Kdo z koho v Afghánistánu:

Chytrý plán Putina a devět tun Trumpa

Oleg Čubakin

25.4.2017 Komentáře Témata: Afghánistán 1149 slov

Někteří zahraniční analytici se domnívají, že Putin v Afghánistánu dokázal přelstít samotného strýčka Sama. Jako důkaz odborníci uvádějí pokusy Moskvy zlepšit vztahy s Afghánistánem a „tajně se sblížit s Tálibánem.“

Nedávná ruská „diplomatická ouvertura“ na téma afghánského území a „tajného sblížení s Tálibánem“ dokazuje, že Rusko má v úmyslu zahájit novou „velkou hru“ v Afghánistánu, uvedl Ayaz Ahmed v pákistánském deníku „The News“.

Zdá se, že ruský prezident Vladimír Putin využil vítězství Donalda Trumpa ve volbách a „přelstil strýčka Sama v Afghánistánu.“ Následně za Putinem má i soudruh Si Ťin-pching záměr přistoupit k ruské východní strategii, předpokládá autor.

Začínající velká hra pravděpodobně povede k vytvoření nového partnerství v bezpečnostní sféře jižní Asie. Tento region se stane hlavním centrem mocenské politiky během dvou až tří desítek let, předpovídá analytik.

Ruská „strategická invaze na Krymu“, pokračuje pákistánský analytik, a „úspěšná podpora“ Asadova režimu v Sýrii ze strany Moskvy přispěly k intenzivní diplomatické hře Putina v Afghánistánu. Ruský diplomatický manévr je určen především k tomu, aby neutralizoval americkou klesající vojenskou přítomnost v zemi.

Podle mínění autora zahájilo Rusko svou novou velkou hru v Afghánistánu už v roce 2007, kdy navázalo spojení s Tálibánci.

Později, když v květnu 2015 delegace afghánského Tálibánu navštívila Írán za účelem jednání o boji proti „IS“ v Afghánistánu, byli u diskuse, podle názoru jistých kruhů, přítomni ruští představitelé.

Následně Tálibán připustil, že mu Rusko poskytlo taktickou podporu při obsazení Kundúzu (v říjnu 2015).

K čemu takové namlouvání na zadním ruském dvorku?

Pokračující „flirtování“ Ruska s Tálibánem a „náhlý zájem“ Moskvy o území Afghánistánu sledují řadu ekonomických a vojenských regionálních cílů.

Za prvé, ožívající Rusko „chová velký sen“ uvidět selhání USA v Afghánistánu při jejich snaze porazit Tálibán. Moskva považuje Afghánistán za vhodné válečné divadlo uvádějící inscenaci krachu ruského soka ve studené válce, onoho soupeře, který dříve vyškolil a financoval mudžahedíny, aby v roce 1980 porazili sovětskou armádu v Afghánistánu.

V souladu se svým snem Rusko, jak se soudí, dodalo zbraně Tálibánu pro dobytí Kundúzu. Předpokládá se rovněž, konstatuje dále žurnalista pákistánských novin, že Rusko bude i nadále udržovat koordinaci vojenské rozvědky s afghánskými Tálibánci a podporovat jejich bojovníky zbraněmi a střelivem v operacích proti USA a silám NATO.

Za druhé, Rusko chce vedle kontroly nalezišť afghánského uranu také rozšířit svůj ekonomický a vojenský vliv v Perském zálivu přes íránský přístav Čáhbahár. Moskva již nyní vytvořila s Afghánistánem silniční a železniční spojení procházející přes bohaté energetické zdroje střední Asie. Indie, dlouholetý regionální partner Ruska, vybudovala 600 kilometrů dálnice spojující Čáhbahár se Záhedánem na severu Íránu. Indie také dokončila dálnici mezi městy Delaram a Zarandž v afghánské provincii Nímróz. Spojila tak oblast Delaramu v Afghánistánu se severní hranicí Íránu.

Vzhledem k dlouholeté spolupráci a ke společným strategickým zájmům Ruska a Íránu v regionu umožní pravděpodobně Teherán Moskvě využívat jeho dopravní a přístavní infrastrukturu.

Nicméně nedostatečná bezpečnost a přítomnost povstalců v Afghánistánu vytváří překážky „ruskému snu o dosažení Perského zálivu“, připomíná analytik. To je důvod, proč Rusko rozhodlo „resetovat“ své vztahy s Tálibánem. Moskva má v úmyslu postavit na této skupině zabezpečení svých komunikací přes Afghánistán.

Za třetí, Rusko je velmi znepokojeno vlivem „IS“ na středoasijské republiky. Podle nedávných odhadů se asi 2700 Rusů a přibližně 4000 středoasijských ozbrojenců nachází v řadách „IS“.

Pokud jde o vlády Afghánistánu a USA, obě strany dosud „nevykazovaly žádné vážné úmysly“ bojovat proti „IS“ v terorem sužovaném Afghánistánu.

Rusko má podezření, že USA otevřeně dovolily „IS“ opevnit se v Afghánistánu, aby tak oslabily Tálibán a vytvořily trvalou nestabilitu „na ruském zadním dvorku“. Výsledkem je, že Kreml se rozhodl spolupracovat s Tálibánem, aby oslabil „IS“ v Afghánistánu, přiznává Ayaz Ahmed.

Za čtvrté, Rusko projevuje starost o dodávky středoasijského plynu do jižní Asie přes plynovod Turkmenistán - Afghánistán - Pákistán - Indie (TAPI) sponzorovaný USA. Rusko se staví proti TAPI, protože si přeje, aby střední Asie zůstala závislá na něm jako na hlavním odběrateli zemního plynu. To by pomohlo Rusku hrát klíčovou roli v otázkách bezpečnosti v regionu. Kromě toho se Moskva obává amerického vměšování do sféry bezpečnosti ve střední Asii, protože Washington již projevil svoji připravenost získat turkmenskou leteckou základnu ve městě Mary pro zabezpečení TAPI.

Po hříchu učinilo Rusko překvapivý tah tím, že zakopalo válečnou sekeru s Tálibánem, s tím samým Tálibánem, který kdysi hrál rozhodující roli „v zasazení ponižující porážky ruskému předchůdci v Afghánistánu – Sovětskému svazu“.

Za páté, další a další středoasijské státy padají pod ekonomický vliv Číny. Pokud bude Čína pokračovat ve své hospodářské expanzi, Rusko pravděpodobně ztratí svoji roli hegemona v regionu.

To je důvod, proč si Putin přeje sjednotit Ruskem podepřenou Eurasijskou hospodářskou unii s Čínsko-Pákistánským hospodářským koridorem. Nadto se Putin snaží „obnovit vztahy“ s Tálibánem: tato povstalecká skupina musí podržet Rusko.

Opiové doupě USA a strašidelná Great Game Ruska

Autor nezapomíná ani na téma drog. Afghánský obchod s drogami vážně poškodil Rusko v průběhu posledních pěti let, protože Rusko je nejen tranzitní koridor pro dodávky afghánských opiátů do Evropy, ale také hlavním spotřebitelským trhem. Podle některých odhadů spotřebují Rusové asi pětinu světové zásoby opiátů. Pro Kreml je nezbytné spolupracovat s Tálibánci, aby bylo možné blokovat pašování opiátů do Ruska.

Mezitím Trumpova administrativa vyjádřila rostoucí znepokojení nad úsilím Ruska dosáhnout smíření mezi stranami v Afghánistánu. Je důležité si uvědomit, že USA mají tendenci zůstat v Afghánistánu, aby zadržovaly čínský vliv a mohly kontrolovat jaderné programy Íránu a Pákistánu.

V daném smyslu nová ruská „Great Game“ popouzí Trumpovu administrativu posílit americkou zpravodajskou a vojenskou přítomnost v Afghánistánu. Autor nevylučuje, že transatlantická velmoc, jejíž síla taje, bude také chtít použít „trestnou diplomacii“, sílu a vměšování v případě nepokojů v čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang a v případě tajného íránského jaderného programu.

Americká odpověď: Bombastické slehnutí „matky všech bomb“

Zatímco pákistánský analytik mluvil o mocném regionálním působení Ruska za údajným účelem spřátelit se s Tálibánem a oslabit USA, jež z nějakých důvodu nechtějí v Afghánistánu bojovat proti „IS“, Američané svrhli svoji nejmocnější nenukleární bombu na tunely bojovníků „Islámského státu“.

Korespondenta RIA „Novosti“ o tom zpravily tiskové služby Pentagonu.

„Úder byl proveden v okrese Achin v provincii Nangarhár ve čtvrtek. Cílem byli militanti „IS“, jejich systém tunelů, který využívají k přemísťování. Použita byla bomba GBU-43“, řekl mluvčí Pentagonu.

Bomba byla svržena z letadla MC-130. Podle dat z otevřených zdrojů byla její hmotnost 9,5 tuny. Uvnitř se používá směs hexogenu, TNT a hliníkového prášku.

Podle slov člověka z Pentagonu představuje bomba nejmocnější nejadernou munici používanou ve Spojených státech amerických.

Jak je vidět, administrativa nepředvídatelného Trumpa plní jeden ze svých slibů, o němž pákistánský analytik nemusel vědět: Bílý dům má v úmyslu nejen zahájit novou strategii v Afghánistánu, ale také zapojit do této země více vojenských sil. Strategie pana Trumpa je snadno čitelná: jsou to bomby a rakety.

Známka 1.4 (hodnotilo 102)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

23

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc prosinec přispělo 59 čtenářů částkou 6 781 korun, což je 23 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Šílená EU: Systém přerozdělování kobylek Dublin IV bude znamenat jednoznačně konec, bude-li přijat11.12.17 21:16 Evropská unie 5

Český inženýr uspěl s pohádkami, jak se co dělá09.12.17 12:56 Česká republika 2

PL se ptaly politiků, co si mysli o plánu Junckera o otevření dveří migrantům08.12.17 11:04 Česká republika 6

Pavlík Morozov žije!08.12.17 10:25 Česká republika 2

Herečka filmů pro dospěle spáchala sebevraždu poté, co byla obviněna z homofobie07.12.17 20:22 USA 7

Schulz (SPD): nejpozději do r. 2025 založit Spojené státy Evropské07.12.17 20:06 Evropská unie 1

Trump uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele06.12.17 22:08 USA 4

Jiří Drahoš - bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči06.12.17 18:41 Česká republika 6

Konečně se dělá něco i pro důchodce06.12.17 12:57 Česká republika 1

Komická postavička Saakašviliho je pro Porošenka čím dál větší bolehlav05.12.17 12:34 Ukrajina 4

Drahoš zveřejnil seznam dezinformačních webů. Až nápadně se shoduje s tím od aktivisty Jandy02.12.17 15:14 Česká republika 13

Něco o civilizovaném chování01.12.17 15:58 Neurčeno 1

Ženy dostávajú horšiu prvú pomoc, na vine sú ich prsia01.12.17 15:45 Neurčeno 3

Drahoš se obává ovlivnění voleb z Ruska01.12.17 10:54 Česká republika 5

Dozorce z Osvětimi může jít do vězení, i když mu je 96 let, rozhodl soud29.11.17 17:34 Německo 5

Hrdinná sebevražda chorvatského generála Praljaka29.11.17 17:18 Evropská unie 0

Miss USA se historicky poprvé účastnila dívka s Downovým syndromem29.11.17 11:16 USA 5

Skupina Kabát vrací Českého slavíka29.11.17 00:09 Česká republika 13

89letá Němka půjde za popírání holokaustu na čtrnáct měsíců do vězení28.11.17 19:28 Německo 11

Rostoucí trend v Česku. Stovky dětí zvažují změnu pohlaví, nejmladším je šest28.11.17 15:45 Česká republika 5

Měnové kurzy

USD
21,72 Kč
Euro
25,64 Kč
Libra
29,03 Kč
Kanadský dolar
16,91 Kč
Australský dolar
16,38 Kč
Švýcarský frank
21,94 Kč
100 japonských jenů
19,17 Kč
Čínský juan
3,28 Kč
Polský zloty
6,10 Kč
100 maď. forintů
8,15 Kč
Ukrajinská hřivna
0,80 Kč
100 rublů
36,86 Kč
1 unce (31,1g) zlata
27 083,33 Kč
1 unce stříbra
342,83 Kč
Bitcoin
359 537,47 Kč

Poslední aktualizace: 11.12.2017 19:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 10 498