Démonizace historie. Část II.

Skutečná tvář andělů a ďáblů historické vědy

Andrej Martjanov

6.10.2010 Komentáře Témata: Historie 1461 slov

Předchozí část

Východoevropští laici viní ze všech existujících hříchů strašlivý totalitní SSSR Stalinovy éry a vůči současnému Rusku vytahují požadavky na kompenzace za „období okupace“, a tradičně zapomínají na pro „mladé demokracie“ poněkud nepříjemné okolnosti: mluvit o tom, že v období mezi dvěma světovými válkami byl ve většině evropských zemí otevřený fašistický nebo polofašistický režim je nyní nepřípustné. Připomeňme si, jakéže to „demokracie“ byly zničeny „sovětskými okupanty“:

  • Polsko: „Sanační režim“, provádějící etnické čistky, zabírající území sousedních zemí a extrémní nacionalismus.
  • Rumunsko: Vojenská diktatura Antonesca, aliance s Hitlerem.
  • Maďarsko: vojenská diktatura Hortyho, aliance s Hitlerem.
  • Slovensko: Po Mnichovské dohodě a zničení Československa – vojenská diktatura Tisa a aliance s Hitlerem.
  • Pobaltští trpaslíci: Diktátorské nacionalistické režimy.
  • Finsko: Diktatura Mannerheima, aliance s Hitlerem.
  • Bulharsko: Autoritativní monarchistický režim, aliance s Hitlerem.
  • Chorvatsko: Fašistický režim ustašovců, aliance s Hitlerem.
  • Albánie: Do italské okupace – diktátorský režim Ahmeta Zogu.

Takže nevinné oběti sovětského totalitarismu nejsou vůbec takoví andílkové, jak se může na první pohled zdát: všechny výše uvedené státy se zúčastnily druhé světové války, přičemž většina z nich na straně států „Osy“, proti spojencům SSSR, USA a Velká Británie. Po vojenské porážce byly tyto země obsazené sovětskými vojsky, která z jejich území vyhnala nacistické armády a, což se jeví zcela rozumným a přirozeným, byly tam nastoleny k Sovětskému svazu přátelské vlády komunistů nebo socialistů. Nikdo přece nezačne obviňovat Spojené státy americké z toho, že v letech 1944-45 „okupovaly“ Francii, Belgii nebo Holandsko, při osvobozování uvedených zemí od nacistů. Nicméně ve slovníku současných „politických historiků“ představují Američané osvoboditele, a Rusové – to jsou zlovolní a zákeřní okupanti, kteří zaměnili hitlerovský totalitarismus za stalinský. Přitom polští, pobaltští nebo rumunští propagandisté lomí rukama a litují „zahynuvší demokracie“, údajně rozdupané okovanou botou bolševiků, a úplně zapomínají na to, že v letech 1918-1945 se mohlo jejich státní zřízení nazývat jakkoliv, jenom ne demokratické. A mluvit o současných politických fetiších, jako „lidská práva“ nebo „evropské hodnoty“, ve vztahu k této historické epoše tvrdé diktatury maršálů Pilsuckého a Rydz Smiglyho, prezidenta Ulmanise, Hortyho nebo Antonescu se nehodí.

Ale kde se vzala taková podivná selektivnost? Represe proti ukrajinsko-běloruskému obyvatelstvu meziválečného Polska jsou skromně nazývány „sanací“, a obvykle se neupřesňuje hluboký smysl tohoto výrazu a zapomíná se na počet obětí, avšak počínání „sovětských okupantů“ povinovaných zabezpečit týl armády postupující k Berlínu – to jsou „tvrdé a neopodstatněné represe“? Přitom v Polsku zapomínají, že emigrantské vládě v Londýně podléhající Armija Krajova střílela do zad sovětské vojáky a prováděla diverze v týlu Rudé armády, jejíž velení bylo povinno zajistit klid na územích osvobozených od nacistů. Analogické činy americké vojenské správy ve Francii – konkrétně pronásledování kolaborantů a prohitlerovské „páté kolony“ – se přijímají naprosto samozřejmě, ale rozumí se samo sebou, že v našem případě vidíme nekonečnou hysterii a výroky ne-li již o „genocidě“. Rozsah této „genocidy“ a její důsledky lze odhadnout z rozhodnutí Nejvyššího sovětu SSSR z 26. 7. 1947 „O osvobození Polska a navrácení polských občanů, nacházejících se na území SSSR pod dozorem“: Podle stavu z 30. srpna 1947 bylo na základě tohoto rozhodnutí osvobozeno 3762 členů AK a 2487 členů tak zvané „internované skupiny B“. Je podivné, že polskými historiky démonizovaný „krvavý stalinský režim“ jednal tak humánně – důstojníci a bojovníci Armije Krajove vůbec nebyli zastřeleni nebo odvezeni na nucené práce, a již za dva roky po skončení války se vrátili zpět do Polska. Takže možná jsou hrůzy zveličeny a oficiální výzkumníci tak trochu chytračí a přesvědčují evropskou veřejnost o tom, že sověti za sebou nechali spálenou zemi a hory mrtvol „polských patriotů“.

Příklad s Armijou Krajovou je pouze jedním z mnoha. Litva, Lotyšsko a Estonsko více než ostatní vynikaly v rozdmýchávání atmosféry hrůz kolem sovětského období své historie, a prezentovaly ho jako dobu nepřetržitých zvěrstev, poprav, deportací, vyhnanství a dalších hrůz, otřásajících představivostí průměrného evropského obyvatele, kterého již dlouhé roky přesvědčují o nevysvětlitelné a téměř mystické krutosti „těch Rusů“. Je zcela nepochopitelné, jak po „okupaci“ Pobaltí vůbec někdo přežil, avšak statistika svědčí o opaku. V malinké Litvě podle sčítání lidu z r. 1940 žilo 2,9 milionů lidí, z nichž bylo 225,000 židů fyzicky zlikvidováno nacisty, a přibližně stejný počet etnických Poláků byl po válce repatriován do Polska. V r. 1989 a v době rozpadu Sovětského svazu napočítali v Litvě 3,68 obyvatel, přičemž Rusové z toho představovali 8,6%. Mýtus o neslýchané „genocidě“ se vypařuje před očima – ukazuje se, že za čtyřicet let „komunistického jha“ se počet Litevců téměř zdvojnásobil! A opět položme otázku – k čemu je dobrá drzá a lehko vyvratitelná lež o téměř vyhlazení obyvatel Pobaltí? Kdo a proč to potřebuje? Kdo uměle vytváří démony?

Není sporu, že epocha vlády Josifa Stalina v SSSR byla náročná a těžká: v převážně agrární zemi bylo nutno v extrémně krátké době vytvořit silný průmysl a průmyslové zemědělství, schopné nakrmit rostoucí městskou populaci. Ano, nepochybně, metody vlády byly autoritativní, ale dodnes nikdo nedokázal vysvětlit, v čem je „totalitarismus“, obzvláště v podmínkách nevraživého obklíčení, „horší“ než demokracie v současném chápání tohoto výrazu. Nezapomínejme, že ve 30. letech 20. století prakticky všechny státy na světě byly autoritativní. Od USA a Británie, kde panovala „oligarchická demokracie“ dosazující na vedoucí pozice výlučně členy elity a podnikání, po učebnicovou diktaturu Franka a Mussoliniho. V posledních letech vytvořený mýtus o rozvinuté anglo-saské demokracii, exitující věčně (v krajním případě od přijetí Deklarace nezávislosti v USA) neodpovídá skutečnosti: stačí si vzpomenout na mimořádné pravomoci Franklina Roosevelta v období velké hospodářské krize, které se jen málo lišily od pravomocí stalinských. A doplníme: je nemožné, aby před 70 lety byl do amerického kongresu zvolen pracující z Detroitu nebo farmář z Kentucky, ale pro Sovětský svaz byla účast obyčejných pracujících v orgánech výkonné moci zcela přirozená a nutná – a okamžitě vyvstává ještě jedna otázka, kde bylo více demokracie jako skutečné vlády lidu? V britském parlamentu, se starou šlechtou a zbohatlíky, v kongresu, s naftovými magnáty z Texasu a zbrojařskými magnáty, kteří vydělali jmění za první světové války, nebo v Nejvyšším sovětu SSSR? A kde je onen totalitarismus?

Závěry jsou jasné: není možné přistupovat k různým historickým epochám s šablonami politické korektnosti a stereotypy vzniklými v 21. století – to, co je nyní nazýváno „totalitním“ bylo v minulosti běžným a dokonce všedním, a nevyvolávalo to žádné veřejné rozhořčení a pohoršení.

Výše jsme položili mnoho otázek, a jejich seznam lze rozšířit. Není to tak dávno, co Evropský soud pro lidská práva potvrdil rozsudek nad v Lotyšsku žijícím bývalým velitelem 1. lotyšské partyzánské brigády Vasilijem Konovovem, který byl obviněn z „válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti“ za zastřelení desíti hitlerovských kolaborantů v květnu roku 1944. Pochopitelně, že tato obvinění vzneslo „Lotyšské středisko dokumentování zločinů totality“, které se zabývá z nějakého důvodu výhradně bývalými sovětskými vojáky a důstojníky, a nevěnuje sebemenší pozornost v Lotyšsku prosperujícím „legionářům“ Waffen-SS, kteří jsou přirovnáváni k válečným veteránům a dostávají zvýšené důchody. Takže rozsudek byl vynesen, „zlo bylo potrestáno“.

Nyní si připomeňme další epizodu doby války – 29. dubna 1945 byl koncentrační tábor Dachau osvobozen vojáky americké armády. To, co se stalo v Dachau pak, uvádí neradi. Oficiálním stanoviskem je toto: šokováni pohledem na nacistickou továrnu na smrt (za celou dobu zemřelo v plynových komorách Dachau 35,000 lidí) oddělali Američané 50 vojáků stráže z vojsk SS – poté, co se vzdali a složili zbraně. Málokdo ví, že v r. 1991 Národní archiv USA odtajnil dokument „zpráva poručíka Howarda Buchnera“. Podle jeho zprávy zajaté Němce, včetně raněných, chlapců z Volksšturmu a personálu nemocnice (346 lidí), američtí vojáci zastřelili kulomety u bloku C v Dachau. Naživu nezůstal nikdo.

Popravě velel sám poručík Howard Buchner, a tuto událost stroze uvedl v zápisu štábu jako „soud s posádkou Dachau“ a uvedl celkový počet obětí – 560 lidí. Ale tento dokument se nebere v potaz. Dokonce je na panelu v muzeu v Dachau uvedeno: "zemřelo 50 vojáků SS“. U esesáků je to samozřejmé. Nicméně tímto faktem se obratně zakrývá poprava stovek raněných, lékařů a chlapců z Volksšturmu – bezmocných a neozbrojených: podle ženevské konvence válečný zločin.

Případy, kdy spojenci organizovali zúčtování se zajatci, a je jich spousta, uvádí Robert Lionfield, historik z USA. 14. července 1943 na letišti v Biscary (Sicílie) Američané zastřelili 74 zajatých italských vojáků. Generál George Patton pak v dopise uvedl: „Řekněte, že tito chlápci byli snipeři, jinak se tisk zblázní“. 6. června 1944, v době vylodění spojenců ve Francii, jen na jednom místě zavraždili 64 zajatých Němců. 24. dubna 1945, při potopení ponorky U-546, Američané mučili německé námořníky. Později se obhajovali: „bylo třeba získat informace“. Všechny tyto případy byly odtajněny až v letech 2002-2007 – předtím o nich nikdo nevěděl.

V článku výzkumníka Klause Wiegrefe v časopisu „Spiegel“ je uvedeno: „Historici ignorují zápisky vojáků druhé světové války: jinak by byl vyvrácen mýtus o milosrdenství spojenců.“ Zatímco za období leden až duben 1945 se kvůli obviněním z hrubého zacházení s německým obyvatelstvem dostalo před soud 4148 sovětských vojáků a důstojníků. Ty potrestali. Američany nebyl za popravu, znásilnění a usmrcení zajatců hladem potrestán ANI JEDEN ČLOVĚK.

Ale z nějakého důvodu „historičtí démoni“ do jednoho mají ruskou uniformu s rudými hvězdami – jako zmíněný Vasilij Konovov. Dokážete si představit analogické rozhodnutí „Evropského soudu pro lidská práva“ vůči příslušníkům amerických ozbrojených sil, kteří popravili raněné a personál nemocnice v Dachau?

Ne, samozřejmě. Vždyť to přeci dělali „kvůli demokracii, všelidským hodnotám a lidským právům“.

Ve třetí části pojednání probereme hlavního démona historické vědy – generalissima Josifa Stalina, a jeho kolegy: skutečné demokraty Churchilla a Roosevelta.

Pokračování

Známka 1.1 (hodnotilo 59)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Masakr v Oradour: Macrone, to, co udělali nacisté v Oradour, dělají tví islamistiští přátelé po celém světě30.04.17 14:40 Francie 0

V koalici Marine s gaullisty vidí zrádcovské vedení republikánů velké ohrožení - proto přitvrzují30.04.17 13:59 Francie 0

61 neziskovek v šiku proti Marine: Opozice oligarchického aparátu vůči Marine Le Penové je obrovská30.04.17 11:15 Francie 3

Pokud bude Marine zvolena určí premiérem Nicolase Duponta-Aignana29.04.17 17:45 Francie 0

Sorosův puč v Makedonii - albánská menšina opakuje postup sudetských Němců před druhou světovou válkou29.04.17 09:55 Makedonie 2

Macron požaduje sankce pro Polsko a Maďarsko za porušování evropských hodnot28.04.17 22:16 Francie 1

Strana Debout La France udělá koalici s Národní Frontou Marine Le Penové28.04.17 21:14 Francie 0

Oděsa 2. 5. 2014 - protestní shromáždění v Praze + dokument v ruštině28.04.17 20:54 Česká republika 0

Otevřený dopis: Dlouholetá republikánská volička François Fillonovi28.04.17 20:00 Francie 0

Hraje se o plot mezi Makedonií a Řeckem?28.04.17 19:23 Makedonie 0

Le Penová ještě může zvítězit28.04.17 13:53 Francie 1

Výsledky francouzských voleb v souvislosti s výskytem mešit28.04.17 13:28 Francie 0

Starosta dostal pokutu. Ve třídách je moc muslimských dětí, řekl27.04.17 09:21 Francie 3

Všechny ženy budou nosit muslimské šátky! Nový návrh zeleného prezidenta Rakouska26.04.17 17:30 Rakousko 8

Babiš fandil Macronovi26.04.17 00:57 Česká republika 1

Mezinárodní společnost pro lidská práva: O azylu křesťanů by neměli rozhodovat muslimové25.04.17 23:38 Německo 0

OSN vybrala Saúdskou Arábii na post předsedy Komise pro práva žen24.04.17 23:35 Saudská Arábie 4

Média se dnes chovají jako gangy24.04.17 22:59 Evropská unie 1

Francie - volby - oficiální mezitímní výsledek součtu hlasů24.04.17 00:15 Francie 2

Včera v metru23.04.17 23:51 Česká republika 12

Měnové kurzy

USD
24,63 Kč
Euro
26,84 Kč
Libra
31,90 Kč
Kanadský dolar
18,04 Kč
Australský dolar
18,45 Kč
Švýcarský frank
24,76 Kč
100 japonských jenů
22,08 Kč
Čínský juan
3,57 Kč
Polský zloty
6,35 Kč
100 maď. forintů
8,58 Kč
Ukrajinská hřivna
0,92 Kč
100 rublů
43,25 Kč
1 unce (31,1g) zlata
31 235,15 Kč
1 unce stříbra
424,02 Kč
Bitcoin
32 368,84 Kč

Poslední aktualizace: 30.4.2017 12:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 15 261