenijem Fedorovem

4.2.2013 Komentáře Témata: Rusko 7739 slov

Politrash.ru: Důvod, kvůli kterému u mě vznikl zájem udělat s vámi interview je vaše velké, dvouhodinové vystoupení, které dosáhlo v blogosféře velkého ohlasu.

Jevgenij Fedorov: Přitom jsem v něm nic nového neřekl.

P: Ale přesto, blogeři obrátili pozornost na to, že tam bylo mnoho z mého pohledu a z pohledu mnoha dalších lidí, dostatečně neobvyklých výroků. Já jsem poté shlédl ještě několik vašich vystoupení, vystoupení v MGU a další.

F: Je jich tam kolem dvou set, takže sledovat lze celý den.

P: Ano. Vyvstalo u mě několik otázek. Hned řeknu, že finanční část nechám bokem, protože na to nejsem odborník. Mí známí, kteří studovali vaše návrhy spojené s centrální bankou obecně říkají, že tam jsou skutečně rozumné kroky, a já jsem nakloněn jim věřit. Mají sice drobné výhrady, ale jako celek vaši iniciativu podporují.

F: Putin o tom mluvil i v Poslání.

P: Ano, všiml jsem si, že fakticky vaši myšlenku podpořil.

F: To je obecná myšlenka, ne jen má.

P: Ale vy za ní lobujete osobně.

F: Já lobuju jen za jednu jedinou věc - suverenitu. Vše ostatní jsou důsledky.

P: Přejděme ke konkrétním bodům. Prohlásil jste že, Putin u nás fakticky podléhá cenzuře na federálních televizních kanálech a celá ruská federální televize se nachází v rukou Američanů a nepřátelů Ruska.

F: Ano

P: U nás prakticky všechny federální TV kanály patří státu nebo velkým firmám typu Gazprom. A v souladu s tím, ředitelé jsou jmenováni v podstatě V. Putinem, pokud se například podíváme na Dobrodějeva, Kulistikova.

F: Aha

P: Tak jak se může dít, že lidé, jmenovaní Putinem, lidé, jmenovaní řediteli federálních kanálů cenzurují samotného prezidenta země a kdo to tedy nařizuje? To mi obecně není vůbec jasné - kdo tedy cenzuruje Putina?

F: Podívejme se na to blíže. Tam bylo dlouhé interview a všechny věci jsou v něm propojeny, protože tady hovoříme o systému. Například, uvedl jsem tam jako příklad Kalinina (prezident SSSR v 30. letech, pozn. p.)

P: Ano, vzpomínám si.

F: Kalinin, včetně jeho rodiny, se dostal pod určité tlaky a byl cílem represí. Ty realizovali jeho přímí podřízení, protože on byl statusem "prezident Sovětského svazu"...

P: Nu.. ano.

F: A i přesto, oni to dělali. To znamená, připouštíte, že osoba, která je prezidentem - ve vztahu k ní se mohou provádět jeho formálními - podtrhuji, formálními podřízenými - akce, navzdory její vůli. Těžko si Kalinin přál, aby byl cílem represí, aby byla cílem jeho rodina. Ano?

P: To znamená, vy předpokládáte, že Dobrodějev a Kulistikov jsou řekněme pouze formálními podřízenými Putina a fakticky je na ty posty neurčoval on?

F: To je očividné. Uvedu vám jiný příklad, pro ilustraci situace. Vezměte si vztahy Polska a Sovětského svazu. V Polsku byly různé posty, činitelé, byla to nezávislá země, ale nikdo si nemyslel a nemyslí, že ta nezávislá země prováděla nezávislou politiku, odlišnou od politiky Sovětského svazu. A navíc, pokud se podívat dovnitř systému, to všechna infrasktruktura nezávislého státu Polsko byla podřízena sousednímu státu zosobněnému zahraničním oddělením CK.

P: To znamená, Putin ty lidi jmenoval pod tlakem nějakých vnějších sil?

F: Ne tak úplně. Ve skutečnosti on, jako garant Ústavy, je jmenoval díky ustanovenému mechanismu umísťování kádrů. A v systému jmenování kádrů hraje V. Putin roli kontroly a rovnováhy. Co je to taková "role kontroly a rovnováhy (protiváh)"? (“система сдержек и противовесов”). To je když kádry nejmenuje první osoba, ale řekněme nějaké klany, a ona jen udržuje rovnováhu mezi klany. To je principiálně rozdílný model řízení, a protože se teď ptáte, řeknu vám, že řekněme prezident Německa plní tutéž roli - jmenoval tam taky ředitele státních sdělovacích prostředků, a ty ho před několika měsíci s chutí "odstřelily". To znamená, je to obyčejný evropský, německý model, systém vztahů. Jestli mluvit rusky, pak - prezident Ruské federace je garant Ústavy, což obecně všichni říkají, a to znamená, že je "politický notář".

Notář - to je člověk, který nemůže odmítnout službu, pokud uchazeč dodal potřebný souhrn dokumentů. Zde je to to samé. V systému vztahů on podepisuje papíry, ale to neznamená, že to jsou jeho lidé. To jsou dvě různé věci.

P: Takže oni nejsou členy jeho týmu?

F: Nejsou. Kromě toho, pokud se podíváme na instituce, uvidíme.. například, instituce byznysu - celý byznys je v zahraniční jurisdikci. Z úhlu pohledu státu je samostatným systémem, a řešení, která bude navrhovat Putinovi, budou navrhovány na bázi mezinárodního systému vztahů.

P: Na to téma mám otázky zvlášť.

F: To jsou spojené věci. To stejné se týká i všeho ostatního: vlády, konkrétních úřadů, politického systému... Nyní se mě ptáte, tak vám řeknu - tak je to zařízeno všude a vždy. Pokud zobecnit, co se týká první části dotazu, systém, kdy garant Ústavy podepisuje papíry, které připravili jiní, to je standartní systém, který existuje prakticky ve všech státech.

P: To je fakt, jako člověk se skušeností z administrativy to mohu potvrdit.

F: A proč předpokládáte, že ve vztahu ke Kulistikovi pracuje něco jinak? Ta samá situace!

P: Jednoduše předpokládám, že Vladimir Putin provádí dostatečně samostatnou politiku. Řeknu to tak, na podobné posty on sám, osobně, dívá se na člověka, kterého jmenuje a při jmenování k němu cítí osobní důvěru.

F: Vidíte, sám to říkáte, dívá se! To jest, dají mu člověka, a on se na něj dívá.

P: Doporučují mu jemu blízcí lidé, například Zubkov.

F: Ne. Rovnováha sil. On nemá vůbec... no kromě Cholmanského, není jedno jediné jmenování vně systému. A Cholmanský - to je zvláštní historie, a řekněme, konkrétní výjimka. Všechny kádry, jak u Kalinina, tak u všech prezidentů všech zemí, jsou dodávaní systémem. A systém je pod kontrolou Američanů. Z úhlu pohledu strategického a globálního řízení. V souladu s tím, všechny kádry prochází jejich kontrolou.

P: úpřímně řečeno, pracoval jsem v systému a neviděl tam tuto kontrolu Američanů, ale může být nějaká globální, na mentální úrovni...

F: Ona je v pravidlech. Američané se soustředili, podobně jako SSSR v Polsku, na tři hlavní centra. První - pravidla, to jest, strategie. Druhé - informace. A propaganda, protože Polsko nemělo právo na svou propagandu - ta byla sovětská uvnitř Polska. Strategie, propaganda, a informace, která je s tím svázána. Tři směry, na které se soustředí Spojené státy. Zajímají instituce spojené s těmito směry - proto i ministerstvo školství. A ministerstvo dopravy je nezajímá, podobně jako Sovětský svaz nezajímalo polské ministerstvo dopravy.

P: Řekl jste, že ve vládě je nepřátel kolem 80 procent, a z nich je přímých amerických agentů 5 lidí. Nemohl byste konkrétně vyjmenovat, o kom je v daném případě řeč? Například ministerstvo školství. Máte na mysli ministra Livanova. To je jeden, kdo další?

F: Začal jste z analytické otázky, a skončil jste u nějaké takové veřejné, což?

P: No, zajímá mě to...

F: Tomu rozumím, ale já nejsem tajná služba. Každý má svůj typ přístupu. Já - analytický. Politický a analytický. Pokud bych byl pracovník služeb, odposlouchával bych telefony, srovnával informace...

P: Můžete říct o koho se jedná, "podle vašeho názoru"?...

F: Počkejte, .. srovnával informace a nazýval jména. Tak to funguje. Mechanizmus. Na úrovni speciálních služeb vám dají jména. Jsem přesvědčen, že naše služby se tím zabývají, jen jim nikdo nenaslouchá - nikdo je nepotřebuje, oni o tom mnohokrát hovořili, ještě za časů SSSR. Když KGB říkalo: "Tamten je agent USA". A Gorbačov jim zakázal tu informaci šířit a to je dnes veřejně známo, tak ten systém pracuje. My dnes můžeme hovořit jen na úrovni analytiky, já nejsem výzvědná služba, nemám odposlechy. To znamená, můžu mluvit jen o analytické komponentě. Vidíme, že veřejně o své podpoře Američanů mluvil Livanov, Goloděc, no jsou ještě nějací ministři, kteří jsou označeni v materiálech administrativy USA (Wikileaks) jako jejich opěrné body v Rusku. Nebudu nazývat jména, ale všude to najdete. To znamená, takoví lidé jsou, že je umístili na jejich posty i přímo Američané o tom se také ví, nikdo to dvakrát neskrývá. Co se týká podstaty, pokud se podíváme na analytický aparát libovolného ministerstva, zde konkrétně - ministerstva školství. Co zajímalo Sovětský svaz v Polsku? Ministerstvo školství, vše, co je spojeno s informací, se vzděláním, vše, co je svázáno s ekonomikou... podobně nyní zde - centrální banka je pod kontrolou USA, ministerstvo školství - pod kontrolou Američanů, protože to potřebují pro své cíle, kontrolu situace vztahů Rusko-USA jako vztahu okupant-poražený, jako dobyvatel-poražený - oni potřebují ty nástroje, proto na ně i zaměřují pozornost. Mohli by vzít pod kontrolu všechna ministerstva, ale pro to je třeba mnohem více prostředů a je to jednoduše i technicky složitější.

P: V tom případě na vás mám otázku. Jak se stavíte k programu privatizace, který nyní připravuje vláda?

F: Dívám se na otázku v jiné rovině. Vše, co se v Rusku privatizuje, automaticky odchází pod zahraniční jurisdikci. To znamená, je to forma platby daně.

P: To znamená, negativně?

F: Ne, to jsem neřekl. Je to forma platby daně. Ale vláda i obecně systém státního řízení - oni jsou taky podřízení USA, jak jsme o tom právě hovořili. To znamená, z tohoto úhlu pohledu - tak i tak je špatně. Rozumíme si? Dobře bude, když Rusko provede nacionalizaci (znárodnění), v tom smyslu slova, v kterém ona existuje v ruském jazyku, a ne tak, jak nám to vnutili. Nacionalizace - to není "zestátnění"...

P: Chápu - je to převod pod ruskou jurisdikci.

F: Ano, to, o čem Putin hovořil ve svém projevu.

P: Já to v tomto případě naprosto podporuji, tzn. nějakou anti-offshore kampaň Rusko bezúslovně potřebuje.

F: Ne jen anti-offshore, ale týkající se vší zahraniční elity, to znamená, z úhlu pohledu politiky. Pokud mluvíme o privatizaci, jsem stoprocentní stoupenec soukromého vlastnictví. Protože ono je efektivnější a já jako ekonom to chápu. Ale privatizace v Rusku - to není moje oblast. Privatizace v Rusku nemá na nic vliv, protože pokud převedeme ekonomiku v národní jurisdikci, pak dokonce pokud bychom nějaký podnik dali cizincům, a u nás jsou všeobecně podniky v cizích rukou, to jest, soukromý byznys je nyní zahraniční, oni se stejně nakonec vrátí do Ruska. V procesu mechanismů, založených v Poslání (projevu) Putina.

P: Vy jste nejspíše pochopili moji narážku - měl jsem na mysli, že za program privatizace u nás odpovídá Arkadij Dvorkovič, bratr vašeho kolegy v nové straně...

F: Ne v nové straně, ale v národně osvobozeneckém hnutí...

P: Dobře, nazvěme to tak.

F: U nás je mezi kolegy i Putin Vladimir Vladimirovič...

P: Dobře, a tady mě zaujalo, jak se k tomu stavíte a jestli vy osobně řadíte například Arkadij Dvorkovič k oněm "nepřátelským silám" ve státním aparátu, které nás vedou...

F: Já k nepřátelským silám neřadím, protože jsem právník, mluvím o reálných lidech. Reální lidé jsou takoví, že dokonce i když pracují, řekněme, poslanci Dumy na Američany, přijímají zákony po požadavkům z USA (mechanismus je podrobně popsán ve Wikileaks), to neznamená, že.. řeknu to tak - na okupovaném území to jinak být nemůže. To neznamená že bychom měli vzít a všechny, kteří spolupracovali s okupanty, vyvést ze země - tehdy bychom ztratili půl země. To není cesta. Proto my mluvíme jen o těch lidech, kteří nejen že spolupracují pasivně, ale veřejně prohlašují svou pozici: "Kašlu na Rusko, veřejně prohlašuji, že jsem agentem Spojených států a na vás, tuzemce, já kašlu, a když tady s prací skočím, vezmu děti a rodinu a odjedu do USA, dostanu tam prebendy a podporu, ochranu i vše ostatní..." To je poněkud jiné zabarvení vztahů.

P: No, nakolik mně neklame paměť, nikdo z našich ministrů něco takového neřekl, včetně Livanova, Goloděce. Oni takové slova nepoužili.

F: Máte pravdu. Oni jen otevřeně řekli: "Nám nevyhovuje politika Putina"...

P: Oni otevřeně kritizovali zákon, spojený se zákazem adopce ruských sirotků Američany, ale ten zákon kritizoval například i Lavrov, kterého je složité obvinit v tom, že realizuje nějakou okupační politiku.

F: Vy se trochu, jak bych to řekl, dostáváte stranou od zdravého smyslu reálných vztahů mezi lidmi. Reálné vztahy jsou takové, že na okupovaném uzemí jsou všichni pod okupanty. To jest není to tak, že řekněme v Polsku se v sovětské epoše objevili lidé, kteří byli veřejně "pro" a "proti" SSSR. To v principu nemohlo být. Tam byli všichni "pro", chápete, což? Jen někteří doma skřípěli zuby. A někteří to nedělali, ale jak se říká, prodávali svou vlast s radostí, a Livanov se řadí k těmto, od zrazuje svou vlast s radostí, stejně tak jako Goloděc. Já se dívám na výroky Livanova a Goloděce...

P: A Lavrov ne?

F: Lavrov je mezinárodní činitel a má svá pravidla v systému vzájemných vztahů.

P: Dobře.

F: Chápete, co mám na mysli, což?

P: Ano, pochopil jsem, kudy vedete linii. Pojďme se podívat obecně na ten zákon, zákon Dimy Jakovleva. Vy jste řekl, že to není odpověď na "zákon Magnitského" v USA. Já jsem speciálně prošel ten text, a dokonce jsem ho pro všechny případy přinesl s sebou. A z něj vyplývá, v principu, že je to nějaký druh zrcadlové odpovědi.

F: Ukažte, kde to podle vás vyplývá...

P: I hned ze začátku. Vidíme, že tam v preambuli není, že je to odpověď na "zákon Magnitského", ale dále vidíme, že tam je zákaz vstupu (na území RF). V principu je tam mnoho zrcadlových opatření ve vztahu k "zákonu Magnitského". Já vím, že "zákon Magnitského" je velmi obšírná věc, neohraničená lidmi, kteří měli něco společného se smrtí samotného Magnitského. To je mi známo.

F: Vidíte, a to není známo všem našim hlavním kanálům: "Prvému", "Rossii", NTV. Není to známo žurnalistům, ačkoliv je mezi nimi mnoho znalců angličtiny. To znamená, že oni nepodléhají ruské jurisdikci, z úhlu pohledu jejich informační politiky. Provádí koordinovanou politiku cizího státu.

P: Z mého pohledu, zde jde spíš o neprofesionalizmus, než o řízení ze zahraničí.

F: Podívejte, proč si myslíte, že obrovský kolektiv "Prvního" nebo NTV, nebo Rossii, tisíce lidí, jsou menší profesionálové, než vy?

P: Řeknu to tak, setkal jsem se s případy, které mi dovolují si to myslet.

F: Vy jste jeden a oni - systém, v kterém jsou: právníci, experti na mezinárodní politiku, korespondenti, to znamená, jeden člověk se může mýlit, tisíc lidí zároveň se zmýlí těžko. A oni všichni nedosahují vašeho profesionalizmu?

P: Ne, jistě. Na některých kanálech uváděli, že v zákonu Magnitského je rozšířený výklad těch, kdo jím může být ovlivněn.

F: Ano, potom, když už nebylo možné se o tom nezmínit. Teprve tehdy se začali zmiňovat. To jest, neotevřít internet a nepodívat se na dostupný text zákona Spojených států, předtím než o něm v relaci deset minut mluvili, vy to považujete za nedostatečný profesionalizmus, když tam dokonce mají korespondenty přímo ve Státech?

P: Vy jste toho názoru, že to byla cílená cenzura?

F: Očividná věc! Nebo když NTV uvede 5-ti minutové informační video, ukazujíc prohlášení ministerstva zahraničí, kde je vše napsáno na obrazovce, ale moderátor mluví věci v rozporu s tím, co vy vidíte na obrazovce. Vy si myslíte, že nepodívat se, co je napsáno na tom papíře, který snímají, je neprofesionalizmus?

P: Občas se něco nepovede.

F: Takové věci se stávají tehdy, když dají příkaz USA a jejich systém řízení ruských TV kanálů. Stejné věci se děly v polské televizi, když dávali pokyn odpovídající orgány. Vše je to systémová záležitost. Protože ten systém je takový, že to nejsou hlupáci, a je to práce. Pracovníci, u kterých kariéry, osudy, příjmy závisí na tom, kdo dává práci, nebo na manipulátoru, který se nachází v USA. Proto, to nejsou chyby nebo neprofesionalizmus. Mimochodem, my jsme o půl roku dříve vysvětlovali, co je to "zákon Magnitského", tam kde nám dali prostor. Dělají, že to nečetli, protože to číst nemají za potřebí. Ne ne, přečetli a vědomě lhali.

P: Přejděme k zákonu.

F: Jasné je, že "zákon Magnitského" je jedním z bodů přímého narušení svobod občana Ruské federace, a konkrétně, práva na soukromé vlastnictví.

P: S tím výkladem souhlasím.

F: Proto, my jsme v tentýž den přijali zákon o zákazu majektu za hranicemi státních činitelů a úředníků. Důležité je, že to je odpověď na "zákon Magnitského" v čisté formě, aby Spojené státy nemohly manipulovat ruskými představiteli. Zákon zakazující činitelům vlastnit majetek za hranicemi snižuje stupeň manipulovatelnosti, souhlasíte?

P: Bezpochyby.

F: Mám na mysli ne hodnocení, ale fakty. Je to odpověď?

P: Ano.

F: Tak zde máme odpověď. Proč tvrdit, že "zákon Dimy Jakovleva" je odpovědí?

P: On byl představován jako odpověď poslanců Dumy na "zákon Magnitského".

F: Kým konkrétně? Já jsem nic takového neříkal.

P: Sergej Železnjak, pokud se nepletu, a ti mluvčí "Jediného Ruska", kteří jsou nejčastěji vidět a slyšet.

F: Citujou toho, na koho ukáží Američané. Taková jsou pravidla manipulace informačního prostoru. Vytrhávají informace z kontextu. Někdo to možná i tak řekl, protože si to myslel. Ale změnili kontext, dali tomu formát totálního měřítka. Já si nemyslím, že je to odpověď na "zákon Magnitského", ačkoliv přijat byl ve spojení s tím zákonem. A přijat byl ve spojení z pochopitelných důvodů, my jsme se snažili dosáhnout zákazu prodeje dětí za hranice velmi dlouhou dobu.

P: A jak byla spojena historie s dětmi s odpovědí na agresivní zákon USA?

F: Vzniklo okno možností přijmout zákon, namířený proti trhu s otroky. Vznikla taková politická situace, takové okno možností, ve spojení s útokem na Ruskou federaci. To je naše tradiční ruská věc. V Rusku k reakci dochází, když jsme napadáni. Vzpomeňte si, když Putin řekl v Botlichu "Napadli nás!"? To umožnilo odmítnou Chasavjurt, který se Botlicha netýkal. Zde je to podobné. Neporazili bychom Napoleona, pokud by nedošel do Moskvy.

P: To jest, fakticky "zákon Magnitského" se stal katalyzátorem, který dovolil přijmout takový zákon?

F: Dovolil zakročit proti obchodování s otroky. Jednoduše, je systém koloniíí, ale kolonie bývají různého statusu. A degradace ruského statusu kolonie došla do toho, že jsme se dostali do bodu obchodu s otroky.

P: Dobře. Ve spojení s tím - otázka, u nás není zakázána adopce do zahraničí, ale jen do USA, proč nezakázat adopci do všech zemí ES?

F: Nepodařilo se, nestačil balans politických sil. To je také systém. Vzniká vnitřní systém spojenců. Například, my vystupujeme za plný zákaz obchodu s otroky. My jsme pětkrát ten zákaz vznesli na zasedání frakce, bezvýsledně, a zde se pro konkrétní situaci složila určitá koalice. To jest, napadli nás, došlo k šoku, tento šok zformoval dočasnou koalici za suverenitu. Koalice za suverenitu byla schopná realizovat část programu za suverenitu, spojenou s nejvýraznějšími komponentami koloniálního režimu v Rusku.

P: Vy tedy máte za to, že celá ta historie není odpovědí na "zákon Magnitského", ale je jste získali možnost, v daných politických a informačních podmínkách, přijmout dané zákony?

F: Ano, ano, ano!

P: To je mimochodem naprosto pochopitelná argumentace.

F: My jsme to dávno probírali! Kromě toho, poštěstilo se jen se Státy, ale to je pravda 70% vývozu dětí za hranice.

P: Otázka pro statistiky, vy nazýváte cifru 500 tisíc dětí, které byly vyvezeny do USA?

F: Ano.

P: Já jsem speciálně získal informace od statistiků. Od roku 2002 Američané adoptovali kolem 30 tisíc dětí, to jest s oficiální statistikou se vaše cifra neshoduje.

F: Podívejme se na ty statistiky blíže. A tady, oficiální statistika ministerstva je 60 tisíc dětí, které byly adoptovány Američany.

P: Předpokládám, že to je od roku 1991.

F: můžu vám dát materiály té statistiky. Statistika, ozvučená zplnomocněncem pro práva člověka ve státní Dumě je více než 100 tisíc dětí. Statistika 500 tisíc, do ní se dostalo to, co se do předchozí nedostalo. Za prve, 500 tisíc z okamžiku práce Rajsy Gorbačovové, někde z roku 91, a oficiální statistiky se u nás vedou od roku 1994, některé od roku 1999. Kromě toho, v 90. léta byly obecně bez statistik, nikdo se tím reálně nezabýval. Za druhé, všechny kriminální adopce jsou mimo statistiky. Například, Volgogradský soud dokázal kriminální adopce do Itálie, 1200 dětí, a tahle smutná historie ukázala práci jen jedné agentury.

P: I přesto, nezakázali jsme adopce do Itálie, to by bylo logičtější.

F: Itálie, tady ty adopce našli náhodou. Jednou chytli ženu, které vlastníma rukama vyvezla 1200 dětí. Přirozeně ty děti se do žádné statistiky nedostali. Můžete je klidně přičíst k těm 100 tisícům. Ale to není osamocený případ. Jednoduše soud náhodou, podtrhují náhodou přišel na těch 1200 dětí. Kromě toho, přidejte sem nezákonný vývoz dětí za těmi samými cíli, ale které neprošly přes proceduru soudních rozhodnutí a tak dále. Děti vyvezené pod rouškou turistických zájezdů, sportovních soustředění, to jest, to je také polokriminální komponenta prodeje dětí za hranici. V součtu těch faktorů my předpokládáme půl milionu. Je pochopitelné, že skrze statistiky prochází kolem 20 procent. Větší část statistika nezachytí.

P: Vy se stavíte kriticky k té frakci, v které sami jste. Mluvíte o tom, že v principu lidé Putina byly z Dumy vyčištěni, nazval jste cifru "více než 100" lidí.

F: A je to pravda. Pracujete v organizaci, vy jako rozumný člověk chápete, že pokud ve vaší organizaci bylo 200 schopných pracovníků, kteří táhli organizaci, pak jste se jednou probudili a zjistili jste, že polovinu z nich odstranili, a nabrali místo nich lidi z ulice. Kvalita organizace jako celku upadá.

P: Z druhé strany, tady mluvíme o Dumě, kde musí být určitá rotace kádrů.

F: Ne prostá rotace, podívejme se, kdo přišel na směnu. Pokud jste uvolnili 100 balastních lidí a místo nich vzali skvělé specialisty, kteří na druhých místech ukázali, že mají úroveň práce výše, to jest, agresivní kádrová politika, pak na sto procent vaše organizace dostane impuls. Ale tady vidíme, že to tak není! Do Dumy protlačili ne ty, kteří mají dostatečné zkušenosti z politické činnosti. Může být, že někdo z nich ty zkušenosti získá v Dumě, a možná ne.Ale za prvé, i pokud ty zkušenosti získají, trvá to kolem 5-ti let. Politická zkušenost se získává velmi složitě. My chápeme, že došlo k prudké změně kvality kádrového obsahu státní Dumy, přinejmenším. Pokud k tomu došlo, znamená to, že to někdo má za cíl. To znamená, otázka je, kdo je zadavatelem procesu snížení kvality práce Statní dumy? Dále, podívejme se blíži na kádry, které odstranili. Jeden z poslanců KPRF, Bagarjakov, byl schopen nastolit téma přijímání Dumou zákonů na zakázku USA, vyšel na tribunu a hovořil o tom, ve spojení s přijetím konkrétních zákonů. Přičemž on není specialista v té oblasti. On jednoduše vzal postavil vedle sebe naprosto očividné fakty z konkrétních zákonů, se kterými pracoval ve výboru. To ho takzvaně "dostalo". On vyšel na tribunu a řekl "A proč to tak děláme? Vždyť velvyslanec USA nám přikáže přijmout zákon, vy máte pod rukama zákon, za který hlasujete, v té verzi, jaká je třeba velvyslaneci. To není dobře, my nejsme americká Duma, ale ruská." - řekl z tribuny. Za to ho odstranili.

P: Ale stejně, k přijetí zákona, jak v minulé Dumě, tak v této, jsou třeba i hlasy frakce "Jediné Rusko". Je to tak, že Jediné Rusko hlasuje za ty zákony, které vyžaduje velvyslanec USA?

F: O tom mluvím. Skutečně, frakce "Jediné Rusko" a Duma jako celek hlasuje za ty zákony, které vyžaduje velvyslanec USA. S výjimkami případů ručního řízení, kdy se do věci neprostředně vkládá Putin a ručně nastoluje otázku. Ale on se nemůže angažovat ohledně každého zákona. Připomínám, že za den jsou u nás na pořadu dne desítky zákonů. To jest, je to řídká výjimka, proto i "režim ručního řízení". Ruční řízení se od systému odlišuje. Systém je za Američany, ruční řízení za Putina.

P: No dobře, systém. Frakci Jediné Rusko vede v současné době Vasiljev, pokud se nepletu. Vzniká situace, že Vasiljev je efektivně přímý podpřízený amerického velvyslance? Jak se to může dít?

F: Ne. Vy jednoduše neznáte mechanizmy práce Státní dumy a zákonodárného systému. A já ho znám, proto o tom mluvím. Tzn. já mluvím z osobní zkušenosti, znám detaily těch mechanismů. Skrze mne prošly stovky zákony Dumy, osobně skrze mě.

P: Vy jste už, pokud se nepletu, v Dumě několik období?

F: Od první Dumy, s přestávkou na dvě období. Tzn. čtyři období. Byl jsem předsedou komise, i zástupcem předsedy komise, a tak dále. Technologii znám dostatečně, jak to pracuje. Technologie je taková, že ty otázky se samozřejmě v Dumě neřeší. To už taky není pro nikoho tajemství, všichni specialisté to chápou, otázky se neřeší Dumou. Duma je poslední instance, která je potvrzuje. V určitém smyslu také političtí notáři.

P: Pod zdroji, kde se často zákony připravují, vy soudě po všemu máte na mysli hlavně americkou administrativu?

F: Ne. Zákony se připravují ve speciálních, najatých odděleních specialistů USA. A dělá se to dodnes. Mám na mysli důležité zákony, vše tam neřeší. Důležité zákony se píšou právě těmito lidmi. Přiřazují se granty z USA a za ty se píšou zákony, dále se ten zákon dostává v odpovídající ruské ministerstvo na stůl jako hotový. Když jsem pracoval na ministerstvu Atomu (zřejmě jaderný průmysl, p.p.), získal jsem zkušenosti práce v administrativě, Adamov vyndal z pod stolu kupku zákonů a říkal "Napsali jsme zákony, pojďme je přijmout." Přičemž jména autorů nebyla nikdy známa, jednoduše se na stole materializoval text. Aby bylo jasno, napsání zákona je velmi složitá práce, jen tak nějaký právník ho nenapíše. To jsou speciální právníci v oblasti zákonů, kterých obecně není v Rusku mnoho. Určit kdo ten zákon napsal není tak složité, nemáme velký trh. Dělo se to tímhle způsobem. Dále ministerstvo ten zákon vzalo, přikrylo nějakými penězi za které byl údajně napsán, ale reálně ty peníze byly jen krytí. Vzalo zákon, vneslo do vlády a dále už systém pracoval sám. V kořenech té procedury stojí pozice USA a to je podrobně popsáno v jejich dokumentech. To znamená, u nás jsou mechanismy v Dumě, mechanismy v administrativě a nakonec třetí strana, mechanismy na území vertikály řízení USA. Velvyslanectví připravuje text zákonů skrze příjemce grantů, kteří ty zákony konzultují s ministerstvy, dále se ty zákony potvrzují ve Washingtonu v té formě, jaká je jim třeba. Dále probíhá proces: seshora Washington ten zákon "zapouští" do Ruska, zezdola abonenti grantů podávají ten zákon skrz ministerstva. Všechny komponenty systému se protínají v Dumě ve formě přijetí daného zákona. Dále se dává prezidentu na podpis, a on ho musí podepsat, protože to je procedurální záležitost.

P: A vy dnes máte za to, že ten systém pokračuje v práci přiližně ve stejné formě?

F: Wikileaks ho podrobně popisují. On pracuje 20 let.

P: Ve Wikileaks jsem pozorně studoval všechny materiály o Rusku, které byly publikovány.

F: Zákon o nacionalizace platebního systému jste četl?

P: Ano. Znám historii spojenou s tím zákonem. Vím, že se tam vyčleňovali americkými platebními systémy peníze na lobování tohoto zákona.

F: Reč není o lobbování. Reč je o tom, že technicky, velvyslanec přijal rozhodnutí, jaký má text zákona být. To, že to při tom nazval lobbování, to není důležité, to je jeho interní procedura, nu, za vše se platí. Nelze říct, že pracovník pracuje za výplatu, on se zabývá lobbováním za ten plat, je to jeho práce, u velvyslance je taková práce. Systém abonentů grantů je jejich práce, to není to, že za zákony platí, ale platí jim za práci vcelku.

P: Dobře. Celý ten systém předpokládá dostatečně velké financování americké agentury v Rusku. Jak známe, nedávno byl zakázán v Rusku fond USAID. Po jakým kanálům nyní plynou do Ruska ty peníze, je vám známá finanční strana té otázky? Nebo fakticky my sami platíme?

F: Část platíme. Mimochodem naše granty, 70 procent našich grantů jde na financování zahraničních protiruských organizací.

P: Naše granty, vy máte na mysli granty které iniciuje prezident?

F: Které vydává ruská vláda. To není informace ode mě. Podívejte se 3-4 roky staré materiály klubů Jediného Ruska, tam je to podchyceno. Právě i proto "Jediné Rusko" vyčistili. Nyní jsme mluvili o Bagarjakovi z KPRF, a v Jediném Rusku provedli čistku sta Putinových lidí. A celkem se čistka týkala 200 lidí jen v Jediném Rusku. To je čistka, která je pro libovolnou organizaci smrtelná. Začistili lidi Putina. Vasiljev je jeden z těch kdo zůstal. Tam zůstalo kolem 15 lidí, včetně Vasiljeva.

P: Kdo ještě jestli to není tajemství? Koho řadíte k putinskému křídlu Jediného Ruska?

F: 15 lidí přibližně. Nechci nazývat jména. Konkretika - to je otázka pro analytiku jiné oblasti, oblasti personálních věcí. Já jsem analytik politický, mě zajímají jevy, a ne konkrétní lidé, protože když nazvete konkrétního člověka, je jedno zda v smyslu plus nebo mínus, potom vzniká konkrétní situace, kdy to poškodí věc.

P: Co se týká nedávných drbů. O tom, že frakce Jediné rusko má údajně v plánu posoudit další setrvání vás ve frakci, a také poslanců Sidjakina a Kostunova. Je to lež nebo pravda?

F: To je další z řady informačních provokací. Před chvílí jsme na příkladu zákona Magnitského rozebrali mechanizmy americké propagandy, provokace a lží. Jako s dcerami Putina, které se údajně učí za hranicemi. Celý systém je postaven na manipulaci a lži, a celý systém masmédií je u nás založen na tomtéž. A toto je další z řady takových věcí. Provokace - to je stálá historie, proto jsem si na ně dávno zvykl. A pokud mluvit o mně osobně, my jsme takoví v Dumě všeho všudy dva. Mimochodem, 12 let po zakládajícím sjezdu bloku Jedinstvo-Medvěd, který se dělal společně s Putinem, zůstalo z původních lidí dva.

P: Vy a?

F: Klincevič. Proč byly ostatní odstraněni? Čistka posledních let bylo jen finále. Předtím taky byly čistky, sice menší, ale byly. Ze sedmi zakládajících organizací zůstaly dvě. Proto jestli hovořit o ideologii "Jediného Ruska", vím o čem je řeč. Jednoduše, později k ní přidali její informační protivníky, i protivníky Putina. "Otěčestvo", "Vsja Rossija" a ještě jedna organizace. Dodali tři čtyři protivníky a už zůstala jen čtvrtina té ideologie, se kterou se strana zakládala. A potom ještě provedli mnoho čistek, včetně té poslední, a z 200 "putinovců" zůstalo 15. Je jasné že organizace změní svůj ideologický plášť.

P: Taky Putin přestal být lídrem.

F: Ano, proto přestal být lídrem té strany. Protože být lídrem strany, která se tak silně změnila ideologicky... ona se tak změnila, že pro něj přestalo být přijatelné vést "Jediné Rusko". On přešel k druhým formátům konsolidace, v "Národní frontu" a tak dále. To jsou očividné věci, ale to neznamená, že bych měl Jediné Rusko spolu s Putinem opustit, to by nebyl správný krok. Naopak, Jediné Rusko se v žádném případě nesmí dostat do systému protivníků národně-osvoboditelného hnutí, ono se musí dostat do jejich řad. Proto zde musí být lidí, kteří ho musí «směrovat» na cestu Putina, cestu namířenou na suverenitu. Ja mám za to, jako jeden ze zakladatelů této strany, že v žádném případě nelze spolu s Putinem někam odcházet. Je třeba pokračovat v práci ve straně. Pro to existuje funkční osnova, na které je Jediné Rusko postaveno, ačkoliv po čistkách Američanů jí zůstalo 5 procent. Osnova je, ale je ji třeba obnovit.

P: Ve vztahu k tomu mám otázku, svázanou i se vytvořením projektu "Svobodné Rusko", to je předpokládám opět strana?

F: Hlavní projekt je takový, já už jsem o tom mnohokrát mluvil, projekt systému národně-osvoboditelných sil, tj. národně-osvoboditelného hnutí, v tom je podstata projektu. Na konečné etapě by v něm měli být všechny politické síly Ruska, stejně jako se konsolidovaly kolem zákona "Dimy Jakovleva".

P: Frakce Spravedlivého Ruska pro ně pravda nehlasovala celá, jen část poslanců.

F: Jako frakce se konsolidovala. Proamericky orientovaní jsou všude. My říkáme - v libovolném národně-osvoboditelném hnutí jsou principy jednoty nezávislé od politické roviny, hlavní je svoboda Vlasti. Pokud by si ve skutečné armádě, třeba v Rudé armádě začali vojáci v roce 1942 navzájem vyjasňovat politické názory, armáda by se rozpadla do tří dnů.

P: Nějaká koordinační rada národně-osvoboditelných sil.

F: Jistě. To je hlavní směr. Budování strany je pro nás druhotné, hlavní je svoboda Vlasti. A stranické budování jsou politické názory každé skupiny lidí, to je normální. Ale za cílem svobody se všichni musí sjednotit, při tom neopustit své názory. Strana Svobodné Rusko, o které teď mluvíme, to je tzv. projekt jednoho cíle. Cíl - suverenita. Tam je dokonce ve stanovách napsáno, že strana existuje jen do okamžiku obnovy suverenity země. Proto já ten projekt podporuji. Není to prostý stranický projekt. My pracujeme podle amerických pravidel, oni určili mechanismy, systém. Pracujíc podle amerických pravidel, je přirozeně možné vytěžit maximum z těch pravidel a samotné pravidla neměnit. Proto já podporuji projekt Svobodné Rusko, jako stranu jednoho cíle, obnovy suverenity země. Uvnitř systému národně-osvoboditelného hnutí on plní také svou roli, je to role právního oddělení, spojeného s volebními záležitostmi. Protože samotnou technologii rozhoduje koordinační rada národně-osvoboditelného hnutí, jiné mechanismy. Tak vypadá můj vztah k té straně. Obecně řečeno, tady je určitá chytrost, o které možná všichni neví. My jsme vycházeli z toho, že strana Svobodné Rusko, která si staví za cíl obnovu suverenity a poté se bude likvidovat, ale věc spočívá v tom, že se budou likvidovat všechny strany. Protože v okamžiku obnovy suverenity se bude muset budovat z nuly politický systém v zemi.

P: Vy máte za to, že stranický systém...

F: je celý proamerický, jako systém.

P: Strany budou existovat?

F: Budou. Ale všechny budou vybudovány od nuly. Bude třeba kompletně přeformátovat všechno stranické budování. Proto když Svobodné Rusko hovoří, že bude existovat jen do nabytí suverenity, paradox spočívá v tom, že stejně tak i všechny ostatní strany. Jen ony pod tou logikou ještě nefungují, a Svobodné Rusko už ano. V této rovině všechny strany ukončí svou existenci v okamžiku obnovení suverenity země. My chápeme, že závěrečná etapa bude změna veškerého zákonodárství od proamerického na národně orientované, a změna Ústavy na národní typ řízení, tj. poslední etapa - bude změna Ústavy, zhruba za 7 let.

P: Vy předpokládáte, že přibližně za 7 let k tomu všemu dojde?

F: Bude to zakončeno. Probíhat to bude celých 7 let.

P: U nás je volební cykl, jak víte, k roku 2016-2018.

F: Já přibližně odhaduji. Chápu, že jsou věci které potřebují 3 roky. Řekněme, aktivita v ulicích potřebuje 3 roky, aby se lidé přeorientovali na národně-osvoboditelné hnutí. V principu, Rusko je taková země, zde se z mého pohledu, za svobodu zmobilizují všichni. Druhá věc je probít americkou okupačně-informační propagandistickou bariéru, to je hlavní otázka. A tuto hlavní otázku bude nutno řešit tak tři roky.

P: Chápu. Máte na mysli formování nějakého svého informačního pole. Ano?

F: Ne. Jednoduše pravdu. Nepotřebujeme pravdu o všem, potřebujeme pravdu o statusu Ruské federace, jako okupovaného území, jako kolonie. Obviňují mě - říkáš, že jsme kolonie, a tak je třeba vzdát se. Naopak. Pokud budeme mluvit pravdu, budeme se mobilizovat.

P: Mobilizujeme se ale na boj s kým konkrétně? Vy chápete?

F: S okupantem.

P: Dopřesním..

F: Proti komu se mobilizovala Indie v koloniální době?

P: Tam konkrétně byli Angličané. No dobře, řekněme například, že jsme se zmobilizovali. Koho bychom měli posadit do vězení a koho deportovat ze země?

F: Ne, deportovat a zavírat do vězení bude třeba jen ty, kteří na poslední etapě budou se zbraní v ruce vystupovat za okupanty. Teoreticky se to stát může, ale myslím, že k tomu nedojde.

P: Já jednoduše nerozumím, kdy vy mluvíte o Američanech...

F: O okupantech. Já mluvím o okupantech, kterými jsou pro nás Američané.

P: Nu dobře. Ale téměř nedáváte konkrétní příklady, kdo ti okupanti vlastně jsou. To znamená, v celku máte dostatečně kvalitně logicky vystavěný systém, ale chybí mu, z mého pohledu mu absolutně chybí konkretika.

F: Konkretika je absolutně zřejmá. Vertikála moci, to jest CK KSSS, politbyro a generální sekretář - to je administrativa USA, velvyslanectví a lidé na amerických výplatních páskách skrze granty. To je politický systém, který u nás plní roli Politbyra, CK KSSS za účelem řízení země.

P: Podle vás, pokud hypoteticky hodit bombu na velvyslanectví USA a postřílet všechny "grantožrouty" napojené na americké fondy, bude problém vyřešen? Samozřejmě přeháním.

F: U nás je studená okupace. Studená okupace se odlišuje od "horké" tím, že zde není nepřítel se zbraní v ruce. Na území současného Ruska - protože na historickém území Ruska je.

P: Máte na mysli vojenské základny.

F: Celé Pobaltí, tam oficiálně okupanti se zbraní v ruce chodí. V Gruzii stejně tak. To znamená na území Ruska jsou, protože Rusko to je pro normálního člověka Sovětský svaz. Protože to je historické Rusko, a Ruská federace - je jeden z 15 subjektů vytvořených okupantem na okupovaném území, nic více. Takže na našem úseku nepřítel se zbraní v ruce až na některé výjimky není. Protože výjimky byly zajištěny Gorbačovem, ale to je taková čistě vojensko-strategická věc. Proto je to mechanismus studené okupace. Ale on nemění podstatu. To jest, cíle jsou stejné. Podobně jako Hitler z Ruska vyvážel děti, lidi, pracovní sílu, kapitál, peníze, zdroje, to samé je dnes, dokonce ve větších měřítcích. Co se týká dětí, desetkrát tolik vyvezli Američané z Ruska než Hitler. Cíle jsou stejné, jen metody odlišné. Měkké metody, "studené", moderní metody okupace. A v tom je rozdíl. Analogicky pracovaly tatarsko-mongolské metody okupace, ale samozřejmě od hitlerovské metody okupace se lišily. Tam byly přece jen tanky a vojska nepřítele. Zde to tak není, ale podstatu to nemění, mechanismy. Je určité ministerstvo, je centrální banka. Ministerstvo vzdělání, které realizuje funkci úřadu na okupovaném území. Při okupaci 17. roku po brestském míru se tím zabývali speciální okupační komise, které byly vytvořené v Německu. Tehdy ještě Kaiserovském. Takže technologie pracuje stejně. Jen v těch orgánech dnes nesedí cizinci, ačkoliv v 90. letech tam byly i cizinci.To jest v 90 letech byl přímý mechanismus těch úřadů, přímé řízení. Dnes tam pracují ruští občané, kterým Američané svěřili sběr daně na okupovaném území, v Ruské federaci. Tihle by měli být podrobeni převýchově, pře-vzdělání, protože se jedná o studenou okupaci, není správné někoho zavírat, takhle otázka nestojí, pro nás je otázka změnit podstatu práce těch orgánů. My máme za to, že centrální banka musí pracovat na Rusko, ne Ameriku.

P: Pro to je třeba přijmout jiný zákon o centrálním bance.

F: Pro to je třeba přijmout jinou Ústavu. Protože centrální banka koná také na bázi Ústavy. Změnit zákon je málo. Zákon nedovolí přijmout. Putin to zkoušel. Připomínám, deset let nazpět, jemu to nedovolili provést.

P: Co myslíte, pokud o tom nyní mluvil v Poslání, opět mu nedovolí ho změnit? A kdo nedovolí?

F: Jako i předtím - Amerika. Ti, kteří jsou realizátory politiky odmítání změn ve prospěch suverenity, pojďme je jednoduše sepsat na papír: 1 - elita země, celý byznys, včetně velkého. Dáte přísahu cizímu státu - budete podnikatelem.

P: To znamená vy říkáte, že ruské korporace, soukromé, vyvážejí své hlavní firmy do zahraniční jurisdikce (offshore), protože je k tomu nutí.

F: Protože takové jsou pravidla.

P: No ale oni to dělají i sami. Proto, aby platili menší daně.

F: Řekněme to takto. Utíkají aby se dostali z dosadu ruské vlády a zákonů. Jde o podmínky. Vytvořili je Američané. Oni vytvořili pravidla, okupační. Vytvořili je tak, že podle těch pravidel nemůže v Rusku existovat velký byznys. Proto mluvíme o změně zákonů za tím účelem, jak i Putin prohlásil v Poslání, aby z jedné strany zde byla možnost práce velkých firem, a z druhé strany - my je zde "táhneme". Já jsem mimochodem stoupenec návratu toho byznysu do Ruska. Jsou i lidé kteří jsou pro jeho "odseknutí" a vytvoření nového. Já to považuju za nesprávné. Mám za to, že je třeba vrátit náš byznys, a proto je jistě v první řadě nutné vytvořit zde pro něj kvalitní podmínky. Ale Američané brání tomu ty podmínky zde vytvořit. Je to politický boj.

P: Američané zablokují příslušné zákony?

F: Jistě. A zavedou druhé, které budou namířeny opačným směrem. Například u juvenální justice se jim nepodařilo protlačit základní zákon. Oni ho rozčlenili na devět a tlačí je nyní. Oni kontrolujou systém. Jestli vidí, že velký zákon neprojde, salámovou metodou ho provedou přes devět druhých. A nikdo je neuhlídá, protože systém je na jejich straně. A ruční řízení (Putina, p.p.) dovoluje kontrolovat jeden zákon, dva, tři, ne více.

P: Tak proč v ručním mechanizmu řízení neprovést potřebné zákony, pokud říkáte, že ruční řízení popsané vámi funguje.

F: Není všespásné. Jsou věci absolutně skandální - obchod s otroky, kdy už je očividné, že zemi dovedli na okraj. To jest, okupanti ji vehnali do otrokářské doby, do takového stupně zde dovedli pořádky. A pokud hovořím o více vážných věcech, tam jeden zákon nestačí, je nutná skupina zákonů. Například zákon Dimy Jakovleva. V principu, kdo ho realizuje? Soudy. Je to dostatečně konkrétní v části o zákazu exportu dětí. My máme úzký systém soudní moci. Ale pokud mluvíme o ekonomických zákonech, pod ně spadají miliony lidí a zde úroveň vlivu Američanů-okupantů na procesy vzrůstá několikasetkrát. Jedna věc je prokontrolovat třicet soudů, a jiná věc je ekonomické zákonodárství, které je spojeno s koloběhem vědy, výzkumu, intelektuálního vlastnictví, s trhem technologií. Vzniká tolik složitých komponent, které v režimu ručního řízení obecně není možné zvládnout. Ruční řízení předpokládá práci s několika objekty, a zde je objektů tisíce a oni se všechny rozprchnou jako zajíci. Jeden objekt máte pod kontrolou a ostatní vám utekli, protože nemáte tisíce rukou, ale jen dvě. Proto v ručním režimu nemůžete řešit otázky hlubší systémové povahy. Ty musí řešit systém, a pro to, aby je řešil systém, je třeba měnit to co čem jsme právě mluvili, to jest politický systém. Je třeba dělat vše postupně. A na to bude třeba těch 6-7 let.

P: Dobře. Pojďme nyní trochu pohovořit o budoucnosti. Budeme mít volby v roce 2018, na prezidenta. Bude podle vás Vladimir Putin kandidovat na další období? A pokud to nebude V.Putin, potom kdo?A jaká bude obecně konfigurace politických sil na těch volbách?

F: Mám za to, že v následujících volbách bude dána konečná odpověď na otázku: "Bude Rusko suverénní zemí nebo ne?" Otázka z mého pohledu by měla znít a bude znít právě takto. To jest všechny strany, které se těch voleb budou účastnit, budou patřit k jednomu ze dvou táborů: budou se dělit na otevřeně okupační a na strany suverenity, to jest, strany národně osvoboditelného kurzu nebo národního kurzu, jak to Putin nazval ve svém vystoupení. Bude to první takové dělení všech politických sil, protože Američané se bojí a bojují s tím, aby tato otázka vůbec byla na pořadu dne. Proč proti mě tak silně bojují a překážejí? Protože na pořad dne stavím otázku, pro Rusko mimořádně citelně ideologický. Samozřejmě, nestavím ji já, staví ji Putin - já jsem v tom směru jen předsunutý oddíl, to jest, armáda je jen u Putina, u mě je výzvědný oddíl. Proto běží takový boj. Protože samotné vznesení té otázky pro Rusko znamená jednoznačnou odpověď. Protože každý z nás má předky, kteří umírali za svou Vlast. Proto právě tak bude stát otázka na příštích volbách, budou buďto volební bloky a v těch blocích bude tato otázka hrát hlavní roli, nebo budou strany, kde bude hrát hlavní roli. Ale fakticky z mého pohledu se po těch volbách musí zformovat už totální koalice za obnovení suverenity, která završí proces obnovení suverenity země, včetně změny Ústavy.

P: Pochopil jsem konfiguraci politických sil, ale zatím bez konkrétních osob. Je o tom ještě brzo hovořit?

F: V prvé řadě mluvíme o tom, že v Rusku se bude politika určovat ne po známostem, ale politickým přístupem, to jest, ideologií, která je mimochodem nyní v Rusku zakázána Ústavou. Bude to tudíž určité narušení Ústavy. Nicméně, k tomu bude třeba přistoupit. To znamená, my půjdeme k volbám z úhlu pohledu čistě ideologického přístupu. Pokud jsi za svobodu své Vlasti, můžeš projít ve volbách a účastnit se té velké koalice za svobodu své země.

P: Co se týká změn Ústavy. Jaké body jsou z vašeho pohledu zásadní a je třeba je změnit? Chápu, jak se současná Ústava přijímala a kdo ji psal - to je obecně očividný fakt. Vím o bodu spojeném s centrální bankou. Vím o bodu spojeném s ideologií. Jaké ještě oblasti z vašeho pohledu potřebují změny Ústavy, pro obnovu suverenity?

F: To hlavní je ideologie, protože zákaz národní ideologie - to je zákaz na život. Čím se zvířata liší od člověka? Živočich nemá ideologii, to jest, světonázorový systém, a člověk ho má. Fakticky když Američané zakázali v Rusku ideologii, předurčili degradaci ruského člověka, občana podléhajícího té Ústavě - do úrovně zvířete, a z druhé strany z nás zvířata dělá televizor, to je také důsledek těch rozhodnutí, které byly přijaty v roce 1993 Spojenými státy na okupovaném území SSSR, Ukrajiny a dalších oblastí. Proto je otázka ideologie přeci jen klíčová. Další v pořadí je otázka budování systému státního řízení (nebo "řízení státu", p.p.). Systém státního řízení u nás v Rusku není národní (nacionální), je koloniální a to je zakotveno i v Ústavě. Podstata toho systému spočívá v tom, že na ruském území jsou zakázány všechny strategické prvky řízení, a Ústava o tom tak i mluví. Budeme muset měnit v Ústavě ty nejhlavnější otázky otázky systému státního řízení Ruska o obecně samoorganizaci ruského národa.

P: Myslíte si, že je třeba odstoupit od současného systému dělení moci mezi větvěmi státního aparátu? Jaký je podle vás pro nás optimální systém - prezidentský nebo nějaký jiný?

F: Ne. Obecně to není otázka prezidentského nebo ne-prezidentského systému. Nejsem proti rozdělení moci, jsem pro. Otázka stojí jinde. Na národní úrovni chybí obecně instituce řízení na strategické úrovni. Obrazně hovoře, u nás jsou všechna práva orgánů a úřadů, formovaných na národní úrovni, spojené dohromady, na úrovni dispečerů. A o tom se otevřeně mluví, i Medvěděv o tom řekl: "Já - manažer." - říká o sobě jako o prezidentu. Manažer - to je výkonná pozice. To jest, proděravělo potrubí, běželi a zalátali, jak se říká. Na této úrovni funguje ruské státní řízení a ona je předurčena v Ústavě. Chybí veškerá strategická komponenta. My nemůžeme přemýšlet a vkládat peníze v rozvoj, svázaný s dlouhodobými časovými úseky: 10, 20, 30 let. Ve srovnání se sousednímy konkurečními národy, které na to mají suverénní právo, my za nimi každoročně zaostáváme. Vše ostatní je důsledek tohoto systému řízení. Obrazně řečeno, když příjdete do práce, pracujete podle pravidel své práce. Tak i stát pracuje podle pravidel, určených Američany. Včetně sféry řízení a plánování. Prezident může přijímat určitá řešení, ale nemůže přijímat celou hromadu druhých. Předseda vlády - totéž. Existuje ohromná vrstva rozhodnutí, které na národní úrovni, ve vztahu k našemu osudu, nemůže přijímat nikdo, jen Američané, jen okupanti. Tato část musí být napravena, to jest, vertikála systému řízení musí být kompletně změněna. Přibližně jsme to odhadli, Ústava potřebuje kolem patnácti seriózních změn. Ale hovořit dnes o detailech toho procesu je brzo, protože otázka formování Ústavy, to je otázka konsolidace národně osvoboditelného hnutí. Tento proces proběhne tak za tři roky. Tehdy budeme schopni vytvořit podmínky pro vypracování nové Ústavy.

P: Máte nějaké spojence v tomto národně osvoboditelném hnutí, například ve výkonných orgánech?

F: No poslyšte, spojenec - to je každý člověk v Rusku. To je vážná věc. Spojenec v libovolném hnutí odporu - to je sto procent občanů té země, kteřá s ní spojují svůj osud, protože mnozí u nás svůj osud s Ruskem nespojují.

P: Ne mnoho, ale jsou, ano.

F: Ne zase tak málo. Ale všichni ostatní budou spojenci. Otázka je jen v tom, že jim to musí dojít. Popel otců se v nich, občanech Ruska, musí projevit. On se projevil ve volbách - 64% za Vladimira Putina, ale on se musí projevit na ulicích, v aktivní politické pozici, protože suverenita se nevyhrává ve volbách. Ta se vyhrává jen aktivní osobní účastí každého člověka.

P. Děkuji za interview.

Эксклюзивное интервью Евгения Федорова vyšel 21. ledna na politrash.ru. Překlad Jan Peknik.
Známka 1.3 (hodnotilo 78)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

40

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc listopad přispělo 102 čtenářů částkou 12 143 korun, což je 40 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Jak funguje MMF22.11.17 10:28 Neurčeno 0

Učitel suspendován poté, co oslovil transgendera jako dívku20.11.17 11:33 Británie 6

Šéf Pirátů: Chceme jenom změnit poměry, aby odpovídaly západní Evropě19.11.17 11:21 Česká republika 0

17. listopad - panoptikum na Václaváku financoval Soros, oligarchové Tomáš a Karel Janečkovi a jejich kámoš Winkler18.11.17 12:00 Česká republika 1

17. litopad - varování před "diktaturou referend" 18.11.17 11:33 Česká republika 3

Dohoda KGB a CIA. Dělení majetku a moci. Schůzka Havla a Sorose v roce 1986 na ambasádě USA v Praze17.11.17 15:08 Česká republika 4

Neatraktivní ženy si stěžují, že je nikdo sexuálně neobtěžoval. Rozjely kampaň Why not me17.11.17 11:13 Neurčeno 7

Lana Lokteff - Proč nechci být menšinou16.11.17 21:33 Neurčeno 4

Šašek Hradílek vydírá Zemana hladovkou16.11.17 12:14 Česká republika 11

Dva články z dnešních novin16.11.17 10:57 Neurčeno 3

Otec sedmi dětí se stal šestiletou holčičkou16.11.17 01:42 Kanada 3

Vánoční trhy se v Rakousku i Německu mění 16.11.17 00:44 Německo 4

EU ruší Dublin a chce brát trvale i ekonomické migranty z Afriky15.11.17 23:14 Evropská unie 3

Jurečka a chemická lobby: Glyfosát15.11.17 08:28 Evropská unie 4

Francie řeší přibývající sebevraždy policistů14.11.17 23:41 Francie 2

Šťastná nálezkyně13.11.17 21:09 Česká republika 0

Jiný pohled na aféru #MeToo13.11.17 12:12 Rusko 2

Stropnický st.: "občané by neměli mít možnost rozhodovat o věcech, u kterých nedokážou posoudit všechny důsledky"12.11.17 18:13 Česká republika 7

Je v pořádku být bílý?12.11.17 17:18 USA 2

Republikánský kandidát měl před 40 lety osahávat 14letou dívku10.11.17 10:16 USA 5

Měnové kurzy

USD
21,62 Kč
Euro
25,49 Kč
Libra
28,73 Kč
Kanadský dolar
16,98 Kč
Australský dolar
16,41 Kč
Švýcarský frank
21,97 Kč
100 japonských jenů
19,37 Kč
Čínský juan
3,27 Kč
Polský zloty
6,06 Kč
100 maď. forintů
8,15 Kč
Ukrajinská hřivna
0,82 Kč
100 rublů
36,89 Kč
1 unce (31,1g) zlata
27 908,96 Kč
1 unce stříbra
370,53 Kč
Bitcoin
177 117,96 Kč

Poslední aktualizace: 22.11.2017 19:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 10 996