Boj o moc ve světě pokračuje

aneb Když nám nedáte Írán, budeme neutralizovat vaše jaderné schopnosti

Mojmír Babáček

17.5.2012 Komentáře Témata: Současné události, Analýza 1273 slov

Po rozpadu Sovětského svazu vznikla naděje, že převážnou část světa ovládne demokratický politický systém, ve kterém nad vojenskými konflikty převáží boj o peníze mezi mezinárodními korporacemi, který nebude doprovázen zabíjením a mučením lidí. USA ale rychle ukázaly, že nemají jakkoli v úmyslu spolupracovat s bývalou velmocí ze studené války, Ruskem, na růstu demokratického světa.

Rusku zůstalo 4650 jaderných hlavic, které by mohlo použít k útoku na USA v případě, že by někde ve světě došlo ke střetnutí americké a ruské armády a americká armáda tak neměla ve světě úplně volnou ruku. USA proto využily rozpadu sovětské říše k postupnému přijímání bývalých členů Varšavské smlouvy a postsovětských států do NATO a přibližování amerických vojenských základen k ruskému území.

V roce 2003 obsadily USA, s použitím falešných důkazů o iráckých zbraních hromadného ničení, Irák a umožnily tak západním ropným společnostem, které irácká vláda znárodnila v roce 1972, znovu zahájit těžbu v zemi se čtvrtými největšími světovými zásobami ropy. Důkazy nepodloženou rétorikou o íránském vývoji atomové bomby si zároveň začaly připravovat půdu i pro obsazení Íránu, státu s třetími největšími světovými zásobami ropy. Směřovaly tak k tomu, ovládnout svět tím, že získají kontrolu nad nejvýznamnějšími světovými zásobami ropy a prosperita velké části ostatních států světa bude záviset na ochotě vlád, dosazených USA, dodávat jim ropu a zemní plyn.

Kdyby USA získaly k obsazení Íránu souhlas členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta – Ruska a Číny - stala by se Čína závislou na dodávkách ropy z Američany kontrolovaného Íránu a američtí vojáci by se dostali do těsného sousedství bývalých sovětských států. Čínský ani ruský souhlas tak USA nezískaly a v obsazení Íránu jim bránilo 4650 ruských jaderných hlavic.

Není proto divu, že v roce 2006 začaly USA vyjednávat s Polskem a Českou republikou o vybudování základny pro proti balistické střely v Polsku a radarové základny v České republice. Jejich vybudování by znamenalo, že by se snížila ruská schopnost zasáhnout americké území v případě, že by střetnutí ruských a amerických vojáků vedlo k jaderné válce. V roce 2009 řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov při setkání s americkými senátory o plánu na vybudování radarové základny v České republice a raketové základny v Polsku, že by „zrušily rovnováhu mezi jaderným potenciálem USA a Ruska“ a že jejich zapojení do „globální architektury (americké) protiraketové obrany by Rusko takřka knokautovaly“.

Rusko od roku 2008 nabízelo USA a Evropě uzavření evropské bezpečnostní smlouvy, ve které by se evropské státy (včetně Ruska) zavázaly k nepoužití síly ve vzájemných vztazích, vzájemné pomoci a bezpečnostním zárukám v případě vnější hrozby a ukončení plánování vojenských akcí mezi státy. Návrh předpokládal i účast USA a Kanady. USA a Evropa na tento návrh nepřistoupily a ukázaly tak, že Rusko považují nadále za nepřátelský stát, který znemožňuje libovůli jejich armád ve světové politice.

Ve stejném roce se Rusko odhodlalo ukázat, že nedovolí, aby do NATO vstoupily i bývalé sovětské státy a USA tak dokončily obklíčení ruského území americkými vojáky. Když Gruzie usilovala o vstup do NATO a Západ jí ho neurčitě přislíbil, rozhodla se Gruzie zlomit vojenskou silou odpor Jižní Osetije k tomu, aby byla součástí Gruzie. Ruská armáda podpořila Jižní Osetiji a vstoupila dočasně i na gruzínské území. Rusko tak dalo najevo, že je připraveno odporovat rozšiřování americké vojenské moci ve světě i za cenu přímého konfliktu s USA (Gruzie se ke svému pokusu o dobytí Jižní Osetije odhodlala těsně po tom, co bylo na jejím území ukončeno vojenské cvičení nazvané Okamžitá odpověď, kterého se účastnilo 1000 amerických vojáků).

V roce 2009 nastoupily v USA i v Rusku noví prezidenti a nový americký prezident, Barak Obama v předvolební kampani slíbil zmírnit v americké zahraniční politice agresivitu svého předchůdce, George Bushe. Když Rusko přesvědčilo kyrgyzského prezidenta, aby zrušil americkou leteckou základnu v kyrgyzském Manasu, kde přistávají americká letadla na cestě do a z Afghánistánu, a začalo mluvit o tom, že by mohlo umístit své strategické bombardéry ve Venezuele a na Kubě, poslal prezident Obama prezidentu Medveděvovi tajný dopis. New York Times psaly 3. března 2009, že Obama v dopise Medveděvovi nabídl, že zruší plány na protiraketový štít, když mu Rusko pomůže zabránit Íránu v získání atomové bomby.

Výsledkem jednání mezi prezidenty nakonec bylo, že Barak Obama zrušil záměr postavit v České republice radarovou základnu a Rusko v roce 2010 podpořilo v Radě bezpečnosti OSN novou vlnu sankcí proti Íránu. Na jaře 2010 byla také podepsána nová dohoda START, kterou byl snížen počet ruských jaderných hlavic na 1550 a počet jejich nosičů na 800.

USA ale z těchto dohod, bez obsazení Íránu nebo alespoň změny íránského režimu na proamerický, neměly žádný zisk, kromě toho, že ubylo ruských jaderných hlavic, které je mohly ohrožovat. Proto se koncem loňského roku pokusily využít zkreslené zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii k vojenskému útoku na Írán. Rusko i Čína daly najevo, že jsou připraveny bránit Írán i vojenskými prostředky a USA, aby se vyhnuly světové válce, ze které by pořád ještě nemohly vyjít, aniž by utrpěly vážné škody, od útoku nakonec couvly.

Dohoda s Ruskem z roku 2009 tedy USA neotevřela možnost vojenského útoku na Írán. K tomu, aby mohly dobýt Írán nezbývalo než uvolnit si ruce tím, že se vrátí k variantě, že ve které zbaví Rusko schopnosti účinného odvetného úderu v případě jaderné války.

Poslední jednání mezi Ruskem a USA o budování americké proti raketové obrany pak skončila na mrtvém bodě, protože Američané neustoupili od záměru využít radarovou základnu v Turecku (znovu v blízkosti ruského území) ke sledování případného startu ruských raket a základny proti balistických střel v Polsku a Rumunsku a proti balistických střel na amerických válečných lodích k sestřelování ruských mezikontinentálních raket. Tím by USA oslabily případný ruský odvetný jaderný útok natolik, že by jim cesta do Íránu mohla být otevřena.

Ruský náčelník generálního štábu na toto americké rozhodnutí reagoval výhrůžkou, že pokud by se Američanům dařilo vytvořit v Evropě účinný protiraketový štít, podnikne Rusko na americká zařízení preventivní útok, také zde. Ten by nemohl nevyvolat světovou válku, ledažeby Rusko zničilo už staveniště budovaných základen a nezaútočilo tak na americká vojenská zařízení.

Svět se tak vrátil do situace, v jaké byl, když se v 60. letech minulého století Rusko pokusilo nainstalovat své jaderné nosiče do těsného sousedství USA, na Kubu a pohybuje se znovu na pokraji světové války.

Doufejme, že Rusko a zejména USA nakonec pochopí, že v moderním světě může být vojenská moc jen prostředkem k obraně před případným útokem a ne rozhodujícím faktorem v mezinárodních vztazích, zvláště když jde o vztahy mezi dvěma demokratickými státy.

Útokem na Irák, založeným na falšování informací o iráckém vývoji zbraní hromadného ničení a mučením iráckých a afghánských vězňů ani posledním pokusem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (nepochybně inspirovaným z USA) vyvolat dojem, že Írán v současné době vyvíjí atomovou bombu a ospravedlnit tak vojenský útok na Írán, USA nepřesvědčily, že by měly v úmyslu budovat nějaký spravedlivý svět.

Aby pokračovaly v budování nespravedlivého světa, v tom jim v současné době brání jen 1550 ruských jaderných hlavic a 800 jejich nosičů (možná více, protože termín pro snížení jejich stavu je stanoven na 7 let od podepsání smlouvy).

Armády by do budoucna rozhodně neměly determinovat globální ekonomický vývoj, nemá-li svět skončit v troskách. Byly už vynalezeny technologie, jejichž využití může v relativně nedaleké budoucnosti zabránit dalšímu růstu cen ropy přechodem aut na elektrický nebo vodíkový pohon a to je určitě schůdnější cesta do budoucnosti než dobývání zemí s největšími zásobami ropy. Definitivní rozhodnutí o budování americké protiraketové obrany v Evropě má padnout na summitu NATO v Chicagu koncem května.

P.S. v rámci české DEMO demokracie tento článek nevyšel ani v Britských listech. Velmoci a zejména USA si tedy zahrávají se životy českých občanů, aniž by se tito o tom mohli dozvědět.

Známka 1.2 (hodnotilo 226)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

83

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc srpen přispělo 101 čtenářů částkou 25 032 korun, což je 83 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Nová studie navrhuje nadrogovat Němce oxytocinem, aby lépe akceptovali migranty17.08.17 23:03 Německo 0

Okamura: ČSSD chce kupovat cizincům byty místo toho, aby se starali o naše občany17.08.17 21:52 Česká republika 0

Barcelona: Do davu najela dodávka, nejméně 13 lidí je mrtvých17.08.17 19:19 Španělsko 0

Robert Fico políbil Brusel a slíbil mu věrnost17.08.17 02:44 Slovensko 1

Aktivisté v Durhamu ničí konfederační sochu - video17.08.17 02:35 USA 0

Petice Češi pomáhají vyzývá vládu k přijetí syrských dětí - asi těch, co zahodily pasy a oholily si vousy16.08.17 00:01 Česká republika 4

Korporace chtějí nyní do obchodních mezinárodních smluv (NAFTA) zahrnout Agendu 203015.08.17 23:42 Kanada 0

Průzkum:69,8 % Němců chce trvrdší postup proti migrantům a jejich návrat do Libye15.08.17 22:53 Německo 1

Předvolební průzkum INSA - CDU/CSU 37 %, SPD 25 %, AFD 10 %15.08.17 22:37 Německo 1

V Hessenu Merkelovou vypískali a vybučeli - realita je jiná než předvolební průzkumy15.08.17 22:04 Německo 4

Počet migrantů z Libye do Itálie za červenec poklesl na polovinu - stačilo pár výstražných výstřelů15.08.17 19:07 Evropská unie 1

Venezuelská opozice při protestech zapálila nejméně 23 lidí - kvůli politickému názoru15.08.17 01:38 Venezuela 3

Čína vyzvala USA, aby u Venezuely respektovaly zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí15.08.17 00:57 Čína 0

Venezuelský prezident Maduro na protestu v Caracasu: Venezuela nebude poslouchat příkazy imperialistů!15.08.17 00:46 Venezuela 2

Pokusil se podvést ISIL - dostal dva roky. V Německu14.08.17 10:19 Německo 3

Merkelová podpořila navýšení roční OSN přesídlovací kvóty migrantů do Evropy na 40.000 migrantů ročně14.08.17 00:35 Evropská unie 3

Livorno: Severní Afričané na Piazza Cavour13.08.17 23:02 Itálie 0

Co dělají muslimové v mešitách?13.08.17 21:54 USA 0

Prahou mašíruje pochod omylů přírody12.08.17 15:15 Česká republika 3

Berlín chce zaviesť na verejných toaletách pisoáre pre ženy12.08.17 11:32 Německo 10

Měnové kurzy

USD
22,22 Kč
Euro
26,07 Kč
Libra
28,64 Kč
Kanadský dolar
17,55 Kč
Australský dolar
17,55 Kč
Švýcarský frank
23,11 Kč
100 japonských jenů
20,32 Kč
Čínský juan
3,33 Kč
Polský zloty
6,10 Kč
100 maď. forintů
8,58 Kč
Ukrajinská hřivna
0,87 Kč
100 rublů
37,62 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 608,36 Kč
1 unce stříbra
377,07 Kč
Bitcoin
95 461,38 Kč

Poslední aktualizace: 18.8.2017 06:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 14 676