Sýrie, Turecko a Kurdové

Dmitrij Sedov

9.11.2012 Komentáře Témata: Střední východ, Sýrie 1257 slov

Rozpoutavší se boje mezi jednotkami ozbrojené opozice a syrskými Kurdy se mohou stát začátkem vážných změn ve vojensko-politické situaci v této zemi. Jen v oblasti Aleppo, kde proběhly ozbrojené střety, žije kolem 100,000 Kurdů, schopných dát dohromady dobře připravené ozbrojené jednotky z bojovníků kurdské strany „Demokratická unie“, která je úzce napojena na Kurdskou stranu pracujících (PKK), vedoucí ozbrojený boj proti turecké vládě…

Celkově tvoří Kurdové přes 10% obyvatel Sýrie a obývají asi 15% jejího území.

Střety mezi Kurdy a silami Syrské svobodné armády (FSA) v Aleppo začaly poté, co se „opozice“ pokusila získat kontrolu nad oblastí Ashrafia v severní části města. Do té doby se v Kurdy obývané Ashrafia neválčilo – ani ozbrojenci, ani vojáci syrské armády s kurdskou domobranou boje nezačínali. Nicméně velitelé FSA se očividně rozhodli, že kontrola nad Ashrafia je důležitější, než kurdská neutralita.

Pro opoziční ozbrojence, spolupracující s Ankarou, nemohou být Kurdové spojenci. Jedním z obvinění, které Turecko předhazuje vládě Bashara Assada, je podpora „teroristů z PKK“ v tureckém Kurdistánu. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan se obává, že kurdské oblasti Sýrie dokážou získat autonomii a že bojovníci PKK začnou využívat syrské území jako nástupiště pro boj s Ankarou.

Stav neutrality přestává vyhovovat i samotným Kurdům. Z pohledu jejich politického vedení je nejvýhodnějším výsledkem konfliktu v Sýrii porážka opoziční Syrské svobodné armády a udržení vládnoucího režimu. Podle názoru expertů výměnou za loajalitu Kurdů je Bashar Assad ochoten souhlasit s libovolnou měrou jejich autonomie. Objevují se také zprávy, že Damašek již s jednou takovou variantou souhlasil.

Avšak opozice, vázaná povinnostmi k Ankaře, si takovou „štědrost“ dovolit nemůže. Navíc vítězství opozice slibuje Kurdům, stejně jako dalším etnikům v Sýrii, pochmurnou budoucnost. Podle údajů syrské vlády je z 30,000 opozičních ozbrojenců (převážně sunitských Arabů) 10,000 pod přímým velením nebo vlivem teroristických uskupení. V případě vítězství se tato uskupení budou ještě dlouho handrkovat mezi sebou, což vytvoří v zemi chaos a násilí. Kurdové se v tomto případě žádné autonomie nedočkají.

Pokud se střety mezi vzbouřenci a Kurdy přelijí z Aleppo do dalších oblastí země, bude to významný strategický úspěch Bashara Assada. Opozice, válčící s novým protivníkem, bude muset roztříštit své síly. Damašek tak získá další důvod tvrdit, že síly FSA představují hrozbu pro veškeré národnostní a náboženské menšiny Sýrie.

Ještě nedávno byly obavy z kurdského nacionalismu základním faktorem u smíření mezi Tureckem a Sýrii – do doby, než „arabské jaro“ rozdělilo Ankaru a Damašek na opačné strany barikády. Vloni Turecko a Sýrie dokonce podepsaly dohodu o boji s terorismem a pakt o boji s povstalci. Nicméně změna kurzu Ankary ve vztahu k Sýrii měla za následek změnu kurzu Damašku ve vztahu ke Kurdům, kterým tak svitla naděje na nový historický průlom. Prvním takovým průlomem bylo získání autonomie v Iráku, po pádu režimu Saddama Husseina. V nové irácké ústavě byla ustavena pro Kurdistán široká práva, až po právo vystoupení z útvaru Iráku v případě, že centrální vláda poruší své závazky. Podle irácké ústavy z r. 2005 Kurdistán uznává vládu v Bagdádu jen nakolik sám uzná za vhodné.

V současné době má irácký Kurdistán, mimo parlamentu a vlády, i vlastní ozbrojené oddíly pešmergů (až 80,000 mužů, s těžkými zbraněmi, obrněnou technikou a tanky), vlastní tajnou službu, zorganizovanou za pomoci izraelských instruktorů (Asaish), několik satelitních kanálů (erbilský „Kurdistan-TV“, sulajmanský „KurdSat“ a další), čtyři univerzity (v Sulayjmanyah, Erbil, Dohuk a Kifri). V r. 2005 bylo u Erbil vybudováno letiště, které zajistilo hlavnímu městu iráckého Kurdistánu letecké spojení s vnějším světem (druhé letiště je v Sulaymanyah). Rozpracovávané ropné ložisko u Zaho je schopné poskytnout Kurdistánu nezávislý zdroj příjmů. Zásoby ropy v něm se odhadují na 100 milionů barelů. V tuto chvíli působí v Kurdistánu 3,800 iráckých a zahraničních společností. Ve snaze přilákat investice schválila nová vláda Kurdistánu zákon poskytující zahraničním investorům 10leté daňové prázdniny. Nyní je irácký Kurdistán jedinou stabilní a úměrně tomu blahobytnou zónou v Iráku.

Připomenu, že Kurdové obývají příhraniční území v Iránu, Turecku, Sýrii a Iráku, které je asi 1,000 km dlouhé a 500 km široké. Podle přibližných odhadů je Kurdů přes 30 milionů a mají celkem vysoký přirozený přírůstek – asi 3% ročně. Kurdové jsou největší „národnostní menšinou“ v západní Asii a největším národem na světě, kterému nebylo přiznáno právo na národní sebeurčení. Proto předpokládané objevení se kurdského státního útvaru na mapě západní Asie silně změní rozložení sil v této části světa.

Zahájení bojů Kurdy se syrskou opozicí může znamenat začátek utváření syrského autonomního Kurdistánu. To je pro Turecko ta nejhorší varianta, protože v tomto procesu přijde nevyhnutelně na řadu i samo Turecko.

Celkový počet Kurdů na území Turecka je dnes odhadován na 20 milionů (přibližně čtvrtina celkové populace země), z čehož asi 10 milionů Kurdů žije v západních provinciích (Istanbul, Izmir, Ankara, Bursa atd.) a asi 10 milionů ve východních provinciích. Většinu věřících Kurdů tvoří muslimští sunité, šíité a yezidi. Na konci 60. let Kurdové začali vytvářet politické strany s ideologií kurdského národního hnutí. V r. 1984 strana PKK, vytvořená Abdullahem Ochallanem, zahájila válku s oficiálními úřady Turecka. Tato válka pokračuje dodnes a je doprovázena pravidelnými teroristickými činy bojovníků PKK a operacemi armády proti nim. Strana je nejvíce oblíbená mezi chudšími a sociálně nespokojenými vrstvami kurdské populace. Je to levicová extremistická organizace, zastávající marxismus-leninismus maoistického typu a dávající přednost násilným metodám boje, včetně teroristických.

Pro Ankaru není s PKK žádný dialog možný, v první řadě proto, že tato strana se snaží o federalizaci Turecka. Vedení vládnoucí strany AKP (Strana spravedlnosti a rozvoje), snící o přeměně Turecka na regionální velmoc, se k myšlence federalizace staví silně nepřátelsky, protože ta se může stát etapou na cestě k rozpadu země.

Mezi Turky panuje názor, že válka Kurdů za nezávislost je podporována západem, s cílem získat po vytvoření nezávislého Kurdistánu jeho prostřednictvím přístup k zásobám ropy v regionu. Nicméně na konci r. 2007 stránka WikiLeaks zveřejnila zprávy, že USA od r. 2007 poskytují Turecku (na jeho žádost) výzvědné informace o kurdských povstalcích. Ankara tyto údaje využívá ve vojenských operacích proti nim. Takže Washington potřebuje spíše silné Turecko, člena NATO, a pokusy o jeho rozpad nejsou v americkém zájmu.

Poněkud odlišně pohlíží na kurdský problém v Evropské unii. Evropa se dožaduje větší regionalizace a požaduje autonomii tureckých Kurdů. Turecké úřady se snaží vykreslovat Kurdy jako „zdivočelé Turky“. Rozpory mezi Bruselí a Ankarou budou narůstat a EU bude evidentně na straně Kurdů. V těchto podmínkách se budou muset Turci buď podřídit požadavkům EU a uznat Kurdistán, a rozloučit se s částí území, na což Ankara samozřejmě nepřistoupí, nebo se rozloučit s přijetím do Evropské unie. A proto, aby stát Kurdů omezili na hranice Iráku, musí Turci zlikvidovat režim Bashara Assada. Nicméně na této cestě se může Ankara snadno přepočítat. Zaujetím nepřátelského postoje k Damašku na počátku „arabského jara“ přitlačilo Turecko syrský režim ke spolupráci s Kurdy, pro Ankaru tak nebezpečné.

Pokud se však Turecko pokusí Bashara Assada „dorazit“, tak nevyhnutelně vznikne nová situace: vůdce PKK Jamil Bayak, jeden z nejdůslednějších a nejradikálnějších kurdských vůdců, již navrhl „bránit Irán a Sýrii před záměrem Turecka změnit režim v těchto zemích“, což znamená aktivizaci ozbrojeného boje PKK na území Turecka. V takovém případě Erdogan riskuje, že se ocitne mezi dvěma ohni.

Сирия, Турция и курды vyšel 2. listopadu na Fondsk.ru. Překlad Zvědavec.
Známka 1.1 (hodnotilo 74)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

47

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 107 čtenářů částkou 14 198 korun, což je 47 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Potěšující rozsudek Městského soudu v Praze19.09.17 16:16 Česká republika 1

Afričtí okupanti znásilňují v Itálii. Řešení? Více kamer19.09.17 15:44 Itálie 2

Rasové nepokoje v St.Louis17.09.17 10:22 USA 0

Rasismus v České Televizi16.09.17 09:06 Česká republika 1

Řím: Migrant nezaplatil lístek16.09.17 01:19 Itálie 1

Berlín: Migrantský mob napadl dva Němce16.09.17 01:17 Německo 0

Itálie: tropická infekce chikungunya, malárie a západonilská horečka15.09.17 23:33 Itálie 1

Muž za pokřiku Allah akbar! zaútočil na dvě ženy kladivem - mají vážná zranění15.09.17 23:30 Francie 0

Zoufalost francouzské policie15.09.17 16:31 Francie 1

Multikulti víkend v západní Evropě15.09.17 16:27 Evropská unie 5

Po Mnichovu 1938 v Československu - fotografie14.09.17 21:45 Česká republika 0

Zločinci a kriminálníci mají stále více práv13.09.17 21:07 Česká republika 6

Uprchlíci jezdí z Německa na dovolenou do zemí, z nichž utekli13.09.17 17:07 Německo 2

Přešli jsme na nový server12.09.17 18:05 Neurčeno 8

Zatýkat černochy za rabování je rasismus! padlo v USA po hurikánu12.09.17 15:55 USA 4

Na Floridě po hurikánu Irma rabují - hádejte kdo11.09.17 16:32 USA 3

Poslanecká sněmovna PČR je zachvácena psychózou nenávisti09.09.17 12:01 Česká republika 2

Šéf HateFree se zastal „teplé pohádky“ a útočí na jiná díla09.09.17 10:13 Česká republika 4

Šílené rozhodnutí italského soudu: vloupat se někam není zločin, když nemám kde bydlet08.09.17 16:29 Itálie 5

Roste nám tady český Soros08.09.17 10:53 Česká republika 11

Měnové kurzy

USD
21,96 Kč
Euro
26,09 Kč
Libra
29,62 Kč
Kanadský dolar
17,80 Kč
Australský dolar
17,56 Kč
Švýcarský frank
22,60 Kč
100 japonských jenů
19,53 Kč
Čínský juan
3,33 Kč
Polský zloty
6,10 Kč
100 maď. forintů
8,44 Kč
Ukrajinská hřivna
0,83 Kč
100 rublů
37,69 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 530,22 Kč
1 unce stříbra
375,31 Kč
Bitcoin
84 104,64 Kč

Poslední aktualizace: 21.9.2017 06:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 9 087