Naše dlouhá národní noční můra neskončila, teprve začíná

David Michael Green

9.9.2010 Komentáře Témata: USA 2876 slov

Ve 30 letech byl jedinou věcí, které jsme se museli bát, samotný strach. Dnes jsme hlavní věcí, které se musíme bát, my sami.

Když se podívám přes horizont, začínám se divit, kolik odstínů temnoty na paletě je. Později dostávám pocit, že to zjistíme.

Kéž bych mohl říct, že tato společnost udělala v boji s našimi démony, co mohla, ale nerovnováha byla prostě nepřekonatelná. Znáte to. Jako bychom sami seděli na našem vzdáleném ostrově v Pacifiku, tisíce let před telefony a radary, když náhle – bum – přišla tsunami, bez našeho zavinění. A my jsme hrdinně a statečně bojovali, dělali jsme, co bylo v našich silách, abychom zachránili co nejvíce životů.

Chci tím říct, že když utrpíte krach a hoříte, je lepší jít ke dnu s trochou důstojnosti a cti, ne?

Ale ne, aspoň ne u mne. Jsem Američan. Žiju v zemi – ne, v říši! – která trvá na svém zničení. Jsem součástí generace pádu. Moji lidé jsou hlupáci, kteří zdokonalili umění spáchání sebevraždy stupiditou.

Je to úžasný čin, a s širokou účastí.

Noční můra pravice v Americe stále více zatahuje naši zemi za bod nemožnosti návratu, nad propast násilné imploze. Nyní již chybí jen málo, než nastoupí okované boty a bude řinčet rozbité sklo.

Republikánská strana byla kdysi umírněně konzervativní a pro-podnikatelská, dokud nebyla unesena oligarchií a přeměněna zcela na loupeživý stroj, ukrývající se za maskou nenávisti a mobilizace proti věcem jako podvodné zahraniční hrozby a povýšenečtí přičmoudlíci usilující o naše ženy doma. V podstatě byly použity všechny způsoby, jakými lze odvést pozornost bílých mužů střední třídy od jejich klesajícího ekonomického statutu – prostřednictvím diverze pocitu nadřazenosti nad ostatními nebo údajné hrozby pro tento nadřazený statut – aby se za ně ukryla strana, jejíž skutečnou agendou bylo v tichosti provést největší převod bohatství v celé lidské historii.

Protože silně uspěli, pokračují v tom. Nyní je zjevné, pro všechny, které to zajímá, že ošklivé hnutí čajových párty v Americe je výmyslem bratří Kochů, Ruperta Murdocha, Dicka Armeyho a jejich nemocných soukmenovců, opět mobilizujících hromadu blbců, kteří jsou naštvaní, ale příliš stupidní, aby věděli proč. To vysvětluje jejich nekonečnou rétoriku o zlu federální vlády a jejich souběžné přání udržet svoji sociální bezpečnost a lékařské výhody. Vysvětluje to také jejich bezkonkurenční idiocii, kdy slouží jako nástroj svého vlastního zničení. Pokud uspějí, zkrachují. Pokud se jim podaří zvolit své koně, ztratí své vládou poskytované (pšššt) výhodičky. Skvělé.

V každém případě převzetí GOP Skutečnými penězi je nyní již značně ve druhé fázi. Když jste si mysleli, že už to nemůže být horší, je. Vážně, jaký je další krok poté, když tento neposkytne žádná dlouhodobá řešení toho, co trápí Ameriku, jak tomu s největší pravděpodobností bude? Po deset, nebo třicet let, zpátečníci v Americe ukazovali, že jsou schopni všeho. Což víceméně odpovídá na danou otázku, ne? Pokud chcete, aby volby vyhrály primitivní vojenské postavičky, jako John McCain, Max Cleland a John Kerry – a obzvláště když vám to vždy projde – jste ochotni udělat něco. Pokud jste ochotni vysmívat se vdovám 9/11 coby intrikánským oportunistkám, jste ochotni udělat cokoliv. Pokud jste ochotni hodit na sebe kvádro a žertovat o neexistujících ZHN na tiskovém banketu ve Washingtonu, když právě říkáte vojenským protivníkům Ameriky v Iráku „sem s nimi“, jste ochotni udělat cokoliv.

Když se podívám na rétoriku, kterou pravice metá směrem k našemu prezidentovi v těchto dnech, kdy zpochybňuje již jeho národnost a občanství (ach, zmínil jsem, že je černoch?), je snadné vidět, že zcela překročili hranici. Ale to, co je opravdu mimo kontrolu, je to, co spočívá pod touto šíleností vytvářenou pro konzumaci chátrou. A tím je – a co vidíte, když nadzvednete kmen se slimáky – neukojitelná obrovská hrabivost. Když sledujete tyto lidi v akci, můžete snadno nabýt dojmu, že byli celý svůj život žebráky. Bylo jim upíráno vše, včetně vody a jídla. Že je chudoba připravila o důstojnost. Víte, jako ty skutečně chudé lidi tohoto světa, těch 40% nebo 50% populace Země, která přežívá za méně než dva dolary denně. Tyto lidi.

Místo toho ale mluvíme o lidech, kteří již jsou fantasticky bohatí. A kteří, navzdory tomu, jsou odhodláni zbohatnout více, i když to znamená připravit stovky milionů lidí americké střední třídy o jejich statut střední třídy, a v mnoha případech nakonec o jejich život. Jak vysvětlíme takové lidi? Nejsou to v podstatě sociopati? Nejsou tvořeni stejnou látkou, jako ti, které zabíjí bez pocitu viny nebo výčitek? Obzvláště vezmeme-li v úvahu, že dokonce i ti nejhrabivější mezi námi dosáhnou hranice, když už nemají pro každý další dolar použití, takže tlačit jiné do chudoby už ani neslouží vašemu prospěchu, ale místo toho je to nějaký choromyslný sport. Nejsou to postavy, jejichž základní nemoc se kazatelé a filosofové a psychiatři snažili vyřešit tisíce let?

Ať je již vysvětlení takové nemoci jakékoliv, důsledky jejich snažení jsou jasně viditelné. Mluvíme o třídě Američanů, které štvalo zmírnění nerovnosti v Americe během poloviny dvacátého století, v důsledku státní politiky od Nového údělu po Skvělou společnost, kterou prováděli i republikánské vlády. Sociálně-ekonomická struktura Ameriky se během té doby změnila dramaticky, a téměř zcela k lepšímu. Vznikla obrovská střední třída, která nikdy předtím neexistovala. Programy proti chudobě vytrhly nejhorší trn z paty života chudých. A Amerika se stala největším ekonomickým dynamem od dob Říše římské. A mimochodem, bohatí při tom zůstali velmi, velmi bohatými.

To ale nestačilo. Takže se zhruba v poslední generaci koordinovaně snažili vrátit zemi zpět do špatných starých časů Herberta Hoovera a Calvina Coolidge. Zamyslete se nad tím chvilku. Jaký druh nemoci, jaký druh základní deprivace je třeba, aby to vytvořilo skupinu lidí s touto mentalitou?

Kéž bych to věděl. Ale vím, že jejich plán fungoval. Jak poznamenává Robert Kuttner v American Prospect: „Po více než tři desetiletí byly mzdy amerických pracujících téměř stejné, zatímco ekonomická nejistota vzrostla masívně. Ačkoliv produktivita americké ekonomiky se během jedné generace zdvojnásobila, většinu z tohoto zisku pracující nepocítili. A v dekádě začínající rokem 2001 se inflačně očištěné mzdy propadly u všech lidí, vyjma vlivných 3% populace.“

„Tento vzorec prohlubující se nerovnosti působil již dlouho před finančním kolapsem – který věci pouze zhoršil. V r. 2006 ekonomové v Goldman Sachs, znějíc téměř marxisticky, oznámili, že „nejdůležitějším kontributorem vyšší míry zisku v posledních pěti letech byl pokles podílu práce na národním příjmu“. V r. 2006 byl podíl mezd na GDP již na nejnižší úrovni, 45%, od doby, kdy si vláda začala v r. 1947 vést statistiku. V posledních třech letech se pokles příjmů pracujících ještě zintenzivnil, protože vyjednávací pozice pracovníků byla podkopána velmi vysokou nezaměstnaností. Jak ekonomika klopýtala k vetchému zotavení, korporátní zisky a bonusy vedoucích pracovníků prudce vzrostly, ale platy a mzdy nikoliv.

„Ve 40., 50. a 60. letech mzdy a produktivita rostly ruku v ruce. Počínaje 70. léty, jak vládní regulace pracovních podmínek klesala, obchod se zeměmi, které vykořisťovali své vlastní pracovníky, rostl a korporace vyhlásily otevřenou válku odborům, se tyto dvě křivky rozešly. Produktivita nadále rostla, zatímco průměrné mzdy téměř stagnovaly.“

To je úspěšná agenda pravice v Americe, ačkoliv byla chytře zamaskována politikou odporu. V posledních desetiletích šlo ve Spojených státech skutečně o „třídní boj“ – nikoliv, jak zpátečníci neustále vykřikují ve snaze umlčet pravdu, o velmi ojedinělé a slabé pokusy podivných demokratických politiků, kteří klopýtají a zmiňují, co se skutečně stalo. A protože Warren Buffet je dostatečně upřímný, aby na to poukázal, válka skončila a jeho strana vyhrála. Jak poznamenal Robert Reich ve svém nedávném úvodníku v New York Times, pdíl na příjmech nejbohatšího jednoho procenta Američanů vzrostl z 9% těsně před začátkem Reaganovy éry na dnešních téměř 25%. Jak nám Reich také připomenul, naposledy k tomu došlo v r. 1928. Já bych rychle dodal „hele, pamatujete, jak to dopadlo?“, ale je celkem zbytečné otvírat kvůli tomu historické knihy, protože v tom nyní žijeme. Jako nejstupidnější společnost všech dob jsme se rozhodli společně prozkoumat zblízka legrační a vzrušující otázku: „Co by se stalo, pokud by Amerika opět zažila devastující propad, chlapci a děvčata?“

Nicméně mezi dneškem a 30. léty je jeden velký rozdíl. Kdysi v Americe existovala politická strana – ta, která přišla s Novým údělem a Skvělou společností – která se trochu zastávala střední třídy a chudých. Ale Bill Clinton a Barack Obama svedli demokraty na jinou cestu. Nyní tato strana představuje trochu slabší verzi ochranky plutokracie GOP. A zdánlivě kvůli tomu, že věší svoji kurevskou červenou barvu na každou křižovatku. Oba aspekty nových demokratů jsou hádankou, ale obzvláště ten druhý. Jaký druh psychologie sebenenávidění vysvětluje, jak Clinton nebo Obama mohou být tak pasivní, i když dostávají po tlamě od nejsprostších oplzlíků v politické aréně, lidského odpadu, který by mohl být zničen při sebemenším náznaku sebeobrany, nemluvě o špetce politické odvahy?

Současný Bílý dům je v takovém úpadku, že někdy kroutím hlavou, když se snažím pochopit, proč tomu tak je. Záhada se stává obzvláště naléhavou, pokud člověk vezme v úvahu, jak jasně inteligentní Barack Obama je a jak byli strategicky mazaní během jeho prezidentské kampaně. Je samozřejmě pravda, že existují různé druhy chytrosti. Jimmy Carter rozuměl jaderné fyzice, ale ne prezidentování. George W. Bush rozuměl prezidentování, ale jinak byl intelektuálně dutý jako bábovička z písku. Přesto Obama jasně ukázal, že má politickou chytrost. Tedy dokud se nestal prezidentem.

Zjevným vysvětlením této záhady je, že tento chlápek, jako Clinton před ním, je pouze dalším nástrojem korporací. Máte své republikánské loutky Wall Street a máte své demokratické loutky Wall Street, chápete… Aspoň to je jasné, ale stále to nevysvětluje, proč tento Bílý dům byl neobratný, jak byl. Dalším tvrzením některých lidí je, že chce jen jedno funkční období a pak vezme peníze a prestiž a uteče. Problémem s touto teorií je, že peníze již měl. A celkem pravděpodobně by si finančně mohl vést lépe jen tím, že by napsal třetí knihu, než tím, že sedí v oválné pracovně, kde vydělává pouhého půl melounu ročně. Absolutně jasné je, že dokud nedojde k nějaké radikální a téměř nepředstavitelné změně kurzu, jeho prezidentování skončí jako jeden z největších historických propadáků, což opět naznačuje, že by na tom byl lépe, kdyby si to tam jen odseděl. A to nemluvím o veškerém tom stresu a všudypřítomným výhrůžkám smrtí, kterým by se mohl vyhnout tím, že by odešel do ústraní.

Ať je vysvětlení jakékoliv, efekt by nemohl být jasnějším. Obama přišel do úřadu s větším větrem v plachtách, než zřejmě kdokoliv po Johnsonovi v r. 1964, a to je černoch s islámským jménem. Pak to podělal, naprosto a zcela. Známky toho jsou všude, počínaje následnými vedlejšími volbami, které přeměnil na „rozlučkové“ volby kandidátů jeho strany. A mezitím dnes do kongresu kandidují demokraté, kteří doslova zadávají televizní reklamy nesouhlasící s Barackem Obamou a Nancy Pelosi. A dokonce i ti, kteří nepatří mezi hlavní, nechtějí, aby se prezident před těmito volbami ukazoval v jejich okrscích.

Poslední průzkumy mínění ukazují, že republikáni mají desetiprocentní náskok. Největší, který měli za 68 let historie průzkumů. Mezitím je polovina republikánských voličů ohledně voleb v listopadu nadšená, zatímco demokratů pouze čtvrtina. A jako koruna všemu republikáni si vedou dobře i přesto, že ohledně plánů na vyřešení problémů, které štvou voliče, nenabízí nic. Sníží daně bohatým. A to je vše. Jinak jejich program stojí na tom říkat NE všem věcem démona Obamy.

A teď se na chvilku zamyslete a mějte na paměti, že co se týká GOP, mluvíme o politické straně, kterou stejní účastníci průzkumů stále nenávidí. Jak neskutečně neschopný musíte být, abyste převrátili svět naruby a předali nejen vzkříšení, ale faktickou kontrolu nad kongresem takovým zločincům a tak opovrhovaným lidem? Jak moc musíte být padlí na hlavu, abyste způsobili, že veřejnosti se bude zdát přijatelnější strana Bushe, Cheneyho, Boehnera a McConella, a to s velkým náskokem?

Počkejte. Neodpovídejte ještě. Bude to mnohem horší. V r. 2003 byl poměr voličů podporujících demokraty a republikány asi 50:40 u mladých voličů, známých jako generace tisíciletí. V r. 2008, prostřednictvím kombinovaných účinků jak George W. Bushe, tak (kandidáta) Obamy, se tento poměr neskutečně silně změnil a činil 62:30. Nyní, méně než po dvou letech vlády pana „My jsme ti, na které jste čekali“, je zpět na 54:40. To jsou neskutečné výkyvy identity, která je obvykle mnohem stabilnější. A jsou neskutečně důležité, protože slušné důkazy naznačují, že voliči, kteří si vybírají stranu v řadě voleb na počátku svého života, se identity této strany drží celý život. Jinými slovy, demokraté měli příležitost zmocnit se celé generace voličů se silně disproporční preferencí, která by pro ně hlasovala neustále. Představte si, jaký rozdíl by to způsobilo ve volbách v příštích sedmdesáti (!) letech, obzvláště v době, kdy by tato generace tisíciletí nahradila starší konzervativnější voliče a začala by se v každém volebním cyklu objevovat častěji, stejně jako každá generace, jak stárne. Demokraté by měli zajištěnu kontrolu nad americkou vládou pro příští půlstoletí, jak tomu v podstatě bylo po r. 1932. Místo toho si vůdci strany tuto generaci znepřátelili natolik, že vrátila poměr do období, kdy byl George Bush a jeho strana vysoce populární. Tomu se říká úspěch, lidičky.

Dan Pfeiffer, Obamův ředitel pro komunikaci, nedávno tvrdil, že „veřejnost je oprávněně frustrována a naštvána ekonomikou“. Zatím dobrý Dane. Velmi bystré na chlápka v Obamově Bílém domě. Nicméně u toho jsi měl přestat. Ale místo toho Dan pokračoval a řekl „neexistuje žádná malý taktický posun, který jsme mohli někdy udělat, který by problém vyřešil“. Víte, opravdu nevím, kdo Dan Pfeiffer je, ale řekl bych, že kdokoliv by něco takového tvrdil, měl by být vyhozen z funkce, a to rychle. Skutečně, právě teď bych řekl, že kdokoliv má post Obamova ředitele komunikace, měl by být vytažen a zastřelen, kvůli hrubé nekompetentnosti a smrtící nedbalosti. Je mi líto, ale tito šašci jsou tak bezradní. Výsledek by mohl být jiný, ba co víc, bylo to zjevné v lednu 2009 komukoliv, kdo věnoval pozornost americké politice za posledních třicet let. Tento Bílý dům si nezasloužil být dvoustranický. Byl spíše trapný, když nevěděl, kdo jsou jeho nepřátelé.

Ačkoliv to nejhorší teprve přijde. Obama a demokraté budou v listopadu zmasakrováni. Nestane se tak ani tak kvůli socialistickým zločinům, ze kterých jsou obviňováni pravicí – což je samozřejmě totální nesmysl – ale prostě kvůli tomu, co neudělali, tedy neřešili problémy země. Přesto díky nálepce socialistů, velkých utrácečů a ničitelů svobody, kterou zpátečníci úspěšně použili, a protože vláda (včetně Dana Pfeiffera) byla naprosto neschopná protitahu, a protože další povolební možnost to napravit by se zdála být (a republikáni by se o to zuřivě snažili) aktem nenávistného plivání do očí veřejnosti, nebude mít vláda po volbách na výběr, než zajít ještě více doprava, aby si zajistila dva roky.

To bude zničující pro Obamu, pro demokraty a pro zemi. (Ty první dvě položky, které si to zaslouží, mne naprosto nezajímají, a upřímně tíhnu ke stejnému postoji i k položce na seznamu číslo tři). Stejně jako Clinton před ním, i Obama se pokusí usmířit voliče a republikánská monstra s jejich sponzorskou oligarchií tím, že se posune doprava. Samozřejmě tam není naprosto nic, vyjma snížení daní bohatým (již nyní navrhuje snížení daní pro spodních 98%). Republikáni nemají pro ekonomiku (či cokoliv jiného) žádné jiné řešení, ačkoliv ani tento hráze bořící fígl pro fiskálně obézní není žádným řešením. A stejně jako Clinton před ním, i Obama bude neustále naháněn kongresovými vyšetřováními každého podvodného skandálu, který si mohou vymyslet a který bude zaplňovat mysl záchodových zvrhlíků na pravici, aby se vláda udržela rozklíženou.

Nicméně na rozdíl od Clintona tu bude jeden velký rozdíl. Často jsem říkával, že jedinou věcí, která americké veřejnosti bránila obětovat Divokého Billa, a jedinou věcí, která bránila senátu, aby ho usvědčil při procesu odvolání, bylo, že ekonomika v té době kvetla a Američané byli proto tlustí, hloupí a šťastní. Nicméně dnes jsou pouze tlustí a hloupí, a ani u tlustých to už tak neplatí. Veřejnost by nemohla být nevrlejší – tedy vyjma toho jak nevrlá bude za rok či dva. Obama byl tak idiotským prezidentem, jakého bylo možné vytvořit, pokud byste to měli v úmyslu, a rádi budou sledovat, jak je ničen, až budou mít příležitost. Tím že byl bázlivý a kompromisní se zločinci, aby ustál několik závažných krizí, a odmítal bojovat za cokoliv, začal začarovaný kruh, který ho stahuje dolů, a s tím: nevyřeší problémy, veřejnost se naštve a bude frustrovaná, jeho strana prohraje volby, pravice ho obviní ze všeho, počínaje z toho, že je socialistou a konče že je fašistou, on v reakci neřekne nic, veřejnost se naštve ještě více a bude ještě více frustrovaná, jeho strana prohraje více voleb, bude ještě neschopnější vládnout, než předtím, veřejnost bude vzteky a frustrací pukat, on se posune napravo a tím nabídne ještě méně řešení krizí, než současná neřešení, a… tak dále. Opláchněte a zopakujte.

Obama a zbytek zbabělých a zkorumpovaných členů jeho strany si zaručili svoji vlastní destrukci, to je jisté, ale to je pravděpodobně ta nejméně nepříjemná věc, kterou o něm historie řekne. Když se zamyslíme nad tím, kam to vše bude pokračovat, stává se jasným, co tito povrchní šaškové vyměnili za své patetické vlastní zájmy a neochotu bojovat se zrádnými zločinci. Demokraté budou v příštích dvojích volbách smeteni a pravice získá naprostou kontrolu nad vládou a naprostou zodpovědnost za stav země. V tu chvíli se tomu budou muset republikáni postavit, nebo držet hubu. Protože nebudou mít ani zdaleka nějaký schůdný způsob, jak vyřešit problémy, kterým lidé čelí – neboť jejich skutečným posláním je tyto problémy zhoršit, protože je to nezbytné pro další obohacení jejich sponzorů – sáhnou po ještě větších prostředcích odvádění pozornosti, aby udrželi pozornost veřejnosti kdekoliv jinde. Vše, co mohu říct, je „rozhlédněte se po zemích rozvojového světa kdekoliv“.

Víme, čeho jsou tito lidé schopni, ačkoliv cheneyismus byl pouhým náznakem toho, jak zlým by se to nakonec mohlo stát.

Historie zaznamená – pokud nějací historici vůbec zbudou, aby to mohli zaznamenat – že to byl okamžik zrůd, zbabělců a netečných: těch na údajné pravici, údajné levici a veřejnosti.

Je to nejhorší ze všech světů, a kombinace bude pravděpodobně katastrofická.

Vzhledem k rozsahu krizí, kterým čelíme, a schopnosti těch, kteří nám budou vládnout – a těch, kterým budou vládnout – udělat cokoliv v honbě za svými úzkými krátkodobými zájmy, může to být mnohem horší, než katastrofické.

Může to být zcela smrtící.

Článek Our Long National Nightmare Isn't Over, It's Just Beginning vyšel 5. září na serveru informationclearinghouse.info. Překlad L. Janda.
Známka 1.2 (hodnotilo 52)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

35

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc červenec přispělo 92 čtenářů částkou 10 521 korun, což je 35 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

I Švýcarsko se již transformuje na Afriku: Afričtí migranti na pochodu švýcarským městem Brügg23.07.17 18:07 Švýcarsko 0

Buzny oslavovali v Německu22.07.17 23:17 Německo 1

Sterilizace a koncentráky. Vzniká film o utrpení Afroněmců za Hitlera22.07.17 22:32 Nigérie 4

Likvidace mužů a jejich kastrace pokračuje na všech frontách, i v módě22.07.17 17:19 Česká republika 10

Američané stavějí v Sýrii 10 (slovy deset) základen21.07.17 04:24 Sýrie 0

Herec Stropnický poslal české vojáky do Pobaltí20.07.17 21:01 Česká republika 4

Senátorovi McCainovi diagnostikovali zhubný nádor mozgu20.07.17 11:30 USA 5

Firma Apple uvedla nové emotikony. Je mezi nimi i muslimka s hidžábem20.07.17 10:51 USA 0

Švédsko utratí za imigranty 19% státního rozpočtu17.07.17 23:04 Švédsko 4

Mezi nigerijskými imigranty jsou vysoké počty nakažených virem HIV, k italské vládě putuje stížnost17.07.17 22:11 Itálie 0

Migrace je nevyhnutelná, migrace je nutná, migrace je žádoucí! 17.07.17 21:33 Evropská unie 7

Zvrat v uprchlické krizi: EU omezuje export nafukovacích člunů do Libye!17.07.17 16:50 Evropská unie 2

Schorndorf - cca 1.000 krimigrantů bojuje s policií17.07.17 13:44 Německo 4

Podle Švédů máme mít méně dětí, abychom zabránili změně klimatu. O barevných Švédové cudně mlčí17.07.17 01:54 Švédsko 4

NATO oslavuje fašistické Lesní bratry. Kdy bude oslavovat Hitlera?15.07.17 00:54 Evropská unie 8

Jsme ve válce s Ruskem, za námi Rubikon 14.07.17 23:43 Česká republika 3

Soud v Mnichově zrušil změny stanov Sudetoněmeckého landsmančaftu, kterými se původně sdružení vzdávalo majetkových nároků v ČR14.07.17 23:06 Německo 3

POLICIE: Rozkaz zněl jasně – zatajit!14.07.17 18:15 Česká republika 1

Prostořeký Trump "urazil" Macronovu stařenku prohlášením, že vypadá dobře14.07.17 16:17 Francie 3

Oslovení "dámy a pánové" na indexu14.07.17 15:59 Británie 3

Měnové kurzy

USD
22,33 Kč
Euro
26,05 Kč
Libra
29,02 Kč
Kanadský dolar
17,81 Kč
Australský dolar
17,68 Kč
Švýcarský frank
23,61 Kč
100 japonských jenů
20,10 Kč
Čínský juan
3,30 Kč
Polský zloty
6,10 Kč
100 maď. forintů
8,53 Kč
Ukrajinská hřivna
0,86 Kč
100 rublů
37,68 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 028,07 Kč
1 unce stříbra
368,83 Kč
Bitcoin
61 557,62 Kč

Poslední aktualizace: 23.7.2017 12:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 15 108