Pustošení aglomerací, čili „krvavé hranice“ Evropy

Konstantin Gordějev

5.12.2012 Komentáře Témata: Evropa, Krize, Analýza, Ekonomika 2823 slov

Evropou se plíží strašidlo… Co Evropou, celým světem. Strašidlo hluboké krize sociálního systému, krize, která si vynucuje jeho kardinální změnu, jinak katastrofálně zničí vše, co neodpovídá změněným podmínkám lidské existence…

Tváří v tvář ekonomickému kolapsu

V r. 2008, právě v době vrcholu americké bankovní krize, dva ekonomové ze státu Oregon zveřejnili článek „Porovnání metod zobrazování ukazatelů ekonomických cyklů v reálném čase“ (1), ve kterém uvedli algoritmus ohodnocování stability ekonomických cyklů v USA na základě dynamického modelu Markovových řetězců. Samozřejmě, že matematika je pouhým nástrojem modelování aktivit a v principu může sloužit pro zdůvodnění čehokoliv, nicméně zvláštností tohoto předloženého přístupu je fakt, že, na základě průběžných hodnot čtyř ukazatelů (zaměstnanost mimo zemědělský sektor, index průmyslové výroby, reálný osobní příjem po odečtení převodů a index reálného prodeje zboží a průmyslových produktů) lze prakticky se 100% pravděpodobností odhalit intervaly ekonomického poklesu (krize). V každém případě od r. 1967 do současnosti je shoda mezi vypočtenými a skutečnými krizemi úplná (obr. 1).

[Pravděpodobnost krize]

Poslední korekce počtů J. Pigera byla provedena pro srpen 2012 a v listopadu byla zveřejněna na stránce Federální rezervní banky St. Louis (3). Analytici zareagovali okamžitě a věnovali pozornost faktu, že výsledné hodnoty měřeného ukazatele již při 20% v celém sledovaném intervalu od r. 1967 (šest krizí) jednoznačně ukazují na intenzivně a nevratně probíhající propad (2). A zároveň s tím, jak ukazuje historie za sto let, to přináší Spojeným státům a celému světu obrovské problémy – od krachu globálního finančně-ekonomického systému po totální světovou válku. Jak lze z křivky snadno extrapolovat, taková pohroma může docela snadno postihnout lidstvo již na konci roku 2012 (rozuměj: v nejbližším měsíci).

Nicméně jedna věc jsou teoretické spekulace, a druhá existující předpoklady krize. Řekněme si o předpokladech.

Zaprvé, Evropská komise ve své aktuální prognóze zmínila celkovou „slabost globální poptávky“ (4), s obecně negativním vlivem na sociálně-ekonomickou situaci v Evropě. Protože mimo Evropské unie jsou největším spotřebitelem Spojené státy, nepřímý závěr ukazuje na krizi i tam.

Zadruhé, narůstající nestabilitu ve světové ekonomice vytváří důsledky americké politiky vytváření „řízeného chaosu“ na Blízkém východě. Tam domněle „spontánní“ revoluce již přerostly do nábožensko-klanových šarvátek ničích ekonomický život regionu a tím vzniká ohnisko vojenského napětí, problémy na trhu uhlovodíků, vlny migrace a dochází k nárůstu teroristických a zločineckých aktivit v celém světě (viz konkr. (5)).

Zatřetí, situace u zlata.

Tlak na zlato

Již před rokem venezuelský prezident Hugo Chavez odvezl během čtyř měsíců (srpen 2011 – leden 2012) státní zlaté rezervy (160 t) uložené v amerických (FED) a evropských bankách (6). Nachlup stejně, jak to udělal o padesát let dříve Charles de Gaulle (7). Jistě, bylo by možné to nesrovnávat, pokud by se po Venezuelanech nezačali o osud svých státních zlatých rezerv uložených v zahraničí obávat Němci a Holanďané.

V říjnu 2012 německý Federální soud nařídil Bundesbank provést audit jí svěřených zlatých rezerv, z nichž pouze 31% je uloženo na německém území ve Frankfurtu nad Mohanem, a zbytek ve Francii (11%), Británii (13%) a USA (45%). V usnesení soudu bylo bance doporučeno provést konzultace se zahraničními držiteli německého zlata o právu fyzicky ověřit jeho množství a kvalitu, a během následujících tří let dovézt do Německa 50 tun zlata k důkladnému přezkoumání (8). Dříve nic takového německá centrální banka ani jednou neudělala.

Je zajímavé, že přitom Bundesbank odmítla poskytnout členům německého parlamentu možnost pohlédnout si zlaté rezervy uložené v Paříži a Londýně, s odvoláním na „neexistenci příhodných prostor pro návštěvy“ (9). A v USA požadavek německého Federálního soudu okomentovali poměrně originálně: „Není podstatné to, jestli je zlato v newyorském FEDu, nebo jestli jsou depozitáře Bank of England místo zlata plné wolframu, nebo jestli bylo zapůjčeno, nebo nahrazeno něčím jiným, nebo jestli vůbec existuje – jediné, co má význam, jsou účetní zápisy FEDu, kde stojí, že tam zlato je.“ A dokonce ještě vyjádřili naději, že němečtí bankéři to chápou lépe, než soudci (10).

Zvláštní pikantnost tohoto komentáře spočívá v tom, že jsou v něm uvedeny prakticky všechny zvěsti a fakta, která nutí si skutečně myslet, že zlato ze světových depozitářů již bylo dávno „dáno do oběhu“ a v případě krachu světové ekonomiky skutečné zlaté rezervy v americkém FEDu a centrálních bankách evropských států (většině z nich soukromých nebo nadnárodních, tzn. nezávislých na svých národních vládách) být nemusí (11).

Prakticky zároveň se zmíněnými událostmi také „skupina znepokojených občanů Holandska“ požadovala po své centrální bance „úplné zveřejnění množství a místa uložení fyzického zlata Holanďanů a míru a charakter zlatých pohledávek“ (12). Jak ukazují nyní se vynořující dokumenty, nelze být v žádném případě přesvědčen o tom, že zlaté cihly, svěřené anglosasům, neztrácí při uložení na kvalitě (13). A to je ta hlavní příčina proč u majitelů zlata uloženého v zahraničí vzniká naléhavá potřeba vrátit ho zpět do země. Trh s tímto kovem a jeho tržní vlastnosti jsou velmi, velmi specifické.

Z (přibližně) 150,000 tun světových zásob zlata je v devizových rezervách států pouhých 30,000 tun, tj. 20%. Zbytek patří soukromým osobám. Na trhu je utvářející se cena zlata regulována mechanismem „zlatého fixingu“, podle kterého je cena stanovována dvakrát denně v rámci konference představitelů pěti bankovních domů za „četného předsednictví“ Rothschildů, z čehož plyne, že tito bankéři jsou monopolními pány trhu s tímto drahým kovem.

I když funkce zlata jako světových peněz byly v důsledku finančních machinací v Bretton-Woods silně omezeny, na jeho schopnosti fungovat jako uchovatel hodnot se to neprojevilo. A to, že státy, které kontrolují celkem nevelkou část tohoto trhu, přesto začaly vyjadřovat obavy o nedotčenost svého deponovaného kapitálu, svěřeného do úschovy partnerům, vypovídá ani ne tak o záměně současného systému devizových rezerv za nějaký nový, avšak teprve se tvořící systém (11), jako o nedůvěře k existujícím světovým penězům a o obavách ze značných finančních ztrát v případě krachu pax americana.

Nepřímo o tom svědčí to, že Čína jako nejvážnější a ekonomickou moc rychle nabývající konkurent USA nejen vytváří kolem sebe mezinárodní tržní vztahy postavené na své měně, juanu, čímž i vytváří jakousi protiváhu hroutícího se globálního dolarového finančního systému (14), ale i to, že urychleně navyšuje vlastní zlaté rezervy. Jako absolutní špička v produkci zlata (více než polovina celosvětové produkce) ho Čína nejen vyváží, ale hromadně ho směruje do vlastních depozitářů, a doplňuje je ještě výrazně o dovozy (15).

Logika těchto aktivit je prostá. Je nejasné, jaký finanční systém vznikne ve světě po prudkém kolapsu současného, nebo jaká či jaké ekonomiky budou tvořit jeho základ. Nicméně je zjevné, že brzké krizi (kolapsu? krachu“) se nevyhne a je nutné si zajistit „konvertibilní“ rezervy na „černý den“ obecné nejistoty.

Separatismus a mizející blahobyt

Existuje ještě jeden argument ukazující na to, že před pěti lety nedořešená finanční krize prošla skrytou fází rozvoje a opět se vynořuje v ostřejší formě sociálních problémů, neřešitelných bez kardinální reorganizace společnosti. Podstata těchto problémů spočívá v nárůstu separatistických tendencí dokonce i v kdysi blahobytných státech Evropy a severní Ameriky, v důsledku nevratné koncentrace kapitálu v rukou stále menšího počtu představitelů tak zvané světové elity, a s tím souvisejícího vyčerpání zdrojů sociální podpory všech ostatních.

Dokončení procesu globalizace trhu znamenalo konečnou hranici pro jeho další rozšiřování a vytvořilo uzavřený ekonomický systém s tomu odpovídajícím tvrdým konkurenčním bojem o omezené klíčové zdroje a monopolizací celých sektorů ekonomiky. A převládajícím faktorem rozvoje ekonomiky se stala systematická kontrakce za působení nekompenzovaného „modernizačního“ inhibitoru (16). A růst efektivnosti výroby se nutně přeměnil na snižování výdajů na „amortizaci“ (17), která, i v případě, že výrobními prostředky jsou i nadále lidé (pracovníci) (18), nejprve vyčerpala rezervy sociálních fondů, a pak vedla ke krizi, na jedné straně k nadvýrobě, a na druhé k nesolventnosti.

Právě proto bylo první fází krize nahromadění nenávratných bankovních úvěrů a „toxických aktiv“, které se nakonec přeměnily na bankrot největších páteřních bank systému. Opatření přijatá vládami na záchranu jak celosvětové, tak regionálních ekonomik – odkup dluhů na úkor rozpočtových prostředků a „kvantitativní uvolňování“ formou zacpávání finančních děr nově natisknutými penězi – na jistou dobu zmírnila ožehavost krizových procesů, ale neodstranila jejich příčiny, jen je zametla pod povrch.

Tím, že vzal krizové rány na sebe, tak stát jako instituce řízení byl zcela schopen urovnat obzvláště palčivé dluhové problémy, a dokonce i zlikvidovat nejztrátovější podniky – od neúspěšných bank po místně nerentabilní odvětví ekonomiky. Avšak to nijak nestimulovalo rozvoj jako takový, nevedlo to k vytvoření nových pracovních míst a růstu příjmů obyvatel, nepoložilo to základy pro obnovu předkrizové životní úrovně a neodstranilo to krizová pokřivení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, bez čehož nelze zajistit ekonomickou stabilitu společnosti.

Čímž krize, způsobená nekonkurenceschopnou efektivností práce lidí v jednotlivých odvětvích, plynule přerostla do problému rostoucího počtu lidí vyživovaných společností. A to pak nevratně a urychleně přerostlo do kompresního tlaku na uzavřenou globální ekonomiku. Přitom ty regiony, které do ní byly dle specifických situací začleněny ve velké míře, pomalu ožebračovaly ostatní a cítily se jistěji, a mylně přisuzovaly vznikající výhody nějakým svým zvláštním místním kvalitám. V USA vznikly outsiderské státy, v Evropě také. A začaly procesy desintegrace, k nimž patří i rozpad samotných států, s rozdělením na ekonomicky více či méně úspěšné oblasti.

Flandry spěchají s odtržením od méně bohatého Valonska; Katalánsko, Valencie a země Basků chtějí opustit tonoucí Španělsko; Lombardie a Jižní Tyrolsko si nepřejí zůstat v útvaru Itálie; a Severní Irsko, Skotsko a Wells v Británii. Podobné problémy postupně vznikají i v útrobách evropských „lokomotiv“ – Německa a Francie. Nutno říct, že separatismus vzkvétá i v útrobách „světového hegemona“ – USA, kde o vystoupení z unie podali petici občané všech padesáti států (19).

Přitom to, k čemu dochází dnes, je zcela podobné tomu, co se dělo před pětadvaceti lety při rozpadu zemí socialistického společenství a SSSR (sovětské republiky Pobaltí, Kavkazu a Uzbekistán), a o něco později při rozdělení Jugoslávie (Bosna a Hercegovina). Ve všech případech se státy s ekonomickými problémy pokusily opustit jako první ty regiony, které se vnímaly jako úspěšnější oproti ostatním, nechtěly „živit nemakačenky“ a spojovaly a zdůvodňovaly svoji zdánlivou významnost v podstatě s etnickou a náboženskou nadřazeností.

Nicméně na tom i jejich úspěšnost končila. Po získání samostatnosti dostaly možnost se projevit jako „rovnoprávný“ subjekt globálních tržních vztahů a začít rozprodávat své surovinové, teritoriální a pracovní zdroje. A odvrácenou stranou jejich „úspěchu“ se stala ztráta té ekonomické stability, kterou jim zajišťovala účast v ekonomice státu, který je dříve podpíral a který opustily.

Evropa podle Peterse a Kissingera

Ve skutečnosti výraz „krvavé hranice" vymyslel plukovník Ralph Peters, když popisoval „racionální“ reorganizaci hranic států „Velkého Středního východu“ (20). Racionální ve smyslu nejvýhodnější pro svět rozdělený mezi globální finanční skupiny a jimi řízený. Princip jeho budování je jednoduchý: dopravními koridory spojená omezená, jasně ohraničená centra produkce materiálních statků, svého druhu oázy v prostoru rozděleném etnickými a náboženskými spory polodivokých kmenů – nanotechnologické a automatizované komplexy uprostřed lidí degradovaných téměř na divochy. Souvisí to vše nějak se zatím ještě „vzkvétající“ Evropou a Evropany?

Souvisí. I když ne tak zjevně koloniálně, jako v případě obyvatel regionu Blízkého východu. Separatismus se stal reálnou tendencí evropské reality. Jinými slovy, eventualita administrativně-teritoriálního překreslení mapy Evropy je připravena. Přičemž separatistické regiony ani tak netrvají na své naprosté přeměně na samostatné územní jednotky, jako se chtějí zbavit méně úspěšných sousedů, za zachování si svého členství v nadnárodních tržních strukturách (21).

Současně Německo spěchá, aby dostalo pod kontrolu základní dopravní koridory evropského kontinentu (pod vymyšlenou záminkou „jejich hrozícího bankrotu“) (22). A vlády evropských států – od již evidentně strádajícího Řecka, Španělska, Itálie a Portugalska, po vzdálené Rusko a zdánlivě prosperující Francii – navrhují jako hlavní lék na své finančně-ekonomické problémy výhradně PRIVATIZACI státního majetku, tedy fakticky jeho předání pod kontrolu Německa (23).

Taková politika v podstatě znamená naprosté zrušení sociální podpory nechráněných vrstev obyvatelstva a je skutečným nástrojem zahajování procesů „řízeného chaosu“ – stimulování zjevného nárůstu separatistických nálad, vytváření sociálních otřesů podél majetkových, etnických a náboženských hranic. Ty na sebe nenechaly dlouho čekat a projevily se velmi aktuálně (listopad 2012) při masových vystoupeních pracujících téměř po celé Evropě (24).

Jinými slovy, pozvolna se v Evropě utváří situace podobná té, kterou globální finanční skupiny s pomocí USA, Izraele a NATO vytvořily v r. 2011 na „Velkém Středním východě“ (a předtím v SSSR, Jugoslávii, zemích socialistického společenství). Vzhledem k velmi nepříznivé ekonomické prognóze pro nejbližší budoucnost (25) a k evidentní neřešitelnosti problémů vytvořených bezprecedentní finančně-ekonomicko-sociální krizí poklidnou cestou se stále více projevují očekávání příchodu kardinální restrukturalizace společnosti a jí odpovídajících vážných vojenských a revolučních otřesů (26), po kterých se budoucí hranice mohou stát skutečně a bez přehánění „krvavými“.

A nebude to fantazií, pokud si, například, poslechneme takovou „hlásnou troubu světové vlády“ jako bilderbergeriána Henry Kissingera, který přesně před rokem v rozhovoru pro britské noviny otevřeně avizoval: „Stupňující se válka bude tak závažná, že vyhrát v ní může jen jedna super síla, a tou budeme my. Proto měli v EU tak nakvap, aby vytvořili vlastní super sílu, protože vědí, že přituhuje, a aby přežila, musí se Evropa stát zcela jednotným stmeleným státem…

…A pokud jste obyčejný člověk, pak se můžete na tuto válku připravit, přestěhovat se na venkov a vybudovat farmu, ale musíte si vzít zbraně, protože (kolem) se budou potulovat hordy hladových. A přestože elita bude mít pro sebe bezpečné zóny a specializovaná útočiště, bude muset být velmi opatrná v době války, stejně jako obyčejní občané, protože ohrožena budou i její útočiště.“ (27).

Takže nelze pochybovat o tom, jaké východisko s jimi vytvořeného sociálního kolapsu tito lidé vidí pro sebe a vytváří pro ostatní. Pokud se jim tento plán podaří realizovat (a tvůrci katastrof se snaží o jeho naplnění ze všech sil), tj. přetvořit společnost, vyhladit velkou část lidstva a zbývající lidi přeměnit na své zdivočelé otroky, tak nejen Evropě, ale celému do „nového řádu“ spadajícímu světu velmi brzy hrozí, že se přemění na zdevastované místo, rozdělené „krvavými hranicemi“ na zóny obklopující panské opevněné „oázy“.

Odkazy

  1. M. Chauvet, J. Piger. A Comparison of the Real-Time Performance of Business Cycle Dating Methods, Journal of Business and Economic Statistics, 2008, 26, 42-49., http://pages.uoregon.edu/jpiger/cp_realtime_2_020907.pdf
  2. по данным, опубликованным [3]
  3. http://research.stlouisfed.org/fred2/series/RECPROUSM156N, http://pages.uoregon.edu/jpiger/us_historical_probs_10_29_12.pdf
  4. Все хуже и хуже: ЕК опубликовала прогноз по экономике Евросоюза
  5. К. Гордеев. Нефть, уран, Новый Восток и Апокалипсис
  6. http://svpressa.ru/economy/article/47123/, http://www.newsru.com/finance/31jan2012/chavez.html
  7. Следует ли в ближайшее время ждать массового изъятия золота
  8. Germany to Preharate & Audit 150 Tons of Gold Reserves from NY FED!!!
  9. Bundesbank Refuses Gold Control
  10. www.silverdoctors.com/...
  11. Could The Central Bank Vaults Be Empty?,
    300 Fake Perth Mint Gold Bars Discovered in Australia As Chinese Gold ‘Forgery Factory’ Uncovered,
    Celente - It’s Not Just Germany’s Gold That’s Missing,
    80% of the Gold the World Owns Doesn't Exist,
    Gold paper to physical ratio is a stunning 100:1, 2012 will be the year of delivery,
    Federal Reserve Admits: We Have No Gold
  12. Netherlands’ Citizens Group Demands Central Bank Reveal Location of Country’s Gold Reserves
  13. Exclusive: Bank Of England To The Fed: “No Indication Should, Of Course, Be Given To The Bundesbank...”
  14. Renminbi Relentlessly Replacing U.S. Dollar As Global Reserve Currency
  15. China Is Quietly Becoming Gold Superpower
  16. К. Гордеев. Кибернетика некрократов
  17. В формулировках К. Маркса это звучит примерно так: «Капитал растет быстрее, чем получает свое возмещение труд» или дословно: «Капитал, в соответствии с базовыми принципами капитализма, рассматривает продукт труда как свою частную собственность, и, как следствие, владельцы труда не получают за него необходимое возмещение. Таким образом, имманентной, неотделимой проблемой капитализма является постоянное ускоренное приращение капитала»
  18. По отношению к «продукции производства» человек выступает в трех ипостасях: (1) владелец (собственник), (2) средство производства, (3) потребитель продукции. Пока между перечисленными нет разделения, никаких системных проблем не существует. Однако таковые тут же обнаруживаются, когда выясняется, что «владелец» не в состоянии полностью потребить произведенное, а «средство производства» хотя и способно созданное им потребить, но в силу недостаточности амортизационной компенсации не может целиком присвоить.
  19. Петиции за отделение от США набрали 675 тысяч подписей и теперь поданы от всех 50 штатов
  20. R. Peters. Blood borders. How a better Middle East would look, R. Peters. Never Quit the Fight. Stackpole Books, 2006
  21. По Европе распространяется «сепаратизм богатых»
  22. А. Ганжа, С. Климовский. Железные дороги и государственный суверенитет, Речное судоходство в Европе находится на грани банкротства — профсоюзы, http://news.mail.ru/economics/10854319/
  23. См., в частности, А. Филимонова. Сербия и архитектоника «Новой Европы»,
    Правительство Олланда согласилось на «шоковую терапию» для оздоровления экономики
  24. www.metronews.ru/novosti/...,
    www.dni.ru/...
  25. Еврозона свалилась во вторую рецессию,
    Пессимистичный взгляд на будущее от финансового инсайдера
  26. Switzerland Prepares For Mass Civil Unrest In Europe,
    Джеральд Селенте предупреждает о вероятности Третьей мировой войны
  27. Henry Kissinger: “If You Can't Hear the Drums of War You Must Be Deaf
Známka 1.2 (hodnotilo 97)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

70

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc březen přispělo 142 čtenářů částkou 21 050 korun, což je 70 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Skutočne francúzski policajti znásilnili černocha Thea obuškom?27.03.17 22:33 Francie 0

A zase kvóty. Ty kobylky si prostě do hnízda nasadit musíte! 27.03.17 22:21 Evropská unie 8

Úžasný příklad lidské solidarity - lidé poslali Kamile za dva dny 3 miliony korun na bionickou ruku!27.03.17 21:00 Česká republika 2

Viktor Orbán vyzývá k odporu (cz titulky)27.03.17 19:36 Maďarsko 1

Zakázat end-to-end šifrování, volá britská ministryně vnitra27.03.17 13:54 Británie 7

Vyhodili ho, protože měl o Williamsové říct, že je gorila. Komentátor pak dostal infarkt27.03.17 11:01 USA 7

Zemřela Věra Špinarová27.03.17 10:42 Česká republika 5

S EU na věčné časy a nikdy jinak25.03.17 15:08 Evropská unie 2

Naši zemi projíždí další americký vojenský konvoj25.03.17 14:59 Česká republika 5

Pozvánka na pietní akt za oběti agrese NATO proti Jugoslávii 199923.03.17 22:12 Česká republika 2

37 % švédské populace mezi 0-44 lety má imigrační pozadí23.03.17 20:09 Švédsko 1

Molenbeek: Policie objevila 51 neziskových organizací podezřelých z napojení na islámský terorismus23.03.17 18:57 Belgie 0

Teroristický útok v Londýně spáchal britský islámský konvertita, učitel a otec tří dětí23.03.17 18:14 Británie 0

Teroristický útok v Londýně22.03.17 21:26 Británie 7

Rasismus černých vůči bílým že neexistuje?21.03.17 17:42 Neurčeno 5

Saúdskoarabský vrtulník rozstřílel loď se somálskými uprchlíky20.03.17 21:32 Saudská Arábie 7

Dva syrští krimigranti pobodali Němce20.03.17 21:07 Německo 1

Umřel Rockefeller. V pekle mají mejdán20.03.17 20:16 Neurčeno 11

"Četníci z Luhačovic" - gay scéna v seriálu20.03.17 16:39 Česká republika 8

Černoši rozkradli ceny na pouti v Oaklandu19.03.17 19:54 USA 5

Měnové kurzy

USD
24,99 Kč
Euro
27,02 Kč
Libra
31,13 Kč
Kanadský dolar
18,67 Kč
Australský dolar
19,08 Kč
Švýcarský frank
25,18 Kč
100 japonských jenů
22,50 Kč
Čínský juan
3,63 Kč
Polský zloty
6,37 Kč
100 maď. forintů
8,72 Kč
Ukrajinská hřivna
0,92 Kč
100 rublů
43,84 Kč
1 unce (31,1g) zlata
31 275,42 Kč
1 unce stříbra
453,27 Kč
Bitcoin
25 906,41 Kč

Poslední aktualizace: 29.3.2017 00:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 11 728