Analýza 9/11: Od Reagana a sovětsko-afgánské války k G. W. Bushovi a 9/11 - díl 1.

Michel Chossudovsky

14.9.2010 Komentáře Témata: 11. září, Analýza 1727 slov

Tento článek sumarizuje dřívější texty autora o 9/11 a roli al-Káidy v americké zahraniční politice. Další podrobnosti viz Michel Chossudovsky, Americká „válka proti terorismu“, Global Research, 2005

„Spojené státy utratily miliony dolarů za to, aby dodaly afghánským školákům učebnice plné násilných obrázků a militantních islámských učení… Slabikáře, které byly plné řečí o džihádu a obrázků zbraní, kulek, vojáků a min, od té doby sloužily jako základní pomůcka afghánského vzdělávacího systému. Američany vyrobené knihy používal dokonce i Tálibán…“ (Washington Post, 23. března 2002).

„Reklamy, placené CIA, byly umísťovány do novin a zpráv na celém světě a nabízely stimuly a motivaci pro přidání se k (islámskému) džihádu.“ (Pervez Hoodbhoy, Peace Research, 1. května 2005).

„Bin Ládin najal 4,000 dobrovolníků z vlastní země a vybudoval si úzké vztahy s většinou radikálních vůdců mudžahedínů. Úzce spolupracoval také se CIA… Od 11. září (2001) představitelé CIA tvrdili, že nemají žádné přímé vazby na bin Ladina.“ (Phil Gasper, International Socialist Review, listopad-prosinec 2001).

Čeho si všimnout

  • Osama bin Ládin, americký strašák, byl najat CIA v r. 1979 na samém prvopočátku USA sponzorovaného džihádu. Bylo mu 22 let a byl vycvičen v CIA financovaném výcvikovém táboře bojůvek.
  • Architekti tajné operace na podporu „islámského fundamentalismu“, se kterým bylo započato během Reaganova funkčního období, hráli klíčovou roli v započetí „globální války proti terorismu“ po 9/11.
  • Prezident Ronald Reagan se setkal s vůdci islámského džihádu v Bílém domě v r. 1983.
  • Za Reaganovy vlády se americká zahraniční politika uchýlila k bezpodmínečné podpoře islámských „bojovníků za svobodu“. V dnešním světě jsou „bojovníci za svobodu“ označováni za „islámské teroristy“.
  • V jazyku paštúnů znamená slovo „Tálibán“ „student“, či absolvent madrasy (místa učení se nebo koránská škola), které byly zakládány wahabskými misemi ze Saudské Arábie, s podporou CIA. Vzdělávání v letech před sovětsko-afghánskou válkou bylo v Afghánistánu z velké části sekulární. Počet CIA sponzorovaných náboženských škol (madras) se zvýšil z 2,500 v r. 1980 na více než 39,000.

Sovětsko-afghánská válka byla součástí tajné agendy CIA, se kterou se započalo během Carterovy vlády, a sestávala z aktivní podpory a financování islámských brigád, později známých jako al-Káida. Pákistánský vojenský režim hrál od prvopočátku na konci 70. let v USA podporovaných vojenských a výzvědných operacích v Afghánistánu klíčovou roli, a v době po studené válce byla tato významná role Pákistánu v amerických výzvědných operacích rozšířena na širší oblast střední Asie – Středního východu.

Od počátku sovětsko-afghánské války v r. 1979 Pákistán, pod vojenskou vládou, islámské brigády aktivně podporoval. V rámci úzké spolupráce se CIA se pákistánská vojenská rozvědka, Inter-Services Intelligence (ISI), stala mocnou organizací, souběžnou s vládou, která získala obrovskou moc a vliv.

Tajná americká válka v Afghánistánu, za použití Pákistánu coby nástupiště, byla započata během Carterovy vlády, před sovětskou „invazí“.

„Podle oficiální verze historie pomoc CIA mudžahedinům začala v 80. letech, tedy poté, co sovětská armáda 24. prosince 1979 provedla invazi do Afghánistánu. A skutečnost, doposud držená v tajnosti, je zcela jiná. Skutečně, bylo to 3. července 1979, kdy prezident Carter podepsal první direktivu o tajné pomoci protivníkům pro-sovětského režimu v Kábulu. A stejný den jsem prezidentovi napsal krátkou zprávu, ve které jsem mu vysvětlil, že podle mého názoru tato pomoc vyvolá sovětskou vojenskou intervenci.“ (Bývalý poradce pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski, rozhovor s Le Nouvel Observateur, 15-21. ledna 1998).

Ve zveřejněných vzpomínkách ministra obrany Roberta Gatese, který na vrcholu sovětsko-afghánské války zastával post zástupce ředitele CIA, byla americká rozvědka přímo zapojena od samého prvopočátku, před sovětskou invazí, kdy posílala pomoc islámským brigádám.

Zatímco CIA financovala a tlačila obrovské množství americké vojenské pomoci, pákistánská ISI se vyvinula do „paralelní struktury získávající enormní moc nad všemi aspekty vlády“. (Dipankar Banerjee, „Možná vazba ISI na drogový průmysl“, India Abroad, 2. prosince 1994). ISI měla osazenstvo skládající se z důstojníků ozbrojených složek a rozvědky, byrokratů, tajných agentů a informátorů, o odhadovaném počtu 150,000 lidí. (ibid).

Mezitím operace CIA také posílily pákistánský vojenský režim vedený generálem Zia Ul Haq:

„Vztahy mezi CIA a ISI byly čím dál vřelejší poté, kdy (generál) Zia vypudil Bhutto a s příchodem vojenského režimu. … Po většinu afghánské války byl Pákistán agresivněji anti-sovětský, než dokonce samotné Spojené státy. Brzy poté, co sověti v r. 1980 vtrhli do Afghánistánu s armádou, Zia (ul Haq) poslal šéfa své ISI, aby destabilizoval sovětské středoasijské státy. CIA tento plán v říjnu 1984 pouze odsouhlasila.“ (ibid).

ISI fungovala prakticky jako pobočka CIA, hrála klíčovou roli při posílání pomoci islámským polovojenským skupinám v Afghánistánu a následně muslimským republikám v bývalém Sovětském svazu.

Jednajíc z pověření CIA byla ISI také zapojena do najímání a výcviku mudžahedínů. V desetiletém období 1982 až 1992 bylo najato asi 35,000 muslimů ze 43 islámských zemí, aby bojovali v afghánském džihádu. Madrasy v Pákistánu, financované saudskými charitami, byly s americkou podporou zakládány také, s cílem „naočkovat islámské hodnoty“. „Tábory se staly prakticky univerzitami pro budoucí islámský radikalismus.“ (Ahmed Rashid, Tálibán). Do výcviku bojůvek pod dohledem CIA-ISI patřily cílené atentáty a útoky automobilovými bombami.

„Zásilky zbraní byly posílány pákistánskou armádou a ISI do táborů rebelů do severozápadní hraniční provincie v blízkosti Afghánské hranice. Guvernérem provincie byl generálporučík Fazle Haq, který (podle Alfreda McCoy) umožnil „vytvořit v provincii stovky rafinérií heroinu“.“ Zhruba od r. 1982 náklaďáky pákistánské armády převážející zbraně CIA z Karachi často v Haqově provincii vyzvedávaly heroin a s tímto nákladem se vracely. Byly chráněny před policejními prohlídkami dokumenty ISI. (1982-1989: USA zavírají oči před zapojením BCCI a pákistánské vlády do obchodu s heroinem, viz také McCoy, 2003, str. 477).

Osama Bin Ládin

Osama bin Ládin, americký strašák, byl najat CIA v r. 1979 na samém začátku USA sponzorovaného džihádu. Bylo mu 22 let a byl vycvičen v CIA sponzorovaném výcvikovém táboře bojůvek.

Během Reaganovy vlády byl Osama, který byl členem bohaté saudské rodiny Bin Ládin, pověřen získáváním peněz pro islámské brigády. Byla vytvořena řada charit a nadací. Operace byla koordinována saudskou rozvědkou, vedenou princem Turki al-Faisal, v úzké spolupráci se CIA. Peníze získané od mnoha charit byly použity na financování náboru mudžahedínských dobrovolníků. al-Káida, v arabštině základna, byla databanka dobrovolníků, kteří byli naverbováni pro boj v afghánském džihádu. Tato databáze byla z počátku vedena Osamou bin Ládinem.

Reaganova vláda podporuje „islámský fundamentalismus“

Pákistánská ISI byla použita jako „prostředník“. Tajná podpora CIA mudžahedínům v Afghánistánu fungovala nepřímo přes pákistánskou ISI – tj. CIA svoji podporu mudžahedínům neposílala přímo. Jinými slovy, aby byly tyto tajné operace „úspěšné“, Washington se pečlivě staral, aby neodhalil konečný cíl „džihádu“, kterým bylo zničení Sovětského svazu.

V prosinci 1984 byl v Pákistánu zaveden zákon šaríja (islámské právo), po zfalšovaném referendu uskutečněném prezidentem Muhammadem Zia-Ul-Haq. Jen o pár měsíců později, v březnu 1985, vydal prezident Ronald Reagan Národně-bezpečnostní rozhodovací direktivu 166 (NSDD 166), která opravňovala k „postupně rostoucí tajné vojenské pomoci mudžahedínům“, jakož i podpoře náboženské indoktrinace.

Zavedení šaríja v Pákistánu a prosazování „radikálního islámu“ byla vědomá americká politika, která sloužila americkým geopolitickým zájmům v jižní Asii a na Středním východě. Mnoho současných „islámských fundamentalistických organizací“ na Středním východě a ve střední Asii jsou přímo nebo nepřímo produktem tajné americké podpory a financování, často zprostředkovávaného nadacemi ze Saudské Arábie a zemí Zálivu. Mise wahabské sekty konzervativního islámu v Saudské Arábii byly pověřeny provozováním CIA sponzorovaných madras v severním Pákistánu.

Na základě NSDD 166 začala řada tajných operací CIA-ISI.

USA dodávaly zbraně islámským brigádám prostřednictvím ISI. Představitelé CIA a ISI se setkávali v sídle ISI v Rawalpindi, kde koordinovali americkou podporu mudžahedínům. Na základě NSDD 166 se objem amerických zbraní islámským povstalcům zvýšil z 10,000 tun zbraní a munice v r. 1983 na 65,000 tun ročně v r. 1987. „Mimo zbraní a výcviku byl dodáván velký počet vojenského vybavení, včetně vojenských satelitních map a nejmodernějšího komunikačního vybavení.“ (University Wire, 7. května 2002).

VIDEO (30 Sec.)

Za Williama Casey ve funkci ředitele CIA byla NSDD 166 popsána jako největší tajná operace v americké historii:

USA dodávané balíčky podpory měly tři základní složky – organizaci a logistiku, vojenskou technologii, a ideologickou podporu pro udržení a povzbuzení afghánského odporu…
Američtí experti na protipovstalecký boj úzce spolupracovali s pákistánskou ISI na organizování skupin mádžahedínů a na plánování operací na území Afghánistánu.
…Ale nejdůležitějším příspěvkem USA bylo… přivážení mužů a materiálu z celého arabského světa i mimo něj. Nejlepšími bojovníky byly v rámci této logicky nejostřílenější a ideologicky oddaní muži. Reklamy, placené z fondů CIA, byly umísťovány do novin a zpráv na celém světě a nabízely stimuly a motivaci pro přidání se k (islámskému) džihádu.“ (Pervez Hoodbhoy, Afghánistán a geneze globálního džihádu, Peace Research, 1. května 2005).

Náboženská indoktrinace

V souladu s NSDD 166 nebyla americká pomoc islámským brigádám, zasílaná přes Pákistán, omezena pouze na vojenskou pomoc. Washington také podporoval a financoval prostřednictvím Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) náboženskou indoktrinaci, z velké části aby zajistil zánik sekulárních institucí:

… Spojené státy utratily miliony dolarů za to, aby dodaly afghánským školákům učebnice plné násilných obrázků a militantních islámských učení, jako součást tajných pokusů podnítit odboj proti sovětské okupaci.
Slabikáře, které byly plné řečí o džihádu a obrázků zbraní, kulek, vojáků a min, od té doby sloužily jako základní pomůcka afghánského vzdělávacího systému. Američany vyrobené knihy používal dokonce i Tálibán…
Bílý dům náboženský obsah bránil a tvrdil, že islámské principy prostupují afghánskou kulturou a že tyto knihy „jsou plně v souladu s americkými zákony a politikou“. Nicméně právní experti se ptali, jestli tyto knihy neporušovaly ústavní zákaz používat peníze z daní na propagaci náboženství.
…Představitelé AID v rozhovoru řekli, že nechali islámský materiál nedotčený, protože se báli, že afghánští vzdělavatelé by odmítli knihy bez silné dávky muslimských myšlenek. Agentura z náboženských textů odstranila své logo a jakoukoliv zmínku o americké vládě, řekla mluvčí AID Kathryn Stratos.
„Není politikou AID podporovat náboženské učení,“ řekla Stratos. „Ale s tímto projektem jsme začali kvůli jeho primárnímu účelu… vzdělávání dětí, což je převážně sekulární aktivita.“
…Tyto učebnice byly vydány v převládajících afghánských jazycích Dari a paštúnů a sestaveny byly na počátku 80. let v rámci grantu AID univerzitě v nebraské Omaze a jejímu středisku afghánských studií. Agentura utratila od r. 1984 do r. 1994 za vzdělávací programy této univerzity v Afghánistánu 51 milionů dolarů. (Washington Post, 23. března 2002).

Role neokonzervativců

Je zde kontinuita. Architekti tajných operací na podporu „islámského fundamentalismu“, započatých za Reaganovy vlády, hráli klíčovou roli v započetí „globální války proti terorismu“ po 9/11.

Několik z neokonzervativců ve vládě Bushe mladšího byli vysoce postavení představitelé za Reaganovy vlády.

Richard Armitage byl náměstkem ministra zahraničí během prvního funkčního období George W. Bushe (2001-2004). Hrál ústřední roli ve vyjednáváních s Pákistánem po 9/11, která vedla až k říjnové invazi do Afghánistánu v r. 2001. Za Reaganovy éry zastával post náměstka ministra obrany pro politiku mezinárodní bezpečnosti. Na tomto místě hrál klíčovou roli v zavedení NSDD 166, přičemž byl zároveň styčným důstojníkem pro pákistánskou armádu a výzvědný aparát.

Paul Wolfowitz byl zase na ministerstvu zahraničí a byl pověřen vedením zahraničně-politického týmu skládajícího se, mimo jiných, z Lewise Libbi, Francise Fukuyama a Zalmay Khalilzada.

Wolfowitzova skupina byla také zapletena do tvorby koncepčních základů americké tajné podpory islámským stranám a organizacím v Pákistánu a Afghánistánu.

Bushův ministr obrany Robert Gates byl také zapleten do vypracovávání tajných operací CIA. Byl jmenován Ronaldem Reaganem v r. 1982 zástupcem ředitele pro rozvědku a v r. 1986 zástupcem ředitele CIA, na post, který zastával až do r. 1989. Gates hrál klíčovou roli při formulování NSDD 166, která nastolila konzistentní rámec pro prosazování islámského fundamentalismu a posílání tajné podpory islámským brigádám. Byl také zapleten do skandálu Iran Contra.

Pokračování...

Známka 1.0 (hodnotilo 16)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

32

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc listopad přispělo 82 čtenářů částkou 9 541 korun, což je 32 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

17. listopad - panoptikum na Václaváku financoval Soros, oligarchové Tomáš a Karel Janečkovi a jejich kámoš Winkler18.11.17 12:00 Česká republika 0

17. litopad - varování před "diktaturou referend" 18.11.17 11:33 Česká republika 0

Dohoda KGB a CIA. Dělení majetku a moci. Schůzka Havla a Sorose v roce 1986 na ambasádě USA v Praze17.11.17 15:08 Česká republika 1

Neatraktivní ženy si stěžují, že je nikdo sexuálně neobtěžoval. Rozjely kampaň Why not me17.11.17 11:13 Neurčeno 5

Lana Lokteff - Proč nechci být menšinou16.11.17 21:33 Neurčeno 3

Šašek Hradílek vydírá Zemana hladovkou16.11.17 12:14 Česká republika 11

Dva články z dnešních novin16.11.17 10:57 Neurčeno 2

Otec sedmi dětí se stal šestiletou holčičkou16.11.17 01:42 Kanada 3

Vánoční trhy se v Rakousku i Německu mění 16.11.17 00:44 Německo 4

EU ruší Dublin a chce brát trvale i ekonomické migranty z Afriky15.11.17 23:14 Evropská unie 3

Jurečka a chemická lobby: Glyfosát15.11.17 08:28 Evropská unie 4

Francie řeší přibývající sebevraždy policistů14.11.17 23:41 Francie 2

Šťastná nálezkyně13.11.17 21:09 Česká republika 0

Jiný pohled na aféru #MeToo13.11.17 12:12 Rusko 2

Stropnický st.: "občané by neměli mít možnost rozhodovat o věcech, u kterých nedokážou posoudit všechny důsledky"12.11.17 18:13 Česká republika 7

Je v pořádku být bílý?12.11.17 17:18 USA 2

Republikánský kandidát měl před 40 lety osahávat 14letou dívku10.11.17 10:16 USA 5

BBC zfalšovala další historickou postavu. Anglickou královnu Margaret z Anjou09.11.17 16:01 Británie 3

Kevina Spaceyho vymažou z hotového filmu kvůli obvinění z obtěžování09.11.17 14:40 USA 14

Plíživá islamizace ČR09.11.17 11:02 Česká republika 0

Měnové kurzy

USD
21,69 Kč
Euro
25,58 Kč
Libra
28,67 Kč
Kanadský dolar
16,99 Kč
Australský dolar
16,41 Kč
Švýcarský frank
21,93 Kč
100 japonských jenů
19,36 Kč
Čínský juan
3,27 Kč
Polský zloty
6,04 Kč
100 maď. forintů
8,21 Kč
Ukrajinská hřivna
0,82 Kč
100 rublů
36,79 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 075,51 Kč
1 unce stříbra
375,19 Kč
Bitcoin
168 349,94 Kč

Poslední aktualizace: 18.11.2017 07:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 15 680