Je potřeba více internetového šmírování, říkají představitelé Evropy

Cyrus Farivar

28.7.2011 Komentáře Témata: Evropská unie, Policejní stát 833 slov

Pár dní po bombovém útoku a střelbě v Oslo politici a policie Evropy říkají, že chtějí zvýšené monitorování internetu. Představitelé z Finska, Estonska a Německa vyzvali k rozšíření pravomocí při monitorování internetu.

Po bombovém útoku a střelbě v Norsku některé země v Evropě nyní vyzývají ke zvýšenému šmírování internetu, jako k možnému preventivnímu opatření.

Po této tragédii byla na internetu nalezena zpráva na Twitter, video na YouTube a 1500 stránkový manifest, napsaný Andersem Behringem Breivikem, Norem, který se ke zločinům přiznal.

V pondělí u soudu v Oslo Breivik připustil bombový útok a střelbu, ale na obvinění vznesená proti němu prohlásil, že je nevinný.

Tento týden politici z Německa, Finska a Estonska vyzvali k rozsáhlejšímu monitorování internetu, což má, podle jejich tvrzení, v budoucnosti těmto typům útoků zabránit.

Němečtí konzervativci usilují o obnovení sběru dat

V Německu použili konzervativní politici útoky v Norsku jako příležitost oživit jejich plán vrátit se k zákonům o sběru dat, které byly zrušeny.

Tyto zákony byly původně napsány tak, aby vyhovovaly direktivě Evropské unie o shromažďování dat z r. 2006, která požadovala, aby všechny telekomunikační a internetové společnosti zaznamenávaly a uchovávaly data, korespondenci a údaje o místě po dobu šesti měsíců.

Nicméně v březnu 2010 německý ústavní soud prohlásil tyto zákony za protiústavní, a se stejným rozhodnutím později přišly ústavní soudy v Rumunsku a České republice.

V pondělí Hans-Peter Uhl, mluvčí konzervativních Křesťanských demokratů, řekl, že útoky v Norsku dokázaly, že Německo se musí vrátit ke svým zákonům o shromažďování dat.

„Pouze když mohou vyšetřovatelé sledovat komunikaci během plánování útoků, mohou takovým zločinům zabránit a ochránit lidi,“ řekl německým médiím.

Zástupci Svobodných demokratů (FDP) a Strany zelených tento návrh na shromažďování dat odmítli.

Jeden z členů FDP, Jörg-Uwe Hahn, ministr spravedlnosti spolkové země Hesensko, označil nový návrh za „nechutný“.

Intenzivnější prověřování

„V tuto chvíli máme komplexní výzvědnou síť,“ řekl Robin Lardot, zástupce hlavního policejního komisaře Finska, v pondělním rozhovoru pro finskou televizi YLE.

Nicméně v úterý Lardot nereagoval na e-mailový a telefonický dotaz ohledně dalších podrobností.

„V tomto (norském) případě ten člověk plánoval svůj čin dlouho,“ dodal v pondělním rozhovoru. „Když jsme tu měli střelbu ve školách, téměř všechny případy měly stejný znak: došlo k únikům. Jinými slovy, pachatelé cítili potřebu říct, že něco takového plánují.“

V rozhovoru Lardot poukázal na dvouletý finský program, který umožňuje internetovým operátorům umístit na jakoukoliv stránku „modré tlačítko“, kterým lze upozornit úřady na možné zločinné chování jediným stisknutím myši.

Dodal, že v každém z posledních dvou let bylo vytvořeno několik tisíc zpráv, a že takové upozornění může vést k dalšímu vyšetřování finskými organy činnými v trestním řízení. Norské úřady mají podobný systém od r. 2008.

Estonci volají po rychlejší identifikaci IP adresy

Mezitím vládní představitelé finského jižního souseda, Estonska, požadovali rozšíření specifických pravomocí, konkrétně o možnost rychle vyhledat IP adresu, jedinečnou řadu čísel, která identifikuje jakékoliv zařízení na internetu v daném okamžiku.

 Estonia already has a cyber defense league, as part of its National Guard military hierarchy

Estonsko již má kybernetickou ochrannou ligu, jako součást vojenské hierarchie Národní gardy

IP adresy jsou distribuovány geograficky, což znamená, že je relativně snadné zjistit, z jaké části světa IP adresa pochází, ale je těžší zjistit konkrétněji počítač, na kterém byla tato IP adresa naposledy použita. Navzdory faktu, že IP adresy lze snadno zfalšovat, složky vynucování práva je stále používají jako prostředek ke sledování zločinné aktivity.

V úterním rozhovoru pro estonské veřejné rádio Erkii Koort, náměstek estonského ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost, řekl, že orgány činné v trestním řízení musí mít snazší identifikovat osobní informace na základě IP adresy, obzvláště když mají útoky původ v jejich zemích.

„V dnešním světě by měla být IP adresa počítače identifikovatelná bez jakýchkoliv oficiálních procedur, protože to značně šetří čas, když je páchán zločin, a činí to snazší prevenci zločinů,“ řekl.

Internetoví aktivisté nabádají k opatrnosti

Nicméně mnoho internetových aktivistů se obává, že politici této příležitosti využijí jako způsob, jak zrušit existující svobody na internetu.

„Ať je kontext jakýkoliv, politici cítí potřebu ujišťovat lidi pomocí „nové“ politiky, když k takové tragédii dojde,“ napsal Joe McNamee z European Digital Rights, v Bruselu sídlící neziskové organizace, v e-mailu Deutsche Welle.

„Často by taková politika byla při vypořádávání se s tragédií irelevantní, ale na tom nezáleží – existuje „ujišťovací vakuum“, které je třeba něčím zaplnit… čímkoliv, dokonce i něčím neužitečným nebo kontraproduktivním,“ dodal.

„Stejné vakuum existuje i v jiných zemích, takže ohledně své bezpečnosti (což je přesně to, kdy se rychle přichází se špatnou a neúčinnou politikou) a ohledně svých základních práv můžeme jen doufat, že politici budou jednat zodpovědně.“

Mikko Hypponen said he was worried about overreactions

Mikko Hypponen řekl, že se obává nadměrné reakce

Mikko Hypponen, výzkumník počítačové bezpečnosti z F-Secure v Helsinkách, s těmito obavami ohledně neadekvátní reakce souhlasil. Ale myslí si, že Norsko k tomu přistoupilo správně.

„Zdá se, že reakce samotného Norska je citlivá: více otevřenosti, více svobody projevu, více demokracie,“ napsal v e-mailu Deutsche Welle. „Jsou to ostatní země, které, zdá se, přišly s přehnanou reakcí cenzurování internetu a zrušení svobod. Musíme mít na paměti, že se internet stal bohatým zdrojem informací právě proto, že je otevřený.“

Svoboda projevu

Nicméně se zdá, že při nejmenším několik agentur pro vynucování práva si je vědomo delikátní povahy zvláštní rovnováhy mezi šmírováním a bezpečností.

„Svoboda projevu je vždy na prvním místě,“ řekl Mikko Paatero, finský hlavní policejní komisař, v rozhovoru pro YLE.

„Texty na internetu musí mít jasný zločinný záměr, pokud se do toho má zapojit policie a tyto lidi kontaktovat,“ dodal.

More online surveillance needed, officials in Europe say vyšel 26. července na dw=world.de. Překlad Zvědavec.
Známka 1.0 (hodnotilo 45)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

40

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc listopad přispělo 102 čtenářů částkou 12 143 korun, což je 40 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Jak funguje MMF22.11.17 10:28 Neurčeno 0

Učitel suspendován poté, co oslovil transgendera jako dívku20.11.17 11:33 Británie 6

Šéf Pirátů: Chceme jenom změnit poměry, aby odpovídaly západní Evropě19.11.17 11:21 Česká republika 0

17. listopad - panoptikum na Václaváku financoval Soros, oligarchové Tomáš a Karel Janečkovi a jejich kámoš Winkler18.11.17 12:00 Česká republika 1

17. litopad - varování před "diktaturou referend" 18.11.17 11:33 Česká republika 3

Dohoda KGB a CIA. Dělení majetku a moci. Schůzka Havla a Sorose v roce 1986 na ambasádě USA v Praze17.11.17 15:08 Česká republika 4

Neatraktivní ženy si stěžují, že je nikdo sexuálně neobtěžoval. Rozjely kampaň Why not me17.11.17 11:13 Neurčeno 7

Lana Lokteff - Proč nechci být menšinou16.11.17 21:33 Neurčeno 4

Šašek Hradílek vydírá Zemana hladovkou16.11.17 12:14 Česká republika 11

Dva články z dnešních novin16.11.17 10:57 Neurčeno 3

Otec sedmi dětí se stal šestiletou holčičkou16.11.17 01:42 Kanada 3

Vánoční trhy se v Rakousku i Německu mění 16.11.17 00:44 Německo 4

EU ruší Dublin a chce brát trvale i ekonomické migranty z Afriky15.11.17 23:14 Evropská unie 3

Jurečka a chemická lobby: Glyfosát15.11.17 08:28 Evropská unie 4

Francie řeší přibývající sebevraždy policistů14.11.17 23:41 Francie 2

Šťastná nálezkyně13.11.17 21:09 Česká republika 0

Jiný pohled na aféru #MeToo13.11.17 12:12 Rusko 2

Stropnický st.: "občané by neměli mít možnost rozhodovat o věcech, u kterých nedokážou posoudit všechny důsledky"12.11.17 18:13 Česká republika 7

Je v pořádku být bílý?12.11.17 17:18 USA 2

Republikánský kandidát měl před 40 lety osahávat 14letou dívku10.11.17 10:16 USA 5

Měnové kurzy

USD
21,62 Kč
Euro
25,49 Kč
Libra
28,73 Kč
Kanadský dolar
16,98 Kč
Australský dolar
16,41 Kč
Švýcarský frank
21,97 Kč
100 japonských jenů
19,37 Kč
Čínský juan
3,27 Kč
Polský zloty
6,06 Kč
100 maď. forintů
8,15 Kč
Ukrajinská hřivna
0,82 Kč
100 rublů
36,89 Kč
1 unce (31,1g) zlata
27 908,96 Kč
1 unce stříbra
370,53 Kč
Bitcoin
177 117,96 Kč

Poslední aktualizace: 22.11.2017 19:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 12 155