Libye a technika doublethinku

Nové čtení Orwella (I)

Irina Lebeděva

10.5.2011 Komentáře Témata: Libye 1556 slov

Bloggeři na celém světě, zhrožení bombardováními Afriky za „mírumilovné“ rétoriky bombometčíků NATO, nemohli nevzpomenout George Orwella a jeho vynikající „válka je mír“. Vždyť i francouzský analytický portál „Reseau Voltaire“, který umístil na stránky na obranu Libye a Kaddáfího eseje italského profesora univerzity Urbino (1), uvedl v hlavičce jméno tohoto britského autora: „Orwell, NATO a válka proti Libyi“. Ihned se ohradíme, že tato „obrana“ je nevhodná, a žasneme, jak hluboko pronikla do západního vědomí tato směsice vzájemně se vylučujících pojmů, které Orwell nazval „doublethinkem“.

„V r. 1949 – píše italský sociolog Domenico Lozurdo – kdy hrozilo, že studená válka přejde do jaderného holokoustu, vydal Orwell svůj poslední a nejlepší román, „1984“. Pokud název obsahoval prognózu, tak za cíl byl jasně označen Sovětský svaz, představený jako totalitní „velký bratr“, který činí marným jakýkoliv pokus o komunikaci a vytváří „newspeak“, ve kterém mají všechny výrazy přesně opačný význam. Protože román vydal v rok založení NATO (vojenské organizace, která aspirovala také na obranu věci morálky a pravdy), přispěl i Orwell do kampaně započaté západem. Nedokázal si představit, že již několik let po roce 1984, po skončení studené války a triumfu USA, nebude již nejen vojenská, ale i multimediální moc západu mít zábran a dosahování pravdy se bude provádět pomocí nekonečných a silných náletů, za doprovodu zcela totalitních médií. To se stalo nanejvýš jasným během současné války v Libyi…“. Konec citátu.

Nechme stranou snahu italského profesora zastat se nynější pravdy o Libyi, ale poznamenejme, že ohledně Orwellovy pravdy a jeho „příspěvku“ do kampaně NATO tento sociolog očividně něco popletl, protože důvěřoval interpretacím všech těch západních médií „absolutně totalitního charakteru“. Rozprava o této „staré“ pravdě ve světle současných událostí skutečně není planá. Od doby napsání Orwellova románu a vytvoření NATO se cíle tvůrců "globálního policajta“ prakticky nijak nezměnily, stejně jako zůstala nezměněna samotná metoda „doublethinku“ – současné používání dvou vzájemně si protiřečících tvrzení s požadavkem věřit oběma, neustálé měnění minulosti a přeměňování „míru“ na permanentní válku. I v Orwellově románu se tato válka vede kdesi daleko v Africe, kde byla vyprovokována všudypřítomnou „stranou“ s jejím neviditelným vůdcem v čele a vedou ji domorodci, kdy to připomíná boj býků s uřezanými rohy. Právě o tom psal Orwell ve své anti-utopii „1984“. Netřeba říkat, že Sovětský svaz nikdy nebyl „cílem“ jeho románu, stejně jako postava „velkého bratra“ v jeho britsko-americké Oceánii nijak nesouvisela se Stalinem. To nejednou řekl i sám autor, a nejznámější „zakázaný“ Orwellův životopisec, Angličan Anthony Burgess, ve svém pokračování tohoto románu „1985“ přesvědčivě dokázal, že jak fakta, tak smyšlenky Orwellova románu jsou převzaty z života poválečné Anglie: totální kontrola lidí pomocí televize (jednalo se o kamery, které byly v té době instalovány v podnicích kvůli dohledu nad pracovníky), manipulace s veřejným míněním „ministerstvem pravdy“, jehož prototypem bylo rádio BBC, kde Orwell pracoval, „pět minut nenávisti“, které byly praktikovány v britské armádě, „velký bratr“, u kterého se autor inspiroval debilní amerikanizovanou reklamou té doby…

Pro Orwella byl román „1984“ fantastikou a satirou. Předmětem satiry bylo to, co je dnes nazýváno „novým světovým řádem“… Pokud máme uvažovat v kategorii „cílů“, tak tím byla pro autora „světová vláda“, filosofie Fabiánské společnosti, ze které postupně vzešli britská labouristická strana, američtí liberálové a neokonzervativci, Socialistická internacionála a Londýnská ekonomická škola, a dokonce i fašistické myšlenky sjednocující se poválečné Evropy.

Cožpak právě k fašismu „anglo-saského typu“ nevyzýval Churchill ve svém projevu ve Fultonu, v předvečer vytvoření NATO? Dnes, kdy se v Rusku – zemi, která fašismus porazila – opět pokoušejí roztočit kola zběsilé „destabilizace“, je nejvyšší čas si šílený Churchillův projev přečíst, jakož i klidnou odpověď Stalina, který poznamenal, že „pan Churchill a jeho přátelé podivuhodně připomíná Hitlera a jeho přátele… Pan Churchill začíná rozpoutávat válku také na základě rasové teorie a tvrdí, že pouze národy mluvící anglicky jsou plnohodnotnými národy, povolanými rozhodovat o osudu celého světa.“…

Od této Churchillovy výzvy ke spojené kontrole světa „vybraným bratrstvem“ byl jen krůček k současným tezím o „neudržitelných státech“ – „podřadných státech“ a k ospravedlňování agresí proti lidem s „nezápadními“ hodnotami („podlidem“). Již nikoliv v románu, ale v jedné své politické eseji Orwell důrazně zavrhl elitářství fabiánských socialistů a „revolučních demokratizátorů“ planety Země: „Pravdou je to, napsal Orwell, že pro masy lidí, nazývajících se socialisté, neznamená revoluce hnutí mas, se kterými by se chtěli spolčovat. Pro ně znamená revoluce schválení pravidel, v rámci kterých by oni, „chytří hoši“, určovali zbývajícím „podřadným řád“.

Tím, že umožňujeme přepisovat historii, zapomínáme na objektivní vyhodnocování jejích lekcí, dáváme zelenou těm samozvaným „konstáblům a šerifům“, těm „silným rasám“, které Churchill vyzval, aby navěky ustanovily vládu nad všemi „podřadnými“. Již v projevu ve Fultonu byla uvedena orwellovská formulace „preventivní opatření“ (věčného boje mezi podřízenými býky-domorodci), před kterými se dnes neohrabaně brání národy a vlády, bezmocně se dovolávající mezinárodního práva. Již ve Fultonu vyhlášená teze o právu na „preventivní intervence“ „světové organizace“ na jakémkoliv místě na světě se stala součástí tajných protokolů zemí NATO, byla zahrnuta do strategických dokumentů USA a nakonec se stala základem nové strategické koncepce Severoatlantické aliance. Vše v souladu s Orwellem! Či přesněji, v souladu s plány, které dříve patřily do kategorie konspirací, a nyní jsou předkládány jako ukázka práva nových „šerifů a konstáblů“ zavést do mezinárodní praxe agresivní „presumpci vinny“. Již Orwell zdůrazňoval, že jeho román není utopií, ale popisem směru, kterým posouvají svět strůjci „nového světového řádu“, a jak vidíme, autor „nefantazíroval“. Na rozdíl od ruského čtenáře, odříznutého od celé vrstvy znalostí, obsažených v „teoriích spiknutí“, Angličan Orwell velmi dobře tyto „teorie“ znal, jakož i konkrétní lidi a jádro prosazovaných myšlenek, které jsou integrovány do programů současných stoupenců „globálního vládnutí“ – jako Herbert Wells, Bernard Shaw, Bertrand Russel, Sidney a Beatrice Webb, fabiánci z Churchillem vytvořené služby pro psychologickou „mezinárodní“ válku (PWE), pracující zároveň jak proti Německu, tak proti SSSR. Jejich věda „doublethinku“ a praxe neustálého přepisování historie si zahrála i s odkazem samotného autora – práva na jeho díla a jméno patří do roku 2025 Fabiánské společnosti, která se maximálně snaží, aby zkreslila úmysly autora v „povolených“ životopisech. Symbolem poloazednářské Fabiánské společnosti byla želva – boj proti změně vědomí lidstva a za zničení křesťanství měli v plánu vést skrytými metodami, postupně, i kdyby to mělo trvat celých sto let. Podle jedné verze symbolizoval název románu rok, kdy fabiánský socialismus, oficiálně vzniklý v r. 1884, oslaví stoleté výročí. Obraz budoucnosti viděl Orwell více než pochmurně: „Představte si botu otisknutou na lidské tváři – navždy.“

Současný africký scénář „boty NATO“ by se měl stát lekcí pro země, které lehkomyslně otvírají dveře v reakci na hesla „doublethinku“, které přijímají poradce a dobrovolné mírotvůrce zásobené „náhradní obuví“ humanitárních intervencí. V současném politickém newspeaku se tomu říká „smart power“ – spojení měkké a tvrdé vlády. Oficiální stránka amerického afrického velitelství (Africom) do nedávné doby obsahovala unikátní údaje o tom, jak vypadají návrhy zámořských „konzultantů“ na zajištění míru a bezpečnosti v Africe – jde o přímé opakování praxe „humanitárního barbarství“ z dob Východoindické společnosti Britské říše.

Staletími prověřené metody zatím fungují. Vysocí libyjští vojenští hodnostáři, poté, co „experti“ Africom doslova zavalili Libyi dotěrnými návrhy na konzultace údajně ve jménu míru a stability, zareagovali také na návrh navštívit Stuttgart, kde se nachází sídlo Africom. Mimochodem, do příjezdu libyjských vojenských zpravodajů do sídla Africom, které navštívili před rokem a něco, již Američané dokázali Muammara Kaddáfího přesvědčit, aby podepsal jakési „memorandum o vzájemném porozumění“, které znamenalo začátek konzultací mezi libyjskými a americkými vojenskými představiteli a ospravedlňovalo návštěvy vysoce postavených amerických „poradců“ v Libyi a rovněž otevření „konzultační kanceláře“. Rozhovor (2) libyjských vojenských zpravodajů s tehdejším šéfem Africom generálem Williamem Wardem nelze ve světle současných událostí nazvat jinak, než ukázkou proradnosti v duchu britské Východoindické společnosti. Generál Ward při rozmluvě s libyjskými vojáky v rámci cukrování vzpomenul své nedávné setkání s Kaddáfím, které bylo „přátelské a srdečné“, a tak důležité pro „věc míru“. „Vysvětlil jsem vůdci – řekl generál Ward – že naše přítomnost zde neohrožuje suverenitu žádné země, že chceme úzce spolupracovat, ale výhradně v těch záležitostech, ve kterých budou dané země sami chtít naši účast. Naším hlavním cílem je zajištění stability a bezpečnosti zemí, se kterými spolupracujeme.“ Reakci Kaddáfího na ujišťování Američanů o šlechetnosti jejich záměrů generál Ward charakterizoval v superlativech: „Myslím, že vůdce byl šťastný, když to slyšel, myslím, že to hluboce procítil a ocenil informace, které jsem mu o velení poskytl…“ V odpověď na otázku, jak on sám hodnotí podpis „memoranda o vzájemném porozumění“ mezi USA a Libyí, generál Ward opět nešetřil nadšením: „Jsme velmi, velmi šťastní, že bylo toto memorandum podepsáno… Doufám, že společných akcí bude čím dál více, i když již proběhla návštěva hlídkového člunu pobřežní stráže Boutwell a libyjští vojáci navštívili naši letadlovou loď USS Eisenhower, proběhlo několik rozhovorů na úrovni plukovníků, a s optimismem pohlížím na to, jak se posunujeme vpřed, v naději, že úroveň partnerství „mezi vojáky“ bude nadále růst.“…

O tom, jak právě Africom zvýšil úroveň činnosti „mezi vojáky“, čtenář ví již z prvních hlášení o bombardování Libye. Vojenská operace je prováděna jednotkami a prostředky amerického Afrického velitelství, pod vedením generála Cartera Hama, který týden před začátkem libyjské kampaně nahradili toho generála Warda, který nešetřil ujišťováními o mírumilovnosti USA ve vztahu k libyjskému vůdci. K americké armádě se přidala koalice tvořená Británií, Francií, Itálií a Kanadou. Novinář a bloggeři, od prvních dnů bombardování píšící o tom, že Libyi bombarduje NATO, byli zmateni a dokonce v rozpacích, když v době již probíhajících bombardování bylo náhle oznámeno, že se k libyjské kampani připojuje…NATO. A kdo tam bombardoval do té doby? Nicméně novináři se nemuseli stydět za svoji „nekompetentnost“: od koho dostává rozkazy Africké velitelství nechápali ani členové Výboru pro ozbrojené síly amerického kongresu, kteří při dubnovém slyšení pokládali přímé dotazy v této záležitosti generálu Hamovi, a nebyli nijak uspokojeni jeho reakcí, že odpověď je možná pouze na uzavřeném formátu slyšení.

(1) http://www.voltairenet.org/article169270.html

(2) http://rogerpociask.posterous.com/transcript-libya-journalists-interview-africo

Známka 1.1 (hodnotilo 16)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

102

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc červen přispělo 108 čtenářů částkou 30 729 korun, což je 102 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Pokud ještě váháte nad otázkou, kdo vládne světu... tady je odpověď23.06.17 20:27 Neurčeno 4

Po té, co jste zakázali kouření, zakažte krásu! 22.06.17 17:31 Česká republika 9

Policie po celém Německu prohledává domy ideozločinců21.06.17 20:36 Německo 3

Evropská komise nám chce sebrat hranolky, zlobí se Belgičané. Smaží je nezdravě21.06.17 17:53 Belgie 1

Do Itálie letos přišlo o čtvrtinu víc okupantů než loni21.06.17 04:48 Itálie 0

Další den v EU - a s ním pravidelné obohacení21.06.17 00:49 Belgie 0

Japonská politika imigrace v praxi: Za minulý rok úřady zamítly 99% žádostí o azyl20.06.17 23:23 Japonsko 1

Okupanti v Calais zabarikádovali dálnici, následně kvůli tomu zahynul polský řidič20.06.17 15:30 Francie 3

Přesuňme do východních zemí EU celé syrské vesnice, navrhuje europoslankyně20.06.17 15:27 Evropská unie 9

Evropský parlament otvírá cestu ke stíhání Marine Le Penové za hanobení starosty Nice20.06.17 00:10 Evropská unie 1

Francouzští a němečtí globalisté útočí 19.06.17 23:40 Německo 1

Estonsko: Nesouhlasíme s pokutováním neposlušných zemí. O 3 dny později: Ujednání o kvótách se musí dodržet19.06.17 23:14 Evropská unie 1

Jak vypadá německý nacista?19.06.17 22:25 Německo 0

Erasmus: chovný program nového evropského člověka?19.06.17 22:11 Evropská unie 0

Americký agresor sestřelil v Sýrii syrskou stíhačku19.06.17 03:45 Sýrie 2

Jak ČT za NAŠE peníze vymývá mozky NAŠIM dětem18.06.17 03:00 Česká republika 5

Další lesba premierkou18.06.17 00:31 Srbsko 7

Politická korektnost není obyčejná slušnost17.06.17 18:01 Česká republika 0

Žít s migranty nás nikdo nepřinutí, tvrdí Orbán17.06.17 00:58 Maďarsko 4

Polská premiérka: Nebudeme se účastnit šílenství bruselských elit, my chceme pomáhat lidem a ne politickým elitám16.06.17 12:44 Polsko 1

Měnové kurzy

USD
23,47 Kč
Euro
26,27 Kč
Libra
29,84 Kč
Kanadský dolar
17,70 Kč
Australský dolar
17,76 Kč
Švýcarský frank
24,21 Kč
100 japonských jenů
21,09 Kč
Čínský juan
3,43 Kč
Polský zloty
6,22 Kč
100 maď. forintů
8,48 Kč
Ukrajinská hřivna
0,90 Kč
100 rublů
39,48 Kč
1 unce (31,1g) zlata
29 497,46 Kč
1 unce stříbra
392,51 Kč
Bitcoin
64 537,25 Kč

Poslední aktualizace: 24.6.2017 00:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 10 330