Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Komentáře

Finanční krize neskončila. Ekonomické oživení „není skutečné“

Paul Craig Roberts( více o autorovi > )

9.2.2010

Globální krize je chápána jako bankovní krize přivozená bezmyšlenkovou deregulací americké finanční scény. Investiční banky leveragovaly aktiva do vysoce nezodpovědných úrovní, vydávaly pochybné finanční instrumenty s podvodným investičním ratingem a vydávaly instrumenty prostřednictvím přímých prodejů zákazníkům, spíše než přes trhy.

Krize byla započata, když USA umožnily Lehman Brothers zkrachovat, čímž došlo k ohrožení fondů peněžního trhu všude. Krize byla použita investičními bankami, které kontrolovaly americkou ekonomickou politiku, aby si zajistily masivní dotace svých zisků z nouzového vyplácení penězi daňových poplatníků a od Federálních rezerv. Nakolik byla krize skutečná a nakolik reklamní švindl se zatím neví.

Protože většina derivátových instrumentů nebyla nikdy oceněna na trhu a protože jejich přesná skladba a poměr dobrých a špatných úvěrů byla neznámá (tyto nástroje jsou založeny na balíčcích sekuritizovaných půjček), pravidlo oceňování oproti trhu (mark-to-market) stlačilo hodnoty velmi nízko, a tím byla ohrožena solventnost mnoha finančních institucí. Bylo rovněž odstraněno pravidlo zakazující nepřetržité krácení (prodej na krátko), což umožnilo hedge fondům a spekulantům zničit tržní kapitalizaci cílových firem tím, že srazily ceny jejich akcií.

Zjevným/nabízejícím se řešením bylo pozastavit pravidlo ohodnocování proti trhu, dokud se nenajde lepší nápad ohodnocování derivátových instrumentů, a aby se zabránilo zneužívání krácení, které ničilo tržní kapitalizaci. Místo toho lidé z Goldman Sachs řídící americké ministerstvo financí, a zřejmě rovněž i Federální rezervy, použili krizi pro zabezpečení dotací bankám z peněz amerických daňových poplatníků a od Federálních rezerv. Vypadá to na manipulovanou krizi, jakož i na skutečnou, která nutně musela přijít v důsledku hrabivosti a finanční deregulace utržené z řetězu.

Krize neskončí, dokud nebude obnovena finanční regulace, ale Wall Street byl schopen re-regulaci blokovat. Navíc reakce na krizi zasela semena nové krize. Deficity vládních rozpočtů explodovaly. Federální rozpočtový deficit USA za fiskální rok byl 1,4 bilionu dolarů, třikrát vyšší, než deficit v r. 2008. Rozpočtové deficity prezidenta Obamy pro roky 2010 a 2011 budou podle posledních zpráv činit celkem 2,9 bilionu dolarů (a nedávno byl opět zvýšen povolený strop pro deficit na 14,3 bilionů – p.p.), a tento odhad je založen na předpokladu, že velká recese skončila. Kde si americké ministerstvo financí půjčí za tři roky 4,3 bilionů dolarů?

Tato částka značně převyšuje celkové obchodní přebytky obchodních partnerů Ameriky, jejichž recyklování financovala minulé americké rozpočtové deficity, a možná i přesáhne výši celkových celosvětových úspor.

Je nejasné, jak byl deficit roku 2009 financován. Pravděpodobným zdrojem byly rezervy bank vytvořené pro finanční instituce Federálními rezervami, když kupovaly jejich toxické finanční instrumenty. Tyto rezervy byly pak použity na nákup nového státního dluhu. Jinými slovy, rozpočtový deficit byl financován zhoršením bilance Federálních rezerv. Jak dlouho může taková výměna aktiv pokračovat, než budou muset Federální rezervy financovat vládní deficity vytvářením nových peněz? (Obávám se, že tyto rezervy na pokrytí zdaleka nestačily a v USA v současné době již probíhá 100% monetizace dluhu, což je zaručený recept hyperinflace – p.p.)

Podobné deficity a problémy s financováním zasáhly EU, obzvláště její finančně slabší členy. Závěr: počáteční krize zasela semena dvou nových krizí: zvyšování státního dluhu a inflace.

Je zde také třetí krize.

K této krizi dojde, až bude ztracena důvěra v americký dolar jako světovou rezervní měnu. Tato krize rozvrátí mezinárodní platební mechanismus. Bude obtížná obzvláště pro USA, protože tato země ztratí schopnost platit za své dovozy vlastní měnou. Jak poklesne schopnost dovážet zboží, poklesne životní úroveň USA.

Finanční krize je v podstatě krizí USA, rozšířenou do zahraničí prodejem toxických finančních instrumentů. Zbytek světa se dostal do problémů tím, že věřil Wall Street. Skutečná americká krize je mnohem horší, než krize finanční. Skutečnou americkou krizí je převod americké výroby, průmyslu a profesionálních míst ve službách, jako vývoj software a informační technologie, do zahraničí.

Najímání pracovních míst v zahraničí bylo započato tlaky Wall Street na vyšší výnosy a na výnosnost navázané bonusy se staly hlavní formou odměny manažerů. Vedení korporací zvýšila zisky a dostala bonusy tak, že americkou práci ve výrobě zboží a služeb prodávaných v USA nahradila levnější prací zahraniční.

Převod pracovních míst do zahraničí ničí mobilitu, která činila z USA společnost příležitostí, a erodoval hodnotu univerzitního vzdělání. Během prvního desetiletí 21. století byla americká ekonomika schopná vytvořit nová pracovní místa pouze v domácích neobchodovatelných službách, jako místa číšnic, barmanů, prodejců, v rámci zdravotnictví a sociální sféry, a před kolapsem nemovitostí ve stavebnictví. Tato pracovní místa jsou méně placená, než byla místa, která byla převedena do zahraničí, a tato pracovní místa nevytváří zboží a služby na export.

Převod pracovních míst do zahraničí zvýšil americký obchodní deficit a vytvořil větší tlak na roli dolaru jako rezervní měny. Když se zboží a služby vytvořené v převedených pracovních místech v zahraničí vrátí do USA, navyšují dovozy, a tím zhoršují obchodní nerovnováhu.

Politika přemísťování pracovních míst do zahraničí je šílenost. Přesouvá růst amerického GDP do zahraničí, jako do Číny, a tím brání růstu příjmů amerických spotřebitelů. V posledních deseti letech americké domácnosti nahradily nedostatek růstu v příjmech zvýšenou zadlužeností, aby pokračovaly ve zvyšování své spotřeby. Za refinancovaných a utracených domovů, nízkých cen nemovitostí a zadlužení kreditními kartami na neudržitelné úrovni již není nadále možné, aby americká ekonomika zakládala svůj růst na růstu spotřebitelského dluhu. Tento fakt je brzdou amerického ekonomického oživení.

Stimulační balíčky nemohou nahradit růst reálných příjmů. Protože tolik pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou a vysokou produktivitou bylo převedeno do zahraničí, neexistuje žádný způsob jak dosáhnout skutečného růstu amerických osobních příjmů. Stimulační výdaje prostě přidávají další polínko ke státnímu dluhu a tlaku na dolar, a zasévají semena vysoké inflace.

Americký dolar přežívá jako rezervní měna proto, že neexistuje žádná skutečná náhrada. Euro má své vlastní problémy. Navíc je euro měnou neexistujícího politického subjektu. Národní suverenita pokračuje, navzdory existenci společné měny na kontinentě (vyjma Velké Británie). Pokud bude dolar opuštěn, pak bude s největší pravděpodobností výsledkem bilaterální vypořádání v domácích měnách, jak v současné době praktikují Brazílie a Čína (a rovněž Rusko, obzvláště v obchodě s Čínou a dalšími zeměmi – p.p.). Alternativně může být zavedené schéma Johna Meynarda Keynese, protože si nevyžaduje zemi s rezervní měnou. Keynesův plán je určen pro udržení obchodní bilance země. Pouze země s rezervní měnou může dostat své obchodní a rozpočtové deficity tak mimo rovnováhu, jak provedly USA. Vyhlídka bankrotu USA anebo inflace a poklesu kurzu dolaru je pro rezervní systém hrozbou.

Hrozby pro americkou ekonomiku jsou extrémní. Přesto ani Obamova vláda, republikánská opozice, ekonomové, Wall Street, ani média nevykazují, že by si toho byly vědomi. Místo toho jsou veřejnosti poskytovány báchorky o oživení a vyšší výdaje na nesmyslné války, které urychlují ekonomický a finanční krach Ameriky.

Dr. Roberts byl náměstkem ministra financí ve vládě Reagana. Jeho poslední kniha, Jak byla ekonomika ztracena, právě vyšla v CounterPunch/AK Press.

Článek The Financial Crisis Is Not Over. The Economic Recovery is "Not Real" vyšel na globalresearch.ca 2. února. Překlad L.Janda.

Diskuze

41 příspěvků ( 41 nových)