Romové II. část

Gerd

7.9.2011 Komentáře Témata: Česká republika 4324 slov

Zvláštnosti chování:

Jiné zvyky a zvláštnosti či obtíže:

Všichni odborníci se shodují na tom, že vzdělání je rozhodujícím faktorem pro pokrok ve všech ostatních oblastech. Jenže ze strany Romů je tady velký nezájem. Velikost překážek, které je nutno překonat, se jim jeví zcela neadekvátní výsledkům, protože jsou hodnotově orientovaní na majetkové vyrovnání se s gádži. Vysvědčení dětí je pro mnohé bezcenným kusem papíru. „K čemu učenost, když i doktor stojí nad mrtvým jako hloupý“. Negramotnost je vysoká (okolo 30%), protože ti, co prošli školou, získané poznatky nepoužívají a zapomínají. Slabé vzdělání podmiňuje profesní strukturu, ve které se setkávají s množstvím patologických reprezentantů majoritní společnosti. Velké výdělky manuálních pracovníků také nepřispívají k zájmu o vzdělání. Dalším nepříznivým faktorem je rostoucí finanční náročnost studia.

Hlavní příčiny neúspěchů ve škole:

1. škola automaticky předpokládá určitou spolupráci rodiny. Romští rodiče často sami neovládají látku ZŠ, neposkytují dětem podmínky k učení a neučí je soustavně pracovat.

2. neznalost vyučovacího jazyka nebo značně omezená slovní zásoba (v 6-7 letech kolem 300 slov). Podle některých průzkumů spadá 25% dětí do pásma verbální debility.

3. školní systém výjimky nevychovává zvláštním způsobem, ale odsouvá na okraj

4. staletími fixovaný způsob přenosu informací je u Romů jiný (nemají vztah k psanému slovu, blíž jsou jim audiovizuální prostředky)

5. častější výskyt specifických poruch (dyslexie, dysgrafie, aj.)

MŠ:

Problém bude narůstat, protože byli zvyklí na všechno zdarma, dokonce vydírali: „Když stát nedá peníze, nedáme děti do MŠ!“ Pro romské děti je MŠ nutná (jazyk,...), ale trend je opačný:

– 1989: 80% dětí v MŠ
– 1991: 35% (protože nyní jsou nuceni na děti přispívat). Současný stav není přesně znám, ale došlo k dalšímu poklesu zaškolenosti.

Chyba MŠ vůči nim: snaha o samostatnost dětí, ale Rom, který nikdy nedržel tužku či štětec, to potřebuje ukázat.

ZŠ:

Pouze 58% romských dětí navštěvuje ZŠ, zatímco 42% školy speciální, nejčastěji zvláštní. Podle novějších údajů dokonce 80% dětí ukončuje školní docházku na ZvŠ. Zkušenosti učitelů: děti jsou nesoustředěné, nudí se, nepíší úkoly a tím narušují proces výuky. Doma nemohou dostat odpovídající podmínky k učení. Rodiče nemají čas ani vůli a často ani schopnost jim pomáhat s učením. Úsilí vložené do vzdělání zejména u děvčat přichází nazmar, neboť po skončení ZŠ si zakládají rodiny a získané vědomosti nepoužívají. Velmi vhodné se jeví školy s celodenním programem, protože „zahálka je matkou hříchu“. Jako motivátory pozornosti a výkonu se ve škole úspěšně užívají např. výstavky nejlepších prací, drobné odměny, možnost zpívat v dětském souboru. Udržet zájem dětí o školu znamená udržet je v aktivitě stálými změnami metod a forem práce, možností soutěžit, výzdobou, hudbou , co nejčastější komunikací... , a také zmírňováním stresu plynoucího ze špatné znalosti češtiny. Někteří učitelé mají dobrou zkušenost s prací v malých skupinách, zatímco pokusy o doučování po škole pravidelně troskotají. Mírně je třeba posuzovat krasopis a výtvarné práce romských prvňáčků, protože jejich motorika se vyvíjí pomaleji.

Velkým problémem je značný počet zameškaných hodin, protože úzce souvisí se školními výsledky dětí. Nejúspěšněji se absencím předchází osobním pohovorem s rodiči (argument: vzdělání je podmínkou zaměstnanosti). Žáky lze naučit, aby se cestou do školy stavovali jeden pro druhého, kolektiv pak snadno ovlivní jedince.

Na prospěch romských dětí mají větší vliv podmínky prostředí než inteligence, což u majoritní populace neplatí. Z různých činitelů má na školní výsledky pozitivní vliv finanční příjem rodiny, zaměstnanost rodičů, menší počet členů domácnosti aj. Někteří pedagogové doporučují specializované romské třídy na dobu, než se vyrovnají s ostatními dětmi. Velikost skupiny nemá přesahovat 15 žáků. Někde se velmi osvědčily pomocné pedagogické síly z řad Romů, umožňující netradiční formy výuky a individuální práci s každým dítětem. Většina pedagogů samostatné romské třídy odmítá jako obecnější řešení, neboť údajně dosahují slabších výsledků a roste nebezpečí izolace Romů. Vztah romských dětí ke škole podstatně závisí na citové vazbě na učitele. Také je třeba najít oblast, ve které dítě vyniká. Když má úspěch a může ho prožít, získává lepší poměr ke škole. K tomu napomáhají časté pochvaly a povzbuzování.

Velmi důležitá je důvěra a náklonnost rodičů ke škole. Dá se získat kulturním vystoupením dětí, veřejnou pochvalou pečlivých rodičů apod. Dosud velká část rodičů považuje českou školu za zařízení represivní a nepřátelské, před kterým je třeba děti bránit. Systémové řešení otázky vzdělání romských dětí je otázkou náročnou a dlouhodobou: vyžadovalo by specializovanou přípravu učitelů na VŠ, učebnice obsahující historii Romů, menší třídy, individuální přístup, skupinové vyučování, nulté ročníky ZŠ, romské pedagogy, práci s talenty, zlepšení sociální situace Romů a další opatření s vysokými požadavky na ekonomické a personální zajištění.

Základní školy – statistika:

  • již v 1. třídě propadá 22% -> v 1. třídě potřebují individuální péči
  • 14x častěji propadají
  • 5x častěji dostávají zhoršenou známku z chování
  • 30x častěji ukončují povinnou školní docházku v nižším než 8. ročníku
  • 28x častěji jsou přeřazováni do zvláštních škol téměř 90% Romů nepřekročilo hranici základního vzdělání.

U žen bývá chápavost obvykle nižší než u mužů. Zřejmě to není otázka inteligence (některé statistiky tomu přímo odporují), ale častějšího styku s neromským světem a myšlením.

Zvláštní školy:

Přes 50% dětí navštěvujících zvláštní školy v ČR jsou Romové, v SR dokonce 80%.

Ve ZvŠ končí i velmi bystré děti. Nicméně ve všech běžných testech, včetně manipulačních zkoušek a testu inteligence, vycházejí romské děti v průměru podstatně hůř. Psychologové budou muset přijít s metodikou, která je romským dětem přiměřená. Příčinou této skutečnosti není mentální retardace, ale sociální zanedbanost. Přestože mnohé šestileté děti nejsou zralé pro ZŠ, je odkládání školní docházky sporné, protože už v 11–13 letech nastává silné snížení zájmu o školu spojené s intelektuálním poklesem. Od asi 5. ročníku, kdy se přihlásí puberta a změní se role dítěte v romské komunitě, nastává vzájemné školní trápení žáků a učitelů: neúspěšní a ponižovaní Romové se nudí, opakují ročníky, jsou agresivní ke spolužákům i učitelům.

Střední školy:

Střední školy navštěvuje 2,5% romské mládeže, zatímco u Neromů 38%.

Vysokoškolsky vzdělaných Romů bylo roku 1980 v ČR 154. Prostí Romové jim většinou nevěří, do značné míry oprávněně. Velká část se jich totiž se společenským postupem od ostatních distancovala. Ti, kteří se pro Romy angažují, jsou velmi nejednotní a mnozí je podezřívají ze sobeckých pohnutek: „Jak se stane Rom pánem, je horší než gádžo“.

Přestože 56% dospělých nemá ukončené základní vzdělání a vyššího než základního vzdělání dosáhla maximálně 2%, patříme rozsahem učiva a stupněm vzdělanosti Romů ke světové špičce. Zahraniční prameny například uvádějí, že 50% tamních romských dětí nikdy nebylo ve škole a zhruba polovina dospělých jsou analfabeti.

Tisk: Čtrnáctideník Romano kurko, časopis Amaro gendalos. Dvojjazyčných knih není zatím mnoho; periodika jsou plná pocitů ublíženosti; vycházejí jen proto, že je stát podporuje; neslušnosti se zde střídají spolu s náboženstvím (nevkus); Romové je téměř nečtou. Výjimkou je dosud výborný vědecký časopis Romano džaniben. Pokus o jazykovou přípravu romských dětí formou dvojjazyčné učebnice se u nás ani na Slovensku příliš nezdařil. U nás pro celkovou koncepci, na Slovensku pro nevhodný výběr romského dialektu.

Kriminalita:

Příčiny: nezaměstnanost; rozklad tradičních komunit a hodnot; napětí mezi Romy a gádži.

V ČR tvoří 3% obyvatel, ale 17% kriminality. Novější údaje (po roce 1989) nejsou k dispozici, kromě okresu Teplice, kde na 7% Romů připadá 60% trestných činů. Romskou trestnou činnost můžeme rozdělit do dvou hlavních oblastí. V závorkách je počet Romů z celkového počtu pachatelů v ČR:

činy, které Romové nepovažují za přestupky: pohlavní zneužití (22%), znásilnění (18%), výtržnictví (16%)
činy, které jsou dovoleny jen vůči gádžům: loupeže (47%), krádeže (20%).

Romové neznají aristotelskou logiku, proto se jim trestná činnost snadno dokazuje. K novým formám kriminality patří pašování zboží, distribuce drog, daňové úniky aj. Ve velké části romských komunit má trestaný Rom vyšší autoritu.

Neuskutečněným nápadem zůstává zřízení romské policie. Dosud naráželo na nezájem a velmi často na nesplnění základních požadavků nutných k výkonu této služby. Realizaci by zřejmě znemožnila i sama romská averze vůči policii: „Keď niekto hovorí so žandármi, sa hneváme.“ Policista byl tradiční nepřítel číslo jedna a spolupracovat s ním proti Romovi je zrada. V českých věznicích tvoří Romové asi 60% uvězněných. Značná je kriminalita dětí a mládeže, často ji záměrně organizují dospělí. Tak zneužívají skutečnost, že děti nemohou být odsouzeny. V roce 1975 se na kriminalitě mládeže v ČSSR podíleli Romové padesáti procenty. Podle průzkumu jsou romské děti pohotovější ke slovním i fyzickým útokům.

Důsledky kriminality: mravní rozklad národa (vězení kazí lidi, rozbíjí rodinu); vězení se stává něčím normálním, ne odsouzeníhodným; klesá tolerance majority; ekonomická zátěž státu.

Bydlení:

V ČR mají nejhorší byty, bez elektřiny, bez vody (15%), bez koupelny (47%), bez splachovacího WC (47%), bez ledničky (40%), někdy bez nábytku. Často byty „vypáčí“. Průměrný romský byt má 40 m2 obytné plochy a připadá na něj 6,9 obyvatel (u gádžů 3,81 obyvatel na 1 byt). Přetrvává tendence zdržovat se v jedné místnosti, druhá bývá málo využita. Slušný byt je prestižní záležitostí.

V SR bydlí více než 15 000 Romů v chatrčích z prken a bláta, místo střechy často mají jen rozřezané kovové sudy. Chatrče nemívají štíty, protože podstřešní prostor se nevyužívá. Na Slovensku dosud existuje 278 osad různé úrovně.

Nezaměstnanost:

Příčinou je nízká kvalifikace a nespolehlivost, často také nechuť pracovat. Přibývají zaměstnavatelé bez ochoty rozlišovat podle skutečných pracovních kvalit, kteří se orientují jen podle barvy kůže. Systém sociálních dávek zvýhodňuje otce velkých rodin, kteří jsou na podpoře oproti pracujícím, takže jít do práce znamená namáhat se zadarmo a někdy i tratit. Jsou schopni těžké fyzické práce, ale jen dočasně, víc je vyčerpává než gádže. Často jsou spokojeni s podporou (chodí pro razítko o nepřijetí do práce s tím, že pijí a fetují). Někteří považují fyzickou práci za Boží trest. Procento invalidů šestinásobně přesahuje průměr české populace.

Přibližně 98% Romů je bez kvalifikace, nezaměstnanost se pohybuje mezi 70 a 85 procenty.

Důsledky nezaměstnanosti: Romové se stávají zátěží společnosti; snižuje se životní úroveň rodin; jsou poškozováni ti, kteří poskytují ubytování a dodávají energie.

Nepřímé důsledky: demoralizace, kriminalizace, agresivíta a za ní jdoucí posilování předsudků vůči Romům.

Rasismus, nepřijetí od okolí:

Teorií rasismu je hodně a žádná nevysvětluje všechno:

  • teorie konfliktu (přednostní přidělování bytů aj.)
  • teorie sociální identity (jako příčina nenávisti stačí odlišnost)
  • teorie sociálního učení (hromadné sdělovací prostředky, škola, rodiče).

Je zřejmé, že společnost, která se cítí ohrožená, si hledá terč:

Skinheads: zabili několik cizích státních příslušníků, které považovali za Romy, od roku 1989 zavraždili podle průzkumů nezávislých iniciativ asi 30 Romů. Napadají Romy bez rozdílu věku a pohlaví. V Brně vyprovokovali masové ozbrojené hnutí Romů na podzim 1991. Průzkum ukázal, že 63% mužů a 39% žen v Brně už bylo napadeno skiny. Matky mají strach pouštět děti na ulici. Romský novinář v Ostravě nebyl vpuštěn nebo obsloužen v 91% restaurací.

Na žebříčku nežádoucích národů jsou na prvním místě.

Největší nenávist vůči Romům při skupinových analýzách mají

– lidé s nejnižším vzděláním
– lidé mezi 20-30 lety.

(Poznámka editora: Tvrzení, že největší nenávist vůči cikánům mají lidé s nejnižším vzděláním je ovšem klasický příklad manipulace. Nevím, zda se jí autor dopustil úmyslně nebo nevědomě. Spíše to druhé. Podobnou argumentaci používají jisté skupiny při vnucování nám přijetí homosexuality jako normálu. Je to dost špinavá podpásovka a snaha ponížit odpůrce předem. Pokud vůbec byly prováděny nějaké studie v tom směru, byly prováděny stylem junk science. Tzn. nejprve se vytkl cíl [vyhledání důkazu, že nejvíce nenávidí cikány nevzdělanci] a pak se hledaly důkazy pro podporu tohoto cíle, přičemž byly přehlíženy ty, které to vyvracely. Junk science je oblíbeným nástrojem dnešních sociálních inženýrů, prokazovala se jí i pasivní škodlivost kouření a je také v oblibě u feministek.)

Existuje i opačný rasismus – jejich vlastními slovy: „Gádžo je hlupák, blázen, lakomec, špinavec, který by snědl i hovno, kdyby nesmrdělo“. Je vlastně degeš, nečistý. Tyto postoje se s rostoucím napětím stávají stále častějšími. Rasové předsudky nelze porazit logikou. K pochopení romského světa je třeba vcítění, spoluúčasti. A právě nedostatek lásky považují Romové za svou největší bolest. Cítí se a jsou nemilovaní.

Alkoholismus, toxikomanie, drogy:

Předpoklady jsou: vliv velkých měst, slabost vůle, žádná životní perspektiva, žádný program, žádné pozitivní zájmy. Slovo „nuda“ má pro 26 ze 30 dětí pozitivní hodnotu.

  • fetují ředidla („tečkuju“, „bulám“)
  • kouří s vědomím rodičů nebo bez něho od 8-12 let
  • když mají peníze, alkoholu neodolají. Přesto je procentuální výskyt závislosti na alkoholu nižší než u gádžů. Romové pijí „epizodálně“, Neromové „kontinuálně“.
  • zvlášť mezi olašskými Romy se rychle rozšířilo užívání a distributorství drog.

Všechny tyto neřesti jsou velmi rozšířené a kontakt s nimi prodělá téměř každé dítě. Fetování vede k poruchám u potomků (oční vady, …), dospělý dočasně ochrne a konečnou stanicí je hřbitov.

Automaty: další droga ožebračující Romy, počínaje dětmi.

Sociální úroveň Romů a její perspektiva:

V nedávné minulosti bylo právo pracovat represivním způsobem vynucovanou povinností a této povinnosti být zaměstnán odpovídala povinnost zaměstnavatelů zaměstnat. Romové si zvykli na to, že mohou bezstarostně nakládat se svým zaměstnáním, měnit jej, pracovat s různě dlouhými přestávkami a mít na své zaměstnání nereálné požadavky. V současné době se poměry zcela změnily a Romové stojí před faktem, že jsou propuštěni, že nemohou nové zaměstnání nalézt a že často nedostanou ani podporu v nezaměstnanosti, protože nesplňují podmínky příslušného zákona. Narůstající bída s pocitem beznaděje a vlastní neschopnosti řešit existenční problémy, je spjata s nárůstem alkoholismu.

Poměrně akutní nebezpečí pro sociální postavení Romů spočívá v postupném privatizování bytového fondu, ale i v tržním hospodářství s byty. Jednak je mezi Romy řada neplatičů nájemného, jednak zde hrozí nebezpečí i velmi účinných projevů nechuti s Romy bydlet v jednom domě, tedy nechuti, která zde reálně existuje již velmi dlouho. Kdyby se tato obava splnila, může se stát, že řada Romů se stane osobami bez přístřeší a bez zaměstnání. Krok za tímto stavem hrozí nebezpečí vzniku chudinských ghet (holobyty, …), kterými by se zřejmě společnost mohla pokusit řešit tento stav. Tento prudký sestup sociální úrovně Romů by je zastihl opět zcela nepřipravené a reakce této komunity by se projevila v prudkém zvýšení kriminality. Tento stav by nebyl jen neštěstím romské komunity, protože každá chudoba, zaostalost a nevědomost je nebezpečná nejen sama sobě, ale celé společnosti.

Mladí Romové, kteří opustili osady, ztratili vlastní kulturu, způsob života, existující mravní normy, skupinovou kontrolu a hlavně přirozené sociální vazby. To vede k těžké frustraci a přispívá k sociálnímu i mravnímu úpadku, k zvýšené agresivitě a kriminalitě.

Obraz Roma v mediích:

Tržní princip přináší do medií potřebu negativních zpráv o Romech. Tak se obraz Romů stále zhoršuje a o to lépe se negativní informace zase prodávají. Bludný kruh se uzavřel. Romská media utvrzují Romy v pocitech ublíženosti a nechuti vůči majoritě a tím vykonávají „medvědí službu“ z hlediska rozvoje vztahů s gádži.

Víra souvisí s pověrou a strachem ze smrti a zejména z mrtvých. Jejich náboženství je symbiózou křesťanství, pověrečných představ původem snad z Indie, a lidových zvykových úkonů místních obyvatel. Není založená na lásce a hledání pokoje, ale na strachu z porušení příkazu a následného trestu. Téměř všichni se považují za katolíky. K Církvi je zřejmě mimo jiné přitahují honosné obřady, barvy, vůně. Jakákoli oslava (i náboženská) bez kolektivu, tance a pití je pro ně neúnosná.Velmi se jim líbí bohatá květinová výzdoba a rádi přicházejí tam, kde je mnoho lidí. Nejtěžší z jednorázových úkonů je pro ně obětovat peníze. Podle toho lze soudit na opravdovost úmyslu. Protože mají rádi hry a sázky o odměny, byla by asi ideální formou sbírky loterie.

Co už se zkusilo jako řešení

Rom prožil mnoho těžkostí, proto má s každým soucit.“ (romské přísloví)

Západní Evropa v 16.-18. století: pronásledování a hromadná fyzická likvidace.

V letech 1520-1750 zabití Roma nebylo trestné. V době josefinismu v Uhersku – odebírání dětí rodičům násilím (8 300 dětí odňatých ze 17 000 evidovaných).

V Rumunsku žili někteří až do roku 1856 v otroctví.

Hitlerovské Německo v 2. světové válce Romy vyhlazovalo – asi 300 000 jich zahynulo v koncentračních táborech. V České republice žilo před válkou asi 7 000 Romů, z toho asi 6 000 zemřelo v koncentračních táborech. V cikánských táborech v Letech a Hodoníně jich zemřelo více než 500.

V době komunismu:

  • přinucení usídlit se
  • řízená migrace
  • neuznání etnicity, národnosti
  • rozklad sociálních vztahů a hodnot v komunitách
  • výhody: přednostní přidělování bytů, přídavky, MŠ -> populační exploze
  • 1958: Zákon o trvalém usídlení Ţ děti kočovníků odebírány a umísťovány v dětských domovech
  • 1976: usnesení vlády o „snížení podílu nezdravé populace“ se realizovalo vysokými odměnami za sterilizaci Romkám
  • kladná opatření: MŠ, zdravotnická péče
  • odborníci odsuzují násilné usídlování Romů v moderních sídlištích (i v případě jistého stupně samosprávy) jako předem odsouzené k nezdaru. Celá historie ukazuje, že persekucí se ničeho pozitivního nedosáhne.

V současnosti jsou hlavními prvky státní koncepce řešení tyto:

  • změna systému hodnot s využitím pomoci romských občanských iniciativ x ani nejznámější ROI nemá podstatnější vliv
  • zřídit funkci romský poradce při některých obecních a městských úřadech
  • zřídit funkci romský pedagogický asistent na některých školách
  • zřídit síť přípravných tříd na ZŠ
  • využít volný čas dětí x aby děti chodili aspoň do školy
  • podchytit talenty a rozvíjet jejich vzdělání
  • MŠ a ZŠ využijí program výuky s hudbou a pohybem
  • vyučovat o historii a kultuře Romů
  • rodinné školy pro dívky s neukončenou i ukončenou ZŠ
  • obnovit stará řemesla (zpracování kovu, práce se dřevem)
  • umožnit získání kvalifikace během základní vojenské služby
  • neposkytovat finanční výhody pro pouhou etnickou příslušnost

Bez značné ekonomické pomoci státu je uskutečnění tohoto plánu iluzorní.

Co se dosud nezkusilo:

  • je nutné využívat hudbu s výrazným rytmem, text nerozhoduje.
  • Práce s dětmi bez ovlivnění celých rodin je málo účinná.
  • Hodnocení výkonu dětí: dávat jen dobré známky, jen červené tečky.
  • Na letních táborech snadno přijímají předkládanou stupnici hodnot, ale vždy víc kvůli vyniknutí či odměně, nezvůli sobě nebo jiným (uznání).
  • Děti nejsou zvyklé na českou kuchyni, jídlům nedůvěřují a častěji jim nechutnají.
  • Na vícedenních akcích ať u sebe děti nemají žádné peníze, protože to silně a trvale upoutává jejich pozornost.
  • Noční pomočování dětí až do staršího školního věku není zvláštností. Příčiny jsou somatické i psychické.
  • Snažit se, aby si část nákladů na pořádané akce hradili sami, pokud je to možné. Víc si potom váží své účasti a psychologicky roste závažnost pořádané aktivity. Výchova k vlastní odpovědnosti je velmi důležitou částí každé práce s Romy. Rozdávání věcí a peněz působí spíš opačně, tedy ve směru ještě větší závislosti a nezodpovědnosti. „Kdo dává Cigánovi, dvakrát bere.“
  • Individuální formační práce s dětmi je o 100% účinnější než skupinová (není se za koho schovat).
  • Získat opravdovou důvěru Romů není vždy lehké, zatímco k její ztrátě často stačí úplná maličkost. „Dokud Rom důvěřuje, nechá se vést jako dítě, snesl by ti modré z nebe. Až dokud neuvěří zas jinému.“
  • Mírně unavit romské děti dá dost práce, ale bývá to nutné před každou činností vyžadující soustředění ( četba...).
  • Děti často nejsou zvyklé mít pro sebe celou postel, spát samostatně jim působí značné obtíže. Je možné to respektovat.
  • Některé děti (i dospělí) jsou zvyklé spát při světle a v úplné tmě se spát bojí. Zřejmě proto, že světlo zahání mula (mulo – umrlec, duch zemřelého).
  • Děti a to i starší jsou zvyklé se vodit za ruce s dospělými.
  • Hry pro romské děti mají splňovat tyto podmínky: jednoduché, zaměstnávající všechny děti současně, nevyžadující znalost čtení a psaní.
  • Na výzvy typu: „phen...“, což znamená česky „řekni...“ je lepší nereagovat. Téměř vždy následuje neslušný rým na vyřčené slovo. Např. „Phen: aleluja.“ „Aleluja.“ „Cha mire khula.“ Česky to znamená „jez moje hovna.“
  • Děti rády konají těžší fyzické práce (např. se dřevem), zvlášť pokud jsou za to oceněny.
  • Velmi dobrý je i sport – mají na něj talent, ale ne vytrvalost.
  • Je třeba znovu oživit významný tradiční prvek v utváření romského dítěte, jímž jsou pohádky. Romský pohádkový hrdina neměl než důvtip, soucitné srdce a víru v Boha.
  • Milují vyprávění o bitvách, statečných lidech a o minulosti svého národa.
  • Z biblických příběhů jsou nejoblíbenější narození a utrpení Páně a také velké Ježíšovy zázraky.
  • Hraná scénka i vyprávěný příběh mají podstatně vyšší účinnost než tradiční formy katecheze. Aktivní zapojení do scénky nutí děti přemýšlet a zapamatovat si. Romské děti jsou emocionálnější, toho má využívat i výchovné působení na ně.
  • Rozumná přísnost ve výchově dětí se jeví jako předpoklad úspěchu.
  • Možnost formace Romů naprosto troskotá na nedostatku pracovníků.

 

Tolik tedy ke skutečnému obrazu Romů a oddělení mýtů a polopravd od reality.  Z výše uvedeného vyplývá, že hodnoty oceňované Romy a hodnoty oceňované majoritou jsou často v příkrém protikladu (zejména se to týká majetku). Tedy představa, že by bylo možné Romy předělat zásahem státní správy je úsměvná. Takové pokusy tu už byly mockrát, a ještě nikdy se nepovedly.

Pokud bych měl celý problém obsáhnout jednou větou, jde o odvěký problém soužití kočovníků a usedlého obyvatelstva.

Ale je nutné zbořit i další mýtus, a to ten o rasismu majoritní populace. Nic není více vzdáleno od pravdy. Češi, Moravané a Slezané nejsou a priori rasističtí, a to ani vůči Romům. Přestože se organizace EU, české vlády, humanitární organizace a romské skupiny a sdružení snaží vnutit majoritní populaci opačný obraz o „hodných“ Romech a „zlých“ příslušnících majority. Celá věc je složitější, drobná kriminalita Romů vyvolává negativní reakci majority, zvláště díky četnosti výskytu. Málokdo se osobně nebo z okruhu jeho přátel setkal s členy mafií ukrajinské, ruské, albánské, …, ale dost lidí nebo jejich blízkých má negativní zkušenost s romskou kriminalitou.

Díky tomu selhávají jakékoliv pokusy vnutit majoritě „vinu bílého muže“, plod rasismu.

Ve skutečnosti jsou veškeré neobvyklé sociální dávky a pozitivní diskriminace ve prospěch Romů příčinou jejich diskriminace nepřímé ( většina z nás, jakmile vidí na ulici Romy zbystří pozornost vůči své peněžence). Nejde o rasismus, ale o negativní zkušenost.

Celý rasismus vůči Romům vyplývá ze dvou příčin:

– Romové skutečně páchají drobnou kriminalitu ve značné části své populace
– Majoritní populace skutečně reaguje na své skutečné a nezkreslené negativní osobní zkušenosti s Romy

Příčin, proč se nedaří problém Romů řešit, je více:

– Převládá paternalistický přístup státní správy, přestože nejméně 60 let nemá žádné viditelně pozitivní výsledky
– Tradiční rodinná soudržnost Romů brání vyniknutí těch nadaných jedinců, pokud se přímo nerozejdou s ostatními příslušníky své komunity
– Celý romský problém je sociální, nikoliv rasový. Rasová složka zde sice existuje, ale je zanedbatelná

A jak tedy vůči Romům má státní správa postupovat? Kdyby se mě zeptali, doporučil bych jim:

1. Zeptat se samotných Romů ze všech klanových skupin, jak by své zapojení do majoritní populace řešili a chtěli oni. Ještě to nikdo nikdy neudělal. Je to nejen nutné z důvodu zjištění způsobu, jak dále postupovat, ale i ukázka důvěry k Romům, která je nezbytná k zahájení jakéhokoliv procesu začleňování.

2. Přestat s pozitivní diskriminací nebo ji provozovat jen mírně. Příliš velká míra ochrany Romů ze strany státu a humanitárních organizací jen posiluje polarizaci společnosti. Protěžované etnikum je nenáviděno za svá privilegia a větší míra protěžování jen přinese větší nenávist. K Romům je nutné mít přístup jako ke kterýmkoliv jiným občanům. Vybydlel sis byt? Oprav si jej, jiný nedostaneš.

3. Přestat podporovat neziskové organizace a programy na začlenění Romů, které nepřináší žádný efekt. Místo toho dát peníze raději rovnou Romům, kteří se hlásí ke svému etnickému původu. A to i za cenu, i kdyby takovou dávku nepotřebovali.

4. Ukázat pozitivní příklady začleněných Romů, např. v ČT. Je jich opravdu dost,  ale z pořadu určitě vynechat všechny Romy, kteří se přiživují na své etnicitě – tj. pracují v nevládních, romských a neziskových organizacích.

5. Podpořit pracující Romy i finančně, třeba slevou na dani. Např. pro romské popeláře není nic lehkého dotýkat se cizích odpadků (opuštění části své kultury) a snášet případné negativní reakce majority. Važme si pracujících Romů.

6. U prokázaných trestných činů Romů používat spíše horní hranici trestní sazby, zvláště v případě lichvy, prodeje drog, prostituce. Nemá smysl je omlouvat, místo toho je nutné takové Romy separovat z romských rodin na co nejdelší dobu, protože Romové z důvodu tradiční rodinné soudržnosti zločince ze svých řad budou krýt, i kdyby je okrádal. Tohle je úkol pro Policii ČR a českou justici, ochránit nekradoucí Romy  před vlivem těch, kdo páchají kriminalitu. Možná mnozí namítnou, že kriminalitu páchá většina Romů, a budou mít pravdu. V populaci je však pořád velké množství těch Romů, kdo kriminální činnost nepáchají.

7. Sdělit Romům krutou skutečnost. Musí se snažit začlenit i oni sami a nemají na to už moc času. Do EU stále přibývají nová etnika, národy a národnosti. Za 20 let už nikdo nebude mít čas zabývat se soužitím Romů a majority. Romové by tak mohli skončit na okraji společnosti navždy.

8. Přídavky na děti poskytovat výhradně formou slevy na dani, buď v % nebo zvýšením odčitatelného základu. Tohle je dávka, kterou profesionální ploditelé dětí nejsou schopni čerpat. Veškeré sociální dávky dávat jen v případě, že jsou skutečně využity na takový účel. Tedy žádné dluhy na nájemném, elektřině, topení, atd. A podmínit 0 % neomluvené absence ve škole (absencí míněna nemoc, ne omluvenka od rodičů).

9. Romové budou muset obětovat příslušníky, které dosud z rodinné soudržnosti chrání, aby se většina zachránila.

10. Při vzdělávání Romů nespoléhat na spolupráci rodiny, ale poskytnout doučování, zejména v prvních letech školní docházky.

Z důvodu velké kulturní odlišnosti se jakýkoliv program pro začleňování Romů do majoritní populace neobejde bez jejich spolupráce na jeho tvorbě a důvěry, že Romové nebudou státní správou oklamáni. Z minulosti mají mnohé negativní zkušenosti.

 

Obávám se, že českým vládám Romové slouží jako dobrý hromosvod pro odvedení pozornosti od korupce na nejvyšších místech. Jedna korupční kauza politických špiček stojí daňové poplatníky více než romský problém jako celek. „Socky“ jsou dobrým  terčem, na který se dá vše svést, a jednodušší jedinci takové manipulaci snadno podléhají. Díky tomu není zájem nejvyšších politiků na řešení soužití Romů a majority, a i proto problém není a zřejmě ani v dohledné době nebude řešen.

Skutečným viníkem, proč se ještě nepodařilo romský problém vyřešit je výhradně česká vláda.

Článek vyšel na blogu Faustův svět ticha.

Poznámka editora

Ano, česká vláda je vinná nade vší pochybnost, ale trošku z jiného důvodu, než to vidí autor. Vláda díky své neuvěřitelné devotnosti, zbabělosti a karierismu jejich členů vytvořila situaci, kdy na jedné straně mamutím způsobem protěžuje jednu skupinu na základě její rasy, přivírá oči nad jejím parazitismem a kriminalitou (naprosto čistý rasismus), na druhé straně nedovoluje většinové společnosti se bránit. Porovnejte například s postojem francouzského prezidenta Sarkozyho, který kririku EU na násilné vystěhování cikánů odkopl levou zadní. Česká vláda má tendenci bagatelizovat rasisticky orientované zločiny cikánů vůči společnosti a na druhé straně ukládá drastické tresty za každý pokus většinové společnosti sjednat nápravu.

V historii se komunita většinou dokázala bránit teroru kriminálních živlů postavením vlastní domobrany, pokud státní bezpečnostní složky selhaly. To je ale v našich podmínkách zakázáno, prý by to bylo "rasistické". Udělali tak z nás sitting ducks – snadný cíl.

Druhým viníkem je všeobjímající teror politické korektnosti, který brání nemoc pojmenovat, natož léčit.

Třetím viníkem jsou jisté skupiny, které usilovně pracují na rozkladu národa a cikánský problém používají jako vhodný klín. A spolu s nimi ti, kteří si z cikánského problému udělali skvělou živnost a dojnou krávu pro vlastní kapsu.

Situace nemá řešení a bude se pouze zhoršovat. Lidé vnímají obrovskou nespravedlnost a radikalizují se. Nejsem si jistý, zda si to přizdisráčí v české politice a natvrdlí liberální intelektuálové uvědomují.

Známka 1.4 (hodnotilo 206)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

111

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc červen přispělo 129 čtenářů částkou 33 411 korun, což je 111 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Dokument o uprchlících v Evropě - brutální znásilňování, kriminalita a terorismus 26.06.17 01:25 Evropská unie 0

Zdroj z ruského ministerstva obrany poprel správy, že izraelské letectvo zbombardovalo vojakov sýrskej vlády, a tvrdí, že zaútočilo na islamistov26.06.17 01:01 Sýrie 0

Kdo kolonizoval Afriku?26.06.17 00:59 Evropská unie 0

Švédská policie: "Pomozte nám! Pomozte nám!"26.06.17 00:55 Švédsko 0

Represe a špehování na vzestupu 26.06.17 00:31 Německo 0

Tommy Robinson: Deset tisíc mužů pochodovalo Londýnem. Británie se vzbudila, to je realita26.06.17 00:02 Británie 2

Duch normalizace vane z ministerstva vnitra25.06.17 15:44 Česká republika 3

Znásilněna muslimy v Egyptě24.06.17 21:48 Egypt 2

Slib, že nebudeme přijímat migranty, je od ČSSD předvolební trik24.06.17 18:31 Česká republika 10

Pokud ještě váháte nad otázkou, kdo vládne světu... tady je odpověď23.06.17 20:27 Neurčeno 5

Po té, co jste zakázali kouření, zakažte krásu! 22.06.17 17:31 Česká republika 9

Policie po celém Německu prohledává domy ideozločinců21.06.17 20:36 Německo 3

Evropská komise nám chce sebrat hranolky, zlobí se Belgičané. Smaží je nezdravě21.06.17 17:53 Belgie 1

Do Itálie letos přišlo o čtvrtinu víc okupantů než loni21.06.17 04:48 Itálie 0

Další den v EU - a s ním pravidelné obohacení21.06.17 00:49 Belgie 0

Japonská politika imigrace v praxi: Za minulý rok úřady zamítly 99% žádostí o azyl20.06.17 23:23 Japonsko 1

Okupanti v Calais zabarikádovali dálnici, následně kvůli tomu zahynul polský řidič20.06.17 15:30 Francie 3

Přesuňme do východních zemí EU celé syrské vesnice, navrhuje europoslankyně20.06.17 15:27 Evropská unie 9

Evropský parlament otvírá cestu ke stíhání Marine Le Penové za hanobení starosty Nice20.06.17 00:10 Evropská unie 1

Francouzští a němečtí globalisté útočí 19.06.17 23:40 Německo 1

Měnové kurzy

USD
23,52 Kč
Euro
26,31 Kč
Libra
29,92 Kč
Kanadský dolar
17,75 Kč
Australský dolar
17,84 Kč
Švýcarský frank
24,20 Kč
100 japonských jenů
21,03 Kč
Čínský juan
3,44 Kč
Polský zloty
6,26 Kč
100 maď. forintů
8,51 Kč
Ukrajinská hřivna
0,90 Kč
100 rublů
39,92 Kč
1 unce (31,1g) zlata
29 276,36 Kč
1 unce stříbra
390,62 Kč
Bitcoin
58 527,59 Kč

Poslední aktualizace: 27.6.2017 00:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 17 628