Návštěva prezidenta Ahmadínežáda v Iráku 2. – 3. března 2008

Eva Cironisová

24.3.2008 Komentáře Témata: Střední východ 1152 slov

V srpnu loňského roku jsem ve Zvědavci přinesla reportáž z návštěvy iráckého premiéra Núrího al-Málikího v Teheránu, nyní přináším další, která je jaksi pokračováním té prvé: je o návštěvě íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v Bagdádu.

První skutečně státnická návštěva Iráku od okupace

Iráčtí představitelé předali Ahmadínežádovi pozvání k návštěvě Bagdádu v říjnu 2007, koncem ledna se k pozvání připojil i prezident Džalál Tálabání.

Jde o první návštěvu íránské hlavy státu v Iráku od íránské islámské revoluce v roce 1979. Ahmadínežádovo vřelé přijetí, při němž ho iráčtí představitelé objímali a líbali a děti mu předávaly kytice, bylo prvním skutečným přivítáním státníka od americké invaze v roce 2003. Ostře kontrastovalo s neohlášenými a kradmými návštěvami prezidenta Bushe a jiných amerických a západních státníků a politiků. Ahmadínežádova návštěva není pouze znamením upevnění vztahů mezi těmito sousedními zeměmi, v nichž obou žije šíitská většina, ale ukázkou podpory irácké vládě a výsměchem Spojeným státům, které mají v Iráku přes 150 000 vojáků. Ti zde umírají proto, aby v celé zemi instalovali moc právě té vlády, jež se tak vřele přátelí s úhlavním nepřítelem USA a Izraele. Irácké vláda se zjevně snaží americký vliv ve své zemi aspoň částečně neutralizovat vlivem íránským, který je šíitské většině v irácké vládě mnohem bližší.

[foto k článku]

Američtí činitelé a vojáci nehráli v organizaci a zabezpečení Ahmadínežádovy návštěvy žádnou roli. Irácká vláda tak chtěla ukázat, že je schopna si s tím poradit i bez amerických „přátel“. Když Ahmadínežád do Bagdádu přiletěl, zkontrolovali jeho letadlo iráčtí kontroloři. Z letadla však pravděpodobně mohl vidět realitu okupace - řady amerických obrněných vozidel a vrtulníků na obrovské americké vojenské základně na letišti.

Ruku v ruce s prezidentem Tálabáním prošel Ahmadínežád po rudém koberci a vyslechl obě národní hymny. Kolona vozů pak projela z letiště k Tálabáního paláci po silnici známé svou nebezpečností, zatímco při jiných návštěvách se z bezpečnostních důvodů obvykle používá vrtulníků. Po příjezdu do Tálabáního sídla uvítala Ahmadínežáda řada vysokých iráckých politických činitelů. Iráčtí činitelé stáli ve frontě, aby ho uvítali, jen sunnitský viceprezident Taríq al-Hášimí chyběl. Objevil se 50 minut po Ahmadínežádově příjezdu a své zpoždění nijak nevysvětlil.

Utužit „bratrské“ vztahy

Cílem Ahmadínežádovy návštěvy bylo prohloubit hospodářské styky mezi oběma zeměmi, konkrétně poskytnout Bagdádu půjčku jedné miliardy dolarů na projekty obnovy infrastruktury. Íránský viceministr zahraničí Alí Rezá Šajch Attár upřesnil, že půjčka má být určena na rekonstrukční projekty prováděné íránskými společnostmi. Podle Attára tato půjčka „byla jednou z hlavních otázek při jednání s iráckou stranou“.

„Politickým cílem prezidentovy návštěvy je zhmotnění ideje vytvoření pevné mírové hranice mezi Íránem a Irákem,“ prohlásil rovněž Attár a rýpnul si do USA poznámkou, že hlavní překážkou pro to je cizí vměšování do vnitřních iráckých záležitostí.

Během Ahmadínežádovy návštěvy byla do provozu uvedena dvě vedení elektrického proudu, jedno z íránského přístavu Abadán do iráckého města Alharasa, druhé z íránského Márivánu do iráckého Pandžwínu. Třetí vedení zásobující elektřinou Chánaqín ve východním Iráku je už v provozu. Kromě toho Teherán podepsal 150milionový kontrakt na vybudování elektrárny v Bagdádu.

Írán je hlavním partnerem Iráku v regionu. Íránský velvyslanec v Bagdádu Hasan Kázemí Qomí prohlásil koncem srpna, že íránsko-irácký obchod dosáhl v roce 2006 objemu 2 miliard dolarů – z toho 97 % činil íránský export do Iráku. Íránský ministr obchodu vyjádřil naději, že během příštích pěti let dosáhne obchod objemu 10 miliard.

Odpoledne na tiskové konferenci s Málikím Ahmadínežád popřel opakovaná americká obvinění, že Írán trénuje, financuje a vyzbrojuje šíitské milice, aby tak destabilizoval Irák. „Můžete říci panu Bushovi, že obviňování jiných bude problémy Ameriky v regionu zvětšovat a problém nevyřeší. Američané musí přijmout fakta. Iráčtí lidé nemají Američany rádi.“ Málikí se proti tomuto tvrzení nijak neohradil. Místo toho prohlásil, že návštěva prohloubí vztahy mezi oběma zeměmi: „Domníváme se, že stability nelze dosáhnout jinak než porozuměním a jednáním.“

Dotázán, zda si Irák a Írán navzájem věří, Ahmadínežád podnikl další výpad: „Když se podíváte na dva národy, Íránce a Iráčany, uvidíte, že mají společnou historii, kulturu i geografii. Kdyby navzdory tomu jeden druhému nevěřili, jak by mohli věřit zemím, které jsou od Iráku a Íránu vzdáleny 12 000 kilometrů?“

Tálabání a Málikí si od návštěvy slibují i zvětšení zájmu arabských států o styky s Irákem. Navzdory americkým snahám totiž sousední převážně sunnitské arabské země projevují neochotu navazovat s Irákem diplomatické styky na vysoké úrovni. Mnozí arabští diplomaté Irák opustili po sebevražedném útoku na jordánskou ambasádu v srpnu 2003, při němž bylo zabito 17 lidí. V roce 2005 ozbrojenci zabili několik dalších diplomatů včetně Egypťana. „Ani jedna arabská země nemá v Iráku vyslanectví a ani jeden z jejich vůdců zemi nenavštívil, i když je Irák arabská země,“ prohlásil irácký viceministr zahraničních věcí Labíd Abbáwí pro Reuters a dodal: „Iráckým sousedům Ahmadínežádova návštěva ukáže, že nearabská země nechala své vyslanectví otevřené a její vůdce Irák navštívil.“ Několik arabských zemí má sice v Iráku mise, ale žádného vyslance.

„Jsme to my a ne vy, kdo má v Iráku vliv“

Cesta je projevem podpory Teheránu vládě premiéra Málikího. Prezidentova návštěva má také „říci USA, že jsme to my a ne vy, kdo má v Iráku vliv. Nemyslete si, že si můžete dělat, co se vám zlíbí,“ prohlásil Mohammad Sádegh al-Hosejní, íránský expert na íránsko-arabské vztahy. „Írán je ochoten mávnout rukou nad každým dvojsmyslem, který má na svědomí nestabilitu v Iráku,“ dodal s poukazem na americké obvinění Íránu z vměšování.

„Íránci se snaží dát Spojeným státům a arabskému světu najevo, že jsou v regionu významnou silou,“ řekl Karím Sadžádpur z washingtonské Nadace pro mezinárodní mír. „Íránci rádi říkají, že Spojené státy mají v Iráku hrubou sílu – mají tam desetitisíce vojáků a dělostřelectvo – ale Írán má jemnou sílu. Nezáleží na tom, kolik vojáků mají Spojené státy, nikdy nedosáhnou sympatií, jaké mají v Iráku Íránci.“

Íránský velvyslanec Qomí označil Ahmadínežádovu návštěvu za „důkaz silné politické vůle Íránu podpořit tuto vládu a Irák.“ Naznačil, že dvě Bushovy návštěvy se neuskutečnily na oficiální pozvání. Írán dlouho vyzýval k úplné obnově irácké suverenity a stažení amerických vojáků. „Tohle není návštěva na jednu nebo dvě hodiny, která by byla oznámena až potom, co by zemi opustil,“ uvedl v narážce na Bushovy nečekané návštěvy.

Ne všichni Iráčané byli nadšeni

Ne všichni Iráčané však měli z íránské návštěvy takovou radost jako vláda. Sunnitská Rada muslimských ulamá označila v prohlášení íránskou návštěvu za „jasnou podporu plánu amerických okupantů a jejich spojenců. Návštěva byla vynucená stejně jako návštěva amerického prezidenta George Bushe, k níž došlo proti vůli iráckého lidu. Íránský prezident by nemohl zemi navštívit bez amerického povolení a americký ambasador Ryan Crocker návštěvu uvítal a vyjádřil naději, že povede k porozumění, které vyvolá řadu otázek.“ K tomu je třeba dodat na vysvětlenou, že sunnité Irák chápou jako okupovaný společně Američany a Íránci – prvními skrze zjevnou vojenskou přítomnost, druhými skrze šíitské milice a vládu. Sunnité proti Ahmadínežádovi demonstrovali a označili ho za vraha iráckých dětí. 400 lidí protestovalo ve Fallúdže, 500 v Dijále, vůdce Arabů v Kirkúku návštěvu odmítl v písemném prohlášení. Mnoho listů psalo o tom, že iráčtí šíité návštěvu vítají, zatímco sunnité ne, to je ovšem příliš zjednodušené. I někteří šíité zachovali zdrženlivost. Původně plánovaná Ahmadínežádova návštěva šíitských svatých měst Nadžafu a Karbaly se neuskutečnila – pravděpodobně proto, že velký ájatolláh Sístání by nebyl ochoten ho přijmout. Návštěvu též nevítaly některé šíitské strany – Sadrovo hnutí, Fádila aj.

Zdroje:

Známka 1.1 (hodnotilo 59)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

37

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc říjen přispělo 88 čtenářů částkou 10 984 korun, což je 37 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Chcete volit ty, kteří rozhodli o církevních restitucích? Tady jsou 18.10.17 22:11 Česká republika 1

Feminacistky rozjely další nenávistnou kampaň proti mužům18.10.17 21:13 USA 0

Evropská komise: Necháme města otevřená pro migranty, ale postavíme všude diskrétní bariéry proti teroristickému útoku18.10.17 20:00 Evropská unie 0

Usnesení sněmovny k lithiu18.10.17 19:12 Česká republika 0

Skutečná tvář Ivana Bartoše17.10.17 21:27 Česká republika 4

Vídeň po volbách: Hate demonstrace proti "nacistickému" Rakousku16.10.17 19:33 Rakousko 2

Česko má přijmout 200 tisíc cizinců na práci, navrhl Pilný z ANO16.10.17 05:40 Česká republika 2

Bitcoin už stojí přes 120 tisíc korun15.10.17 23:34 Neurčeno 0

V předčasných parlamentních volbách v Rakousku dnes zvítězila Rakouská lidová strana (ÖVP)15.10.17 21:27 Neurčeno 1

Volby 2017: Víš, koho a co volíš? – Řízená migrace, reforma EU - a další videa, která rozhodně stojí za poslech15.10.17 17:31 Česká republika 0

Švédští vědci přišli se senzačním objevem: Islám do Skandinávie patří, už staří Vikingové k němu měli blízko15.10.17 14:52 Švédsko 7

Bonn: Johanniter Hospital uzavírá pavilon A1 kvůli infekci svrabu - hurá do jádra EU svrabu15.10.17 14:40 Německo 0

Hitlerovy časy se vrací - promigrační fašisté blokovali na knižním veletrhu ve Frankfurtu čtení knih konzervativních autorů15.10.17 12:37 Německo 0

Buzny fyzicky napadli ženu, která je žádala, aby nesouložili pod jejím oknem15.10.17 10:59 Irsko 2

Ve Francii i ve Španělsku zanikl právní stát14.10.17 23:22 Evropská unie 0

EU zavádí společného prokurátora, příliš se o tom nemluví. Pelikán (ANO) hlasoval pro.14.10.17 23:13 Česká republika 1

Ivan Bartoš z Pirátů posílá vzkaz: Ano, přijímat uprchlíky je naše povinnost... 14.10.17 23:04 Česká republika 0

Černoch napadl bělocha, video zmizelo z youtube14.10.17 11:51 Švýcarsko 0

Vláda projednala dokument "Problematika vstupu pracovních sil ze zahraničí za účelem podpory podnikatelského prostředí v České republice"14.10.17 10:21 Česká republika 2

Zeman se neomluví za slova o Ukrajině, jeho odpůrci prskají. Marně12.10.17 22:24 Česká republika 3

Měnové kurzy

USD
21,84 Kč
Euro
25,72 Kč
Libra
28,79 Kč
Kanadský dolar
17,51 Kč
Australský dolar
17,12 Kč
Švýcarský frank
22,24 Kč
100 japonských jenů
19,34 Kč
Čínský juan
3,30 Kč
Polský zloty
6,07 Kč
100 maď. forintů
8,34 Kč
Ukrajinská hřivna
0,83 Kč
100 rublů
38,00 Kč
1 unce (31,1g) zlata
27 983,56 Kč
1 unce stříbra
371,56 Kč
Bitcoin
117 462,77 Kč

Poslední aktualizace: 18.10.2017 18:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 15 713