New Orleans - katastrofa, na kterou se čekalo

Vladimír Stwora

1.9.2005 Komentáře Témata: Civilizace 2007 slov

Článek The City in a Bowl (Město v misce) byl uveřejněn na www.pbs.org 20.září 2002 (!). Je to vlastně transkripce rozhovoru s vědcem Joe Suhaydou a dalšími odborníky. V článku se neuvádí, kde se rozhovor původně odehrával. Část textu článku uvádím:

Daniel Zwerdling: Suhayda se zabývá hurikány. Přivedl mne do francouzské čtvrti (města New Orleans), aby mi ukázal, co by se bylo bývalo stalo, kdyby zde udeřil hurikán označený na stupnici číslem pět.

Joe Suhayda: Tak tohle je místo (ukazuje), kam by až dosáhla voda, kdyby zde zasáhl hurikán o síle pět.

DZ: Je těžké si to představit.

JS: Ano, souhlasím. Ale tak vysoko by se dostala voda v případě katastrofické bouře.

DZ: Takže v podstatě ta část New Orleans, kterou většina lidí ve Spojených státech a na celém světě považuje za New Orelans, by zmizela pod vodou.

JS: Je to tak. V případě nejsilnější bouře by zde voda lehce dosáhla výšky šesti až sedmi metrů.

DZ: Očekáváte, že by takový hurikán mohl přijít? Že bychom se ho dočkali ještě za našich životů?

JS: Hm... Řekl bych... pravděpodobně ano. Co se týče naších předchozích zkušeností, měli jsme nedávno tři bouře, které jen tak tak nepřekročily hranici, která by způsobila alespoň část této pohromy.

DZ: Takže operativní a bezpečnostní složky města se snaží připravit se... zkoušejí si válečnou hru, kde nepřítelem je hurikán.

JS: Vlastně jsme takové cvičení dělali před několika dny. Šlo o to, že oblast jakoby zasáhl hurikán síly pět...

DZ: Ten nejhorší...

JS: To úplně nejhorší, co by se městu mohlo přihodit.

DZ: Pan Walter Maestri je v podstatě místní car bezpečnosti, který má pod palcem oblast Jefferson Parish. To je největší předměstí v regionu.

Walter Maestri: Ano. Když simulace skončila, bylo zřejmé, že v případě skutečné katastrofy přijdeme o mnoho životů. Změnili jsme jméno cvičného hurikánu z Delaney na K-Y-A-G-B – kiss your ass goodbye... (Něco jako rozluč se se životem) protože každý, kdo by zůstal v cestě hurikánu kategorie 5 v této oblasti... by prostě zmizel.

DZ: Americký Červený kříž vypracoval seznam potenciálně nejhorších přírodních katastrof, které by mohly postihnout Ameriku. Je na tom seznamu zemětřesení v Kalifornii a tropická bouře na Floridě. Ale říkají, že ta největší katastrofa by nastala, kdyby hurikán zasáhl New Orleans.

Lidé vědí už celá staletí, že si pro to město vybrali velmi riskantní místo. A je historicky doloženým faktem, že někteří z prvních francouzských osadníků jej chtěli opustit.

Kolem města se protahuje největší řeka kontinentu. Většina půdy zde je pod úrovní mořské hladiny. A pokaždé, když lidé chtěli město rozšířit, Mississippi promptně oblast zalila.

DZ: Proč tu lidé zůstávali? Brzy po tom, co přišli Francouzi, přece bylo zřejmé, defacto velmi brzy, že tohle je velmi nevhodné místo k životu.

Oliver Houck: Jo, ale vydělávali tady hromadu peněz. Vydělali skutečně kupy peněz, protože tohle je dopravní uzel, tepna, kde procházelo všechno, co celá země vyprodukovala, a co mířilo do Francie, Jižní Ameriky a Anglie, a všechny lodi z těch míst se zbožím do Ameriky mířily zase právě sem.

DZ: Takže aby si pojistili svůj profit, začali něco, čemu se říkalo největší konstrukční projekt v historii. Ve snaze zabránit povodním z řeky Mississippi, vybudovali do dnešních časů 3200 km hrází. A až donedávna se vědci domnívali, že tyhle hráze ze zeminy a betonu zajistily městu New Orleans bezpečnost. Nikdy se jim ani nezdálo o tom, že tyhle hráze se mohou stát ve skutečnosti pastí.

[New Orleans]

Walter Cronkite: V paměti zůstává vražedný hurikán Camillie, který za sebou zanechal mrtvé a destrukci...

DZ: Hurikán Camillie přišel v roce 1969. Byl to vzácný hurikán kategorie pět. Právě při něm vyšel najevo problém. Když vláda stavěla hráze k ochraně New Orleans, uvažovala pouze o malých hurikánech. Neočekávali, že by v délce životů naší generace a v délce životů příští generace mohl přijít hurikán takové síly jako Camillie.

WC: Hurikán Camillie byl podle jakýchkoliv měření největší hurikán, který kdy udeřil na našem území.

DZ: Camillie New Orleans minul o vous. Zdá se, že administrativa jednala krátkozrace.

Příroda nám poslala druhé varování. Pamatujete na rok 1992? Tehdy přišel hurikán Andrew. Další z kategorie pět. A byl to ten nejdražší hurikán v americké historii. A to ještě vůbec neprošel městem.

A po tomhle hurikánu začali v Louisianě vyjadřovat obavy o New Orleans. Vymysleli evakuační plán.

„Uslyšíte-li varování, okamžitě opusťte město.“

A přišel další hurikán a mnoho z těch evakuačních plánů se ukázalo nefunkčních.

JS: Hurikán Georges směřoval k východním částem města a byl dostatečně silný, aby vyvolal záplavy.

DZ: Naštěstí na poslední chvíli zeslábl a městu se vyhnul. Měli jsme štěstí.

JS: Co se stane s lidmi, kteří uposlechnou výzvu k evakuaci?

Dostanou se do obrovské dopravní zácpy. A mnoho z nich bude muset přežít ty nejhorší okamžiky uvězněno ve svých automobilech někde na výjezdovkách z města.

DZ: Představuji si tisícovky a stovky tisíc lidí uvězněných v dopravní zácpě, zatímco hurikán udeří na město a voda začne stoupat. Co se s nimi stane?

JZ: Prostě je to zaplaví. A nemohli bychom udělat nic, abychom jim pomohli.

DZ: A aby nebylo všem jobovkám konec, tak vědci varují, že nebezpečí, ve kterém je město, roste.

New Orleans měl odjakživa jednu velkou výhodu - přírodní překážku proti hurikánům: Kilometry a kilometry bažin mezi městem a Mexickým zálivem. Když hurikán postupuje po bažinatém povrchu, jeho síla částečně klesá, struktura povrchu jej oslabuje. Ale jak jsem nedávno upozorňovali, tahle přirozená ochrana mizí.

A zde je ta ironie: Bažiny vysýchají, protože jsme kolem nich postavili hráze, které mají chránit město. Tyto hráze zastavily záplavy Mississippi, ale současně způsobily řetězovou reakcí v ekosystému, která bažiny likviduje.

Vědci upozorňují, že pokud tento přirozený štít zanikne, nebude třeba ani příliš silného uragánu, aby město poškodil. Katastrofu způsobí i hurikán mnohem menší síly.

Účastníci diskuze jsou nyní zpátky v řídicím centru

Walter Maestri: Tady máme zdravotní pomoc, tady jsou veřejné práce, zde management zdrojů...

DZ: Uvažte tenhle nepříjemný fakt: Více než milion lidí žije v oblasti, a je to geologická past.

WM: New Orleans si můžeme představit jako polévkový talíř nebo misku. A podél nejvyššího okraje té misky proudí zvenčí řeka Mississippi. Je to překvapivé zjištění, ale nejvyšší bod ve městě je řeka samotná.

DZ: Pan Maestri říká, představme si, co by se stalo, kdyby místo zasáhl hurikán jako byl Andrew.

WM: Vir v hurikánu rotuje proti směru hodinových ručiček. Několik dnů tlačí před sebou vodu z Mexického zálivu. Výše vodní masy, kterou před sebou hurikán žene, dosahuje deseti až patnácti metrů. Vlna se přiblíží k hrázím a hráze povolí. Voda se dostane dovnitř. Hurikán pokračuje dál a poškodí hráze kolem jezera Ponchetrain. Voda z jezera se valí do města ze západu. Všichni, kteří tam byli, jsou zaplaveni. Miska je plná. Teď máme celou oblast pod vodou. V některých místech dosahuje výše vodní hladiny sedm až deset metrů. Vše, co tam bylo, je zatopeno.

DZ: Pamatujete na ty hráze, které armáda vybudovala, aby zamezila malým povodním z Mississippi zaplavovat město? Tak tyhle hráze teď přispějí k jeho zkáze. Protože tu vodu budou držet uvnitř.

Jay Combe: Jeden z problému je, že i pumpy, které mají za úkol vodu odčerpat, budou zaplaveny. Takže nebudou funkční. Abychom je uvedli do chodu, musíme dostat pryč vodu. A abychom dostali pryč vodu, musíme spustit pumpy.

DZ: Catch-22

JC: Ano. Tak nějak.

WM: Uvnitř to bude to bude vypadat jako masivní hřbitov a smetiště odpadků. Bude tam plavat .... bude tam plavat ... všechno, co voda sebou přinese: Včetně krokodýlů... Rozumíte, každý splašek, který si dovedete představit.

A všechny naše úpravny vody budou pod vodou. A všechny splašky potečou do města. Nemoci jsou velmi pravděpodobné. Chemické výrobky petro průmyslu vybudovaného dál po proudu řeky Mississippi potekou do misky z druhé strany. Chci říct, že máme před sebou největší smetiště toxických látek na světě. A to vše v místě, kde stával New Orleans.

DZ: Administrativa připouští, že nikdo z vedení se tím dosud vážně nezabýval. Ani po zemětřesení, ani po záplavách a dokonce ani po 11. září.

Konec překladu původního článku


Podstatnou část rozhovoru jsem zde přeložil. Znovu opakuji, že jde o rozhovor z roku 2002. Pro pokračování si klikněte na článek The City in a Bowl.

Takže jak vidět, o nebezpečí se vědělo už dlouho. Tahle hrozba byla velmi přesně předpovězena, vyplývá to z rozhovoru. Viděl jsem model města New Orleans v televizi. Je to opravdu něco jako město v misce.

Je v naší povaze ignorovat varování odborníků, dokud není pozdě. To stejné, co politikové neučinili včas v případě New Orleans, nečiní ani v případě hrozeb mnohem větších, hrozeb globálního charakteru, jako je pokračující emise skleníkových plynů a globální oteplování, zrůdné genové manipulace, kácení lesů, drancování moří, apod. Budeme si prostě dále předstírat, že to, před čím nás varují, se třeba nestane. Tak dlouho, dokud nebude pozdě.

Minulý týden prosadili Američané, aby z agendy jednání OSN byla vyjmuta formulace "respekt k přírodě". Jak trefně napsali v Toronto Star, zdá se, že si příroda vynutila respekt sama.

Prezident do nepohody

Bush měl dnes večer projev v televizi. Ale kromě toho se nezdá, že by si to příliš bral k srdci. Zde je fotografie z úterka, 30. 8.

[Bush se baví]

Inu, docela jako 11. září.

[Bush čte s dětmi, zatímco WTC hoří]
Známka 2.7 (hodnotilo 6)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Články s podobnou tématikou

Káva pro Zvědavce

47

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 107 čtenářů částkou 14 198 korun, což je 47 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Centrální španělská vláda nám názorně předvádí evropské hodnoty23.09.17 13:01 Španělsko 1

Merkelová byla mohutně vypískána v Mnichově23.09.17 12:11 Německo 2

Okupanti se Finsku snaží vyvolat soucit, vydírají22.09.17 16:36 Finsko 0

Pražští taxikáři vyhlásili městu válku kvůli Uberu22.09.17 16:31 Česká republika 3

Potěšující rozsudek Městského soudu v Praze19.09.17 16:16 Česká republika 5

Afričtí okupanti znásilňují v Itálii. Řešení? Více kamer19.09.17 15:44 Itálie 6

Rasové nepokoje v St.Louis17.09.17 10:22 USA 0

Rasismus v České Televizi16.09.17 09:06 Česká republika 1

Řím: Migrant nezaplatil lístek16.09.17 01:19 Itálie 1

Berlín: Migrantský mob napadl dva Němce16.09.17 01:17 Německo 0

Itálie: tropická infekce chikungunya, malárie a západonilská horečka15.09.17 23:33 Itálie 1

Muž za pokřiku Allah akbar! zaútočil na dvě ženy kladivem - mají vážná zranění15.09.17 23:30 Francie 0

Zoufalost francouzské policie15.09.17 16:31 Francie 1

Multikulti víkend v západní Evropě15.09.17 16:27 Evropská unie 7

Po Mnichovu 1938 v Československu - fotografie14.09.17 21:45 Česká republika 0

Zločinci a kriminálníci mají stále více práv13.09.17 21:07 Česká republika 6

Uprchlíci jezdí z Německa na dovolenou do zemí, z nichž utekli13.09.17 17:07 Německo 2

Přešli jsme na nový server12.09.17 18:05 Neurčeno 8

Zatýkat černochy za rabování je rasismus! padlo v USA po hurikánu12.09.17 15:55 USA 4

Na Floridě po hurikánu Irma rabují - hádejte kdo11.09.17 16:32 USA 3

Měnové kurzy

USD
21,81 Kč
Euro
26,06 Kč
Libra
29,43 Kč
Kanadský dolar
17,68 Kč
Australský dolar
17,38 Kč
Švýcarský frank
22,50 Kč
100 japonských jenů
19,48 Kč
Čínský juan
3,31 Kč
Polský zloty
6,10 Kč
100 maď. forintů
8,41 Kč
Ukrajinská hřivna
0,83 Kč
100 rublů
37,91 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 293,35 Kč
1 unce stříbra
370,70 Kč
Bitcoin
82 390,77 Kč

Poslední aktualizace: 24.9.2017 06:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 45 531