Kořeny izraelského chování: Sabotování míru za každou cenu

Adrian Salbuchi

22.3.2012 Komentáře Témata: Izrael 1131 slov

Ráno 17. března 1992 otřásla Buenos Aires strašlivá exploze. Moderní 3 patrová budova izraelského velvyslanectví byla cílem teroristické bomby a zhroutila se. Silná tlaková vlna rozbila okna a omítky budov na rohu ulic Arroyo a Suipacha. Celkem bylo zabito 29 lidí a 242 zraněno. O dvacet let později stále nevíme, kdo to udělal…

O něco více než dva roky později byla tato nevyřešená záhada neúprosně spojena s dalším, ničivějším bombovým atentátem v centru Buenos Aires, kdy 18. července 1994 výbuch zničil AMIA/DAIA, budovu Vzájemné židovské asociace, vzdálenou tucet bloků, a tentokrát bylo zabito 80 lidí a zraněno 300.

Od té doby byla obě vyšetřování záludně sabotována, účelově matena, hrubě do nich zasahovala vláda Izraele a Spojených států, a stala se prolezlá místní a zahraniční korupcí, ututláváním a podvody. Roky plynuly, soudci byli nahrazováni, někteří dokonce sesazeni, avšak oba útoky zůstávají neobjasněnými. Izrael a USA nadále svalují vinu na Irán, Sýrii, Hamas a Hizballah… Ať se děje cokoliv!

Izrael trvá na tom, že oba výbuchy byly způsobeny „bombou v autě“, ale žádné bomby v autě nebyly nikdy nalezeny. Budova AMIA, ve které také sídlila místní sionistická lobby „DAIA“, byla v té době řízena bankéřem a prezidentem Rubénem Beraja, který financoval úplatek ve výši 400,000 dolarů pro místního šmelináře s ojetinami (za souhlasu předsedajícího soudce Juana Galeano!), aby ukázal prstem na Hamas a Hizballah (Beraja skončil později ve vězení za to, že vytuneloval vlastní banku).

Abychom to vše pochopili, je třeba se podívat na jemnější aspekty, které nám pomohou osvětlit tyto útoky, jakož i pochopit kořeny izraelského chování. Obzvláště co se týká často násilných konfliktů uvnitř Izraele, mezi umírněnými, kteří si skutečně přejí mír s Palestinci, a extrémní pravičáckými fundamentalisty, kteří jsou ochotni zajít do extrému, aby mír sabotovali a zajistili, že jejich mesiášský sen o „Eretz Israel“ – židovské říši rozkládající se od Nilu po Eufrat – se jednoho dne splní. Když to rozšíří ven, do židovské diaspory, včetně velké židovské komunity v Argentině, nabývá tento konflikt globálního charakteru.

Takže bombové atentáty v Argentině nabývají jiného rozměru, když jsou zasazeny do časové posloupnosti klíčových milníků těchto vnitroizraelských konfliktů:

30. září 1991 – Začátek USA organizované Madridské mírové konference mezi Izraelci a Palestinci. Ultra pravičácké fundamentalistické hnutí osadníků v Izraeli je stále oce na válečné stezce.

17. března 1992 – v 14:50, hned po obědě izraelské vlády na vysoké úrovni, pořádaném velvyslancem, a po odchodu představitelů bezpečnostních složek z budovy velvyslanectví v Buenos Aires, vybuchuje bomba.

13. července 1992 – Rabin zvolen premiérem. Rychle provádí škatulata hejbejte se v Shin Beth, tajné izraelské službě pověřené vyšetřováním skupin fundamentalistického hnutí židovských osadníků v Izraeli a zajišťování bezpečnosti izraelských velvyslanectví v zahraničí.

Srpen 1992 – Rabin prohlašuje, že Izrael vrátí Golanské výšiny Sýrii.

13. září 1993 – Izrael a PLO podepisují dohody z Oslo, jimiž se vzájemně uznávají: slavné potřesení rukou mezi Rabinem, Arafatem a Clintonem na trávníku před Bílým domem.

25. února 1994 (svátek purim) – Americký židovský fanatik Baruch Goldstein snadno prochází přes izraelské kontrolní stanoviště v Hebronu se samopalem, se kterým zahajuje palbu na Palestince při modlitbách v Jeskyni mešitě patriarchů, zabije 29 lidí a zraní jich 125. Goldstein byl ubit k smrti a jeho hrob se brzy stal poutním místem izraelských osadníků.

Únor až květen 1994 – Dohody z Káhiry mezi Izraelem a Palestinou stanovují hranice Gazy a Jericha.

1. července 1994 – Po 27 letech v exilu povoluje Rabin Yasseru Arafatovi návrat zpět do Palestiny. Vztek a zuřivost v řadách izraelských fanatických osadníků dosahuje vrcholu.

18. července 1994 – Teroristický bombový útok na židovskou budovu AMIA v Buenos Aires, v té době velmi podporujícího Rabina/Stranu práce.

26. října 1994 – Podpis mírové smlouvy mezi Izraelem a Jordánskem.

28. září 1995 – Podpis dohody Taba-Oslo II, týkající se palestinského konfliktu.

4. listopadu 1995 – Premiér Yitzak Rabin je zavražděna během shromáždění v Tel Avivu. Jeho vrahem nebyl ani islámský fundamentalista, ani neonacista, ale mladý fundamentalista z řad hnutí židovských osadníků, napojený rovněž na Shin Beth (Ygal Amir). Oresident nejvyššího soudu Meir Shamgar, předseda, Shamgarovy komise, která atentát vyšetřovala, v březnu 1996 došel k závěru, že Shin Beth byla zodpovědná za to, že vystavila Rabina „závažným rizikům“ a nereagovala na hrozby smrtí ze strany židovských extremistů.

Skutečně závažným geopolitickým důsledkem zavraždění Rabina bylo, že izraelská umírněná Strana práce byla rychle nahrazena ultra pravičáckým vedením strany Likud a Kadima: Benjaminem Netanyahu a Arielem Sharonem, Ehudem Olmertem, a dnes opět Netanyahu a Avigdor Lieberman.

Od té doby se nedrží politiky „mír za území“, a nahradili ji militantními etnickými čistkami, jak popsal bývalý americký prezident Jimmy Carter ve své knize z r. 2006 „Palestina: Mír, ne apartheid“.

Když jsou oba bombové teroristické útoky zasazeny do tohoto časového rámce vnitřních událostí v Izraeli, začínáme tušit, proč nebyly vyřešeny (a je silně pravděpodobné, že ta střelba ve Francii nyní má rovněž zachránit Bibimu zadek, za kterým mu doma hoří koudel – p.p.).

Protože ačkoliv Izrael – táhnoucí za sebou jako obvykle USA – trvá na tom, že oba teroristické útoky spáchaly Irán/Sýrie/Hamas/Hizballah a silně zasahují do soudních a exekutivních pravomocí Argentiny, je třeba prověřit ještě jeden možný scénář: že do obou útoků mohly být přímo zapojeny izraelská rozvědka a tajné služby, což odpovídá logice násilí uvnitř Izraele v devadesátých letech.

Protože se zjevně podvodnou „íránskou a syrskou spojkou“ se nikam nedostali, je možná čas, aby Argentina a mezinárodní úřady doporučily začlenění možné „izraelské spojky“ u obou útoků.

V případě bombového útoku na velvyslanectví v r. 1996 nařídil Nejvyšší soud Argentiny Národní akademii inženýrů provést důkladné šetření a vyšetřování toho, co způsobilo explozi. Došli k závěru, že k ní došlo hluboko v budově velvyslanectví, což znamená – žádná bomba v autě.

V srpnu toho roku vypukl mezi prezidentem Nejvyššího soudu Julio Nazareno a tehdejším izraelským velvyslancem v Argentině Itzhakem Aviramem veřejný spor, kdy posledně jmenovaný urážel soud kvůli jeho nálezu. Hysterický vřískot „antisemitismus“ bylo slyšet všude…

Pokud by se ukázalo pravdivým, že za oběma teroristickými bombovými útoky byli Izraelci, pak je důležité, aby mezinárodní společenství trvalo na objasnění obou událostí, abychom věděli, kdo byl skutečně na vině.

Trvání Izraele na tom, že na vině je Irán, jimi, USA, Británií, Francií a Izraelem, může být a bude použito v rámci dalšího zoufalého hledání záminky pro útok na Irán. Dnešní izraelský velvyslanec v Argentině, Daniel Gazit, trvá na: „Věříme, že na vině je Irán.“ Dokonce mluví o provedení „třetího teroristického útoku na židovské zájmy v Argentině“.

A kdože by ho plánoval?!? Svět evidentně potřebuje porozumět některým jemnějším základnostem kořenů izraelského chování. To bezpochyby pomůže přispět ke světovému míru.

The Roots of Israeli Behavior: Sabotage Peace at any Cost vyšel 18. března na GlobalResearch.ca. překlad Zvědavec.
Známka 1.2 (hodnotilo 112)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

59

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 129 čtenářů částkou 17 611 korun, což je 59 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Nezletilý migrant zapálil vlasy rakouské důchodkyni - neměla hidžáb26.09.17 13:40 Rakousko 0

"Demokrati" po volbách jsou připraveni26.09.17 12:45 Česká republika 0

Maďarsko v pohotovosti: Maďarsko chystá národní konzultaci o nátlaku EU na přijímání kvót Afričanů 25.09.17 18:47 Maďarsko 3

Juncker: Otevřeme legální cesty pro migranty z Afriky - pro začátek jich přijmete 40.00025.09.17 18:18 Evropská unie 1

Rodina politika AfD byla napadena protestujícím davem25.09.17 17:19 Německo 1

Evropské hodnoty: Muslimský prodavač sexuálně obtěžuje cca 13 letou dívku25.09.17 17:06 Evropská unie 0

Centrální islámská rada Švýcarska: Propagandistické video na islám v Evropě25.09.17 16:49 Švýcarsko 0

Petry nebude členkou nové skupiny AfD v Bundestagu25.09.17 12:50 Německo 0

Černoch údajně znásilnil mladou Slovenku25.09.17 11:30 Slovensko 2

První úkol AfD v Bundestagu: Výbor na vyšetřování úlohy Angely Merkelové v přijetí cca miliónu migrantů v roce 201524.09.17 22:19 Německo 0

21:13:Při mezisoučtu v Sasku získala AfD 30 % a umístila se tak na prvním místě24.09.17 21:14 Německo 0

Výsledky německých voleb v 19:41: CDU/CSU: 33 SPD: 20,8 AfD: 13,3 FDP: 10,5 Linke: 8,7 Grüne: 9,124.09.17 20:25 Německo 0

Ruští agenti se pokoušeli ovlivnit německé voliče z volebního okrsku 10924.09.17 18:36 Německo 0

Rada Evropy rozhodla, že se nebude ověřovat věk u ilegálních migrantů mladších 18 let - bylo by to pro ně traumatizující24.09.17 00:50 Evropská unie 3

Centrální španělská vláda nám názorně předvádí evropské hodnoty23.09.17 13:01 Španělsko 2

Merkelová byla mohutně vypískána v Mnichově23.09.17 12:11 Německo 5

Okupanti se Finsku snaží vyvolat soucit, vydírají22.09.17 16:36 Finsko 2

Pražští taxikáři vyhlásili městu válku kvůli Uberu22.09.17 16:31 Česká republika 3

Potěšující rozsudek Městského soudu v Praze19.09.17 16:16 Česká republika 5

Afričtí okupanti znásilňují v Itálii. Řešení? Více kamer19.09.17 15:44 Itálie 8

Měnové kurzy

USD
21,96 Kč
Euro
26,04 Kč
Libra
29,60 Kč
Kanadský dolar
17,76 Kč
Australský dolar
17,45 Kč
Švýcarský frank
22,73 Kč
100 japonských jenů
19,69 Kč
Čínský juan
3,32 Kč
Polský zloty
6,09 Kč
100 maď. forintů
8,39 Kč
Ukrajinská hřivna
0,83 Kč
100 rublů
38,19 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 831,44 Kč
1 unce stříbra
378,57 Kč
Bitcoin
85 951,92 Kč

Poslední aktualizace: 26.9.2017 06:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 10 941