Nenažraný monopol

Chceme ještě víc!

Tapin

9.9.2008 Komentáře Témata: Slovensko 2192 slov

Od doby skandální privatizace Slovenského plynárenského priemyslu (dále jen SPP) z roku 2002 jsme si po masové plynofikaci Slovenska zvykli na každoroční zvýšení plynu tu o 5, tam o 10 či 15%. Po příchodu nové koalice po volbách roku 2006, kde dominuje SMER, Sociálna demokracia, však tento trend doznal značné změny.

Na konci roku 2006 SPP v rámci své zaběhlé tradice požádala opět o navýšení ceny plynu o 16%, kde 1 kubický metr by vyšel cca na 15 Sk, avšak tvrdá neústupnost Ficovy vlády vedla nakonec k tomu, že poprvé v historii SPP v období po privatizaci nebyla cena plynu pro domácnosti zvýšena, ale naopak snížena o 3%. Je třeba dodat, že na přelomu let 2006/2007 se světová cena plynu snížila, nicméně lze se jen dohadovat, zda by pod tíhou této skutečnosti SPP sama od sebe iniciovala náhlé snížení. Domnívám se, že nikoli.

V této době jsme svědky dalšího, v pořadí již třetího pokusu SPP o zdražení ceny plynu pro domácnosti. Nejprve se jednalo o žádost zvýšení ceny plynu o 16%, tento rok také o 16%, ale tato žádost byla cenovým regulačním úřadem smetena ze stolu jako neodůvodněná. Poté, téměř jako výsměch, připutovala další žádost SPP o zvýšení ceny plynu, tentokrát o 19,8%. Má SPP reálný důvod o zdražení plynu o celou pětinu?

Podívejme se nejprve na čísla objemu distribuce zemního plynu na Slovensko:

2002 - 7108 miliard kubických metrů (1. rok po privatizaci)
2006 - 6283 miliard kubických metrů.

Je tedy jasné, že v průběhu čtyř let distribuce plynu ve skutečnosti klesla o cca 1 mld. kubických metrů.

A co objem tranzitu zemního plynu přes Slovensko?
1999 - 88,3 mld. kubických metrů
2006 - 73,8 mld. kubických metrů

Takže při skvělém a úžasném "efektivním" řízení firmy Francií a Německem poklesl tranzit o 15 mld. metrů kubických.

Zisky SPP po zdanění:

2001 4,5 mld. Sk
2002 8,7 mld. Sk
2003 20,45 mld. Sk
2004 21,6 mld. Sk
2005 20,4 mld. Sk
2006 24 mld. Sk
2007 16,7 mld. Sk

Investice SPP:

r. 1999 - 6,5 mld. Sk
2005 - investice 3x nižší, tedy 2,889 mld. Sk

A jako poslední ceny plynu:

1999 - 1 kubík = 3 Sk.
2006 - 1 kubík = 12,22 Sk, tedy 4x vyšší.

Dále velkoodběratelé:

1999 platili 3,58 Sk
2005 už 7,62 Sk

Vidíte? Už chápete, z čeho byl tvořen astronomický zisk SPP? Jak mohl mít SPP o cca 13 mld. SK vyšší zisky, když distribuce zemního plynu na Slovensko reálně klesla během čtyřletého cyklu o cca 1 mld. kubických metrů, tranzit poklesl o neuvěřitelných 15 mld. kubických metrů, investice 3x poklesly a ke zvýšení prodeje plynu také nedošlo? Jednoduché jak facka, neustálým zdražováním, zdražováním a zase jen zdražováním!

Pár otázek o privatizaci SPP

Slovensko má s nekalými privatizačními procesy velmi bohaté zkušenosti zejména Transpetrol, Nafta Gbely, kúpele Sliač a samozřejmě SPP prodána za 130 mld. SK. Ovšem energie jako stěžejní a klíčová pojistka státu je téměř ve všech západoevropských zemích v podobě majoritního počtu akcií v rukou státu. Totální rozprodej na Slovensku se pod patronací dvou Dzurindových vlád vydal opačnou cestou.

Jen tak namátkou: Západoslovenská energetika, kde bylo odevzdaných 49% akcií a manažerská kontrola německé E.On, Východoslovenská energetika taktéž odevzdaná německé RVE, Středoslovenská energetika odevzdaná francouzské EdF, SPP vlastní německo-francouzské konzorcium Ruhrgas-Gas de France v rámci privatizace v usnesení vlády č. 317 11.4.2001, kde bylo rozhodnutí o privatizaci formulováno. Dne 30.8.2001 byl v denících The Financial Times a Handelsblatt uveřejněn inzerát o prodeji 49% akcií SPP.

Jak známo, transakce finančních prostředků byla realizovaná v dolarové měně. Již tohle je zarážející, neboť dolar měl v tu dobu devizovou pozici v Národní bance Slovenska (dále jen NBS) pouze $440 ml., a navíc nebyl a není referenční měnou SR. Skutečnost prodeje SPP v dolarech a nikoli v euro je o to zajímavější, že privatizace u všech ostatních podniků byla realizována v euru: Slovenské elektrárny, slovenské telekomunikace (2000), slovenská spořitelna, Západo (2002), Středo (2002) a Východoslovenská energetika (viz výše), Všeobecná úverová banka (VUB), slovenská pojišťovna (2001)... Všude kromě SPP a Transpetrolu bylo platidlem euro.

Realizace obchodu v dolarech by se dala pochopit u Transpetrolu, protože ruský Jukos nechtěl utržit devizové ztráty z důvodu nastavení tamější centrální banky na dolar, tak to nakonec bylo $78 ml. Ale proč byl jako platidlo dolar u SPP, když byl prodej uskutečněn do zemí, kde byla národní měna právě euro?

Má odpověď není tak komplikovaná. Protože to byli mnohem lepší ekonomové. Věděli totiž, že dolar měl po 11.9.2001 klesající tendenci, což se koneckonců za 3 měsíce ukázalo jako fakt, kdy dolar klesl o 9 SK. Co musela poté učinit NBS, když dostala $2,7 mld., tedy peníze za SPP? Musela je směnit za eura. Kdyby to bylo pojištěno ve formě kurzové doložky, nebo byl proveden standardní proces ve formě forwardu v čase podpisu smlouvy, k takové propastné ztrátě by jednoduše nedošlo. Devizová pozice Slovenska v čase prodeje SPP byla €70% a $30% a křížový kurz byl 1,132. 11.7.2002 křížový kurz mezi dolarem a eurem poklesl na 1,007.

Co z toho všeho vyplývá? Nic snadnějšího než že v den koupě SPP 11.7.2002, když musela NBS koupit eura na trhu za $2,7 mld., tak jednoduše dostala méně. To je ta kurzová ztráta, o které se v souvislosti s exministrem financí Ivanem Miklošem mluví. Rozdíl byl tedy €236 mil. Z poměrně zasvěcených kruhů jsem si zjistil, že pojištění ztráty ve formě kurzové doložky provede každý průměrný koncipient. V tom čase to bylo €70%/$30% (viz výše).

Další flígna byla v tom, že ztráty z rozdílu, tedy těch €236 mil. nepadly na kupujícího, ale na prodejce, tedy stát.

Další rozruch vyvolala skutečnost, jak si vítěz soutěže o poradce SPP Credit Suisse First Boston Limited dal nabídku, kde si hodil odměnu z privatizace - do 1 mld. SK včetně 0,5%, do 2 mld. SK včetně 0,68% a přez 2 mld. SK včetně 0,4%, což bylo podepsané!

A co bylo v mandátní smlouvě? Do 1 mld. SK odměna 0,5% (UŽ NE VČETNĚ), do 2 mld. SK 0,68% (UŽ NE VČETNĚ) a přes 2 mld. SK 0,4% (TAKÉ BEZ VČETNĚ). Ve fakturaci to bylo zaplaceno tak, že první miliarda byla odvozena jednou dle koeficientu 0,5% a potom ještě jednou platba koeficientem 0,68%.

Na toto byl I. Mikloš dvakrát upozorněn advokátní kanceláří Niko Partners, že platba poradci byla provedena v rozporu s platnými zákony o veřejném obstarávání. Navíc mu napsali vzorec, jak má vypočítat konečnou cenu, která v tom okamžiku byla $16,5 mil. a nikoli $21,5 mil. podle oné fakturace. Na konec Fond národního majetku (dále jen FNM) zaplatil poradci konečnou sumu $26,5 mil.

Mám tu mnoho dalších dodatečných smluv, tabulek a přepočtů, ale z důvodu co nejkratšího prostoru se jen omezím na konstatování, že r. 2002 a 2003 proběhly další dodatečné fakturace a celkem bylo ještě privatizačnímu poradci Credit Suisse First Boston Limited vyplaceno $31 536 084.

Londýnská společnost Rotschild & Sons Limited, která se umístila na 2. místě poradce celkově nabídla za své služby privatizačního poradce sumu

$18 mil. tj. dle tehdejšího kurzu 706 698 mil. Sk. Na tomto lze snadno prokázat, že by byl jasně výhodnější poradce na 2. místě, protože nabízel o 351 385 950 mil. Sk méně než jak byla vyplacena 1. faktura, a o 516 264 864 mil. Sk méně než obě faktury. Tedy rozdíl mezi Credit Suisse First Boston Limited a Rotschild & Sons Limited představovala neuvěřitelných $13 536 084 mil.

Ještě podezřelejší je skutečnost, že byla mandátní smlouva s vítězným poradcem Credit Suisse First Boston Limited podepsána už dne 30.11.2001, přičemž vyhodnocení vítězného poradce proběhlo až o měsíc později tj. 22,12.2001. To je naprosto skandální odhalení, protože poukazuje na skutečnosti, že bylo minimálně měsíc předem rozhodnuto o vítězi privatizačního poradce.

Abych předešel kritice z této strany, tak přirozeně je mně známo, že česká ČSSD, tehdy pod vedením Miloše Zemana v prosinci 2001 prodala 97% akcií včetně veškeré kontroly jedinému kupci, německé RVE za 110 mld. KČ, přičemž na Slovensku došlo k prodeji 49% akcií SPP za 130 mld. SK. Tady bych rád podotkl, že jsme jednak prodávali Transgas za Eura, naší referenční měnu, a jednak to, že česká Koruna se vůči Euru nedá hedžovat. To lze pouze u světových měn, s kterými se obchoduje na světovém trhu, což je právě Euro a Dolar.

Dále je to zcestné a zavádějící srovnání, protože slovenská část plynáren je daleko, daleko dražší. R. 1998 došlo totiž na Slovensku ke zvýšení přepravní kapacity plynu na 90 mld. kubických metrů. A na konec tranzit plynu přes ČR se dá v případě potřeby nahradit/obejít severním či jižním směrem. Slovensko však představuje jakousi výhybku pro přepravu plynu do západní či jižní Evropy a tedy nahradit/obejít se žádným směrem nedá. To je zároveň i jeden z důvodů, proč je cena plynu u nás v ČR nižší než v SR, a proč jsou slovenské plynárny o mnoho dražší než naše české.

Plyn z ruského Gaspromu pokrývá svými dodávkami, které procházejí převážně přes SR, zhruba 20% spotřeby plynu v EU. V Německu, Francii a Itálii podíl ruského plynu dosahuje cca třetinové úrovně, přičemž v poslední jmenované zemi v budoucích deseti letech podíl ruského plynu stoupne na cca 40%. A jak již bylo řečeno, Slovensko se nedá žádnou jinou cestou obejít.

Závěrem

ať už jsou otázky o privatizaci SPP jakékoli, je už všem jasné, že to bylo pro stát maximálně nevýhodné. Sice stát prostřednictvím FNM vlastní 51%, a konzorcium E.ON a Gas De France 49%, ale mají manažerskou kontrolu. V reálu to tedy vypadá tak, že ve správní radě SPP sedí 3 zástupci státu, kteří hlasovali proti zvýšení a 4 zástupci onoho francouzsko-německého konzorcia, kteří hlasují pro. Takže takhle vypadá v reálu role státu v jednom z nejdůležitějších energetických podniků na Slovensku.

Róbert Fico jim v pátek 5.9. odkázal, že nejsou-li spokojeni se zisky (r. 2007 16,7 mld. SK po zdanění) na Slovensku, tak jeho vláda ráda odkoupí SPP zpět za stejnou cenu jejího prodeje. Úžasné a nadmíru komické je, že nyní spousta odborníků vykřikuje, že to tak není možné, protože na rozdíl od prodeje za 130 mld. SK tržní hodnota SPP je 200 mld. SK a více. Legálně se tedy naskytuje podezření, že Dzurindova vláda prodala SPP za jeho téměř poloviční hodnotu! Proč tito stejní skvělí odborníci nevykřikovali své skvělé odhady o trhové hodnotě SPP v době její privatizace? Proč až nyní?

Jisté však je, že privatizace je velmi, velmi zmatečná, což je zřejmě záměr. Část je uvedena v mandátní smlouvě, část v akcionářské smlouvě, něco ve stanovách společnosti, něco v ustanoveních o představenstvu anebo o dozorčí radě. Jen poskládání a sjednocení všech údajů, dat, výpočtů a faktů utvoří onen celek pro to, aby nám došly všechny souvislosti.

Samotný důvod k privatizaci byl také darebáctví, neboť šlo o umělé snižování výnosů a vedení podniku ke ztrátám, aby se mohlo poukázat na neprosperitu podniku ve státní správě a tedy nutností jeho privatizace. Jde o klasický a otřelý postup nastrčeného managementu, také u nás s tím máme bohaté zkušenosti.

Podepřu to krátce fakty. 1. Dzurindova vláda jmenovala na post ředitele SPP Pavola Kinčeše, manažera zkrachovalého podniku Klenoty, dále podvodné převody bytů majetku SPP, dále skandální koupě luxusního bytu v centru Bratislavy, po čemž P. Kinčeš odešel s odstupným 1,5 mil. Sk. A kdo byl Pavol Kinčeš? Člověk, který spolu s Dzurindou, Miklošem, Šebejem, Langošem, Vavrou, Palackou a dalšími zakládali tu slavnou M.E.S.A.10 později Con-salt s.r.o.

Tragikomické ale je, že francouzská GaZ De Frans je státní firma, a Ruhrgas má sice část soukromého, ale většinu státního kapitálu. Takže nešlo vlastně o žádnou privatizaci (státní/veřejný sektor na soukromý sektor), ale šlo o převod státu na stát (veřejný sektor na veřejný sektor) tzv. deetizaci. Takže znovu, o žádnou privatizaci nešlo, jde o převod státu na stát!

Slovenské Dzurindově vládě vadily firmy nikoli vlastněné státem, ale vlastněné samotnými Slováky. Tomu se říká hájení národních zájmů, že?

V tomto případě nejde o žádné podnikání, protože zisk je předem daný, odběratelem je každý, kdo odebírá plyn / vodu / elektřinu, takže všichni, podobně jako ve zdravotnictví v rámci odvodu zdrav. pojištění, které je povinné.

Ttaké každý rok jsme oblažováni, že mají zahraniční vlastníci tu zisky 15 mld. Sk, tu 20 mld. Sk. Proto každý rok jde voda/plyn/elektřina o 10%-20% nahoru, lidi šetří jak se dá, ale jim to nestačí, další rok zase zdvihnou, lidi šetří ještě víc atd. atd. je to koloběh, kterému není konce. Podotýkám nehovořím o světové ceně, která se zvyšuje a s tím se z této pozice nic dělat nedá, hovořím o maximálním utlumování podobných zvyšování cen. Když stát tyto mechanizmy má k dispozici, proč je legálně nevyužít v maximálním měřítku? Na co potom tyto mechanizmy jsou, sakra?!

Když si Fico dovolí něco podobného říct, tak hned začnou tito skvělí vlastníci řvát a vyhrožovat soudy ve Strasburgu, že jim to nevystačí náklady. Snad mě nikdo nechce namluvit, že mají každý rok vyšší náklady na opravy? Jak známo SPP na Slovensku neinvestoval, pouze SPP Distribúcia prohrál arbitráž s českým SPP Bohemia kvůli cenám za skladování zemního plynu, kdy mají zaplatit přes 5 milionů euro. Podle Čechů byla cena za skladování plynu r. 2007 nižší než je obvyklé. Asi čeští nenažranci nepochopili, že naše platy jsou také nižší než je obvyklé!

Takže v této nerovné bitvě s nenažraností monopolu, kterému nestačí zisk 16,7 mld. SK v r. 2007 a chce vyždímat ze slovenských domácností dalších cca 200 mil. SK pevně doufám, že se Ficův kabinet nenechá zastrašit a bude demonstrovat svoji sílu, kdy se nespokojí s podřadnou rolí poníženého statisty bojícího se doslova cokoli ceknout, ale prostřednictvím regulačního úřadu dá manažerům SPP s pěti set tisícovými platy měsíčně najevo, že končí zlatá éra snadných zisků a že si jednoduše nemohou beztrestně diktovat, co chtějí.

Známka 1.3 (hodnotilo 203)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

45

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 103 čtenářů částkou 13 648 korun, což je 45 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Potěšující rozsudek Městského soudu v Praze19.09.17 16:16 Česká republika 1

Afričtí okupanti znásilňují v Itálii. Řešení? Více kamer19.09.17 15:44 Itálie 2

Rasové nepokoje v St.Louis17.09.17 10:22 USA 0

Rasismus v České Televizi16.09.17 09:06 Česká republika 1

Řím: Migrant nezaplatil lístek16.09.17 01:19 Itálie 1

Berlín: Migrantský mob napadl dva Němce16.09.17 01:17 Německo 0

Itálie: tropická infekce chikungunya, malárie a západonilská horečka15.09.17 23:33 Itálie 1

Muž za pokřiku Allah akbar! zaútočil na dvě ženy kladivem - mají vážná zranění15.09.17 23:30 Francie 0

Zoufalost francouzské policie15.09.17 16:31 Francie 1

Multikulti víkend v západní Evropě15.09.17 16:27 Evropská unie 5

Po Mnichovu 1938 v Československu - fotografie14.09.17 21:45 Česká republika 0

Zločinci a kriminálníci mají stále více práv13.09.17 21:07 Česká republika 6

Uprchlíci jezdí z Německa na dovolenou do zemí, z nichž utekli13.09.17 17:07 Německo 2

Přešli jsme na nový server12.09.17 18:05 Neurčeno 8

Zatýkat černochy za rabování je rasismus! padlo v USA po hurikánu12.09.17 15:55 USA 4

Na Floridě po hurikánu Irma rabují - hádejte kdo11.09.17 16:32 USA 3

Poslanecká sněmovna PČR je zachvácena psychózou nenávisti09.09.17 12:01 Česká republika 2

Šéf HateFree se zastal „teplé pohádky“ a útočí na jiná díla09.09.17 10:13 Česká republika 4

Šílené rozhodnutí italského soudu: vloupat se někam není zločin, když nemám kde bydlet08.09.17 16:29 Itálie 5

Roste nám tady český Soros08.09.17 10:53 Česká republika 11

Měnové kurzy

USD
21,76 Kč
Euro
26,10 Kč
Libra
29,51 Kč
Kanadský dolar
17,73 Kč
Australský dolar
17,56 Kč
Švýcarský frank
22,62 Kč
100 japonských jenů
19,51 Kč
Čínský juan
3,31 Kč
Polský zloty
6,11 Kč
100 maď. forintů
8,46 Kč
Ukrajinská hřivna
0,83 Kč
100 rublů
37,66 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 540,67 Kč
1 unce stříbra
376,27 Kč
Bitcoin
86 682,63 Kč

Poslední aktualizace: 20.9.2017 18:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 18 800