Argentina: velká rána pro neoliberální dogma

Nil Nikandrov

2.5.2012 Komentáře Témata: Jižní Amerika 1177 slov

Není nic podivného na tom, že rozhodnutí vlády Cristiny Fernandez znárodnit 51% podíl na společnosti Yacimientos Petroliferos Fiscales (YPF), která je „dcerou“ španělské Repsol, přijal Západ se silnou nevolí. Cristina to oznámila 16. dubna. O několik dní později byl zveřejněn plán na opětovné znárodnění společnosti YPF Gas. A pro Španělsko, a pro všechny země Západu, se toto rozhodnutí Argentinců stalo zjevnou výzvou pro jejich zájmy. Pokud se Argentině dovolí taková „svévole“, tak budou jejího příkladu následovat i ostatní.

Stojí za zmínku, že právě z latinské Ameriky přišla v 80. letech obecná epidemie neoliberálních reforem. Základní heslo nové doktríny „volný trh řeší veškeré problémy“ opakovali v extázi všichni politici, finančníci a novináři sloužící zájmům světové (stínové) vlády, kosmopolitní směsky, kterou částečně zastupuje nomenklatura klubu Bilderberg.

Pod pláštíkem „inovační“ strategické koncepce začal proces privatizace od Mexika po Argentinu a Chile. Úspěšně tento proces probíhal jen tam, kde ho „zajišťovaly“ vojenské diktatury. Tuto zkušenost, především chilskou, s kompromitováním státního řízení a vyvoláváním nespokojenosti obyvatel kvůli „nedostatku“ potravin začali široce využívat emisaři neoliberalismu na celém světě.

V praxi byla privatizace zástěrkou pro krádež národního majetku „pokusných“ států. Přiživili se všichni ti, kteří se objevili v mocenských kruzích a „zplnomocnění“ reformátoři finančně-ekonomických skupin a nadnárodní společnosti.

Na rozšíření mýtu o ideálním neoliberálním kapitalismu stačilo dvanáct let. Střídající se finančně-ekonomické krize, nárůst sociálně-politických protestů, boj o trhy a obzvláště o ložiska uhlovodíků a perspektivní trasy ropovodů a plynovodů se nejednou změnil ve válku: Afghánistán, Irák, Libye, Sýrie. Na řadě je blitzkrieg USA-Izraele-NATO proti Iránu.

Vyhlídky na globální vojenskou diktaturu USA vyvolávají pochopitelné znepokojení všech normálně uvažujících politiků, hájících národní zájmy. Země, které si skutečně cení své suverenity, se snaží od Říše distancovat. A nejen kvůli hrozbě vtažení do agresivní války, ale také proto, že je stále zjevnější zhoubnost jí zaváděného neoliberální řádu. Obzvláště patrný je tento proces v latinské Americe, kde v zemích ALBA (Bolívarské aliance zemí latinské Ameriky) jsou strategicky významné objekty v majetku státu chráněny před privatizací, finančně se podporují a postupně modernizují. Lákáním investic do těchto sektorů si „populistické“ vlády Venezuely, Ekvádoru, Bolívie a Nikaragui zachovávají kontrolní funkce a stanovují cíle a hranice jejich rozvoje.

Podle názoru západních expertů se argentinská prezidentka Cristina Fernandez, pod vlivem „radikálně smýšlejících“ politiků a expertů ve svém okolí, stále více uchyluje k „populistickým“ metodám vládnutí Hugo Chaveze, spolehlivého spojence Argentiny od dob Nestora Kirchnera. Právě Chavez na samém vrcholku krize pomohl Argentině investicemi, úvěry a hromadnými nákupy zemědělské produkce. Při rozhodování o znárodnění španělské společnosti Repsol vzala vláda Cristiny Fernandez zkušenosti „populistických“ zemí v úvahu.

Škodlivá a pro Argentinu silně nevýhodná privatizace ropné společnosti YPF Španěly byla provedena za prezidenta Carlose Menema. Tehdy se hodně mluvilo o „provizích“, které dostal on a jeho nejbližší okolí. V důsledku toho vznikla společnost Repsol YPF. O efektivitě její činnosti (z pohledu zájmů Argentiny) mluví tato fakta: během posledních let se země přeměnila z vývozce energetických zdrojů na dovozce. Vloni byla energetická obchodní bilance této země poprvé za čtvrtstoletí záporná: byly dovezeny energetické zdroje v hodnotě o 3,5 mld vyšší, než vyvezeno. Přičemž tato společnost snížila výdaje na geologický průzkum.

Cristina Fernandez zcela odůvodněně obvinila španělské majitele společnosti z toho, že se snaží při těžbě argentinských ložisek jen vyvést ze společnosti maximum zisku. Závěr argentinských expertů je kategorický: loupeživý přístup Repsol ve vztahu ke zvýšení výnosnosti hrozí naprostým vyčerpáním ložisek. Španělští majitelé cílevědomě podkopávají základy energetické bezpečnosti Argentiny. V různých kanálech se šíří informace, že Repsol vedla tajné rozhovory o prodeji argentinských aktiv s řadou potenciálních kupců, včetně Číňanů.

Opětovné znárodnění YPF přimělo Madrid k vytvoření jakéhosi „bloku neoliberální solidarity“. „Pokud někde na světě bude docházet k nepřátelským akcím proti španělským společnostem, bude to vláda považovat za nepřátelské akce proti Madridu,“ sdělil španělský ministr průmyslu Jose Manuel Soria. „Nezákonné vyvlastnění“ Repsol odsoudily USA, Británie, EU, MMF, Světová banka a k nim přidružené země s pravostředovými vládami – Mexiko, Chile a Kolumbie. Požadavek Španělska vyplatit společnosti Repsol kompenzaci ve výši 8 miliard euro je snad ve všech mediálních titulcích na západě.

Severoamerické noviny urážlivými výpady na adresu Cristiny nešetří. „Wall Street Journal“ ji obvinil z „ukradení“ YPF a rozdmýchávání nacionalismu v Argentině. Tyto noviny rovněž vyzvaly k vyloučení Argentiny z „G-20“. „Washington Post“ onálepkoval Cristinu jako „populistku“, „upouštějící“ od strategie „ekonomického pokroku“, které se drží sousedé Argentiny. Na mysli mají především Chile a Peru.

Západní propaganda šíří historky o tom, že znárodnění YPF Argentině silně uškodí. Tvrdí, že společnosti, které plánovaly otevřít si v zemi provozovny, nyní od těchto projektů ustoupí. Sníží se objem investic, protože hrozba radikalizace režimu „je stále evidentnější“. Nicméně země ALBA a Brazílie Argentinu podpořily. Z jejich strany zaznívá zcela jiná argumentace. Ropa a plyn jsou základem energetické bezpečnosti. Připuštění nadnárodních společností do této klíčové sféry ekonomiky může vést ke ztrátě suverenity a svobody přijímat strategická rozhodnutí.

Španělsko, které krutě vykořisťovalo indiánské národy v letech privatizace, přistoupilo k novému dobývání kontinentu a pokračuje v praxi odčerpávání zdrojů v moderních podmínkách, i když nyní má co do činění se suverénními státy. Navíc ve Venezuele, Ekvádoru a Bolívii se personál oficiálních španělských zastupitelských úřadů účastnil spiknutí organizovaných americkými zvláštními službami. Hlavním důvodem těchto aktivit zástupců Španělska je rozšíření možností pro expanzi španělských společností a bank. Repsol YPF se na latinskoamerickém kontinentu cítí být pánem, a z toho plyne nemožnost kontroly, zatajování příjmů, ekologická svévole, nestoudné vměšování do vnitřních záležitostí. V řadě případů byly prostřednictvím Repsol financovány rozvratné organizace, kupovali se úředníci, včetně ředitelů indiánských organizací. Jejich „spolupráce“ ulehčovala získávání povolenek na těžbu ropy v zónách obývaných domorodými národy.

V senátu proběhlo projednání dokumentu Cristiny Fernandez 25 dubna. Jak se dalo očekávat, byl schválen většinou hlasů. Příští týden proběhne podobná procedura v parlamentu. Očekává se, že jak stoupenci Cristiny, tak opozice tuto iniciativu podpoří. Argumentů „pro“ je více než dostatek. Znárodnění ložisek uhlovodíků, posílení kontrolní role státu při jejich využívání a prodeji se pozitivně projevilo na finančně-ekonomické a sociální situaci ve Venezuele, Bolívii a Ekvádoru. Argentina dokáže překonat dočasné problémy, vytvářené „západní koalicí“, a dosáhne úspěchu. Tím spíše je podpora ze strany Mercosur a ALBA zaručena.

Bývalý prezident Menem, nyní senátor, hlavní aktivní postava ropné privatizace 90. let, se setkal s novináři v předvečer diskusí v senátu. Menem bez rozmýšlení odpověděl na otázku, jaký postoj zaujme, toto:

- Samozřejmě, že se zúčastním zasedání a podpořím návrh navrátit YPF pod kontrolu státu.
Ale jak je to možn, vždyť právě vy jste tuto společnost zprivatizoval.
- Je to tak, ale žijeme v jiné době, zcela odlišné od té předchozí. Časy se mění. Změnila se situace.

Toto doznání Menema média prakticky zamlčela. Existují země, ve kterých nadšenci totální privatizace a „volného trhu“ ještě stále věří v neoliberální zázraky, a pokračují v řízení ekonomiky a financí ve svých zemích tak, že se tam ze světa signály o krachu tohoto modelu nemají šanci dostat.

Známka 1.2 (hodnotilo 136)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

47

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 107 čtenářů částkou 14 198 korun, což je 47 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Potěšující rozsudek Městského soudu v Praze19.09.17 16:16 Česká republika 4

Afričtí okupanti znásilňují v Itálii. Řešení? Více kamer19.09.17 15:44 Itálie 3

Rasové nepokoje v St.Louis17.09.17 10:22 USA 0

Rasismus v České Televizi16.09.17 09:06 Česká republika 1

Řím: Migrant nezaplatil lístek16.09.17 01:19 Itálie 1

Berlín: Migrantský mob napadl dva Němce16.09.17 01:17 Německo 0

Itálie: tropická infekce chikungunya, malárie a západonilská horečka15.09.17 23:33 Itálie 1

Muž za pokřiku Allah akbar! zaútočil na dvě ženy kladivem - mají vážná zranění15.09.17 23:30 Francie 0

Zoufalost francouzské policie15.09.17 16:31 Francie 1

Multikulti víkend v západní Evropě15.09.17 16:27 Evropská unie 5

Po Mnichovu 1938 v Československu - fotografie14.09.17 21:45 Česká republika 0

Zločinci a kriminálníci mají stále více práv13.09.17 21:07 Česká republika 6

Uprchlíci jezdí z Německa na dovolenou do zemí, z nichž utekli13.09.17 17:07 Německo 2

Přešli jsme na nový server12.09.17 18:05 Neurčeno 8

Zatýkat černochy za rabování je rasismus! padlo v USA po hurikánu12.09.17 15:55 USA 4

Na Floridě po hurikánu Irma rabují - hádejte kdo11.09.17 16:32 USA 3

Poslanecká sněmovna PČR je zachvácena psychózou nenávisti09.09.17 12:01 Česká republika 2

Šéf HateFree se zastal „teplé pohádky“ a útočí na jiná díla09.09.17 10:13 Česká republika 4

Šílené rozhodnutí italského soudu: vloupat se někam není zločin, když nemám kde bydlet08.09.17 16:29 Itálie 5

Roste nám tady český Soros08.09.17 10:53 Česká republika 11

Měnové kurzy

USD
21,81 Kč
Euro
26,08 Kč
Libra
29,61 Kč
Kanadský dolar
17,70 Kč
Australský dolar
17,28 Kč
Švýcarský frank
22,54 Kč
100 japonských jenů
19,51 Kč
Čínský juan
3,31 Kč
Polský zloty
6,10 Kč
100 maď. forintů
8,42 Kč
Ukrajinská hřivna
0,83 Kč
100 rublů
37,70 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 276,68 Kč
1 unce stříbra
371,51 Kč
Bitcoin
80 528,92 Kč

Poslední aktualizace: 22.9.2017 06:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 12 105