Kyrgyzstán jako „nepotopitelná letadlová loď“ střední Asie

Aleksandr Šustov

21.9.2010 Komentáře Témata: Asie, Analýza 1020 slov

V předvečer parlamentních voleb plánovaných na 10. října se v Kyrgyzstánu vyostřila otázka přítomnosti cizích vojenských základen na jeho území, kdy v jejich počtu tato republika ve střední Asii vede. Zprvu vešlo ve známost, že vláda Kyrgyzstánu před dvěma měsíci prodloužila smlouvu na provoz amerického tranzitního střediska na letecké základně Manas. Pak ministerstvo obrany přišlo s iniciativou aktivace procesu sloučení všech ruských vojenských objektů na území republiky do jedné vojenské základny a zvýšit u ní nájemné. V podmínkách permanentní společensko-politické nestability a za existující hrozby zopakování etnických střetů se vláda země zřejmě pokouší využít vojenské základny cizích zemí pro upevnění vlastní pozice.

O prodloužení smlouvy o pronájmu tranzitního střediska Manas, nacházejícího se na letišti v Biškeku, informovaly kyrgyzské sdělovací prostředky, s odvoláním na informace z amerického ministerstva zahraničí, 13. září. Podle těchto údajů byl dokument podepsán již v červenci t. r., nicméně ani jedna ze stran tento fakt nevyjevila. V souladu s podmínkami smlouvy podepsané v r. 2009 se tato smlouva musí prodlužovat každý rok. V Kyrgyzstánu samotný fakt tajného podpisu smlouvy vyvolal tvrdou kritiku. Podle názoru kyrgyzských internetových novin „Bílá plachta“ informace o prodloužení nájmu Manas nebyly zveřejněny proto, aby se zachovala možnost požádat o vojenskou a vojensko-technickou pomoc Rusko a Organizaci kolektivní bezpečnosti (CSTO), k čemuž se vláda této země v poslední době uchylovala často. Není jasná ani výše nájemného a otázka, kdo nyní kontroluje silně výhodný byznys dodávek leteckého paliva pro Manas, který dříve přináležel synovi prezidenta Kurmanbeka Bakijeva Maksimovi.

Vláda R. Otunbajeva v podstatě, podle názoru novin, pokračuje v „mnohavektorové“ politice svých předchůdců. To názorně dokazuje simultánní podpis smlouvy o prodloužení pronájmu základny Manas a získání dvou grantů od Ruska v rámci bezplatné pomoci, prvního ve výši 20 a druhého ve výši 10 milionů dolarů. Mimo to na setkání členských zemí CSTO v srpnu R. Otunbajeva žádala o pomoc pro Kyrgyzstán ve formě vojenské techniky. Nedávno ministerstvo zahraničí Kyrgyzstánu odeslalo americké ministryni zahraničí Hitlary Clinton a ministru zemědělství Tomu Visackovi žádost Rozy Otunbajeva o poskytnutí externí pomoci ve formě potravinářské pšenice ve výši 50,000 tun a 20,000 rýže, a to do 1. prosince 2010. Jinak prý bude potravinová bezpečnost Kyrgyzstánu pro tuto zimu ohrožena.

Otázka osudu americké vojenské základny v Manas byla hlavním dráždivým faktorem vztahů RF s předešlou kyrgyzskou vládou. V únoru 2009 Rusko přislíbilo Kyrgyzstánu bezplatnou pomoc ve výši 150 milionů dolarů, zvýhodněný úvěr ve výši 300 milionů dolarů a 1,7 miliardy dolarů na výstavbu vodní elektrárny Kambaratinskaja-1. Podle názorů analytiků bylo hlavní podmínkou poskytnutí úvěrů ukončení provozu americké základny Manas. Po poskytnutí prvních dvou úvěrů Biškek rozhodl americkou vojenskou základnu zachovat, kdy ji přejmenoval na Tranzitní středisko a zvýšil nájem téměř na trojnásobek – na 60 milionů dolarů ročně. To vyvolalo otevřené rozhořčení Moskvy, která odmítla podpořit K. Bakijeva v době „druhé kyrgyzské revoluce“. To, že americká základna v Kyrgyzstánu má být uzavřena po vyplnění úkolů, kvůli kterým byla vytvořena, sdělil v rozhovoru pro Wall Street Journal v červnu ruský prezident D. Medveděv. Takže fungování základny považuje Moskva stále za dočasné.

Na pořad jednání se dostala i otázka ruských vojenských objektů, jejichž většina se nachází na území Kyrgyzstánu již z dob Sovětského svazu. 14. září kyrgyzský ministr obrany Abibilla Kudajberdijev při jednání se svým ruským kolegou Anatolijem Serdjukovem v Moskvě navrhl, jak co nejrychleji podepsat dohodu o sloučení ruských vojenských objektů nacházejících se na území Kyrgyzstánu do jedné základny, a uzavřít smlouvu na 49 let s možností jejího následného prodlužování o 25 let. Přičemž se Biškek chystá zvýšit nájem a úhradu dostávat nikoliv v penězích, ale ve formě dodávek zbraní a vojenské techniky, protože tato země nemá svoji vlastní vojenskou výrobu. Kyrgyzstán by chtěl uzavřít dohodu do parlamentních voleb, kdy se domnívá, že současná vláda má veškeré potřebné pravomoci. To okamžitě vyvolalo podezření analytiků, že Biškek, který má slabou kontrolu nad jižními oblastmi země a bojí se opakování masových nepokojů a proniknutí bojůvek ze zahraničí, chce posílit bojové schopnosti svých silových struktur.

V Kyrgyzstánu se nachází pět ruských vojenských objektů: letecká základna v Kant, kde je alokováno asi deset letadel a vrtulníků; komunikační uzel ruského námořnictva v osadě Kara-Balta; zkušební polygon protilodních zbraní Kojsary v Karakol na jezeře Issyk-Kul; automatická seismologická stanice v Issyk-Kulskaja; a radioseismická laboratoř v džalal-abadské oblasti. Mimo to se v Kyrgyzstánu nachází rusko-kyrgyzský podnik pro vývoj a zkoušky torpéd Ozero, ve kterém 95% akcií patří Rusku, a továrna na výrobu torpéd Dastan, kde se 48% akcií Biškek rozhodl předat Moskvě výměnou za odepsání části dluhu, ale nepřevedl je. Dohody o sloučení ruských vojenských objektů do jediné základny a o následném uzavření nové smlouvy byly učiněny v srpnu loňského roku na setkání hlav států CSTO v kyrgyzském Čolpon-Ata. Tehdy Biškek souhlasil s umístěním ruského výcvikového střediska na jihu pod záštitou CSTO. Nicméně následné zhoršení vztahů mezi Moskvou a Biškekem vedlo k tomu, že tyto dohody nebyly realizovány.

Brzy se objevily informace, že vojensko-výcvikové středisko na jihu nevybuduje Rusko, ale USA, které, obávajíc se o bezpečnost severní zásobovací sítě pro jednotky v Afghánistánu, plánovaly rozmístit do všech pěti zemí střední Asie zvláštní paradesantní jednotky. Po „druhé kyrgyzské revoluci“ byla otázka vybudování amerického vojensko-výcvikového střediska stažena z jednání, protože situace v jižních oblastech Kyrgyzstánu byla značně nestabilní. Nicméně 16. září ministr obrany Abibilla Kudajberdijev sdělil, že jednání o vybudování amerického výcvikového střediska ve městě Oš bude po parlamentních volbách možná obnoveno. V současné době Američané čekají na jejich výsledky, protože otázku vojensko-výcvikového střediska, jak 6. září sdělil v rozhovoru pro „Komersant“ náměstek ministra zahraničí USA pro střední a jižní Asii Robert Blake, budou řešit s novou legitimní kyrgyzskou vládou.

Svoji vojenskou základnu na jihu země by chtělo otevřít i Rusko. Jedním z jejích hlavních úkolů může být boj s pašováním drog z Afghánistánu, jejichž překladištěm se v posledních letech stalo Oš. Letos v červnu navrhl vytvoření ruské vojenské základny pro potírání pašování drog na jihu Kyrgyzstánu šéf Federální služby pro boj s nezákonným obchodem s narkotiky (FSKN) Viktor Ivanov. Podle něj by to umožnilo účinnou likvidaci kanálů pro dodávky drog v této zemi, protože bez vojenské přítomnosti v tomto regionu „jen velmi obtížně prosíme Kyrgyze, aby tento úkol řešili“.

Permanentní vnitropolitická nestabilita, hrozba zopakování masových nepokojů, etnických střetů, pronikání bojůvek, a rovněž zjevná slabost kyrgyzských silových struktur přispívá k tomu, že vláda této země se bude i nadále snažit využívat cizí vojenské základny pro posílení své pozice. Přičemž cizí vojenská přítomnost v Kyrgyzstánu se bude podle všeho nadále zvětšovat, protože vypořádat se s četnými vnitřními problémy svými silami není dnes vláda země schopna.

Známka 1.2 (hodnotilo 19)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

41

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc červenec přispělo 108 čtenářů částkou 12 253 korun, což je 41 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Italští politici zuří: Macron nás chce vytlačit z našich speciálních vztahů s Libyí24.07.17 17:17 Itálie 1

Italský generál Vincenzo Santo: Pokud by vláda chtěla, naše armáda zastaví veškeré vyloďování migrantů v Itálii24.07.17 16:32 Itálie 0

Macron chce v Libyi sjednotit vojenské síly Haftara a al-Serraje23.07.17 23:28 Francie 0

V Nemecku ostro kritizujú pripravovaný ruský zákon, ktorý je… takmer presnou kópiou nemeckého zákona23.07.17 23:11 Německo 0

Financial Times: Orbán bráni Poľsko; prehlbuje rozkol medzi východom a západom23.07.17 23:01 Evropská unie 0

Pripravuje sa úrad európskeho prokurátora. Bude môcť stíhať občanov Slovenskej republiky bez zásahu našich úradov. Hrozí úplná strata suverenity23.07.17 22:23 Evropská unie 1

Německo zrušilo naši státní hranici. Německé cedule označují hranici mezi ČR a Německem (Bavorsko) za zemskou a nikoli za státní23.07.17 21:54 Česká republika 1

I Švýcarsko se již transformuje na Afriku: Afričtí migranti na pochodu švýcarským městem Brügg23.07.17 18:07 Švýcarsko 1

Buzny oslavovali v Německu22.07.17 23:17 Německo 1

Sterilizace a koncentráky. Vzniká film o utrpení Afroněmců za Hitlera22.07.17 22:32 Nigérie 4

Likvidace mužů a jejich kastrace pokračuje na všech frontách, i v módě22.07.17 17:19 Česká republika 11

Američané stavějí v Sýrii 10 (slovy deset) základen21.07.17 04:24 Sýrie 0

Herec Stropnický poslal české vojáky do Pobaltí20.07.17 21:01 Česká republika 4

Senátorovi McCainovi diagnostikovali zhubný nádor mozgu20.07.17 11:30 USA 5

Firma Apple uvedla nové emotikony. Je mezi nimi i muslimka s hidžábem20.07.17 10:51 USA 0

Švédsko utratí za imigranty 19% státního rozpočtu17.07.17 23:04 Švédsko 4

Mezi nigerijskými imigranty jsou vysoké počty nakažených virem HIV, k italské vládě putuje stížnost17.07.17 22:11 Itálie 0

Migrace je nevyhnutelná, migrace je nutná, migrace je žádoucí! 17.07.17 21:33 Evropská unie 7

Zvrat v uprchlické krizi: EU omezuje export nafukovacích člunů do Libye!17.07.17 16:50 Evropská unie 2

Schorndorf - cca 1.000 krimigrantů bojuje s policií17.07.17 13:44 Německo 4

Měnové kurzy

USD
22,38 Kč
Euro
26,04 Kč
Libra
29,15 Kč
Kanadský dolar
17,89 Kč
Australský dolar
17,73 Kč
Švýcarský frank
23,63 Kč
100 japonských jenů
20,13 Kč
Čínský juan
3,31 Kč
Polský zloty
6,11 Kč
100 maď. forintů
8,54 Kč
Ukrajinská hřivna
0,87 Kč
100 rublů
37,30 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 092,09 Kč
1 unce stříbra
368,69 Kč
Bitcoin
62 016,04 Kč

Poslední aktualizace: 25.7.2017 00:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 16 232