Pozor na proradné Afpaky

Eric Margolis

2.4.2009 Komentáře Témata: Afghánistán 717 slov

Preident Barack Obama teď převzal afghánskou válku do svého vlastnictví. Pryč je washingtonské předstírání, že konflikt vede západní „koalice“. Pryč je také komický knižní výraz „válka proti terorismu“, nyní je nahrazen Orwellovskou přezdívkou „zahraniční vojenská operace“.

Obamovo vyhlášení z minulého týdne ohledně hlubšího zainteresování Ameriky v Afghánistánu a Pákistánu – nyní ve Washingtonu oficiálně pojmenováno jako „Afpak“ – bylo doplněno o předběžné mediální bombardování Pákistánu za jeho selhání; Pákistán nereagoval dostatečně včas a vstřícně vůči americkým strategickým plánům.

New York Times uveřejnily na titulní stránce minulý týden článek obviňující pákistánskou kontrarozvědku ISI, že tajně pomáhá Talibanu a jeho spojencům, a to jak v Afghánistánu, tak v Pákistánu. Článek byl jasně uveřejněn na objednávku Obamovy administrativy.

Tyto noviny v roce 2003 vážně poškodily svou kdysi dobrou reputaci, když sloužily jako hlásná trouba pro falešnou válečnou propagandu Bushovy administrativy pro Irák. Times tloukly do válečných bubnů a požadoval více amerických operací proti Pákistánu.

Ačkoliv poslední výpady Washingtonu vůči pákistánské ISI jsou zlobné, mají v sobě zrnka pravdy. Sleduji ISI téměř 25 let a osobně jsem se setkal s řadou jejich velících důstojníků. Jak jsem ISI poznal, bylo by překvapení, kdyby tajně nespolupracovala s Talibanem a s dalšími afghánskými odbojovými skupinami.

Hlavním cílem ISI je chránit zájmy Pákistánu, nikoliv USA.

Podle toho, co říká generál Pervéz Mušharaf, vyhrožoval Washington po 9/11 Pákistánu válkou, pokud nebude plně kooperovat s americkou invazí do Afghánistánu. Pákistánské základny a přístavy jsou i dnes pro americkou okupaci v Afghánistánu nezbytné.

Pákistán byl s revolverem u hlavy přinucen přijmout americké podmínky navzdory tomu, že většina jeho obyvatel Taliban podporuje a je proti americké invazi. Taliban, většinou tvořený kmenovými Paštunci, byl vypiplán a ozbrojen Pákistánem.

Mnoho pákistánských generálů a vysokých důstojníků ISI jsou Paštunci. Paštunci také tvoří 15-18% populace Pákistánu, jsou druhou největší etnickou skupinou po Pundžábí. ISI pravidelně využívala služeb Talibanu a militantních kašmírských skupin Laškar-i-Toiba a Jaiš-e-Mohammed.

Pákistán byl zle rozhněván, když viděl, jak Američané v Afghánistánu dosazují k moci tradiční pákistánské nepřátelé, komunisty dominující Severní alianci Tádžikistánců a Uzbeků. Severní aliance byla silně podporována Indií, Íránem, Ruskem a post-komunistickými zeměmi střední Asie.

Pákistán vždy považoval Afghánistán za svou „strategickou provincii“ a přirozenou sféru zájmů. Umělou pákistánsko-afghánskou hranici známou jako „Durandova linie“ nakreslila imperiální Británie jako součást své rozděl a panuj strategie. Obklopuje ji třicetimilionová skupina Paštunců.

Pákistán podporuje afghánské Paštunce, kterým byla v Američany okupovaném Afghánistánu odebrána moc. Ale Pákistán se rovněž obává secesních snach svých vlastních Paštunců. Vidina samostatného, nezávislého státu „Paštustán“ spojujícího sjednocené Paštunce z Afghánistánu a Pákistánu byla dlouho noční můra Pákistánu.

Pákistánci jsou rozzlobeni, když Američané bombardují jejich vlastní paštunské rebelantské kmeny na hranicích. Většina Pákistánců rovněž silně nesouhlasí s tím, že si Američané „pronajímají“ 130 tisíc pákistánských vojáků a letadla k útokům na pro-talibanské paštunské kmeny. Většina věří, že stále nepopulárnější vláda prezidenta Asifa Zardariho slouží zájmům USA a ne Pákistánu.

Pákistán je v bankrotu a žije na americké podpoře.

Poslední dvě pákistánské vlády byly nuceny poslouchat Washington, ale většina Pákistánců s tím nesouhlasí.

Spojené státy ignorovaly stále intenzivnější snahu Indie, Íránu a Ruska rozšířit svůj vliv v Afghánistánu. Konkrétně Indie vyzbrojuje a zásobuje afghánské nepřátelé Pákistánu.

Washington vnímá Pákistán pouze jako schůdky ke svým vlastním zájmům v Afghánistánu a nikoliv jako loajálního, starého spojence. Vyžaduje se poslušnost, nikoliv spolupráce Islamabádu.

Prezident Obama ohlásil, více vojáků a civilistů do Afghánistánu a více miliard k pokračování války s většinou paštunským národním odporem na afghánsko-pákistánské hranici.

Pákistán z toho nebude mít žádnou výhodu. Prohlubující se angažovanosti Ameriky k „Afpaku“ vzrůstá nestabilita a násilí. Američané odštípávají Pákistán tak, jako to dělali v Iráku a nevidí, že defacto hrozí rozpad tohoto křehkého státu.

Je úkolem ISI kontrolovat toto nebezpečí; udržovat těsné spojení s Paštunci na obou stranách hranic a neutralizovat machinace zahraničních mocí v kmenovém pásu v Afghánistánu a Pákistánu.

Mnoho Pákistánců také ví, že Američané jednoho dne z Afghánistánu odejdou a zanechají za sebou krvavý nepořádek. Bude úkolem ISI sbírat tyto rozbité kusy a snažit se utlumit chaos. Strategické a politické zájmy Pákistánu jsou velmi rozdílné od zájmů Washingtonu, ale velmi málo politiků ve Washingtonu to zajímá.

ISI nehraje dvojí hru, ji obviňuje Washington, ale prostě se snaží udržet v regionu pákistánské politické a strategické zájmy. Obamova administrativa dělá historickou chybu, pokud jedná s Pákistánem s imperiální aroganci a ignoruje obavy a přání jeho lidí. Vypadá to, že jsem se z íránské revoluce vůbec nepoučili.

Článek Beware Those Treacherous Afpakis vyšel 1. dubna na serveru informationclearinghouse.info. Překlad editor.

Známka 1.2 (hodnotilo 59)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

52

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc březen přispělo 115 čtenářů částkou 15 574 korun, což je 52 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Pozvánka na pietní akt za oběti agrese NATO proti Jugoslávii 199923.03.17 22:12 Česká republika 0

37 % švédské populace mezi 0-44 lety má imigrační pozadí23.03.17 20:09 Švédsko 0

Molenbeek: Policie objevila 51 neziskových organizací podezřelých z napojení na islámský terorismus23.03.17 18:57 Belgie 0

Teroristický útok v Londýně spáchal britský islámský konvertita, učitel a otec tří dětí23.03.17 18:14 Británie 0

Teroristický útok v Londýně22.03.17 21:26 Británie 7

Rasismus černých vůči bílým že neexistuje?21.03.17 17:42 Neurčeno 4

Saúdskoarabský vrtulník rozstřílel loď se somálskými uprchlíky20.03.17 21:32 Saudská Arábie 7

Dva syrští krimigranti pobodali Němce20.03.17 21:07 Německo 1

Umřel Rockefeller. V pekle mají mejdán20.03.17 20:16 Neurčeno 11

"Četníci z Luhačovic" - gay scéna v seriálu20.03.17 16:39 Česká republika 8

Černoši rozkradli ceny na pouti v Oaklandu19.03.17 19:54 USA 5

Britská vláda a velké firmy stáhly reklamu z Googlu. Vydělávala extremistům19.03.17 12:48 Británie 0

Európa: Poďme ukončiť slobodu prejavu! Stávajú sa európske krajiny policajnými štátmi?18.03.17 20:47 Evropská unie 5

Co má společného gender a energetika?18.03.17 10:23 Česká republika 2

Mýval půjčený do reklamy se vrátil s traumatem z ňader, žaluje zoo filmaře17.03.17 09:34 Rusko 4

Google bude ve vyhledávání odsouvat politicky nekorektní weby na nižší pozice17.03.17 08:09 Česká republika 4

Homo-lobby má problém: lidem se začíná zajídat17.03.17 00:13 Neurčeno 1

Islamistická strana se dostala do Nizozemského parlamentu16.03.17 23:25 Nizozemsko 1

V Národní galerii předvedou dílo „loď s černými uprchlíky“15.03.17 23:44 Česká republika 11

USA: Z ostudy kabát, ale jedou pořád stejně15.03.17 22:44 USA 2

Měnové kurzy

USD
25,06 Kč
Euro
27,02 Kč
Libra
31,36 Kč
Kanadský dolar
18,77 Kč
Australský dolar
19,11 Kč
Švýcarský frank
25,23 Kč
100 japonských jenů
22,58 Kč
Čínský juan
3,64 Kč
Polský zloty
6,34 Kč
100 maď. forintů
8,74 Kč
Ukrajinská hřivna
0,93 Kč
100 rublů
43,74 Kč
1 unce (31,1g) zlata
31 203,59 Kč
1 unce stříbra
440,34 Kč
Bitcoin
25 860,74 Kč

Poslední aktualizace: 24.3.2017 00:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 16 504