Ach ten zdravý, nekuřácký svět

20.7.2010 Komentáře Témata: Zdraví 6041 slov

Svého času jsme některé až militantní antikuřáky velmi popudili článkem o kouření. Přes veškeré výzvy se k nám ovšem nedostaly žádné nové informace či důkazy, které by vyvracely klíčovou argumentaci dnes už zesnulého autora článku Joe Viallse. Ale kam se hrabou cigarety! Ukazuje se, a na rozdíl od tabákového dýmu je prokazatelné, že mnohem účinnější jsou exhalace z dieselových motorů...

„Trinitrobenzantron je (nebo v době, kdy jsme prováděli zmíněné testy byl) nejmutagennější chemikálie, která kdy byla testována. Užili jsme standardního Amesova testu, při němž se zjišťují mutagenní schopnosti sloučenin na bakterii salmonella typhimurium. Trinitrobenzantron v tomto testu dosahuje skóre přesahující šest miliónů mutací na nano mol. Sloučenina je součástí výfukových plynů a vzniká reakcí zplodin s kysličníky dusíku obsaženými v atmosféře v těžce zatížených dieselmotorech, “říká Hitomi Suzuki, chemik z Kjótské univerzity, který vedl

tuto studii. A dodává: „Podle mého názoru pozorovatelný nárůst počtu onemocnění rakovinou plic v oblastech zatížených nákladní dopravou úzce souvisí s vdechováním karcinogenů, jako je trinitrobenzantron.“

Zmíněnou sloučeninu obsahovaly vzorky výfukových plynů všech motorů nákladních vozidel i vzorky vzduchu odebrané v centru Tokia. Takže, souputníci nekuřáci … Klidně se obořte na někoho, kdo kradmo jako učeň kouří někde stranou na autobusové zastávce. A pak …,pak se hrdě nadechněte výfukových plynů z projíždějících náklaďáků. Dali jste mu za vyučenou.

Upozornění Ministerstva zdravotnictví:

"Kouření vás může ochránit před rakovinou plic!"
wm magazín č.29

Ministerstvo se zdvořile omlouvá za dočasnou dezinformaci, k níž došlo nekritickým přijetím neověřených údajů zahraničních výzkumných institutů.

Evropané se poprvé seznámili s tabákem v roce 1492, když Kolumbus a jeho společník výzkumník Rodriguo de Jerez poprvé viděli kouřit kubánské domorodce. Ještě týž den si de Jerez poprvé zabafal a shledal kouření velice uvolňujícím, přesně tak, jak ho místní ujišťovali. To byla důležitá událost, protože Rodriguo de Jerez odhalil to co kubánští a domorodí Američané věděli už po staletí: že kouření doutníků a cigaret je nejen relaxační, ale kromě toho léčí kašel a další lehká onemocnění. Rodriguo de Jerez, který si po návratu domů okázale zapálil doutník na ulici byl okamžitě zatčen a tři léta vězněn zděšenou španělskou Inkvizicí. De Jerez se vlastně stal první obětí protikuřácké lobby.

Během méně než jednoho století se kouření stalo velmi oblíbeným a v celé Evropě přijímaným společenským zvykem a z kolonií byly dováženy tisíce tun tabáku k uspokojení rostoucí poptávky. Stále víc spisovatelů velebilo tabák jako univerzální lék na různé lidské choroby. Počátkem 20. století kouřil téměř každý druhý člověk, ale výskyt rakoviny plic zůstal na nízké, téměř nepodchytitelné úrovni.

Pak ovšem 16. června 1945 došlo k děsivé kataklyzmatické události, která se nakonec stala příčinou toho proč západní vlády navždy překroutily představu o kouření.

K. Greisen vzpomíná:

„Když intenzívní světlo zesláblo, odložil jsem tmavé sklo a podíval se přímo k věži. Asi tou dobou jsem si povšiml modré barvy obklopující kouřový mrak. Pak někdo zvolal, že bychom měli sledovat postup tlakové vlny po zemi. Vypadala jako jasně osvětlená kruhová oblast těsně u země, která se pomalu rozprostírala směrem k nám. Měla žlutou barvu.“
„Jednou z věcí, které mne překvapily byla stálost toho kouřového mraku. Po úvodní prudké explozi, získala spodní část mračna zdánlivě ustálený tvar a zůstala bez hnutí viset ve vzduchu. Její horní část mezitím neustále stoupala vzhůru, takže po několika minutách dosáhla výšky nejméně pěti mil. Tam se začala pomalu klikatit kvůli proměnným rychlostem větru v různých výškách. Sloup kouře na počátku vzestupu pronikl mrakem, ale zdál se být oblakem naprosto neovlivněný.“

Toto byl notoricky známý nukleární test „Trinity“, první špinavé jaderné zbraně, která explodovala v atmosféře. Šestikilogramová koule plutonia, komprimovaného na nadkritickou hodnotu čočkovými náložemi výbušniny. Trinity explodovala nad Novým Mexikem silou rovnající se zhruba 20 000 tunám TNT. V několika sekundách byly nasáty do atmosféry miliardy smrtících radioaktivních částic a vyneseny až do nadmořské výšky takřka deseti kilometrů, odkud je vysokorychlostní jetstreamové proudění rozneslo široko daleko.

Americká vláda, která předem věděla o radiaci a byla si velmi dobře vědoma jejích smrtících účinků na lidské bytosti, přesto neomaleně nařídila provést tento test v naprostém pohrdání lidským zdravím a životy. Právně to byla trestuhodně hrubá nedbalost, ale o to se americká vláda nikdy nestarala. Dříve či později bude pro všechny dlouhodobé účinky, jimiž trpěli Američané a další občané v místních i mnohem vzdálenějších oblastech, tak či tak „vypátrán“ jiný viník.

Jestliže někde na pláži na vaší pleti náhodou přistane jediná mikroskopická částečka radioaktivního spadu, dostanete rakovinu pokožky. Po vdechnutí jediné částečky téhož smrtícího svinstva vás nevyhnutelně očekává úmrtí na rakovinu plic. Pokud totiž náhodou výjimečně nejste šťastný kuřák cigaret, zaryje se pevná mikroskopická radioaktivní částečka hluboko do plicní tkáně, naprosto udolá omezené tělesné zásoby vitamínu B17, a vyvolá nekontrolovatelné buněčné bujení.

Jak si můžeme být tak naprosto jisti, že částice radioaktivního spadu opravdu vždy vyvolá rakovinu plic je-li osoba exponovaná zevnitř? Skuteční vědci, na rozdíl od lékařských šarlatánů a propagandistů, s tím nemají problém. Aby libovolná teorie byla vědecky akceptovatelná, musí nejprve být prokázána v souladu s tvrdými požadavky, na nichž se vědci všeobecně dohodli. Nejprve muselo být izolováno podezřelé radioaktivní agens, a pak použito při přísně kontrolovaných laboratorních experimentech s cílem dosáhnout deklarovaného výsledku, to znamená rakoviny plic u savců.

Vědci v průběhu let nelítostně obětovali desetitisíce myší a krys, jejichž plíce úmyslně vystavovali působení radioaktivních látek. Exaktně doložené výsledky všech těchto mnohostranných experimentů jsou identické: u KAŽDÉ myši nebo krysy se vyvine rakovina plic a každá myš nebo krysa na ni pojde. Teorie tedy byla převedena do tvrdých vědeckých fakt, získaných v rigorózně kontrolovaných laboratorních podmínkách. Podezřelý činitel [radioaktivní látka] po vdechnutí savci způsoboval předpokládaný výsledek [rakovinu plic].

Celkovou závažnost rizika rakoviny plic kterou lidé získávají z atmosférického radioaktivního spadu ani nelze nadsadit. Předtím než Rusko, Británie a USA postavily 5. srpna 1963 atmosférické testy mimo zákon, bylo už v ovzduší rozptýleno více než 4200 kilogramů plutonia. Jelikož víme, že méně než jeden mikrogram [miliontina gramu] vdechnutého plutonia u člověka zapříčiní terminální rakovinu plic, víme také to, že vlády našich přátelských spojenců umístily do ovzduší a životního prostředí obecně na 4 200 000 000 [4,2 miliard] letálních dávek, přičemž poločas rozpadu těchto radioaktivních částeček je minimálně 50 000 let. Vyděsilo vás to? Bude hůř, tohle je jen začátek.

Výše zmíněné plutonium je částí vlastní jaderné zbraně před detonací, ale daleko největší množství smrtelně radioaktivních částic je vytvořeno z obyčejného prachu nebo písku, odsátého při výbuchu ze země, a ozářeného při vertikálním prostupu místy, kde byla ohnivá koule explodované zbraně. Tyto částice tvoří zdaleka největší část sloupce „dýmu“ na libovolné fotografii atmosférického jaderného výbuchu. Ve většině případů bylo takto odsáto a při průchodu permanentně ozářeno několik tun materiálu, ale buďme neuvěřitelně tolerantní a tvrďme, že při každém jednotlivém atmosférickém nukleárním testu bylo do ovzduší vtaženo pouhých 1000 kilogramů povrchového materiálu.

Před jejich zákazem provedlo Rusko, Británie a USA celkem 711 jaderných zkoušek v atmosféře, při čemž bylo vytvořeno 711 000 kilogramů smrtících mikroskopických radioaktivních částeček, k nimž ještě musíme přičíst původních 4200 kilogramů materiálu ze samotných zbraní, takže tu i v rámci opatrného odhadu máme celkem 715 200 kilogramů. Při více než miliónu letálních dávek na kilogram to neznamená nic jiného, než že vlády zmíněných zemí zamořily atmosféru více než 715 000 000 000 [715 miliardami] takových dávek, což je dost, aby u každého muže, ženy a dítěte na Zemi mohly 117-krát vyvolat rakovinu pokožky či plic.

Dříve než se na to zeptáte – ne, radioaktivní částice nemohou „pohasnout“, přinejmenším ne za vašeho života či života vašich dětí a vnoučat. Při poločasu rozpadu 50 000 let, nebo i delším, s námi tyto nespočetné triliony smrtících, vládami šílenců vyprodukovaných radioaktivní částic budou v podstatě navěky. Částice roznesené kolem celého světa mocnými jetstreamy jsou rozloženy namátkově, byť vykazují vyšší koncentraci v obvodu několika tisíc kilometrů okolo míst původních testů. Normální vítr či jiné porušení povrchu je všechno, čeho je potřeba k tomu aby se opět dostaly nahoru a vytvořily zvýšené nebezpečí pro lidi pohybující se v nejbližším okolí.

Kdysi úplně nevinná aktivita, jako třeba hravé kopnutí do písku v létě na pláži, bychom dnes snadno mohli deklarovat jako pokus o sebevraždu, jestliže se vám přitom podaří zvířit pár radioaktivních částic, které se vám mohou přilepit na pleť nebo je vdechnete do plic. Přestaňte si dobírat Michaela Jacksona, když ho vidíte s chirurgickou maskou přes nos a ústa. Může to být na pohled výstřední, ale Michael většinu z nás takřka jistě přežije.

Dvanáct let po kataklyzmatickém testu Trinity bylo západním vládám naprosto jasné, že se jim věci začínají vymykat z ruky. Zpráva Britské rady pro lékařský výzkum z roku 1957 uvádí, že celosvětová „úmrtí na rakovinu plic se v období mezi 1945 až 1955“ více než zdvojnásobila, ačkoli nebylo nabídnuto žádné vysvětlení. V průběhu téhož desetiletí se počet úmrtí na rakovinu v bezprostřední blízkosti Hirošimy a Nagasaki ztrojnásobil. Od roku 1945 až do oficiálního ukončení atmosférických zkoušek v roce 1963, zaznamenal nárůst výskytu rakoviny plic na pacifických ostrovech pětinásobek. Poté když bylo jasné, že úplně rozhasila naše životní prostředí na 50 000 let dopředu, nastal pro „velkou vládu“ čas přikročit k důležité akci sloužící odvrácení pozornosti.

Jak lidem nejlépe dokázat, že si způsobují rakovinu plic sami, to znamená moci jim říkat, že sami nesou vinu za způsobenou újmu na zdraví tak, aby z toho nikdy nemohla být obviněna nebo dokonce žalována žádná vláda? Jedinou samozřejmou látkou, kterou lidé kromě vzduchu vdechovali do plic byl tabákový kouř, a tak si na něj došlápli. Různí mizerně kvalifikovaní lékařští „výzkumníci“ zčistajasna zjistili, že tonou v impozantních státních dotacích s cílem spustit výzkum, zaměřený na dosažení jasného konečného rezultátu: „Dokažte, že kouření způsobuje rakovinu plic!“ Skuteční vědci [obzvlášť někteří význační nukleární fyzici] se nad raným patetickým úsilím zelenáčů protikuřácké lobby dlouho jen pochmurně usmívali, ale nakonec je vlákali do pasti ze všech nesmrtelnější. Kvazi-lékařští výzkumníci byli vyzváni, aby svá falešná tvrzení prokázali podle přesně stejných přísných vědeckých norem použitých při zkoušce, která dokázala, že vdechnuté radioaktivní částice vyvolají u savců rakovinu plic.

Připomeňme si, že aby libovolná teorie byla vědecky akceptovatelná, musí být nejprve prokázána v souladu s tvrdými požadavky, na nichž se vědci všeobecně dohodli. Především musí být izolován podezřelý agens [zde tabákový kouř] a poté použit v důkladně kontrolovaných laboratorních experimentech k předvedení deklarovaného výsledku, to znamená rakoviny plic u savců. Navzdory tomu, že v rámci pokusů byly doslova desítky tisíc obzvlášť náchylných myší a krys vystaveny ekvivalentu 200 cigaret denně, nakonec až na několik let, se „lékařské vědě“ ANI JEDNOU U ŽÁDNÉ Z NICH nepodařilo vyvolat rakovinu plic! Ano, nešálí vás zrak, čtete správně. Stovky tisíc lékařů nás víc než čtyřicet let obelhávaly.

Skuteční vědci vzali kvazi-lékařské výzkumníky pod krkem, protože „spárovali“ experiment se smrtícími radioaktivními částečkami s experimentem s blahodárným tabákovým kouřem, a tím definitivně na věčné časy prokázali, že kouření za žádných okolností nemůže být příčinou rakoviny plic. A dále, při jednom velkém „nešťastnou náhodou“ spuštěném experimentu, který by si nikdy nedovolili publikovat, tito skuteční vědci s překvapující jasností prokázali, že kouření ve skutečnosti před rakovinou plic naopak chrání!

Jak k tomu došlo? Všechny myši a krysy byly vždy použity jen v jednom specifickém experimentu, a pak utraceny. Výzkumníci tak zabezpečili, aby důsledky vlivu jakékoli testované substance nemohly být náhodně „smíšeny“ s reálnými či imaginárními účinky jiné substance. Jednoho dne, „jakoby kouzlem“, si několik tisíc myší z experimentu s tabákovým kouřem „náhodou“ našlo cestu do experimentu s radioaktivními částečkami, které v minulosti vždy spolehlivě usmrtily všechny nešťastné testovací subjekty. Jenomže tentokrát, zcela proti všem předpokladům, šedesát procent myší - kuřáků setkání s radioaktivními částicemi přežilo. Jediným odlišným parametrem bylo jejich předchozí vystavení hojnému množství tabákového dýmu.

Okamžitě byl uplatněn tlak státního dozoru a tato fakta byla zatajena, ale to skutečné vědce neumlčelo. Profesor Schrauzer, prezident Mezinárodní asociace bio-anorganických chemiků, podal v roce 1982 před komisí U.S. Kongresu svědectví o tom, že vědci z testů se zvířaty už dlouho dobře ví, že jisté množství tabákového dýmu působí jako anti-karcinogen [má protirakovinový účinek]. Uvedl také, že jsou-li zvířata vystavena známým karcinogenům [rakovinu vyvolávajícím substancím], působí aplikace dostatečného množství tabákového dýmu proti nim.

Jenže profesor Schrauzer zdaleka nehodlal skončit tímto prohlášením. Mimo již uvedeného výboru pod přísahou dále dosvědčil, že „žádná ze složek cigaretového dýmu se neprokázala jako způsobující lidskou rakovinu plic“ a dodal, že „nikdo nikdy nebyl schopen vyvolat rakovinu plic z kouření u laboratorních zvířat." Jeho vystoupení před kongresovým výborem bylo elegantním řešením jinak komplikovaného problému. Proto - jestliže vládní úředníci zablokují zveřejnění vaší vědecké práce, jděte stejnou cestou jako profesor Schrauzer a uveďte podstatná fakta do písemného záznamu parlamentní komise!

Jak se dalo předvídat, tyto kruté pravdy vyvolaly u státních úředníků a kvazi-lékařských „výzkumníků“ záchvat zuřivého vzteku. V roce 1982 už skutečně začali sami věřit vlastní absurdní propagandě, a nedali se utišit ani významnými členy vědecké organizace. Zcela neočekávaně přenesli vinu na další „utajené přísady“, přidávané do cigaret tabákovými společnostmi.

„Ano, to musí být ono!“ tvrdili horlivě, jenže jen do doby, než pár vědců vzalo do ruky telefon a pak poukázalo na to, že tytéž „tajné přísady“ byly použity i při experimentech na myších, čímž bylo prokázáno, že rovněž nemohou být příčinou rakoviny plic.

Věci vypadají beznadějně nejen pro vládu, tak i pro celé lékařské společenství. Od dob, kdy byla do protikuřáckého hnutí na počátku šedesátých let napumpována spousta dotací, prošly lékařským studiem snad stovky tisíc lékařů, jimž bylo vštěpováno, že kouření způsobuje rakovinu plic. Většina z nich této lži uvěřila, ale v nátěru už se začínaly objevovat praskliny. Ani těm nejtupějším budoucím doktorům nemohlo uniknout, že mezi prezentovanými daty není žádný vztah, a když se dotázali bylo jim řečeno, že nemají klást hloupé otázky. Věta „Kouření vyvolává rakovinu plic!“ byla převedena na krédo v něčem, co funguje jako mechanizmus náboženského přesvědčení, v němž slepá víra supluje jakýkoli důkaz.

Taková slepá víra ovšem potřebuje systém vnější podpory. V tomto případě sehrály tuto roli reklamní agentury a média. Obrazovky náhle zaplavily obrázky strašně zčernalých „kuřáckých plic“, doprovázené omíláním mantry, že asi toužíte zemřít v hrozných mukách, jestliže od toho ihned neupustíte. Samozřejmě to byl naprostý patetický nesmysl. Na pitevním podnosu vypadají plíce kuřáka i nekuřáka napohled stejně, jsou růžové a jediný způsob jak může soudní patolog poznat, že někdo byl kuřák je, že nalezne stopy po od nikotinu na prstech, balíček cigaret v kapse kabátu, nebo pokud jeden z příbuzných pošetile uvede do záznamu, že zesnulý kdysi kouřil ten ďábelský plevel.

A černé plíce na fotografii? Ty patřily horníkovi, který po celý svůj život v hojném množství vdechoval mikroskopické částice prachu černého uhlí. Stejně jako radioaktivní částice se zachytí hluboko v plicní tkáni kde zůstanou navždy. Kdybyste pracovali dvacet nebo více let bez ochranné masky v kamenouhelném dole, vypadaly by vaše plíce pravděpodobně stejně, jako ty na podnosu.

Mnoho lidí chce přesně vědět, co vlastně myši - kuřáky zachránilo před smrtícími radioaktivními částicemi, a ještě více se ptá jak je možné, že dnes podle reálných čísel na rakovinu plic umírá daleko více nekuřáků než kuřáků. Asi nejblíže k pravdě je profesor Sterling ze Simon Fraser University v Kanadě, který se ve svých výzkumných zprávách přiklání k úsudku, že kouření podněcuje v plicích tvorbu tenké vrstvy hlenu, „která utváří ochrannou vrstvu, bránící libovolným rakovinotvorným částicím ve vstupu do plicní tkáně.“ Toto má v rámci toho, co dnes zámě patrně nejblíže k pravdě a navíc i dokonalý vědecký smysl. Radioaktivní částice vdechnuté kuřákem ihned polapí vrstvička hlenu, a pak jsou vypuzeny z těla dříve, než mohou prostoupit do plicní tkáně.

Toto poznání může být pro nekuřáky poněkud deprimující, ale jsou tu jedna nebo dvě věci, které můžete udělat abyste snížili riziko natolik, jak je jen možné. Místo abyste prchali před kuřáky v místní hospodě či baru, přisedněte si k nim co nejblíže a vdechujte jimi draze placený kouř z druhé ruky. Vytrvejte, nebuďte ostýchaví a nasávejte z plných plic. Nebo můžete sami po každém jídle vykouřit jednu cigaretu nebo malý doutníček, jen tři denně, k vytvoření tenké vrstvičky ochranného hlenu. Pokud ovšem nemůžete nebo nechcete dělat jedno ani druhé, zkuste zavolat Jacksonovi a požádejte ho o náhradní chirurgickou masku!

Dodatek

Kouření tabáku "vynalezli" američtí domorodci, kteří vypozorovali jeho léčivé účinky. V čem spočívají?

Odkašlávání čistí plíce od hlenu obsahujícího zachycené prachové částice (i ty z radioaktivního spadu!), jichž se tělo jinak nemůže zbavit. Nekuřáci odkašlávají zřídka. (Tím ovšem nemám na mysli tzv. "suchý kašel", který signalizuje nebezpečné onemocnění plic.)

Při kouření pravého tabáku vzniká kyselina nikotinová (nicotinic acid), což je základní surovina niacinu, tedy B3, který si tělo neumí samo vyrobit, ale jenž je nezbytným koenzymem sloužícím při buněčném metabolizmu (tvorba energie), obnovování epitelu apod. Vlivem kouření produkují játra a pankreas specifické enzymy sloužící obecné ochraně těla, nejen plic. Kuřáci jsou prokazatelně méně nemocní a pokud onemocní, nebo se zraní, vyléčí se rychleji než nekuřáci. Jsou známy případy lidí, kteří s za nepřetržitého kouření sami vyléčili z rakoviny plic, a naproti tomu spoustu lidí, kteří pro zdraví přestali kouřit, za pár let složila rakovina, i když ne vždy plic. Vtip je v tom, že jakákoli rakovina může vzniknout jen tehdy, když játra a pankreas přestanou vyrábět zmíněné důležité enzymy - jejichž aktivita je na druhou stranu závislá na specifickém pH organizmu.

Dále o jedech které s chutí požíváme, včetně nekuřáků...

10 nejnebezpečnějších jedů v potravinách

Milan Koukal (19. 12. 2008)

(převzato: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2008121904)

Světem obchází strašidlo melaminu – jedovaté sloučeniny, kterou podvodníci z Číny tajně přidávali do potravin, aby v nich zvýšili obsah bílkovin. Postihuje zejména ledviny. Desítky tisíc malých dětí po požití onemocněly, mnohé již v útrapách zemřely. Tento tragický případ znovu ukazuje, že zdánlivě zdravé potraviny, jako je mléko, mohou někdy škodit našemu zdraví.

Melamin nyní pronikl až k nám – ukrytý do bonbonů White Rabbit nizozemského dovozce! Vědci i jiní odborníci v poslední době díky moderní technice zjišťují, že našemu organismu různým způsobem mohou škodit i poživatiny, které tradičně považujeme za zcela neškodné – a naopak často za velmi zdravé. Často tak – aniž něco tušíme – s chutí na talíři sníme podivný koktejl škodlivých chemických látek – včetně jedů – a antibiotik.

Němečtí vědci v roce 2007 shromáždili 17 535 vzorků potravin z celého světa, aby v nich pátrali po zbytcích 717 rostlinných ochranných prostředků, z toho 327 chemikálií bylo jasně nebezpečných pro lidské zdraví. Bohužel, většina vzorků toto nebezpečí obsahovala!

V Evropské unii sice vládnou přísné bezpečnostní předpisy, jenže k nám zdaleka cestují ovoce i jiné poživatiny z celého světa. Nejnovější průzkumy tvrdí, že až 90 % počtu civilizačních chorob nějak souvisí s nezdravou stravou. „Mnoha onemocněním by se dalo předcházet kvalitní výživou,“ řekl 21. STOLETÍ náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik ČR, MUDr. Michael Vít, Ph.D. Stále platí pravda: Člověk je to, co jí!

Jak na příkladech ukážeme, někdy stačí jen „velká maličkost“, aby se nezadržitelně roztočila spirála, na jejímž konci je trýznivá bolest, občas i smrt. Zveme vás tedy na schůzku (v abecedním pořadí) s jedy, které s námi někdy jedí. (Nevšímáme si toxinů z běžných hub.)

1. Aflatoxiny

Charakteristika: Jde o nebezpečný – velmi účinný – jed, vytvářený plísní Aspergillus flavus. T

Výskyt: Je možný ve všech potravinách uložených dlouhodobě v teple a vlhku.

Často se ukrývá ve zboží z tropů, jako jsou arašídy i jiné ořechy, sušené fíky, banány, kokosová moučka, rýže, pomeranče aj. Může však kontaminovat i tuzemské obilniny, skladované v teplém a vlhkém prostředí. Ohrožuje kukuřici, sóju a výrobky z nich. V zahraničí se možný výskyt přísně sleduje – mj. i v čokoládě atd. Velmi toxickými se stávají zvláště žluklé olejniny (slunečnice, mák, sója, řepka, kukuřice apod.). Také v chlebu zabaleném v mikrotenovém sáčku při pokojové teplotě po 72 hodinách dochází k mnohonásobnému překročení hygienických hodnot.

Nebezpečí pro člověka: Vedle různých bolestí může výrazně oslabovat imunitní systém organismu a způsobovat rakovinné bujení (např. jater).

Prevence: Před konzumací si důkladně prohlédneme zejména ořechy. Výrazným indikátorem je i podivná chuť.

21. STOLETÍ upozorňuje: Záludnost rakovinotvorných alfatoxinů je i v tom, že napadení v prvních fázích nepoznáme vizuálně ani čichově. Navíc tepelná úprava alfatoxiny neničí!

2. Agrochemické látky

Charakteristika: Nejrůznější chemické sloučeniny používané v intenzivním zemědělství. Sem patří umělá hnojiva a pesticidy jako chemické prostředky proti škodlivým organismům a biologickým škůdcům. Pesticidy se dále člení na fungicidy (proti parazitním houbám a plísním), herbicidy (hubí plevel), insekticidy (proti škodlivému hmyzu), rodenticidy (proti hlodavcům – potkanům aj.).

Výskyt: Mohou být v polních plodinách (např. bramborách), ale i v ovoci a zelenině. V potravinách se agrochemické látky většinou naštěstí objevují jen v nepatrném množství. Pokud však nejsou dodrženy časové ochranné lhůty od doby použití postřiku, mohou být v plodech zbytky agrochemických látek.

Nebezpečí: Mnohé z těchto látek odborníci označují za jednu z příčin nárůstu některých chorobných stavů – např. astmatu, alergie, nově i neplodnosti.

Prevence: Možný postřik proti plísním na zelenině a ovoci důkladně omyjeme, popř. u ovoce oloupeme slupku. Citrusy mívají voskovaný povrch, což udržuje vlhkost a zlepšuje vzhled. Vosk může obsahovat fungicid k ochraně před plísní. Naštěstí většinou neproniká do kůry a dá se smýt teplou vodou.

21. STOLETÍ zjistilo: Na slupce zdravého ovoce může být někdy až 50 druhů pesticidů. V roce 1994 britská vláda doporučila konzumentům, aby u mrkví odkrajovali vršky a spodní části, protože výzkumníci objevili „nečekaně velké množství pozůstatků prudce jedovatých pesticidů v některých mrkvích“.

3. Karcinogeny

Charakteristika: Jde o látky, které mohou vyvolat karcinom (zhoubný nádor) v živočišných tkáních. Patří sem i nitrosaminy, které se utvářejí v našem žaludku z dusitanů, uzenin nebo jsou ve spáleném mase. Podle nejnovějších zjištění podobně působí i některé viry, spojované zejména s některými druhy leukémie (rakoviny krve).

Výskyt: Mnohé vědecky prokázané karcinogeny představují chemické látky používané v průmyslu, obsažené v tabákovém kouři, výfukových plynech. Velmi častým zdrojem jsou uzenářské výrobky. Salámy, párky i mnohé jiné uzeniny obvykle obsahují látku zvanou tyramin, která u citlivých lidí vyvolává alergické reakce. Alergie se může objevit i u konzumentů tzv. vegetariánských uzenin, které neobsahují maso. (Podrobněji dále – v pasáži o nitrátech.)

Mnozí experti burcují, že se prý některé rakovinotvorné látky záměrně vyrábějí pro další použit v potravinářském průmyslu. Jedním z takových strašáků je „obyčejný“ dusitan sodný (na cizích výrobcích značený jako Natricium Nitrid), známý jako „rychlosůl“. Jde o levné a hojně používané aditivum do masných výrobků, třeba při přípravě uzeného v domácnosti. Nejenže je to ověřená látka rakovinotvorná, ale navíc i jedovatá – k usmrcení člověka stačí několik miligramů. V některých zemích je už používání „rychlosoli“, která dává masu nádhernou červenou barvu a konzervuje ho spolehlivým zničením všech škodlivých organismů, zakázáno.

V houbách jsou nitrosaminy, jejichž karcinogenitu odborníci prokázali na laboratorních zvířatech, takže by mohly vyvolávat rakovinné bujení i u lidí. Naštěstí však většina lidí houby konzumuje v zanedbatelných dávkách.

Nebezpečí: Karcinogenní látky způsobují (někdy v delším časovém intervalu) vznik rakoviny přímou cestou.

21. STOLETÍ upozorňuje: Rakovinu údajně přivolávají i některé přísady (viz dále).

4. Mykotoxiny

Charakteristika: Jedovaté substance vznikající vinou různých plísní.

Výskyt: Typickým případem jsou ořechy, které snadno chytají plísně – buď na slupce či jádru. Při sebemenší stopě takové ořechy nekonzumujeme. Optimální je skladování ořechů v chladu a suchu.

Nebezpečí: Zažívací potíže, někdy otrava, ba i plíživá rakovina.

21. STOLETÍ upřesňuje: Zejména v tropických zemích mohou plesnivé ořechy obsahovat nebezpečný mykotoxin zvaný alfatoxin (viz výše), který způsobuje mj. rakovinu jater. To se jasně prokázalo v 60. letech minulého století ve Velké Británii, kde se prudce zvýšil výskyt jaterních onemocnění u krocanů, krmených stravou obsahující arašídy. Nejbezpečnější je jíst oříšky balené v sáčcích.

5. Nitráty (dusičnany)

Charakteristika: Chemické sloučeniny obsahující dusík, které se vyskytují v určitých potravinách.

Výskyt: Často se přidávají jako konzervační činidlo do masa a masných výrobků. Pomocí dusitanů a dusičnanů se uchovává např. šunka. Dusitany potom mohou reagovat s proteinovými (bílkovinnými) složkami masa a tvořit nitrosaminy – údajně rakovinotvorné. Ještě horší je to v případě nekvalitně vyuzeného masa. Kouř může obsahovat karcinogenní substance; mnozí odborníci proto vidí přímou úměru mezi množstvím konzumované uzené potravy a rizikem vzniku rakoviny.

Nitráty se zejména používají jako hnojivo, takže mohou prý být v nadměrné míře např. v bramborách. Do těla se dusičnany dostávají i prostřednictvím nadměrně hnojené zeleniny. Pořadí druhů podle množství NANO3 (sestupně): hlávkový salát (max. limit – 3000 mg na 1 kg), špenát (2000 mg), zelí čínské (1000), květák (600), karotka (500), pórek (200), paprika (200), rajče (200), okurka salátová (200).

Nebezpečí: Zažívací problémy, někdy i možnost rakovinného bujení.

21.STOLETÍ dodává: Dusičnany v zelenině naštěstí dost váže tam přítomný vitamin C, vláknina a pektiny.

6. Polychlorované bifenyly (PCB)

Charakteristika: Látky, které se dříve pro svou netečnost, stabilnost a odolnost vůči rozkladu používaly do barev, nátěrů, hydraulických olejů traktorů a transformátorů.

Výskyt: Objevují se i v podzemích vodách a krmivech, odkud se přes zvířata (jejich maso, tuk či mléko) mohou dostat do lidského organismu.

Nebezpečí: Vyvolávají nádory a mohou vést i ke sterilitě, neboť ničí zárodečnou hmotu..

21. STOLETÍ doplňuje: Používání PCB bylo již zakázáno.

7. Potravinové alergeny

Charakteristika: Látky z různých potravin (jinak pro ostatní neškodných), které u někoho iniciují alergii.

Výskyt:. Až 90 % vážných alergických reakcí vyvolává následujících osm druhů potravin: kravské mléko (a výrobky z něj), vejce, burské oříšky, ryby, sójové boby, luštěniny, obilí a ostatní ořechy (vlašské, mandle).

Nebezpečí: U citlivých osob mohou způsobit otok hrtanu a jazyka, v nejhorším případě i smrt (např. arašídy).

21. STOLETÍ vysvětluje: Potraviny jsou velmi pestrým zdrojem bílkovinných látek. Imunitní systém proto může některé považovat za nebezpečné vetřelce a tak navodit stav přecitlivělosti a vyvolat protichůdnou reakci.

8. Růstové hormony

Charakteristika: Preparáty sloužící k rychlému růstu jatečních zvířat ve velkochovech.

Výskyt: Telátkům se dávají v umělých krmivech již několik dní po porodu. Rostoucí kusy je konzumují v zájmu rychlého přibírání hmotnosti. Podle některých expertů zůstávají zbytky růstových hormonů v mase. Drůbeží maso zase občas navíc obsahuje zbytky antibiotik, takže se lidský organismus může při časté konzumaci stávat vůči antibiotikům rezistentní.

Následky: U lidí mohou po požití ničit dědičnou informaci, narušit menstruační cyklus u žen a tvorbu spermií u mužů. Považují se za rakovinotvorné.

21. STOLETÍ doplňuje: EU využívání růstových hormonů v chovu dobytka zakázala už v roce 1988. Stále se však údajně používají v USA, Kanadě nebo Austrálii.

9. Psychofarmaka

Charakteristika: Uklidňující preparáty, které mj. dostávají zvířata (např.koně) mj. při dlouhých transportech, někdy i na odstranění stresu před porážkou.

Výskyt: Především prasnicím se do krmiva dávají tišicí prostředky, psychofarmaka, aby selátka hned po narození nesežraly. Zejména slepice a prasata údajně dostávají velké dávky přípravků proti bolesti, protože jinak by nevydržely útrapy způsobené překotnými nárůsty hmotnosti. (Např. kuře z původní váhy 40 g musí za několik týdnů mít 2,5 kg!) Oslabený imunitní systém zvířat ve velkochovech je podporován antibiotiky až do období tří dnů před smrtí. Často prý se zbytky těchto přípravků dostávají do našeho jídla.

Nebezpečí: Únava a netečnost lidí.

21. STOLETÍ konstatuje: EU v roce 2006 užívání těchto látek zakázala. Nedávno však šokovala zpráva, že kosti po snězeném kuřeti v noci zeleně svítily. Odborníci se většinou shodli, že viníkem jsou tetracyklinová antibiotika, která kuře dostávalo.

10. Přísady do potravin

Charakteristika: Přídavné látky (aditiva), které mají prodlužovat trvanlivost potravin, jejich vzhled a chuť, jakož i zvyšovat výživovou hodnotu. Na druhé straně barvení a ochucování často zakrývá nižší kvalitu potraviny. Ještě horší je, že na mnohé přísady (např. tartazinová žluť – E 110, kyselina benzoová – E 210 a její obměny E 211–219) citlivá osoba reaguje nežádoucí reakcí.

Výskyt: Není snad jediná potravina, na které by se nějak „nepodepsala“ některá z pestrobarevné škály přísad. Např. přídavek barviv má zajistit estetický vzhled a přitažlivost. Proti žluknutí tuků a tmavnutí např. brambor (bramborové lupínky) či sušených meruněk se užívají siřičitany (E 220–228), které u někoho mohou způsobit astma.

Nebezpečí: Podle pesimistů se přísadami do poživatin dostávají různé chemické látky, které naše tělo vůbec nezná, takže ho mohou přímo poškozovat. Navíc prý ve snaze o prodloužení trvanlivosti (třeba konzervováním) dochází k úmyslnému ničení původních prospěšných živin. Pravdou je, že některé přísady (značená jako E a platná v celé EU) už odborníci označili za problematické, používání některých přímo zakázali.

21. STOLETÍ upřesňuje: Oficiální údaje konstatují, že synteticky se vyrábí jen 10 % přísad, ostatní mají být přírodního původu. Např. lákavě červené Martini je zbarveno přírodním červeným barvivem zvaným košenila čili karmín. Získává se podrcením samiček hmyzu – konkrétně červce nopálového.

Jedy kterými se obklopujeme ...

Greenpeace odhaluje skryté jedy v naších domovech.

Ekologické, zdravotnické a spotřebitelské skupiny žádají EU, aby chránila veřejnost před chemikáliemi v domácích produktech.

Greenpeace dnes zveřejnilo studii prokazující, že vzorky prachových nečistot pocházející z domácností v různých evropských zemích obsahují významné množství nebezpečných chemikálií, z nichž některé mají souvislost s výskytem rakoviny. Studie "Consuming Chemicals" (1) uvádí, že sledované domácnosti jsou kontaminovány "skrytými" toxickými chemikáliemi, které se nachází v produktech každodenní spotřeby, včetně textilu, televizí, kosmetiky a hraček.

Na společné tiskové konferenci v Bruselu se European Public Health Association (EPHA) a European Consumers Organisation (BEUC) připojily ke Greenpeace s požadavkem nové legislativy, která bude chránit občany před nebezpečnými chemikáliemi. V souvislosti s právě probíhající revizí chemické politiky EU (2) tyto organizace společně vyzvaly Evropskou komisi, aby nezmeškala příležitost navrhnout účinná opatření vedoucí k nahrazení nebezpečných chemikálií bezpečnějšími alternativami.

"Tato studie odhaluje skutečnost, že chemické znečištění není široce rozšířené jenom v jakémsi "vnějším světě", ale i přímo v naších domovech, našich kancelářích a každodenním životě," řekl koordinátor toxické kampaně Greenpeace MUDr. Miroslav Šuta. "Lidé jsou si vědomi, že chemické znečištění si může najít cestu do jejich domovů z frekventovaných silnic či špinavých továren, avšak nepředpokládají, že tyto neviditelné jedy proniknou do našich ložnic a obývacích pokojů z předmětů každodenního používání jako jsou hračky či televize. Obsahují látky, které mohou kontaminovat náš tělesný tuk a organismus nenarozených dětí," dodal Šuta.

Vzorky prachových nečistot získali experti Greenpeace z domácností ve Velké Británii, Francii, Španělska, Dánska, Švédska a Finska. Analýza v nezávislých laboratořích (3) zjistila významné množství těchto látek:

  1. alkyfenol, který narušuje funkci hormonů a je používaný v kosmetice a jiných produktech osobní hygieny ftaláty, které poškozují reprodukční systém a používají se především jako změkčovače PVC a lze je nalézt např. ve hračkách, interiérech aut či kabelech. Také se používají jako součást parfémů a kosmetiky, inkoustů, lepidel, barev a pečetidel.
  2. bromované chemikálie, které narušují hormony a používají se jako zpomalovače hoření.
  3. chlorované parafíny, které mohou způsobit rakovinu a používají se v barvách, umělých hmotách a gumě.
  4. organocíničité složky, které jsou používané jako stabilizátory v umělých hmotách, obzvláště v PVC, a jako prostředek proti plísni a roztočům v některých kobercích a podlahovým krytinám z PVC. Tyto látky jsou toxické na imunitní systém.

Výrobci tvrdí, že tyto chemikálie jsou pevnou složkou produktů, a proto nepředstavují žádné riziko. Analýza Greenpeace uvádí, že toto není pravda - nebezpečné chemikálie se uvolňují do životního prostředí našich domácností, kde je vdechujeme společně s prachem. Tyto chemikálie také můžeme přijímat s kontaminovaným jídlem či v případě dětí cucáním hraček. Jiné chemikálie mohou být absorbovány přímo skrz naší pokožku.

"V našem každodenním životě jsme obklopeni chemikáliemi, přičemž o většině vůbec nevíme, protože je nemůžeme vidět, chutnat nebo cítit.

Dopad těchto chemikálií na naše zdraví může být extrémně vážný, obzvláště v dlouhém časovém úseku. Vzrůstající úroveň rakoviny, poruch vývoje nervového systému, astma a alergií má přímou souvislost se znečištěním životního prostředí. Nebezpečí pro naše děti je dokonce větší, protože jejich organismy ve vývoji jsou mnohem více zranitelnější vůči znečišťujícím chemikáliím. Evropská komise musí uchopit tuto kritickou příležitost, aby zajistila, že škodlivé chemikálie budou staženy z evropského trhu," dodal generální sekretář EPHA Tamsin Rose.

Současná zevrubná revize chemické politiky EU byly iniciována komisí v únoru 2001 jako odpověď na vršící se obavy ohledně účinnosti existující legislativy.

"Současná chemická politika EU umožňuje vyrábět některé produkty za použití chemikálií a jiné zase ne, ale nyní je nejvyší čas na konzistentní přístup. Spotřebitelé by se potom nemuseli obávat každodenního "koktejlu" chemikálií v produktech od textilu po hračky.

Nebezpečné chemikálie by se neměly v těchto produktech používat - a princip náhrady by proto měl být jádrem nové chemické legislativy," dodal asistent pro zdravotní, bezpečnostní a ekologickou politiku BEUC Stefan Craenen.

Mgr. Tomáš Tetiva, (česky, anglicky) mediální asistent Greenpeace ČR

Ať už kouříte nebo ne, mimo nebezpečí života stejně nejste...Je pravda že náš svět je plný všemožných látek, které odporují přírodnímu souladu. Proto bych vám chtěl doporučit velmi zajímavou věc na vyčištění a posílení organismu:

"KOMBUCHA"

Kombucha se říká houbě pocházející z východní Asie, kde její blahodárné účinky byly známy již v dynastii Tsin (221 let p.n.l.). Nejedná se o běžnou houbu, jak jí známe, nýbrž o symbiotický útvar tvořený několika druhy kvasinek a bakterií, jejichž vzájemné soužití je oběma druhům prospěšné.

Z historie kombuchy:

Kombucha je čaj s prastarou historií a v současné době empiricky a vědecky prokázanými léčivými vlastnostmi. Kombucha je harmonizační prostředek s širokou škálou blahodárných účinků. Kdo kombuchu původně objevil a kdo ji nechal poprvé zkvasit, se neví. Nicméně kombucha je hojně rozšířena v Číně, Japonsku, Rusku, v Evropě a také v Americe. S jejím pojmenováním v cizí řeči nebudete mít problém, je to stále „kombucha“ (čti kombuča). Ať už to byli Japonci, Číňané nebo Rusové, kdo poprvé nápoj připravil a objevil je pro budoucí generace, můžeme jim být vděční za tento blahodárný a léčivý elixír. Se vznikem kombuchy se tradují různé pověsti:

Účinky kombuchového nápoje na organismus člověka

Odborná literatura uvádí celou škálu příznivých účinků na organismus. Mezi nemoce či poruchy, které kombucha léčí či alespoň zmírňuje, patří:

artritida, aterioskleróza, bolesti hlavy a údů, cukrovka (působí jako profylaktikum), dna, duševní poruchy, furunkulóza, hemeroidy, kloubový revmatismus, kožní vyrážky a onemocnění (tehdy se doporučuje přikládat obklady z kombuchového nápoje), ledvinové kameny, mandle (záněty - doporučuje se kloktat kombuchovým nápojem), menstruační bolesti (upravuje i menstruační cyklus), nervozita, nervové poruchy, plísně, podráždění žaludeční sliznice, rakovina (jako prevence i léčba, obzvláště v raném stádiu, jsou však doloženy i případy vyléčení již metastázujících nádorů (kombuchový nápoj totiž podněcuje produkci interferonu)), stres, vápenatění cév, ledvin a mozkových kapilár, skleróza multiplex, trombóza, únava, úplavice, vysoký krevní tlak, zácpa, záněty (vnitřní i vnější), zažívací potíže, žaludeční potíže

Její účinky jsou:

antibiotické, antitoxické, diuretické (při otocích), imunostimulační, odstraňuje jedy z organismu (o tom konkrétněji za chvíli), povzbuzuje a harmonizuje látkovou výměnu (metabolismus), čímž přispívá k pročištění organismu, uvádí do rovnováhy kyseliny a zásady v organismu, regeneruje buněčné stěny, normalizuje pH krve, reguluje střevní flóru, reguluje trávení, potlačuje hnilobné bakterie ve střevech, podporuje činnost žláz s vnitřní sekrecí

Souhrnem, působí na organismus jako celek, navozuje rovnováhu, zlepšuje tělesnou kondici (oddaluje stárnutí a zmírňuje stáří).

Při pokusech na rostlinách se ukázalo příznivé působení na geny, a to bez vedlejších účinků.

Nyní více o některých základních složkách kombuchového nápoje:

Kyselina glukurónová

Jednou z nejprospěšnějších složek kombuchového nápoje je kyselina glukurónová. Zdravá játra ji vyrábí v relativně dostatečném množství; relativita je v tom, že naše tělo (obzvláště pokud žijeme v industriálních zónách) je atakováno takovou dávkou škodlivin, že je tělo vlastními silami nedokáže odbourat. Škodliviny se ukládají v tukových tkáních a potom dělají v těle "neplechu". Kyselina glukurónová v tomto případě odvádí perfektní práci: váže na sebe škodlivé a odpadní látky nahromaděné v těle a ledvinách, které se tak mění na konečné produkty látkové výměny, a odvádí je s močí z těla. Důležité přitom je, že jedy vázané kyselinou glukurónovou se nemohou znovu resorbovat do organismu. Takto pročišťuje organismus a povzbuzuje správnou funkci imunitního systému.

Podporou látkové výměny v těle se potlačuje až odstraňuje nadměrná tvorba tuku (tuk je nežádoucí nejen kvůli nadváze, ale i proto, že se v tukových tkáních se usazují jedy). Navíc, mikroorganismy z nápoje rozpouštějí a tím pádem z těla odstraňují kyselinu močovou a cholesterol.

Kyselina glukurónová je ve vázané formě základem důležitých polysacharidů jako je kyselina hyalurónová (základní látka vaziva), chondroitinsulfát (základní látka chrupavek), mukoitinsulfát (základ žaludeční sliznice a oční skloviny) a heparin. Proto se kombucha s úspěchem používá při oslabení vaziva, při artróze, artritidě, při poškození žaludeční sliznice a bolestech oční skloviny. Pomáhá také při trombózách a při tromboflebitidách. Dle doporučení lékaře zabývajícího se jejím výzkumem by nápoj měli pít nemocní po infarktu, s anginou pectoris, lidé potýkající se se stresem.

Kyselinu glukurónovou se doposud nepodařilo vyrobit synteticky - právě proto je kombuchový nápoj, který ji obsahuje, tak cenný.

Kyselina L-mléčná (+)

ad rakovina: Kyselina L-mléčná (+) se téměř nevyskytuje v tkáních nemocných rakovinou. Pokud ona v tkáních dominuje, rakovina nevznikne. Pokud je však v tkáních směs (tzv. racemát) D-L-kyseliny mléčné (= porovnatelné množství jak pravotočivé, tak levotočivé mléčné kyseliny (= D-kyselina mléčná (-)), jejich směry otáčení se navzájem ruší), tento racemát podporuje vznik rakoviny.

Kombuchou prý byl léčen i prezident Reagan. V roce 1983 bylo oznámeno, že onemocněl zhoubným nádorem, který posléze metastázoval. Chemoterapie nezabírala, proto se jeho ošetřující lékaři uchýlili k "lidovému léčitelství" - od Alexandra Solženicyna, žijícího v USA, si vyžádali podrobné informace o jeho úspěšném léčení svého nádoru, které popsal ve své autobiografické knize. Byl léčen (ve skutečnosti to vlastně bylo v rámci pokusů na vězních a lidech v pracovně-výchovných táborech, kde se zkoumaly účinky kombuchy na nemocných rakovinou) v sovětském pracovním táboře kombuchovým nápojem a jeho pokročilá rakovina (nádor už metastázoval) byla vyléčena. Reaganovi lékaři si pak opatřili několik kombuch a začali prezidenta léčit, pil denně 1 litr nápoje. Od té doby byly zmínky o jeho rakovině stále zřídkavější a v roce 1993 se údajně Reagan už zase těšil dobrému zdraví.

A pro ty z vás, kteří kouří a mají možnost vypěstovat si tabák sami, doporučuji aby tak učinili, protože cigarety které koupíte a zaplatíte za ně nehoráznou daň nejsou podle mého názoru biologicky čisté.

A navíc to potěšení z pěstování a zpracovávání vlastního tabáku....

Článek vyšel ve WM Magazin č. 29
Známka 1.5 (hodnotilo 88)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Články s podobnou tématikou

Káva pro Zvědavce

47

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 107 čtenářů částkou 14 198 korun, což je 47 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Centrální španělská vláda nám názorně předvádí evropské hodnoty23.09.17 13:01 Španělsko 1

Merkelová byla mohutně vypískána v Mnichově23.09.17 12:11 Německo 2

Okupanti se Finsku snaží vyvolat soucit, vydírají22.09.17 16:36 Finsko 0

Pražští taxikáři vyhlásili městu válku kvůli Uberu22.09.17 16:31 Česká republika 3

Potěšující rozsudek Městského soudu v Praze19.09.17 16:16 Česká republika 5

Afričtí okupanti znásilňují v Itálii. Řešení? Více kamer19.09.17 15:44 Itálie 6

Rasové nepokoje v St.Louis17.09.17 10:22 USA 0

Rasismus v České Televizi16.09.17 09:06 Česká republika 1

Řím: Migrant nezaplatil lístek16.09.17 01:19 Itálie 1

Berlín: Migrantský mob napadl dva Němce16.09.17 01:17 Německo 0

Itálie: tropická infekce chikungunya, malárie a západonilská horečka15.09.17 23:33 Itálie 1

Muž za pokřiku Allah akbar! zaútočil na dvě ženy kladivem - mají vážná zranění15.09.17 23:30 Francie 0

Zoufalost francouzské policie15.09.17 16:31 Francie 1

Multikulti víkend v západní Evropě15.09.17 16:27 Evropská unie 7

Po Mnichovu 1938 v Československu - fotografie14.09.17 21:45 Česká republika 0

Zločinci a kriminálníci mají stále více práv13.09.17 21:07 Česká republika 6

Uprchlíci jezdí z Německa na dovolenou do zemí, z nichž utekli13.09.17 17:07 Německo 2

Přešli jsme na nový server12.09.17 18:05 Neurčeno 8

Zatýkat černochy za rabování je rasismus! padlo v USA po hurikánu12.09.17 15:55 USA 4

Na Floridě po hurikánu Irma rabují - hádejte kdo11.09.17 16:32 USA 3

Měnové kurzy

USD
21,81 Kč
Euro
26,06 Kč
Libra
29,43 Kč
Kanadský dolar
17,68 Kč
Australský dolar
17,38 Kč
Švýcarský frank
22,50 Kč
100 japonských jenů
19,48 Kč
Čínský juan
3,31 Kč
Polský zloty
6,10 Kč
100 maď. forintů
8,41 Kč
Ukrajinská hřivna
0,83 Kč
100 rublů
37,91 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 293,35 Kč
1 unce stříbra
370,70 Kč
Bitcoin
82 390,77 Kč

Poslední aktualizace: 24.9.2017 06:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 32 177