Co udělá Ankara?

Vijay Prashad

5.10.2012 Komentáře Témata: Střední východ, Sýrie 1295 slov

Smrt se dostala ze Sýrie. Počet mrtvých v jejích hranicích dosáhl téměř 30,000. Ale během posledních několika měsíců smrt překročila hranice do Libanonu a hrozí, jak řekl libanonský premiér Najib Mikati, že „utopí“ zemí v potopě jejích sousedů. Ani Turecko nebylo před eskalací násilí imunní.

Syrské uprchlické tábory byly cílem syrských vládních jednotek a včera minometný útok na turecké město Akcakale zabil nejméně pět lidí a zranil osm. Tato čísla jsou v porovnání s počtem mrtvých Syřanů nepatrná, a rovněž v porovnání s počtem mrtvých Kurdů (30,000 zabitých, včetně při „operačních nehodách“).

Nicméně to dostalo Turecko na ostří. Vláda začala likvidovat tábory při hranicích a turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu řekl: „Nikdo by neměl pochybovat o obranných schopnostech Turecka.“

Turecko provedlo odvetný dělostřelecký útok na syrské město Idlib. NATO uspořádalo tajnou poradu, stejně jako se sešla Rada bezpečnosti OSN. Jestli to bude eskalovat, se teprve uvidí. Prohlášení NATO zůstalo u výzvy ke konzultacím (článek 4 jeho Charty), a nevolalo do zbraně (článek 5). To naznačuje, že tentokrát žádná eskalace nebude.

Napětí podél turecko-syrské hranice se v posledním měsíci zintenzivnilo. Není to první minometný útok na Akcakale. Po útoku 28. září zaslalo Turecko Damašku diplomatickou nótu. Náměstek ruského ministra zahraničí Genadij Gatilov varoval před „bombovou diplomacií“. Napětí na hranicích, poznamenal, může poskytnout „záminku pro provedení vojenského scénáře, nebo pro prosazení iniciativ jako humanitární koridory či nárazníkové zóny“. Turecko se drželo zpátky poté, co syrské vládní síly sestřelily v červnu tohoto roku turecké letadlo Phantom F-4. Syřané tvrdili, že F-4 vletěl „ve velmi nízké výšce a velkou rychlostí“ do jejich teritoriálních vod poblíž Latakia. V té době Turecko silou nereagovalo.

Yasser al-Najjar, člen Syrské národní rady a Svobodné syrské armády (FSA) nedávno novináři Lina Attalah v Káhiře řekl, že FSA je proti jakékoliv vojenské intervenci ze strany západu, ale věří, že „bez intervence nemůže nastat žádná bezletová zóna“. To je přesně to, v co věřil šéf Arabské ligy Amr Moussa, když podporoval bezletovou zónu nad Libyí 12. března 2011. O osm dní později, poté, co začalo bombardování NATO, Moussa řekl: „To, co se děje v Libyi, se liší od cíle zřídit bezletovou zónu. A to, co chceme, je ochrana civilistů, a ne bombardování více civilistů.“ Není jasné, jestli toho, co chce al-Najjar, lze snadno dosáhnout bez intervence libyjského typu. Jednou z jeho nadějí bylo, že rakety NATO budou umístěny v Turecku, aby „chránily 30 až 40 km území jižně“.

Je nepravděpodobné, že Turecko umožní rozmístění raket NATO ve svých jižních regionech, aby si vynutilo humanitární koridor v severní Sýrii. Během posledních několika let se turecká armáda opakovaně střetla se silami Kurdské strany pracujících (PKK) v tomto regionu. Po krátké přestávce v letech 1999 až 2004 divize PKK obnovily svoji válku a vysílali ze svých pevnůstek partyzánské oddíly, aby zaútočily na strážní stanoviště a páchaly městský teror (včetně bombového atentátu v r. 2007 v Ankaře). Ztráta základen v Iráku a do jisté míry v Sýrii a spory panující mezi vedením PKK zabránily frontálním útokům, které zuřily v 90. letech. Jen letos bylo zabito přes sedm set lidí, během operace turecké armády v průběhu září v horském hraničním regionu, na rozhraní Iráku a Iránu.

Důvod zintenzivnění války mezi PKK a tureckými ozbrojenými silami spočívá ve strategickém rozhodnutí Assada v Sýrii. V létě předal většinu severní Sýrie, která je demograficky kurdská, PKK a její syrské frontě, Straně demokratické jednoty. Tyto nové oblasti základen umožnily PKK se přeskupit a zahájit velký útok na město Semdinli (Turci obviňují Assadův režim z toho, že dal PKK těžké zbraně, včetně raketometů a těžkých kulometů).

Jak se tento ozbrojený konflikt během září stupňoval, turecký soud usvědčil 324 vysokých armádních představitelů z komplotu s cílem svrhnout premiéra Recepa Tayyipa Erdogana v r. 2003. Mezi usvědčeným byli Ibrahim Firtina (šéf letectva) a Engin Alan (který pomohl zajmout a dopravit šéfa PKK Abdullaha Ocalana z Keni). Nové vedení armády se staví za Erdoganovu vládu a je z těchto rozsudků v rozpacích.

Během těchto soudních líčení, a v situaci, kdy to vypadá, že turecká armáda má od PKK svázané ruce, přesunula Svobodná syrská armáda svoji základnu z turecké provincie Hatay do Sýrie. FSA vyzněla tak, že je nyní připravena přenést boj s Assadovým režimem na jeho vlastní půdu. Signál turecké vlády lze číst m noha způsoby: buď akceptují názor FSA, že musí zintenzivnit svoji kampaň v Sýrii, nebo že se turecká vláda pokouší najít způsob, jak se vymotat ze své útočné politiky.

Turecká zahraniční politika pod Erdoganovým režimem osciluje mezi politikou „nulových problémů se sousedy“ a neo-osmanskou velmocenskou politikou (buyuk devlet). Právě ta přiměla Erdogana-Davutoglu zaujmout silný postoj proti Assadovu režimu, a jak kurdský problém sílil, vypadalo to, že se vrátili k té první. Minometný útok 3. října a turecká odplata situaci poněkud mění.

Kontaktní skupina

Syrská kontaktní skupina, vytvořená egyptským prezidentem Mohammedem Morsi, se měla setkat minulý týden u příležitosti Valného shromáždění OSN v New Yorku. Cílem setkání bylo nalézt cestu pro ukončení krveprolití v Sýrii. Členové skupiny (Egypt, Irán, Saudská Arábie a Turecko) slíbily, že se jejich ministři zahraničí setkají v Káhiře předtím, než se sejde OSN, a pak pošlou své šéfy vlád, aby v New Yorku zpatlali nějaký dokument. Saudský ministr zahraničí setkání v Káhiře vynechal; bylo řečeno, že je nemocen („Záhada Syrské kontaktní skupiny“, Asia Times Online, 22. září). Ostatní ministři zahraničí v setkání pokračovali, až na to, že bez Saudské Arábie věci uvízly na místě.

V Káhiře Egypťané odhalili čtyři principy přístupu kontaktní skupiny k Sýrii: 1. Ukončení násilí. 2. Odmítnutí zahraniční intervence. 3. Zachování jednoty Syřanů a země. 4. Udržení politické jednoty. První tři body jsou sebevysvětlující, a byly akceptovány Íránci a Turky. Čtvrtý bod je mnohem mnohoznačnější – jak může být udržena politická jednota, pokud se země nachází v občanské válce. Turecko nebylo o možnosti jednoty přesvědčeno; volalo po sesazení Bashara al-Assada a jeho kliky, což znamená, že ho nepovažuje za jednací stranu budoucí Sýrie. Nicméně Davutoglu nenaznačil, že jeho vláda kontaktní skupinu kvůli této neshodě opustí.

Ani Saudská Arábie, ani Turecko nebyly ochotnými partnery v kontaktní skupině. Obě země vynechaly setkání a obě se zdráhaly přijmout čtyři principy předložené Morsim. Nicméně všechny čtyři země mají dobré důvody ve skupině být. Turecko kupuje třetinu své ropy od Iránu a navrhuje zdvojnásobit současný objem obchodu ve výši 15 miliard dolarů, navzdory americkým a evropským sankcím. Ofenzíva PKK a napětí na syrsko-turecké hranici zvyšuje obavy, že Turecko nebude schopno izolovat vlastní problémy od víru v Sýrii. Saudská Arábie, jak jsem uvedl dříve, protlačila dohodu s Íránci, že Saudové odstoupí od své podpory Sýrie, pokud Íránci ukončí svoji podporu demonstracím na východě Saudské Arábie.

To je důvod, proč je to opět Katar, kdo dělá hluk kolem arabské intervence v Sýrii (její provedení je nepravděpodobné, protože katarská armáda je plná Pákistánců a musela by se spoléhat na Egypt, aby poskytl lidi pro skutečné jednotky). Irán chce zoufale příměří v Sýrii. Když to vypadalo, že je kontaktní skupina v New Yorku na jipce, íránský prezident Ahmadinejad navrhl, že vytvoří novou kontaktní skupinu, která by se vypořádala se syrským problémem. Není pravděpodobné, že to bude zrealizováno. Egypt stále skupinu chce a požaduje, aby v ní byl Irán, protože Teherán je jediným hlavním městem v regionu, které má Assadovu důvěru (mimo Bagdádu).

Zemřela kontaktní skupina v Akcakale? Vystoupí NATO po tajné poradě a poskytne „bezletovou zónu“, o kterou al-Najjar žádá, což se rovná intervenci NATO do syrského konfliktu?

What will Ankara do? vyšel 5. října na Asia Times Online. Překlad Zvědavec.
Známka 1.2 (hodnotilo 46)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

47

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 107 čtenářů částkou 14 198 korun, což je 47 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Potěšující rozsudek Městského soudu v Praze19.09.17 16:16 Česká republika 4

Afričtí okupanti znásilňují v Itálii. Řešení? Více kamer19.09.17 15:44 Itálie 2

Rasové nepokoje v St.Louis17.09.17 10:22 USA 0

Rasismus v České Televizi16.09.17 09:06 Česká republika 1

Řím: Migrant nezaplatil lístek16.09.17 01:19 Itálie 1

Berlín: Migrantský mob napadl dva Němce16.09.17 01:17 Německo 0

Itálie: tropická infekce chikungunya, malárie a západonilská horečka15.09.17 23:33 Itálie 1

Muž za pokřiku Allah akbar! zaútočil na dvě ženy kladivem - mají vážná zranění15.09.17 23:30 Francie 0

Zoufalost francouzské policie15.09.17 16:31 Francie 1

Multikulti víkend v západní Evropě15.09.17 16:27 Evropská unie 5

Po Mnichovu 1938 v Československu - fotografie14.09.17 21:45 Česká republika 0

Zločinci a kriminálníci mají stále více práv13.09.17 21:07 Česká republika 6

Uprchlíci jezdí z Německa na dovolenou do zemí, z nichž utekli13.09.17 17:07 Německo 2

Přešli jsme na nový server12.09.17 18:05 Neurčeno 8

Zatýkat černochy za rabování je rasismus! padlo v USA po hurikánu12.09.17 15:55 USA 4

Na Floridě po hurikánu Irma rabují - hádejte kdo11.09.17 16:32 USA 3

Poslanecká sněmovna PČR je zachvácena psychózou nenávisti09.09.17 12:01 Česká republika 2

Šéf HateFree se zastal „teplé pohádky“ a útočí na jiná díla09.09.17 10:13 Česká republika 4

Šílené rozhodnutí italského soudu: vloupat se někam není zločin, když nemám kde bydlet08.09.17 16:29 Itálie 5

Roste nám tady český Soros08.09.17 10:53 Česká republika 11

Měnové kurzy

USD
21,81 Kč
Euro
26,08 Kč
Libra
29,61 Kč
Kanadský dolar
17,70 Kč
Australský dolar
17,28 Kč
Švýcarský frank
22,54 Kč
100 japonských jenů
19,51 Kč
Čínský juan
3,31 Kč
Polský zloty
6,10 Kč
100 maď. forintů
8,42 Kč
Ukrajinská hřivna
0,83 Kč
100 rublů
37,70 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 276,68 Kč
1 unce stříbra
371,51 Kč
Bitcoin
80 528,92 Kč

Poslední aktualizace: 22.9.2017 06:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 9 581