„Severní fronta“ globálních energetických válek

Peter Iskenderov

23.5.2012 Komentáře Témata: Energetika 1357 slov

V globálních energetických hrách (a přesněji válkách) je patrný výrazný obrat ve prospěch Ruska. Již v nejbližších letech mohou být dodávky zemního plynu z Ruska do zemí Evropské unie plynovodem Northstream podstatně navýšeny. Akcionáři společnosti Nord Stream AG nařídili expertům projednat možnosti dalšího zvýšení propustnosti plynovodu, jdoucí z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Mluví se o tom v oficiálním sdělení společnosti, zveřejněném 11. května: „Zaprvé, další diverzifikace tras zaručuje spolehlivost dodávek plynu. Zadruhé, poptávka po dovozu plynu do Evropy bude v dlouhodobém výhledu nadále růst, v důsledku ekonomických a ekologických vlastností zemního plynu, a také kvůli poklesu vlastní těžby v EU.“ (1)

Akcionáři společnosti Nord Stream AG stanovili na vypracování expertizy celkem tvrdé lhůty. Celý komplex prací, souvisejících s vyhodnocením možnosti vybudování jedno nebo dvou dodatečných trub, musí trvat jen osm měsíců, po kterých může být přijato odpovídající rozhodnutí. Připomeňme, že první ze dvou paralelních trub plynovodu Northstream byla uvedena do provozu v listopadu 2011. Položení druhé trouby bylo také dokončeno, a provádí se na ní předspouštěcí práce. Po jejím zprovoznění na konci roku 2012 bude možné plynovodem Northstream dopravovat do Evropy až 55 mld metrů krychlových plynu ročně.

Otázky výstavby další, třetí trouby Northstream byly posuzovány již v červenci 2011, během setkání německé kancléřky Angely Merkel a tehdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. Nicméně tehdy se německá strana vyjádřila proti dalšímu zvyšování dovozu plynu z Ruska a záležitost byla odložena (2).

Změna situace souvisí s celým komplexem faktorů. Především je to pokračující krize v zemích Evropské unie. Poslední zpráva Evropské komise potvrdila bezútěšné prognózy ohledně krize, která v tomto roce čeká na státy eurozóny. To objektivně zmenšuje možnosti EU pro samostatnou hru na energetických trzích – včetně hledání nových dodavatelů, nebo rozvoje alternativních energetických zdrojů. Přičemž se Evropané nemohou vyhnout faktu, že v současné době členské země Evropské unie dováží až polovinu potřebných energetických zdrojů. A perspektivně bude závislost EU na vnějších zdrojích energetických surovin jen růst, a v r. 2030 může dosáhnout 70%. Přičemž u plynu činí tento ukazatel 81% (3).

Druhý významný faktor je politický. V současné době probíhá na celém evropském prostoru proces výměny vládnoucích elit. Posledním důkazem toho byly prezidentské volby ve Francii, kterou pojí s Německem úzké vztahy, ale s mnoha úskalími. Jedním z výsledků takového přehodnocení se může celkem klidně stát kurz směrem k užšímu strategickému partnerství s Ruskem, kde Angela Merkel nebyla v posledních letech nijak zvlášť vidět. Tím spíše, že v r. 2013 proběhnou v Německu volby a vládnoucí pravo-středová koalice bude muset voličům předložit konkrétní výsledky své práce. Zvýšení objemu a spolehlivosti dodávek energetických zdrojů se může stát jedním z důležitých předvolebních trumfů.

Není žádné tajemství, že řada států severní Evropy, a rovněž někteří představitelé Evropské komise, je ve vztahu k projektu Northstream stále skeptická a přisuzuje mu roli téměř ruského geopolitického „kopí“ namířeného na srdce Evropy. Známý je výrok zástupce Evropského parlamentu z Litvy Vitautase Landsbergise o tom, že „tato nová aliance Němců a Rusů byla naplánována s cílem změnit politickou mapu Evropy“. A polský sejm svého času dokonce vydal prohlášení, ve kterém se říká, že německo-ruská dohoda o výstavbě plynovodu „ohrožuje bezpečnost a nezávislost Polska“ (4). A to bez ohledu na to, že Evropská komise, Evropský parlament a Rada EU označily Northstream za projekt „odpovídající zájmům celé Evropy“ a udělily mu statut „transevropské sítě“ (5).

Nicméně v rezoluci prezidia Pobaltského shromáždění, přijaté v listopadu 2005 v Tallinnu, podobné spekulace nebyly. V tomto dokumentu jen stojí, že „realizace rozsáhlých energetických infrastrukturních projektů v regionu Baltského moře musí vycházet ze zájmu na předložení záruk bezpečnosti energetických dodávek a bezpečnosti všech států v regionu“ (6).

Nakonec praktické finančně-ekonomické úvahy nutí Evropany také uznat výhody spolupráce s Ruskem v oblasti energetiky. Stojí za připomenutí, jak prudce se zdražuje Evropskou unií a USA všemožně podporovaný projekt plynovodu Nabucco. Jestliže původně se jeho cena odhadovala na 8 mld euro, tak nyní se mluví již o 14 mld. Za hlavní příčinu zdražování označují západní experti růst cen surovin (7). Krize nutí Evropany šetřit. A Northstream již funguje a dokázal svoji efektivnost z pohledu zajištění energetické bezpečnosti Evropy.

Hrozí, že geopolitický boj kolem Northstream se velmi brzy stane zuřivějším. A klíčovou roli v tom sehrají USA. Lze očekávat návrat skandinávských a pobaltských zemí, a dokonce i Polska, k předchozím obviněním na adresu Northstream, jak politického, tak ekonomického a ekologického charakteru. Mimo to není vyloučeno, že tato otázka bude posuzována v rámci chystaného summitu „velké osmy“ a NATO v USA, který proběhne 18-19. května v předměstské rezidenci amerického prezidenta Camp David a 20-21. května v Chicagu.

V jedné z posledních zpráv americké Národní rady pro rozvědku jsou otázky energetické bezpečnosti ústředním bodem globálních geopolitických her. Tento dokument prognózuje vznik situace, kdy dojde „k nárůstu napětí mezi zeměmi, které si konkurují v zajišťování si zdrojů, obzvláště pokud je to doprovázeno zvýšeným politickým zmatkem na Blízkém východě a celkovou ztrátou důvěry ve schopnost trhů uspokojit rostoucí potřeby“. Podobný vývoj událostí, podle názoru amerických expertů, „může vést k dalšímu prolínání vzájemných vztahů ve státní politice a energetice s geopolitickými obavami“ (8).

Není těžké si všimnout, že tato hodnocení vychází silně z tezí zformulovaných již v r. 1997 bývalým poradcem amerického prezidenta pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinskim. Podle jeho slov se hlavním úkolem politiky USA v energetické oblasti ve vztahu k euroasijskému regionu musí stát zajištění „přístupu hlavních a energii potřebujících ekonomik k energetickým zdrojům států střední Asie“, prostřednictvím produktovodů, které „nevedou přes území kontrolované Ruskem“ (9).

Úkoly boje západu na energetickém poli byly zformulovány již v dubnu 2007, na stránkách dokumentu připraveného americkým ministerstvem zahraničí s názvem „Strategický plán: finanční roky 2007-2012“. V něm poprvé po skončení studené války americká vláda vyhlásila jako svoji prioritu protiakce vůči „negativnímu chování“ Ruska, včetně jeho rostoucího vlivu na světovém energetickém trhu. V současné době je realizace tohoto plánu v plném proudu, a do konce roku musí vláda Baracka Obamy složit účty ohledně jeho plnění americkému kongresu (10).

„Strategický plán“ uvádí jako jeden z hlavních úkolů americké vlády „nedopustit energetickou unii Ruska a Evropy“. S tímto cílem se předpokládá vybudování ropovodů a plynovodů do západní Evropy obcházejících Rusko, kdy zároveň budou prováděny politické, finančně-ekonomické a další protiakce ze strany USA, pomocí realizace ruských projektů přepravy energetických zdrojů (11). Podobná strategie dobře zapadá do systému globálních priorit USA. Není náhoda, že v bulletinu „Perspektivy rozvoje do r. 2020“ Jednotné kosmické velení amerických ozbrojených sil zformulovalo úkol, v jehož rámci bude použit pro „zajištění zahraničně-politických a ekonomických zájmů USA“ dokonce i „prostor v blízkosti Země“ (12). Dokonce i v nové strategické koncepci NATO jsou otázky zajištění energetické bezpečnosti, včetně za hranicemi geografické zóny zodpovědnosti NATO, prohlášeny za hlavní prioritu, přinejmenším pro nejbližší desetiletí. Takže „energetickým válkám“ je zjevně připravován dlouhý život.

Odkazy

  1. http://media.nord-stream.com/media/news/press_releases/ru/2012/05/nord-stream_press-rel_feasibility-study_rus_20120511_410_20120510.pdf
  2. Ведомости, 20.07.2011
  3. Куликова И. Можно ли сделать конструктивным энергодиалог Россия – ЕС? // Аналитические записки. 2007. Март. С.111-112.
  4. Коммерсантъ, 16.09.2005.
  5. http://media.nord-stream.com/media/news/press_releases/ru/2012/05/nord-stream_press-rel_feasibility-study_rus_20120511_410_20120510.pdf
  6. http://www.baltasam.org/images/front/_pdf/3_Resolution_on_Gas_Pipeline.pdf
  7. The Guardian, 21.02.2011.
  8. Мир после кризиса. Глобальные тенденции – 2025: меняющийся мир. Доклад Национального разведывательного совета США. М., 2009. С.131.
  9. Бжезинский З. Великая шахматная доска. М., 2009. С.67–68.
  10. http://www.state.gov/documents/organization/156215.pdf
  11. Томберг И. Как им обойти Россию? // Аналитические записки. Специальный выпуск. Энергетическая безопасность в трех измерениях: национальное, региональное, глобальное. М., 2007. С. 57–58. 
  12. Хомский Н. Гегемония или борьба за выживание: Стремление США к мировому господству. М., 2007. С.375. 
Známka 1.1 (hodnotilo 55)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

39

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc listopad přispělo 97 čtenářů částkou 11 568 korun, což je 39 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Učitel suspendován poté, co oslovil transgendera jako dívku20.11.17 11:33 Británie 6

Šéf Pirátů: Chceme jenom změnit poměry, aby odpovídaly západní Evropě19.11.17 11:21 Česká republika 0

17. listopad - panoptikum na Václaváku financoval Soros, oligarchové Tomáš a Karel Janečkovi a jejich kámoš Winkler18.11.17 12:00 Česká republika 1

17. litopad - varování před "diktaturou referend" 18.11.17 11:33 Česká republika 2

Dohoda KGB a CIA. Dělení majetku a moci. Schůzka Havla a Sorose v roce 1986 na ambasádě USA v Praze17.11.17 15:08 Česká republika 4

Neatraktivní ženy si stěžují, že je nikdo sexuálně neobtěžoval. Rozjely kampaň Why not me17.11.17 11:13 Neurčeno 7

Lana Lokteff - Proč nechci být menšinou16.11.17 21:33 Neurčeno 4

Šašek Hradílek vydírá Zemana hladovkou16.11.17 12:14 Česká republika 11

Dva články z dnešních novin16.11.17 10:57 Neurčeno 3

Otec sedmi dětí se stal šestiletou holčičkou16.11.17 01:42 Kanada 3

Vánoční trhy se v Rakousku i Německu mění 16.11.17 00:44 Německo 4

EU ruší Dublin a chce brát trvale i ekonomické migranty z Afriky15.11.17 23:14 Evropská unie 3

Jurečka a chemická lobby: Glyfosát15.11.17 08:28 Evropská unie 4

Francie řeší přibývající sebevraždy policistů14.11.17 23:41 Francie 2

Šťastná nálezkyně13.11.17 21:09 Česká republika 0

Jiný pohled na aféru #MeToo13.11.17 12:12 Rusko 2

Stropnický st.: "občané by neměli mít možnost rozhodovat o věcech, u kterých nedokážou posoudit všechny důsledky"12.11.17 18:13 Česká republika 7

Je v pořádku být bílý?12.11.17 17:18 USA 2

Republikánský kandidát měl před 40 lety osahávat 14letou dívku10.11.17 10:16 USA 5

BBC zfalšovala další historickou postavu. Anglickou královnu Margaret z Anjou09.11.17 16:01 Británie 3

Měnové kurzy

USD
21,73 Kč
Euro
25,51 Kč
Libra
28,75 Kč
Kanadský dolar
17,02 Kč
Australský dolar
16,47 Kč
Švýcarský frank
21,91 Kč
100 japonských jenů
19,32 Kč
Čínský juan
3,28 Kč
Polský zloty
6,05 Kč
100 maď. forintů
8,14 Kč
Ukrajinská hřivna
0,82 Kč
100 rublů
36,74 Kč
1 unce (31,1g) zlata
27 871,79 Kč
1 unce stříbra
369,74 Kč
Bitcoin
179 805,27 Kč

Poslední aktualizace: 21.11.2017 19:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 7 094