Afghánští warlordi kdysi podporovaní CIA teď obracejí své zbraně proti americkým vojákům

Anna Mulrine

18.7.2008 Komentáře Témata: Afghánistán 933 slov

Válka v Afghánistánu dosáhla letošního léta rozhodujícího bodu. Po dva měsíce za sebou ztráty amerických a koaličních vojáků převýšily ztráty v Iráku. Podle názoru amerických činitelů to má z velké části prostý důvod: příslušníci námořní pěchoty, kteří přijeli počátkem tohoto roku do jižního Afghánistánu, aby rozprášili pevně usazené bojovníky Tálibánu, vyvolali boje na území, kam se síly NATO předtím pro nedostatek sil nedostaly. „Podnikáme něco tam, kde jsme nepůsobili sedm let, jdeme po tálibáncích tam, kde žijí,“ prohlásil americký činitel.

Jenže v souvislosti s dobře připraveným pokusem o atentát na afghánského prezidenta Hamída Karzáího a rozsáhlými bombovými útoky minulého týdne v hlavních městech Afghánistánu i Pákistánu si jsou americké síly silně vědomy toho, že čelí rostoucímu komplexu nepřátel – který teď američtí vojenští představitelé nazývají syndikátem – tvořeným nejenom Tálibánem, ale také mocnými kmenovými náčelníky, kteří kdysi figurovali na výplatní listině CIA. „Dá se skoro říci, že povstalci mají dvě větve,“ říká vyšší důstojník americké armády v Afghánistánu. „Je to Tálibán na jihu a ‚duhová koalice‘ na východě.“

Podle amerických činitelů jsou dvěma nejnebezpečnějšími protivníky radikální afghánští islamisté Gulb ud-Dín Hekmatjár a Džalál ud-Dín Haqqání. V posledních týdnech vyzval Hekmarjár pákistánské ozbrojence k útokům na americké cíle, Haqqáního síť je zase obviňována ze tří velkých sebevražedných útoků a z dubnového pokusu o atentát na Karzáího.

Je ironií osudu, že právě tito dva warlordi kdysi patřili mezi nejlépe hodnocené spojence Američanů. V 80. letech do nich CIA investovala miliony dolarů ve zbraních a munici, aby jim pomohla bojovat proti sovětské armádě, která tehdy Afghánistán okupovala. Hekmatjára, Washingtonem tehdy všeobecně považovaného za spolehlivého protisovětského povstalce, dokonce v roce 1985 CIA dopravila do USA.

„Byl nejradikálnější z radikálů,“ vybavuje si bývalý republikán Charlie Wilson zvěčněný ve filmu Válka Charlie Wilsona díky své roli v přímé americké vojenské pomoci afghánským protisovětským povstalcům. „Ne že by nás nenáviděl tak jako Sověty,“ dodává, „ale určitě nás neměl moc rád.“ V dřívějších letech se vyznamenal stříkáním kyseliny do tváří nezahalených žen. Dnes vysoký činitel obrany tvrdí, že Hekmatjár je „krutý jako když tehdy přišli“. V roce 2002 se ho CIA pokusila zabít pomocí střely vypálené bezpilotním letounem.

Stejně vysoké mínění měli Američané o Haqqáním, který byl považován za nejaktivnějšího povstaleckého vůdce. „Obdivoval jsem Haqqáního,“ prohlásil Wilson. „Když jsem byl v Afghánistánu, byl to chlap, který si byl jistý. Byl to báječný vůdce a na svém území byl velice milován.“

Haqqání byl také jedním z hlavních ochránců tzv. arabských Afghánců, pružně organizovaných arabských dobrovolníků, kteří přišli vést džihád proti Sovětskému svazu a pomáhali chránit budoucího vůdce al-Qá‘idy Usámu bin Ládina. Dnes si američtí vojenští činitelé nejsou jisti, zda je Haqqání naživu, i když se nedávno objevil na nedatovaném videozáznamu. Vysoký americký vojenský činitel tvrdí: „Ať tak nebo tak, Haqqání, s nímž teď bojujeme, je jeho syn“ – 34letý Sirádž ud-Dín Haqqání, který „těží z pověsti svého otce.“

Dnes má podle amerických činitelů Haqqáního síť na svědomí vzestup násilí ve východním Afghánistánu. Stal se „definitivně největším“ nepřítelem v pohraničních provinciích Paktíja, Paktika a Chóst, známých mezi vojenskými činiteli jako „p2k“.Vysoký americký činitel tvrdí, že Haqqání používá stále častěji asymetrických způsobů útoků, aby se vyhnul přímému střetu s lépe vyzbrojenými americkými silami, což je základní taktika boje zavedená od loňského roku vůdcem Tálibánu mullou Muhammadem Umarem. Američtí vojenští představitelé následkem toho odhadují, že používání bomb na silnicích stouplo o deset procent a nyní představuje třetinu všech útoků proti koaličním silám v zemi.

Na nejvyšší úrovni Hekmatjárova a Haqqáního síť spolupracují a našly útočiště v Pákistánu, jehož politické zmatky a přerušení operací v zákony nedodržujících kmenových územích usnadnily nárůst útoků v Afghánistánu. Z těchto dvou vůdců podle odhadu americké armády Hekmatjár „má rozsáhlejší geografický dosah“ a větší politickou důvěryhodnost. Nedávná tisková zpráva vydaná Hekmatjárovým mluvčím vyjadřovala díky pákistánským mudžáhidům za jejich podporu afghánské války proti Američanům a ostatním okupačním silám. Uváděla ovšem, že tyto akce umožnily mezinárodnímu společenství obvinit Pákistán z vměšování do afghánských záležitostí a žádala je, aby své aktivity od nynějška omezili na „americká zařízení a zájmy uvnitř Pákistánu“.

Jako bývalý politik Hekmatjár založil Hizb-e islámí Gulb ud-Dín, jehož odnoží je Lidová strana v afghánském parlamentu. „Asi polovina této skupiny straní vládě; ti vzdorovití dosud podporují povstalce,“ tvrdí vysoký činitel americké armády.

Ale i když uzavřely Hekmatjárova i Haqqáního síť volný svazek a mají podobné cíle, každá si ponechala volné pole působnosti. „Plují ve stejném proudu, ale nejsou sjednocení. Není tam žádný Ho Či Min,“ tvrdí týž činitel. Podle něho oba dělají co mohou, aby napáchali v Afghánistánu škody a působili tam problémy. Během provádění svých operací povstalci do značné míry těžili z nedostatku amerických a spojeneckých vojáků. Počátkem tohoto měsíce řekl velitel spojeneckého štábu admirál Mike Mullen novinářům, že je „hluboce znepokojen“ rostoucí násilím v Afghánistánu, ale zdůraznil, že situace v Iráku vylučuje další navýšení sil: „Potřebujeme tam více vojáků, ale já vojáky nemám.“

To ovšem znamená, že priority Pentagonu se mění podle situace v Iráku. Minulý týden ministerstvo obrany přesunulo letadlovou loď z Perského zálivu do Arabského moře, aby zkrátilo vzdálenost, kterou musí bojová letadla urazit při zásazích v Afghánistánu. Pentagon také nedávno oznámil, že prodlužuje o jeden měsíc sedmiměsíční nasazení 2 200 z 3 200 příslušníků námořní pěchoty vyslaných v březnu do Afghánistánu.

Američtí činitelé se neustále shodují v tom, že v Afghánistánu nemají dost sil. V současné době je tam 32 000 amerických vojáků doprovázených asi 25 000 koaličními vojáky pod velením NATO, což je asi 37 procent sil nasazených v Iráku. Podle amerického činitele by v Afghánistánu „mělo být dalších 20 000 mariňáků. Postupujeme, ale činíme tak s nepřijatelně malým počtem vojáků.“ Také Mullen vznesl otázku následků způsobených „úsporami sil“ a dodal: „Nemůžeme tam držet dost sil. A to je samozřejmě klíč k tomu, zda se nám v budoucnu podaří v Afghánistánu uspět.“

S přispěním Kevina Whitelawa z Washingtonu a Ámira Latífa z Pákistánu.

Článek Afghan Warlords, Formerly Backed By the CIA, Now Turn Their Guns On U.S. Troops vyšel 11. července na serveru usnews.com. Překlad Eva Cironisová.

Známka 1.2 (hodnotilo 44)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

39

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc listopad přispělo 97 čtenářů částkou 11 568 korun, což je 39 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Učitel suspendován poté, co oslovil transgendera jako dívku20.11.17 11:33 Británie 6

Šéf Pirátů: Chceme jenom změnit poměry, aby odpovídaly západní Evropě19.11.17 11:21 Česká republika 0

17. listopad - panoptikum na Václaváku financoval Soros, oligarchové Tomáš a Karel Janečkovi a jejich kámoš Winkler18.11.17 12:00 Česká republika 1

17. litopad - varování před "diktaturou referend" 18.11.17 11:33 Česká republika 2

Dohoda KGB a CIA. Dělení majetku a moci. Schůzka Havla a Sorose v roce 1986 na ambasádě USA v Praze17.11.17 15:08 Česká republika 4

Neatraktivní ženy si stěžují, že je nikdo sexuálně neobtěžoval. Rozjely kampaň Why not me17.11.17 11:13 Neurčeno 7

Lana Lokteff - Proč nechci být menšinou16.11.17 21:33 Neurčeno 4

Šašek Hradílek vydírá Zemana hladovkou16.11.17 12:14 Česká republika 11

Dva články z dnešních novin16.11.17 10:57 Neurčeno 3

Otec sedmi dětí se stal šestiletou holčičkou16.11.17 01:42 Kanada 3

Vánoční trhy se v Rakousku i Německu mění 16.11.17 00:44 Německo 4

EU ruší Dublin a chce brát trvale i ekonomické migranty z Afriky15.11.17 23:14 Evropská unie 3

Jurečka a chemická lobby: Glyfosát15.11.17 08:28 Evropská unie 4

Francie řeší přibývající sebevraždy policistů14.11.17 23:41 Francie 2

Šťastná nálezkyně13.11.17 21:09 Česká republika 0

Jiný pohled na aféru #MeToo13.11.17 12:12 Rusko 2

Stropnický st.: "občané by neměli mít možnost rozhodovat o věcech, u kterých nedokážou posoudit všechny důsledky"12.11.17 18:13 Česká republika 7

Je v pořádku být bílý?12.11.17 17:18 USA 2

Republikánský kandidát měl před 40 lety osahávat 14letou dívku10.11.17 10:16 USA 5

BBC zfalšovala další historickou postavu. Anglickou královnu Margaret z Anjou09.11.17 16:01 Británie 3

Měnové kurzy

USD
21,73 Kč
Euro
25,51 Kč
Libra
28,75 Kč
Kanadský dolar
17,02 Kč
Australský dolar
16,47 Kč
Švýcarský frank
21,91 Kč
100 japonských jenů
19,32 Kč
Čínský juan
3,28 Kč
Polský zloty
6,05 Kč
100 maď. forintů
8,14 Kč
Ukrajinská hřivna
0,82 Kč
100 rublů
36,74 Kč
1 unce (31,1g) zlata
27 871,79 Kč
1 unce stříbra
369,74 Kč
Bitcoin
179 805,27 Kč

Poslední aktualizace: 21.11.2017 19:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 18 029