Vězeňský průmysl v USA: velký byznys nebo nový druh otroctví?

Vicky Pelaez

16.6.2008 Komentáře Témata: Policejní stát 1945 slov

Organizace zabývající se lidskými právy spolu s politickými a sociálními organizacemi odsuzují to, co nazývají novou formu nelidského vykořisťování v USA, kde pracuje za minimální mzdu pro různý průmysl dva miliony vězňů – většinou černochů a Mexičanů. Pro magnáty, kteří investovali do vězeňského průmyslu, je to jako oslíčku otřes se. Nemusí se obávat stávek, nemusí platit pojištění v nezaměstnanosti, dovolenou či přesčasy. Všichni jejich zaměstnanci pracují na plný úvazek, nikdy nepřijdou do práce pozdě, nikdy nechybí z rodinných důvodů a co je ještě lepší, pokud se jim nelíbí plat 25 centů za hodinu a odmítnou nastoupit do práce, jdou na samotku.

Ve státních, federálních a privátních věznicích jsou asi dva miliony vězňů. Podle California Prison Focus „neexistovala v lidské historii žádná společnost, která by věznila tolik svých vlastních občanů“. Čísla ukazují, že Spojené státy mají ve vězeních více lidí, než kterákoliv jiná země: O půl milionu více než Čína, která má ovšem pětkrát více obyvatel, než USA. Podle statistik sedí v amerických věznicích 25 % všech vězňů světa, přičemž ovšem Amerika má jen 5 % světové populace. V roce 1972 měla Amerika 300 tisíc vězňů, v roce 2000 tento počet vyšplhal na dva miliony. V roce 1990 to byl milion. Před deseti léty bylo v zemi jen pět soukromých věznic s celkem dvěma tisíci vězni, nyní je to sto věznic, ve kterých sedí 62 tisíc vězňů. Předpokládá se, že do konce dekády vystoupí toto číslo na 360 tisíc.

Co se stalo za posledních deset let? Proč tolik vězněných?

„Používání vězeňské práce podporuje nabídku zavřít více lidi. Věznice ten příjem potřebují. Akcionáři korporací, kteří na vězeňské práci vydělávají, lobují za delší tresty ve snaze rozšířit vězeňskou výrobní kapacitu. Systém je soběstačný,“ zjistila studie Progresivní strany práce, která obviňuje vězeňský průmysl z napodobování nacistického Německa z pohledu nucené, otrocké práce a koncentračních táborů.

Vězeňský průmyslově-výrobní komplex patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky ve Spojených státech a je oblíben mezi investory z Wall Street. Toto průmyslové odvětví s multimilionovým obratem má své vlastní veletrhy, výstavy, webové stránky a objednávkové obchody podle katalogů a z internetu. Má rovněž vlastní reklamní kampaně, architektonické firmy, montážní firmy, investiční makléře na Wall Street, firmy zásobující klempíře, instalatéry, potravinářské firmy, ozbrojené bezpečnostní složky, čalounictví, do kterých dodává matrace a podušky v mnoha provedeních a barvách.

Podle toho, co uvádí Left Business Observer, produkce vězňů ve federálních věznicích stačí plně pokryt veškerou spotřebu vojenských přileb, neprůstřelných vest, identifikačních štítků, košil, kalhot, stanů, spacích pytlů a polních láhví. Mimo to, že zásobují materiálem armádu ve válečných oblastech, vězňové produkují 98 % nástrojů pro montážní dílny, 93 % barev a štětců, 92 % dílů pro kuchyňské sporáky, 46 % komponentů pro ochranné oděvy (v originále body armor, což doslova je brnění, nejsem si jistý, co autor míní, může jít také o různé chrániče), 36 % domácích spotřebičů, 30 % sluchátek, mikrofonů a reproduktorů a 21 % kancelářského nábytku, letecké součásti, zdravotní materiál a další. Vězni dokonce chovají a trénují psy pro nevidomé.

Kriminalita klesá, populace vězňů roste

Podle zpráv organizací lidských práv následující faktory zvyšují profit investorům investujícím do vězeňského průmyslu:

- Věznění lidí usvědčených z nenásilných trestných činů a dlouhé nepodmíněné tresty za vlastnictví mikroskopického množství zakázaných drog. Federální zákon stanovuje pět let vězení bez možnosti předčasného propuštění za vlastnictví pěti gramů kokainu nebo 100 gramů heroinu a 10 let za vlastnictví 60 gramů rock-cocaine (Rock cocaine je synonymum pro crack. Tepelná úprava za pomoci jedlé sody a éteru vytváří z kokainu nažloutlé krystaly. Crack je levnější, proto se mu také říká kokain chudých, a mnohem více nebezpečný. Mimojiné je také produktem tzv. substituce drog v čase (Benson, B. L., Rasmussen, D. W.: The American Drug War: Anatomy of a Futile and Costly Police Action, The Independent Institut Research Article, 7/2000.), kdy drogová prohibice v boji proti jednomu druhu drogy (způsobující růst její ceny) vede ke zvýšení poptávky po jiných druzích (levnějších). Podle Miltona Friedmana by crack nebýt drogové prohibice nikdy neexistoval. Vysvětlení podal čtenář podepisující se jako Brixenský vězen v diskuzi za článkem - děkuji.) nebo kokainu. Vlastnictví 500 gramů práškového kokainu vám vynese 5 let – je tedy povoleno 100krát větší množství práškového kokainu než rock-cocaine – výsledkem je tentýž trest. Nejvíce uživatelů práškového kokainu je mezi bělochy střední třídy a boháči, naproti tomu rock-cocaine je užíván hlavně černochy a Hispánci. V Texasu může člověk dostat až dva roky vězení za vlastnictví 113 gramů marihuany. A zde v New Yorku platí protidrogový zákon Nelsona Rockefellera z roku 1973, podle kterého může člověk dostat od 15 let do doživotí za vlastnictví 113 gramů jakékoliv zakázané substance.

- Zákon ve třinácti státech Unie nazvaný „třikrát a dost“ (doživotní vězení pro každého, kdo je potřetí usvědčen z vážného zločinu) vyvolal potřebu výstavby dvaceti nových, federálních věznic. Jeden z nejvíce zneklidňujících případů obětí tohoto zákona byl případ člověka, který ukradl auto a dvě kola a dostal třikrát 25 let vězení.

- Delší tresty

- Mnohé zákony často vyžadují alespoň minimální věznění bez ohledu na okolnosti

- Velká expanze vězeňské práce vytváří zisky, které motivují věznění více lidí a na delší dobu

- Více trestů pro vězně za přestupky spáchané ve výkonu trestu, které prodlužují jejich uvěznění

Historie vězeňské práce ve Spojených státech

Práce vězňů má své kořeny v otrokářství. Po občanské válce 1861 – 1865 byl zaveden systém „zaměstnávání vězňů“, aby bylo možno pokračovat v tradici otrokářství. Osvobozeni otroci byli obviňování z neplnění povinných pracovních závazků (šlo o to, že měli pracovat na farmách výměnou za část úrody) nebo za drobné krádeže, které téměř nikdy nebyly dokázány, a byli následně povinně „zaměstnáni“ při sběru bavlny, pro práci v dolech a při výstavbě železnice. Mezi roky 1870 – 1910 ve státě Georgia bylo takto mezi usvědčenými a povinně zaměstnanými 88 % černochů. V Alabamě pro práci v dolech dokonce 93 %. V Mississippi byla velká farma, kde – podobně jako za času otrokářů – povinně pracovali vězni usvědčeni z různých překročení zákona. Známá Parchmanova plantáž existovala až do roku 1972.

V období po občanské válce byly ve všech státech zavedeny segregační zákony Jima Crow, které legálně rozdělovaly školy, bydlení, manželství a mnoho dalších aspektů života. „Dnes je zaváděna nová sada rasistických zákonů zavádějících otrokářskou práci a manufaktury v rámci trestního práva jako vězeňský industriální komplex,“ uvádí se v Left Business Observer.

Kdo investuje? Nejméně 37 států Unie uzákonilo možnost, aby si soukromá firma najala na práci vězně a vyráběla přímo uvnitř vězeňských zdí. Seznam firem, které to využívají je současně seznamem nejznámějších firem amerických korporačních elit: IBM, Boeing, Motorola,Microsoft, AT&T, Wireless, Texas Instrument, Dell, Compaq, Honeywell, Hewlett-Packard, Nortel, Lucent Technologies, 3Com, Intel, Northern Telecom, TWA, Nordstrom's, Revlon, Macy's, Pierre Cardin, Target Stores a mnoho dalších. Všechny tyto firmy profitují z nízkých pracovních nákladů a vysokých zisků vytvářených vězeňskou práci. Mezi roky 1980 a 1994 vzrostl takto podložený profit z 293 milionů na 1,31 miliardy dolarů. Vězni za svou práci ve federálních věznicích dostávají minimální mzdu, ale ne vždy. V Coloradu dostávají dva dolary na hodinu – hodně pod hranici minimální mzdy. A v soukromých věznicích jim platí pouze 17 centů na hodinu při šestihodinovém pracovním dnu, což odpovídá 20 dolarům za měsíc. Nejvíce platí v soukromé věznici CCA v Tennessee, kde vězni dostávají 50 centů na hodinu za práci, kterou dozorci sami označují za vysoce odbornou. Není divu, že nejlépe jsou na tom vězni ve federálních věznicích. Tam si mohou vydělat až 1,25 za hodinu, pracovní den je osmihodinový a někdy mohou dělat i přesčasy. Mohou domů poslat 200 až 300 dolarů každý měsíc.

Díky práci vězňů jsou Spojené státy opět atraktivním místem pro investice do prací, které byly vykonávány v zemích Třetího světa. Firma, která operovala montážní linku maquiladora v Mexiku blízko hranic, ji uzavřela a přestěhovala výrobu do státní věznice San Quentin v Kalifornii. V Texasu propustila jiná firma 150 pracovníků a najala si vězně ze soukromé věznice Lockhart Texa. Osazují tam desky s plošnými spoji pro firmy jako IBM a Compaq.

Bývalý přední politik státu Oregon Kevin Mannix nedávno naléhal na firmu Nike, aby uzavřela své dílny v Indonésii a otevřela je v Oregonu. Řekl při tom výrobcům obuví: „ušetříte na dopravě a nabízíme vám zde kompetitivní práci vězňů.

Soukromé věznice

Vzestup soukromých věznic začal v roce 1980 za prezidentství Ronalda Reagana, pokračoval za Bushe staršího a dosáhl vrcholu v roce 1990 za doby prezidenta Clintona, kdy se akcie prodávaly jako housky na krámě. Clintonův program snížení počtu federálních zaměstnanců měl za následek, že ministerstvo spravedlností začalo uzavírat smlouvy se soukromými společnostmi, které provozovaly věznice pro pracovníky bez papírů (v originále undocumented workers – nejsem si jistý, co se tím míní, editor) a vězně, kterým soud nařídil zvýšenou ostrahu.

Soukromé věznice jsou největším byznysem v komplexu vězeňského průmyslu. Nejméně 18 korporací ve 27 státech hlídá 10 tisíc vězňů. Dvě největší jsou Correctional Corporation of America (CCA) a Wackenhut, které ovládají 75 % trhu. Soukromé věznice dostávají od státu na každého vězně garantovanou pevnou částku bez ohledu na to, jaké jsou jejich náklady. Tajemstvím úspěchu je podle Russella Boraase ze soukromé věznice ve Virginii minimum strážných na maximum počtu vězňů. V Lawrenceville ve Virginii má CCA ultra moderní věznici, kde pět strážných na denní šichtě a dva na noční hlídají 750 vězňů. V těchto věznicích mohou vězňům snížit za dobré chování trest, ale za každé porušení disciplíny dostanou 30 dnů navíc. To znamená pro CCA větší zisk. Podle studia New Mexico vězni v CCA ztrácejí výhody redukce trestu za dobré chování osmkrát rychleji než ve státních věznicích.

Import a export vězňů

Zisky jsou nyní tak dobré, že se objevuje nový druh podnikání: import vězňů s dlouhými tresty, tedy nejhorších kriminálníků. Když federální soudce rozhodl, že pobyt v přeplněných věznicích v Texasu je krutý a zvyšuje trest, podepsala firma CCA smlouvy se šerify v chudších okrscích na vybudování a provoz věznic a podíl na zisku. Podle článku v Atlantic Monthly z prosince 1998 tento program podpořili investoři z Merrill-Lynch, Shearson-Lehman, American Express a Allstate a věznice vyrůstaly jako houby po dešti všude v chudších oblastech Texasu. Guvernérka Ann Richards následovala příkladu Mario Cuomo z New Yorku a nechala postavit tolik věznic, že trh byl nasycen a soukromé věznice přišly o část svých zisků.

Poté, co Clinton v roce 1996 podepsal ukončení praxe soudních dohledů a rozhodnutí, což vyvolalo přeplnění věznic, zvýšení násilí a nebezpečí ve státních věznicích, začaly soukromé firmy v Texasu nabízet státním věznicím „pronájem vězeňských kobek“ ve věznicích CCA v malých texaských městech. Marže pro obchodníka je mezi 2,50 – 5,50 dolaru za vězně a den. Okrsek dostane za každého vězně 1,50.

Statistika

97 procent ze 125 tisíc federálních vězňů bylo usvědčeno z nenásilných trestních činů. Odhaduje se, že více jak polovina z 623 tisíc vězňů v městských a okrskových věznicích je nevinná a nedopustila se činu, za který sedí. Většina z nich čeká na soud. Dvě třetiny z milionu státních vězňů spáchaly nenásilný trestný čin. 16 procent z dvoumilionové armády vězňů trpí duševní chorobou.

Článek The prison industry in the United States: big business or a new form of slavery? vyšel 10. března na serveru globalresearch.ca. Překlad editor.

Doplnění editora

Podle Wikipedie a podle článku ve Washington Post z února t.r. je v současnosti v USA vězněno téměř 2,4 milionu vězňů, více než každý stý občan. Podívejte se na graf:

[počet vězňů v USA]

Kdo jste četli Souostroví Gulag od Solženicyna, jistě jste si už vybavili paralelu mezi stalinskými pracovními tábory a dnešním americkým novým Gulagem. Stalin potřeboval vězně, aby podpořili svou prací budování pětiletek a potažmo celý stát. Americké korporace se svým „vše pro profit“ přístupem potřebují vězně, aby jejich čtvrtletní zprávy uspokojily akcionáře. Výsledek je tentýž.

A korporacím se zřejmě blýská na časy. Je naděje, že řady amerických vězňů se brzy mohutně rozšíří, snad i několikanásobně, jakmile dojde k fingovanému útoku a následnému vyhlášení stanného práva – viz nedávný článek zde ve Zvědavci Námořní pěchota v Indianapolis začíná trénovat na stanné právo.

Známka 1.3 (hodnotilo 111)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

32

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc listopad přispělo 82 čtenářů částkou 9 541 korun, což je 32 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Dohoda KGB a CIA. Dělení majetku a moci. Schůzka Havla a Sorose v roce 1986 na ambasádě USA v Praze17.11.17 15:08 Česká republika 0

Neatraktivní ženy si stěžují, že je nikdo sexuálně neobtěžoval. Rozjely kampaň Why not me17.11.17 11:13 Neurčeno 4

Lana Lokteff - Proč nechci být menšinou16.11.17 21:33 Neurčeno 3

Šašek Hradílek vydírá Zemana hladovkou16.11.17 12:14 Česká republika 10

Dva články z dnešních novin16.11.17 10:57 Neurčeno 2

Otec sedmi dětí se stal šestiletou holčičkou16.11.17 01:42 Kanada 3

Vánoční trhy se v Rakousku i Německu mění 16.11.17 00:44 Německo 4

EU ruší Dublin a chce brát trvale i ekonomické migranty z Afriky15.11.17 23:14 Evropská unie 3

Jurečka a chemická lobby: Glyfosát15.11.17 08:28 Evropská unie 4

Francie řeší přibývající sebevraždy policistů14.11.17 23:41 Francie 2

Šťastná nálezkyně13.11.17 21:09 Česká republika 0

Jiný pohled na aféru #MeToo13.11.17 12:12 Rusko 2

Stropnický st.: "občané by neměli mít možnost rozhodovat o věcech, u kterých nedokážou posoudit všechny důsledky"12.11.17 18:13 Česká republika 7

Je v pořádku být bílý?12.11.17 17:18 USA 2

Republikánský kandidát měl před 40 lety osahávat 14letou dívku10.11.17 10:16 USA 5

BBC zfalšovala další historickou postavu. Anglickou královnu Margaret z Anjou09.11.17 16:01 Británie 3

Kevina Spaceyho vymažou z hotového filmu kvůli obvinění z obtěžování09.11.17 14:40 USA 14

Plíživá islamizace ČR09.11.17 11:02 Česká republika 0

Laboratoře CERNu narazily na podivnou bariéru naší fyzikální reality, vůbec bychom neměli existovat! 09.11.17 10:28 Neurčeno 8

Soudce Nejvyššího soudu SR podal trestní oznámení na politiky za povolení přeletů při bombardování Jugoslávie 08.11.17 22:38 Slovensko 6

Měnové kurzy

USD
21,70 Kč
Euro
25,60 Kč
Libra
28,68 Kč
Kanadský dolar
16,97 Kč
Australský dolar
16,41 Kč
Švýcarský frank
21,95 Kč
100 japonských jenů
19,37 Kč
Čínský juan
3,27 Kč
Polský zloty
6,04 Kč
100 maď. forintů
8,21 Kč
Ukrajinská hřivna
0,82 Kč
100 rublů
36,67 Kč
1 unce (31,1g) zlata
27 988,95 Kč
1 unce stříbra
372,00 Kč
Bitcoin
171 399,14 Kč

Poslední aktualizace: 17.11.2017 19:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 27 815