„Jsme silní a rozhodní“

7.6.2006 Komentáře Témata: Střední východ 4894 slov

„Zůstat na straně Íránu by více sloužilo evropským zájmům.“ (Mahmoud Ahmadínežád)

Íránský prezident Mahmoud Ahmadínežád poskytl časopisu Spiegel exkluzivní interview. Hovoří v něm o holocaustu, o budoucnosti Izraele, o chybách, kterých se dopustily Spojené státy v Iráku a o disputacích kolem íránského jaderného programu. Vzhledem k tomu, že se žádná česká masmédia neobtěžovala tento rozhovor ne-li nabídnout českému čtenáři celý, tedy alespoň zmínit (ostatně stejně jako ignorovala Ahmadínežádův dopis Bushovi), rozhodl jsem se, že tak učiním sám. Editor.

SPIEGEL: Pane prezidente, ví se o vás, že jste fotbalový fanda, a že také hrajete kopanou. Budete také přítomen v hledišti při utkání Írán – Mexiko v Německu?

To záleží na mnoha věcech. Přirozeně, že budu zápas sledovat. V této chvíli ještě nevím, zda to bude doma na televizní obrazovce nebo někde jinde. Mé rozhodnutí záleží na několika věcech.

SPIEGEL: Například na čem?

Ahmadínežád: Například na tom, kolik budu mít času, jak se budou vyvíjet vzájemné vztahy, budu-li chtít se zúčastnit a na několika dalších.

SPIEGEL:Víte o tom, že v Německu vzniklo velké pobouření, když vyšlo najevo, že se možná zúčastníte šampionátu osobně? Překvapuje vás to?

Ne, to není důležité. Ani nechápu, z čeho to vzniklo. Také to pro mě nemá žádnou váhu. Nerozumím tomu vzrušení kolem.

SPIEGEL: Jde o ty vaše poznámky ohledně holocaustu. Dalo se čekat, že popření systematického vyvražďování židů Němci íránským prezidentem vyvolá pobouření.

Ahmadínežád: Tak nějak mi unikají souvislosti.

SPIEGEL: Nejprve jste vypustil své poznámky o holocaustu a pak se lidé dozvěděli, že chcete přijet do Německa. To vyvolalo nevoli. Tak vás to překvapilo?

Ne, tohle mne vůbec nepřekvapilo. Protože sionistická síť kolem světa je velmi aktivní a v Evropě také. Tak tohle jsem čekal. My oslovujeme německý národ. Se sionisty nemáme nic společného.

SPIEGEL: V Německu je popírání holocaustu kriminální zločin. Je vám jedno, že vyvoláváte takovou nevoli?

Ahmadínežád: Vím, že Der Spiegel je respektovaný magazín. Ale nejsem si jistý, zda je možné, abyste publikovali pravdu o holocaustu. Je vám dovoleno o tom napsat vše?

SPIEGEL: Samozřejmě, že máme povinnost psát o všech historických nálezech za posledních 60 let. Z našeho pohledu nejsou žádné pochybnosti o tom, že Němci – bohužel – nesou vinu za zavraždění 6 milionů židů.

Ahmadínežád: Hm. Tak to jsme skočili rovnou do velmi konkrétní diskuze. Klademe dvě velmi jasné otázky. Ta první, opravdu se holocaust stal? Vy jste na ni odpověděl kladně. Pak tedy máme druhou otázku: Kdo za to může? Odpověď na ni hledejme v Evropě a ne v Palestině. Je to průzračně jasné. Stal-li se holocaust v Evropě, musíme na něj hledat odpověď v Evropě.

Z druhé strany vzato, nestal-li se holocaust, pak jak mohl tento okupační režim...

SPIEGEL: Myslíte stát Izrael...

Ahmadínežád: … vzniknout? Proč se evropské země samy upsaly podpoře tomuto režimu? Dovolte mi jednu poznámku. Domníváme se, že je-li nějaká historická událost pravdivá, pak pravda vyjde najevo ještě jasněji, bude-li tomu věnováno více bádání a více diskuzí.

SPIEGEL: To už se stalo dávno.

Ahmadínežád: My holocaust ani nepopíráme ani nepotvrzujeme. Jsme proti každému zločinu proti lidem. Chceme vědět, zda se ten zločin skutečně udal. Jestliže ano, pak ti, kteří jsou tím zločinem vinni, musí být [Mahmoud Ahmadínežád]potrestáni. A ne Palestinci. Proč je zakázáno bádat v šedesát let starých dokumentech? Konec konců všechny historické události, a některé proběhly před tisícovkami let, jsou volně zkoumány a vlády různých států dokonce takové výzkumy podporují.

SPIEGEL: Pane prezidente, při vší úctě k vám, holocaust se opravdu stal, koncentrační tábory existovaly, existují zápisy a dokumenty o likvidaci židů. Vše bylo podrobeno pečlivému zkoumání a neexistuje dokonce ani ta nejmenší pochybnost o tom, že by holocaust nebyl. Stejně jako není žádných pochyb, že - a to je nám moc líto – Německo je za to odpovědno. A můžeme-li něco doplnit, pak osud Palestinců je úplně jiná otázka, a to nás přivádí do současnosti.

Ahmadínežád: Ne, ne, ne. Kořeny palestinského konfliktu nutno hledat v minulosti. Holocaust a Palestina jsou přímo spojeny. A stal-li se opravdu holocaust, pak by nestranným skupinám mělo být dovoleno o tom bádat. Proč povolujete bádání jen jistým skupinám? Samozřejmě nemyslím vás osobně, ale evropské vlády.

SPIEGEL: Pořád říkáte, že holocaust je mýtus?

Ahmadínežád: Uznám něco jako pravdu, jsem-li o tom přesvědčen.

SPIEGEL: Navzdory tomu, že západní vědci žádné pochybnosti o holocaustu nemají?

Ahmadínežád: Jenže v Evropě jsou na to dva názory. Jedna skupina historiků (většina z nich je politicky motivována) říká, že se holocaust stal. Pak existuje skupina historiků reprezentující opozici a většina z nich je dnes za tento názor ve vězení. Takže je nutné, aby vznikla třetí, nezaujatá skupina, aby znovu prozkoumala tento velmi důležitý subjekt, neboť objasnění této události pomůže řešit jiné globální problémy. Pod hlavičkou holocaustu došlo k velmi silné polarizaci světa a k formování front. Bylo by tedy na výsost žádoucí, aby mezinárodní, nezávislá skupina expertů tu věc jednou pro vždy vyšetřila a vyjasnila. Za normálních podmínek vlády různých zemí podporují práci historiků a nezavírají je do vězení.

SPIEGEL: Kdo by to měl být? Které vědce a historiky máte na mysli?

Ahmadínežád: Odpověď na tuhle otázku znáte lépe než já. Vy máte seznam. Existují lidé v Anglii, Německu, Francii a v Austrálií, kteří by se toho mohli zhostit.

SPIEGEL: Zřejmě míníte Brita Davida Irvinga, kanadského Němce Ernesta Zündela, který stojí před soudem v Mannheimu, a Francouze Georga Theila. Všichni jsou známí popírači holocaustu.

Ahmadínežád: Jen prostý fakt, že můj komentář vyvolal (teď u vás) tak silný protest, ačkoliv sám nejsem Evropan, a také skutečnost, že mě přirovnávali k jisté osobě v německých dějinách, ukazuje, jak silný je náboj konfliktu v atmosféře bádání ve vaši zemi. Zde v Íránu nemusíte mít strach.

SPIEGEL: Hm. Děláme s vámi tuto historickou debatu z velmi aktuálních důvodů. Pochybujete o právu Izraele na existenci?

Ahmadínežád: Podívejte se, můj názor je úplně jasný. Říkáme, že pokud se holocaust stal, pak by měla následky nést Evropa a neměli by za to pykat lidé v Palestině. Pokud se nestal, měli by se židé vrátit tam, odkud přišli. Věřím tomu, že také dnešní Němci jsou rukojmím holocaustu. Ve druhé světové válce zahynulo 60 milionů lidí. Druhá světová válka byla obrovský zločin. Odsuzujeme to. Jsme proti prolévání každé krve a je jedno, zda jde o zločin proti muslimům nebo o zločin proti křesťanům či židům. Ale ta otázka zůstává: Proč z těch 60 milionů mrtvých se věnuje pozornost pouze židům?

SPIEGEL: To není pravda. Všichni lidé vzpomínají svých obětí z druhé světové války. Němci, Rusové, Poláci a další. Ale my, Němci, se nemůžeme zbavit pocitu viny za systematické vyvražďování židů. Ale možná bychom se měli začít bavit o něčem jiném.

Ahmadínežád: Ne. Mám na vás ještě jednu otázku. Jakou roli hráli dnešní mladí lidé ve druhé světové válce?

SPIEGEL: Žádnou.

Ahmadínežád: Proč by tedy měli mít pocit viny vůči sionistům? Proč by měli platit sionistům ze svých vlastních peněz? Spáchali-li lidé v minulosti zločiny, měli být potrestání před šedesáti léty. Tečka. Proč musí být dnešní Němci ponižováni za skupinu lidí, kteří ve jménu Německa spáchala zločiny kdysi v historii?

SPIEGEL: Němci s tím dnes nemohou nic dělat. Ale existuje něco jako pocit kolektivní hanby za zrůdnosti páchané ve jménu Německa našimi otci a dědy.

Ahmadínežád: Jak může být někdo, kdo v té době vůbec nebyl na světe, povolán k legální odpovědnosti?

SPIEGEL: Nikoliv k legální, ale k morální.

Ahmadínežád: Proč je na německé lidi naložena tak strašná vina? Lidé v dnešním Německu přece nemají odpovědnost za to, co bylo. Proč není dovoleno lidem Německa se bránit? Proč se věnuje tak obrovská pozornost zločinům jedné skupiny namísto aby se hovořilo o velkém kulturním odkazu Německa? Proč by neměli mít Němci právo volně vyjádřit své názory?

SPIEGEL: Pane prezidente, jsme si dobře vědomi toho, že německou historii netvořilo pouze těch dvanáct let Třetí říše. Ale přesto musíme přijmout skutečnost, že ve jménu Německa byly páchány strašlivé zločiny. Dlužíme to a pro poválečné Německo je velkým úspěchem to, že se dokázalo kriticky vyrovnat se svou minulostí.

Ahmadínežád: Jste také připraveni říci to německým lidem?

SPIEGEL: Ale ano, jsme.

Ahmadínežád: Dovolili byste v tom případě nezávislé skupině zeptat se Němců, zda s vámi souhlasí? Žádní lidé nepřijímají své vlastní ponížení.

SPIEGEL: V naší zemi je povoleno klást všechny otázky. Ale samozřejmě, existují v Německu pravicoví radikálové, kteří jsou nejen antisemité, ale i xenofobové a my je opravdu považujeme za nebezpečné.

Ahmadínežád: Dovolte, abych položil jednu otázku. Jak dlouho chcete v tomto stavu setrvat? Jak dlouho ještě, myslíte, je rozumné, aby němečtí lidé akceptovali skutečnost, že jsou rukojmím sionistů? Kdy to skončí? Za dvacet, padesát nebo tisíc let?

SPIEGEL: Můžeme hovořit pouze za sebe. Der Spiegel není nikoho rukojmím. Spiegel se zabývá nejen německou historii a německými zločiny. V palestinském konfliktu nejsme nekritičtí izraelští spojenci. Ale chceme, aby jedna věc byla naprosto jasná. Jsme kritičtí, jsme nezávislí. Ale jednoduše nebudeme mlčet, jestliže někdo bude zpochybňovat základní práva státu Izrael, kde žije mnoho těch, co přežili holocaust.

Ahmadínežád: To je přesně ono. Proč si myslíte, že sionistům něco dlužíte? Jestliže se holocaust opravdu stal, pak by měl být Izrael v Evropě a ne v Palestině.

SPIEGEL: Chcete přestěhovat celý národ šedesát let po válce?

Ahmadínežád: Pět milionů Palestinců už šedesát let nemá žádný domov. Je to opravdu neuvěřitelné: Platíte reparace za holocaust už 60 let a budete platit možná dalších sto let. Proč tedy potom není palestinská otázka důležitá?

SPIEGEL: Evropa Palestinu podporuje v mnoha směrech. Konečně máme také historickou odpovědnost ke konečnému mírovému řešení v této oblasti. Ale nemáte i vy tutéž odpovědnost?

Ahmadínežád: Ano. Ale agrese, okupace a opakování holocaustu mír nepřinesou. Nám jde o trvalé mírové řešení. To znamená, že se musíme dotknout kořenů tohoto problému. Těší mě, že jste čestní, a že přiznáváte, že musíte podporovat sionisty.

SPIEGEL: Tohle jsme, pane prezidente, neřekli.

Ahmadínežád: Řekli jste Izraelity.

SPIEGEL: Pane prezidente, hovoříme o holocaustu, protože chceme hovořit o možném nukleárním vyzbrojení Íránu – to je totiž to, co Západ považuje za hrozbu.

Ahmadínežád: Některé skupinky a lidé na Západě rádi označují věci a lidi jako hrozbu. Samozřejmě máte právo to nazývat jak chcete.

SPIEGEL: Klíčová otázka zní: Chcete pro svou zemi jaderné zbraně?

Ahmadínežád: Dovolte mi povzbudit diskuzi následující otázkou: Jak dlouho myslíte, že bude svět řízen rétorikou hrstky (určitých) západních sil? Kdykoliv mají něco proti někomu, začnou šířit propagandu a lži, pomluvy a vydírání. Jak dlouho může tohle trvat?

SPIEGEL: Jsme zde, abychom se dopátrali pravdy. Např. hlava sousedního státu řekla magazínu Spiegel: „(Íránci) pracují velmi horlivě na atomové bombě.“ Je to pravda?

Ahmadínežád: Podívejte se. Vedeme dialog s vámi a s evropskými vládami na úplně jiné, vyšší úrovni. Domníváme se, že současný legální systém, kde hrstka států nutí svou vůli zbytku světa, je diskriminující a nestabilní. Sto třicet zemí, včetně nás, je členy International Atomic Energy Authority (IAEA). Ale smlouvy IAEA a smlouvy o nešíření jaderných zbraní a další bezpečnostní smlouvy garantují všem členským zemím právo produkovat jaderné palivo pro mírové účely. To je legitimní právo všech lidí. Mimo to ještě je úkolem IAEA prosazovat odzbrojení těch mocností, které už jaderné zbraně vlastní. A teď se podívejte, co se děje dnes. Írán s IAEA skvěle spolupracuje. V našich zařízeních jsme měli více než 2000 inspekcí, odborníkům jsme předali přes 1000 stránek dokumentů o našem programu. V našich zařízeních jsou instalovány kamery. Ve všech svých zprávách IAEA zdůrazňuje, že neexistují žádné indikace, že by Teherán dělal něco zakázaného. To je jedna strana mince.

SPIEGEL: Celkem bychom o tom pochybovali.

Ahmadínežád: Na druhé straně máme tady skupinu zemí, které vlastní obojí, jak jaderné elektrárny tak jaderné zbraně. Využívají svých jaderných zbraní jako hrozby vůči ostatním. A jsou to ty stejné síly, které hovoří o obavách, že se Írán odklání z cesty mírového využití jaderné energie. Říkáme, pojďte se přesvědčit, pokud se toho obáváte. Ale tyto síly trvají na tom, že Írán nesmí završit svůj jaderný cyklus, protože odchylka od mírového užití je možná. My říkáme, že tyto samy země se už dlouho odklonily od mírového využití atomu. Tyto síly nemají právo k nám takto hovořit. Současná situace je nespravedlivá a nestabilní.

SPIEGEL: Ale pane prezidente, otázka zní, jak velmi bude svět nebezpečný, jestliže jaderné zbraně budou vlastnit ještě další země – jestliže země jako Írán, jejíž prezident otevřeně vyhrožuje, vyrobí bombu v oblasti, která je stížená tolika krizemi.

Ahmadínežád: Jsme fundamentálně proti šíření jaderného arzenálu. Proto jsme navrhli vytvoření formace nezávislých organizací a jaderné odzbrojení. Nepotřebujeme zbraně. Jsme civilizováni, kulturní lidé a naše historie dokazuje, že jsme nikdy žádnou zemi nenapadli.

SPIEGEL: Írán nepotřebuje bombu, kterou chce vyrobit?

Ahmadínežád: Je zvláštní, že evropské národy chtěly povolit diktátorskému režimu bývalého šáha použití jaderné energie. Byl to nebezpečný režim. A přeci byly tyto země ochotny dodávat šáhovi jadernou technologii. Ale od doby, kdy existuje islámská republika, jsou tyto země proti. Znovu důrazně opakuji, nepotřebujeme žádné jaderné zbraně.

Stojíme za tímto prohlášením, protože jsme poctiví a jednáme legálně. Nejsme podvodníci. Chceme jen naše legitimní práva. Abych nezapomněl, nikdy jsem nikomu nevyhrožoval – i to je součástí propagandistické mašinerie, kterou se snažíte mě přitlačit ke zdi.

SPIEGEL: Je-li tomu tak, neměli bychom vynaložit určitou námahu k tomu, abychom si pojistili, že se nikdo nemusí bát, že vyrobíte nukleární zbraně, které byste mohli použít proti Izraeli, a tím rozpoutat světovou válku? Sedíte na soudku s prachem, pane prezidente.

Ahmadínežád: Dovolte mi říci dvě věci. Nikdo v tomto regionu se nás nebojí. A nikdo by neměl vštěpovat těm lidem strach. Věříme tomu, že kdyby Spojené státy a ty dvě až tři evropské země zde nezasahovaly, lidé v této oblasti by žili společně v míru jako tomu bylo už tisíc let předtím. V roce 1980 to byly právě tyto evropské země a Spojené státy, kdo ponoukaly Saddama Husseina, aby nás napadl.

Náš názor na Palestinu je jasný. Říkáme: Dovolte lidem, kterým tato země patří, aby vyjádřili své mínění. Nechte židy, křesťany i muslimy, ať se vyjádří. Odpůrci tohoto návrhu jsou pro válku a vzájemné ohrožování v tomto regionu. Proč s tímto návrhem Spojené státy a ty dvě, tři evropské země nesouhlasí? Věřím tomu, že ti, kteří zavírají do vězení historiky za zkoumání holocaustu, jsou rovněž pro válku a ne pro mír. Náš návrh je demokratický a mírumilovný.

SPIEGEL: Palestinci jsou dnes už mnohem dále v tom, že uznali Izrael jako fakt, kdežto vy si stále přejete vymazat ho z mapy. Palestinci jsou připraveni přijmout existenci dvou států kdežto vy upíráte Izraeli právo existovat.

Ahmadínežád: Mýlíte se. Viděli jste, že si Palestinci ve svobodných volbách zvolili Hamas. Tvrdíme, že ani my, ani vy nemáme právo hovořit za lidi Palestiny. Oni sami by měli říct, co chtějí. V Evropě je zvykem pořádat referendum o každé sporné otázce. Měli bychom umožnit i Palestincům, aby vyjádřili své mínění.

SPIEGEL: Palestinci mají právo na vlastní stát, ale z našeho pohledu přirozeně i Izrael má totéž právo.

Ahmadínežád: Odkud přišli Izraelci?

SPIEGEL: No, pokud začneme přemýšlet nad tím, odkud lidé přišli, pak Evropané by se museli vrátit do východní Afriky, neboť tam začal lidský rod.

Ahmadínežád: Nemluvíme o Evropanech, mluvíme o Palestincích. Palestinci žili tam, v Palestině. Nyní pět milionů z nich jsou vyhnanci. Nemají snad také právo žít?

SPIEGEL: Pane prezidente, není čas od času moudré akceptovat skutečnost, že svět je takový, jaký je, a že musíme přijmout status quo? Válka s Irákem Íránu pomohla. Spojené státy byly de facto v Iráku poraženy. Nepřišel čas, aby se Írán stal na Středním východě konstruktivní mocností? Což by ovšem znamenalo vzdát se jaderných továren a pobuřujících řečí.

Ahmadínežád: Zajímalo by mě, proč jste převzal názor evropských politiků a fanaticky jej obhajujete. Jste noviny, nikoliv vláda. Tvrdit, že máme akceptovat svět jak je, by také znamenalo, že vítězové druhé světové války by zůstaly vítěznými mocnostmi dalších tisíc let, a že němečtí lidé by zůstali dalších tisíc let poníženi. Domníváte se, že to je správná logika?

SPIEGEL: Ne, to není správná logika. Němci hráli v poválečném uspořádání skromnou, ale důležitou roli. Necítíme se být od roku 1945 poníženi nebo zneuctěni. Máme také vlastní sebejistotu. Ale dnes chceme hovořit o současném kurzu Íránu.

Ahmadínežád: To by znamenalo, že Palestinci jsou každý den zabíjení, že umírají při teroristických útocích a jejich domy jsou ničeny. Ale dovolte, abych řekl něco málo o Iráku. Vždy jsme byli pro mírové řečení v této oblasti. Po celých osm let poskytovaly evropské mocnosti zbraně, včetně těch chemických, Saddamovi a podporovaly ho ve válce proti nám i politicky. Byli jsme proti Saddamovi a velmi jsme kvůli němu trpěli. Jsme tedy šťastni, že byl svržen. Ale odmítáme přijmout skutečnost, že pod záminkou odstranění Saddama spolkli celou zemi. Pod okupační moci zahynulo více jako 100 tisíc Iráčanů. Němci v tom naštěstí nebyli zainteresováni. Přejeme si pro Irák bezpečí.

SPIEGEL: Ale pane prezidente, kdo spolkl Irák? Spojené státy svou válku prakticky prohráli. Pomocí konstruktivní spolupráce by Írán mohl pomoci Američanům v ústupu ze země.

Ahmadínežád: Tohle je velmi zajímavé. Američané okupují zemi, zabíjejí lidi, prodávají jejich naftu a když prohrají, tak budou obviňovat jiné. Máme k iráckým lidem dosti těsné pouto. Mnoho lidí na obou stranách hranice jsou navzájem spříznění. Žili jsme vedle sebe po tisíc let. Naše svatá poutní místa jsou v Iráku. Stejně jako Írán i Irák je kolébkou civilizací.

SPIEGEL: Proč to říkáte?

Ahmadínežád: Vždy jsme podporovali lidově zvolenou vládu v Iráku. Ale podle našeho mínění odvádějí Američané špatnou práci. Několikrát nám poslali žádost o pomoc a spolupráci. Říkali, že bychom se společně měli pobavit o Iráku. Veřejně jsme jejich nabídku přijali, ačkoliv naši lidé Američanům nedůvěřují. Ale Amerika odpověděla negativně a urážela nás. Dokonce i teď pracujeme pro bezpečnost Iráku. Budeme se bavit až změní Američané své chování.

SPIEGEL: Líbí se vám pořád provokovat Ameriku a zbytek světa, že?

Ahmadínežád: Ne. Nikoho neurážím. Dopis, který jsem poslal panu Bushovi, byl slušný.

SPIEGEL: Neříkáme, že někoho urážíte. Říkáme, že provokujete.

Ahmadínežád: Ne. Necítíme vůči někomu nějaké nepřátelství. Je nám líto amerických vojáků, kteří padli v Iráku. Proč museli umřít? Ta válka je zbytečná. Proč je tam válka, když k n není žádný důvod?

SPIEGEL: Máme tomu rozmět tak, že váš dopis prezidentovi je současně míněn jako gesto, že si přejete vstoupit do přímých rozhovorů?

Ahmadínežád: V tom dopise jsme jasně vysvětlili naše stanovisko i to, jak vnímáme problémy v tomto světě. Určité síly pokálely politickou atmosféru světa, protože se domnívají, že lež a podvod jsou legitimní zbraně. Domníváme se, že takový přístup je velmi špatný. Věříme tomu, že si všichni lidé zaslouží úctu. Vzájemné vztahy by měly být regulovány na základě právních norem. Kde je pošlapáno právo, zanikne i mír. Nespravedlivé podmínky nelze držet donekonečna, dokonce i když je Ahmadínežád přestane kritizovat.

SPIEGEL: Ten dopis americkému prezidentovi obsahuje pasáž o 11. září. Cituji: „Jak by mohla být taková operace naplánována a provedena bez spolupráce s tajnými a bezpečnostními službami nebo bez dalekosáhlé infiltrace těchto služeb?“ Vaše prohlášení jsou vždy plná narážek. Co jste tím chtěl říct? Že CIA pomohla Mohammedu Attovi a dalším osmnácti teroristům provést jejich útok?

Ahmadínežád: Ne, to jsem říct nechtěl. Domníváme se jen, že by měli říct, koho z toho obviňují. Že by neměli používat 11. září jako záminku a výmluvu k zahájení války proti Střednímu východu. Měli by postavit před soud ty, kteří jsou za to odpovědní. Nic proti tomu nemáme. Útok proti nevinným lidem odsuzujeme.

SPIEGEL: V tom dopise jste také napsal, že západní liberalismus selhal. Proč si to myslíte?

Ahmadínežád: Podívejte se, máte tisíc definicí palestinského problému a nabízíte všechny možné a různé definice demokracie a jejich rozličných podob. To, že nějaký fenomén závisí na názorech mnoha individuí, kteří mohou ten fenomén interpretovat dle libosti, nedává smysl. Světové problémy takto řešit nelze. Potřebujeme nový přístup. Samozřejmě, že svobodná vůle jednotlivců musí být zachována, ale potřebujeme udržitelné principy, které jsou široce akceptovány. Jako například právo. V tom se Írán se Západem shoduje.

SPIEGEL: Jakou roli může hrát Evropa v řešení nukleárního konfliktu a co čekáte od Německa?

Ahmadínežád: Vždy jsme udržovali s Evropou dobré vztahy. A zvlášť s Německem. Naší lidé si jsou vzájemně sympatičtí. Stojíme o prohloubení našich vztahů.

Evropa udělala z ohledu k našim lidem tři chyby. Tou první byla podpora šáhova režimu. To mnoho našich lidí zklamalo a rozladilo. Ale tím, že Francie umožnila Imamu Chomejnímu azyl, získala body k dobru (které později zase ztratila). Druhou chybou Evropy bylo podporovat Saddama ve válce proti nám. Pravdou je, že lidé čekali, že Evropa bude spíše na naší straně a ne na straně Saddama. A třetí evropskou chybou je její postoj k nukleární otázce. Evropa hodně ztratí a nic tím nezíská. Neradi bychom to viděli.

SPIEGEL: Co se stane dále v tomto konfliktu mezi Západem a Íránem?

Ahmadínežád: Chápeme Američany. Následkem vítězství islámské revoluce utrpěli ztráty. Ale nechápeme, proč jsou některé evropské země proti nám. Ohledně těch jaderných záležitostí jsem vyslal evropským zemím dotaz, proč nám dělají tlumočníka mezi Íránem a Amerikou. Konec konců přece vědí, že pracujeme k míru a ne k válce. Zůstat na straně Íránu by více sloužilo evropským zájmům. A naopak, budou-li proti nám, jejich zájmy spíše utrpí. Neboť naši lidé jsou silní a rozhodní.

Evropa riskuje, že ztratí své pozice v celém Středním východě a kazí si pověst v dalších částech světa. Zbytek světa se bude domnívat, že Evropa není schopná řešit problémy.

SPIEGEL: Pane prezidente, děkuji za interview.

Za Spiegel se ptali Stefan Aust, Gerhard Spörl a Dieter Bednarz. Interivew proběhl v Teheránu. Článek "We Are Determined" přinesl německý časopis Spiegel 30. května.

Známka 3.0 (hodnotilo 3)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Články s podobnou tématikou

Káva pro Zvědavce

47

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 107 čtenářů částkou 14 198 korun, což je 47 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Potěšující rozsudek Městského soudu v Praze19.09.17 16:16 Česká republika 1

Afričtí okupanti znásilňují v Itálii. Řešení? Více kamer19.09.17 15:44 Itálie 2

Rasové nepokoje v St.Louis17.09.17 10:22 USA 0

Rasismus v České Televizi16.09.17 09:06 Česká republika 1

Řím: Migrant nezaplatil lístek16.09.17 01:19 Itálie 1

Berlín: Migrantský mob napadl dva Němce16.09.17 01:17 Německo 0

Itálie: tropická infekce chikungunya, malárie a západonilská horečka15.09.17 23:33 Itálie 1

Muž za pokřiku Allah akbar! zaútočil na dvě ženy kladivem - mají vážná zranění15.09.17 23:30 Francie 0

Zoufalost francouzské policie15.09.17 16:31 Francie 1

Multikulti víkend v západní Evropě15.09.17 16:27 Evropská unie 5

Po Mnichovu 1938 v Československu - fotografie14.09.17 21:45 Česká republika 0

Zločinci a kriminálníci mají stále více práv13.09.17 21:07 Česká republika 6

Uprchlíci jezdí z Německa na dovolenou do zemí, z nichž utekli13.09.17 17:07 Německo 2

Přešli jsme na nový server12.09.17 18:05 Neurčeno 8

Zatýkat černochy za rabování je rasismus! padlo v USA po hurikánu12.09.17 15:55 USA 4

Na Floridě po hurikánu Irma rabují - hádejte kdo11.09.17 16:32 USA 3

Poslanecká sněmovna PČR je zachvácena psychózou nenávisti09.09.17 12:01 Česká republika 2

Šéf HateFree se zastal „teplé pohádky“ a útočí na jiná díla09.09.17 10:13 Česká republika 4

Šílené rozhodnutí italského soudu: vloupat se někam není zločin, když nemám kde bydlet08.09.17 16:29 Itálie 5

Roste nám tady český Soros08.09.17 10:53 Česká republika 11

Měnové kurzy

USD
21,76 Kč
Euro
26,10 Kč
Libra
29,51 Kč
Kanadský dolar
17,73 Kč
Australský dolar
17,56 Kč
Švýcarský frank
22,62 Kč
100 japonských jenů
19,51 Kč
Čínský juan
3,31 Kč
Polský zloty
6,11 Kč
100 maď. forintů
8,46 Kč
Ukrajinská hřivna
0,83 Kč
100 rublů
37,66 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 540,67 Kč
1 unce stříbra
376,27 Kč
Bitcoin
86 682,63 Kč

Poslední aktualizace: 20.9.2017 18:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 34 828