Američané nabídli Britům agresivní vojenské řešení

8.4.2007 Komentáře Témata: Írán 1430 slov

Podle deníku Guardin nabídli Američané Britům, že podniknou vojenskou akci k záchraně 15 britských námořníků zajatých Íránem, včetně provokačních letů nad pozicemi íránských revolučních gard.

V prvých dnech krize, kdy britští diplomaté nevěděli nic o tom, kde se nacházejí zajati britští vojáci a z Teheránu nepřicházely žádné zprávy, přišel z Pentagonu dotaz, co chcete, abychom udělali? Nabídli několik možností řešení, přesný obsah nabídky zůstává vzhledem k vzrůstajícímu napětí mezi USA a Íránem přísně střeženým tajemstvím. Ale jednou z nabízených možností bylo, že americká bojová letadla vystupňují agresivní lety nad základnami íránských revolučních gard, aby podtrhly vážnost situace.

Britové americkou nabídku odmítli a řekli Američanům, že nejlépe jim prospějí, když se do toho nebudou vměšovat. Londýn rovněž požádal Ameriku, aby zmírnila vojenské cvičení probíhající právě v Zálivu. Tři dny před zajetím britských námořníků dorazila do zálivu druhá letadlová loď spolu se skupinou lodí vyslaná Bushem v lednu. Měla za úkol zvýšit tlak na Írán za jeho jaderný program a za údajné operace prováděné v Iráku proti koaličním jednotkám.

Na britský požadavek obě letadlové lodi a jejich flotila čítající celkem 40 plavidel modifikovala své cvičení tak, aby bylo méně konfrontační.

Britská vláda rovněž žádala Bushovu administrativu počínaje Bushem samotným, aby byla opatrnější ve své rétorice, Američané nakonec vyhověli.

Tento incident byl připomínkou toho, jak výbušná je situace v Perském zálivu. Podle některých amerických a britských důstojníků už probíhá proxy válka mezi jejich silami a elementy íránských revolučních gard.

Íránci jsou přesvědčeni, že za útoky partyzánských separatistů v provinciích Khuzestán a v Baluchistán stojí britské a popřípadě americké výzvědné služby. Na počátku tohoto týdne hlásila televizní stanice ABC, že skupina Jundullah z Baluchi v Pákistánu, která provedla sérií útoků v Íránu, dostávala rady a podporu od Američanů od roku 2005.

Vysoký íránský zdroj s těsnými vazbami na revoluční gardy sdělil Guardiánu: „Stát se tohle mezi Íránci a americkými vojáky, mohla by to být roznětka k začátku války.“

Teď, po ukončení krize, vychází z britských, íránských a iráckých zdrojů pozoruhodně shodné informace o tom, co se vlastně v těch 13 nervózních dnech událo. Především – rozhodnutí zajat Brity bylo lokální. Nešlo o žádný „vyšší“ plán připraveny v Teheránu.

„Domnívám se, že šlo o lokální incident, který přerostl do mezinárodního,“ řekl jeden britský zdroj hluboce zainteresovaný v krizi.

Obě strany už řadu let těsně sledují jedna druhou napříč nejasné hraniční linii oddělující Írán od Iráku. Britové říkají, že íránské čluny pravidelně porušují hraniční čáru.

Naproti tomu íránské zdroje uvádějí, že v posledních třech měsících Britové třikrát vpluli do íránských vod, což nakonec vedlo 23. března k rozhodnutí zajmout britskou posádku. Rozhodnutí učinil oblastní velitel revolučních gard odpovědný za vodní plochu.

Poté, co 15 zajatců bylo dopraveno do Íránu, místo jejich pobytu bylo tajné, aby to bylo (pro britskou vládu) více znervozňující. Pasdaran (pod tím jménem jsou revoluční gardy obecně známy v jazyku farsi) mají vlastní zákony a Íránci se jich bojí pro jejich nevybíravé metody.

Obě zúčastněné strany, Londýn i Teherán, se shodují v tom, že jakmile se krize rozjela, trvalo skoro dva týdny to rozmotat, neboť na propuštění museli souhlasit všichni klíčoví hráči nekonečné pokerové hry plynoucí z vlády v Teheránu. Jenže bylo obtížné tyto hráče kontaktovat vzhledem k tomu, že byli roztroušeni po celé zemi v důsledku svátku No Rouz (Nového roku).

„Nikdo, kdo měl nějaké slovo, nezvedal telefony,“ řekl jeden z britských diplomatů. „Když konečně v úterý byli tito lidé zpátky ve svých kancelářích, nestačili zvedat sluchátka. Volali i lidé, od kterých se to vůbec nečekalo, a žádali, aby zajatci byli propuštěni.“

Mezi těmi neočekávanými volajícími byli jejich nejtěsnější spojenci, Syřané, stejně jako vůdci vzdálených zemí bez přímé vazby na Perský záliv. Protest vyjádřila dokonce vláda Kolumbie.

Další překvapení přišlo z Vatikánu. Jen několik hodin před středečním propuštěním zajatců doručili nejvyššímu íránskému představiteli, Ajatoláhu Ali Chomejnímu dopis papeže Benedikta. V dopise se uvádělo, že papež věří, že lidé dobré vůle dokážou najít řešení. Apelovalo se na nejvyššího vůdce, aby udělal vše, co je v jeho moci, aby britští námořníci mohli být na Velikonoce se svými rodinami. Bylo by to, pravilo se v dopise, od íránského národa důležité náboženské gesto dobré vůle.

Není možné říct, zda papežův dopis nějak chod věcí ovlivnil. Ale některé výrazy z dopisu se objevily na tiskové konferenci konané u příležitosti propuštění patnáctí britských námořníků. President Ahmadínedžád řekl, že padlo rozhodnutí „odpustit“ námořníkům „u příležitosti narozenin velkého proroka (Mohameda) … a u příležitosti Kristova znovuvzkříšení“.

Rovněž irácká vláda sehrála kritickou roli tím, že požadovala pro pět Íránců zajatých Američany v Irbilu přístup k jejich konzulovi; jsou ve vězení od ledna t.r. Také se přičinila o propuštění tajemného íránského diplomata zadržovaného od února.

V prvých dnech krize pomohli rovněž Iráčané Britům v přesném určení hranic kolem iráckých vod, což se projevilo tím, že si Britové nebyli tak jistí svým případem, jak veřejně prohlašovali.

Ale nejvíce podpořilo spekulace, že za scénou se vyjednává, neočekávané propuštění druhého tajemníka íránského velvyslanectví Jalal Sharifa. Tento diplomat byl unesen 4. února z ulice v Bagdádu. Írán obviňoval z únosu americké síly, ale Američané popírali, že by s tím měli něco společného. Ministr zahraničí Hošyar Zebari nicméně trval na tom, že jednání o jeho propuštění probíhalo dlouho před 23. březnem.

Určitou zásluhu na neočekávaném propuštění britských námořníků nutno připsat také siru Nigel Sheinwaldovi, který pracuje jako vysoký politický poradce v Blairově kabinetu. Tento diplomat poprvé kontaktoval svého íránského protějška Ari Larijaniho noc před překvapivým oznámením prezidenta Ahmadínedžáda. Otevření komunikačního kanálu Sheinwald – Larijani je považováno za jedno z mála pozitiv přinesených touto krizí.

Kritické rozhodnutí padlo v úterý na poradě nejvyššího národního bezpečnostního výboru. Je tvořen zástupci prezidenta, ozbrojených sil a revolučních gard. Úterý bylo také prvním dnem, kdy se všichni odpovědní činitelé setkali po svátcích No Rouz.

„Myslím, že si velmi rychle uvědomili, že tato hra nestojí za to,“ řekl diplomat blízký vysokým britským vládním zdrojům.

Článek Americans offered 'aggressive patrols' in Iranian airspace vyšel v Guardian 7. dubna.

Známka 1.0 (hodnotilo 3)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Články s podobnou tématikou

Káva pro Zvědavce

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
15SucVps1Cpxd6ahR6uxx6SJiR16SZgR7b

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Prague Pride bude stát astronomické peníze, přitom bude kvůli koroně online04.08.20 11:37 Česká republika 0

České feminacistky napadly autora Čtyřlístku04.08.20 11:31 Česká republika 1

Německá SPD vyloučila kritika migrace Sarrazina03.08.20 22:23 Německo 0

Po antisemitismu máme anticikanismus...02.08.20 16:24 Česká republika 3

Migranti do Čech! padlo na půdě německého parlamentu01.08.20 10:33 Česká republika 1

Google umožní černochům označit své firmy jako "black owned"01.08.20 10:08 USA 3

Simpsonovi, rok 201031.07.20 23:35 Neurčeno 1

Černoch ve vlaku do Prahy obvinil personal z rasismu, protože dostal chleba31.07.20 20:32 Česká republika 5

Kdo nemiluje LGBT, nedostane peníze29.07.20 21:39 Evropská unie 1

Poslanec Foldyna varuje velmi ostrými slovy před Istanbulskou dohodou28.07.20 23:20 Česká republika 9

Proč spěchají s vakcínou27.07.20 12:42 Neurčeno 15

Vláda chce vytunelovat ze státního rozpočtu další 2 miliardy27.07.20 02:28 Česká republika 3

Katedrálu v Nantes zapálil černošský migrant z Rwandy26.07.20 09:45 Francie 8

Hoax v přímém přenosu (bohužel)24.07.20 20:48 Řecko 1

Teror lůzy: Spisovatelka souhlasila s Rowlingovou, že muži nemenstruují. Je bez práce24.07.20 18:05 Neurčeno 7

Deset migrantů 2,5 hodiny znásilňovalo 18ti letou Němku24.07.20 12:14 Německo 2

Bílý muž chrání vlastním tělem partnerku, kterou napadla tlupa agresivních černošek21.07.20 16:16 USA 9

Jak vznikají mrtví: chlápek, který se zabil na motocyklu, je veden ve statistice zemřelých na kovid21.07.20 15:43 USA 2

Zajímavý projev poslankyně Sary Cunialové v italském parlamentu 14.5.202018.07.20 12:50 Itálie 0

Ve Francii už zase hoří katedrála18.07.20 11:04 Francie 10

Měnové kurzy

USD
22,24 Kč
Euro
26,16 Kč
Libra
29,04 Kč
Kanadský dolar
16,64 Kč
Australský dolar
15,90 Kč
Švýcarský frank
24,29 Kč
100 japonských jenů
21,00 Kč
Čínský juan
3,19 Kč
Polský zloty
5,95 Kč
100 maď. forintů
7,55 Kč
Ukrajinská hřivna
0,80 Kč
100 rublů
30,23 Kč
1 unce (31,1g) zlata
44 365,08 Kč
1 unce stříbra
564,83 Kč
Bitcoin
249 367,85 Kč

Poslední aktualizace: 4.8.2020 18:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 23 272