Západní školství mýtů zbaveno

aneb Jak to, že je na Západě tolik vysokoškoláků

Vladimír Stwora

2.9.2002 Komentáře Témata: Vzdělání 1791 slov

Přesně si ta čísla už nepamatuji, ale bylo to nějak kolem pětadvaceti procent. Tolik bylo vysokoškoláků v průměrné populaci vyspělého západního státu. Rozdíly plus mínus deset procent, podle země. Středoškoláci v těchto zemích tvoří téměř šedesát procent populace. V porovnání s Českou republikou je to procento značně vysoké. U nás totiž dosáhlo vysokoškolského vzdělání jen necelých deset procent, středoškolského pak kolem 45 procent. Vypadá to na první pohled pro naši zemi dosti neutěšeně, že?

Přiznám se, že mi trvalo sedmnáct let pobytu na Západě, než jsem objevil, kde je jádro pudla. Vysoké počty vysokoškoláků nešly dohromady s mými osobními zkušenostmi ze styků s lidmi zde. O omezenosti, nedostatku rozhledu a hlouposti západních občanů se téměř vyprávějí anekdoty. Je vždy šokem hovořit s domorodcem. Po pěti minutách a probrání obvyklých konverzačních témat (počasí, baseball) zjistíte, že se nemáte o čem bavit. Ne že by vás žádné téma nenapadlo, ale nechcete druhého zahanbovat. Ať totiž vytáhnete cokoliv, zjistíte, že tápe, že jeho rozhled a chápaní věcí je na úrovni akvarijních rybek.

Přesto se zde každý, nebo skoro každý, honosí absolvováním univerzity. Je-li tvrzení o nedostatku rozhledů v předchozím odstavci pravdivé, jako to, že zde zcela jistě existují dobří, často špičkoví odborníci ve svých oborech. Kdyby tady lidé byli na tom tak bídně, jak naznačuji, pak by západní země nemohly mít skvělé doktory, inženýry a vědce. Ale mají je. Tak jak to vlastně je?

Nikdy jsem tady nestudoval, pouze jsem sledoval, co moje děti probírají v základní a střední škole. Tloukl jsem málem hlavou do zdi, když jsem viděl, co brali na základní; uklidňovali mě: počkej, až budou na střední škole, tam to doženou. Přišla střední škola - a nedohnali nic. Strávili čtyři roky hrami, zabíjením času, počítáním krabiček, prostě věcmi, které - jak si pamatuji - jsme probírali v páté obecné. Po ukončení střední školy odcházeli vědomostmi nedotčeni. Jejich hlavy zůstaly panensky čisté. Kluci nedokázali vypočítat nic, co by bylo nad složitost trojčlenky. O vyšší matematice neměli skoro žádnou představu, abstraktní matematické vzorce jim nic neříkaly. V přírodních vědách to bylo podobné. V biologii věděli, že existuje něco jako fotosyntéza, že zvířata mívají většinou čtyři nohy, že stromy bývají zelené, zoologie - 0, zdravověda - 0, chemie - 0, fyzika - možná jednoduché stroje, ale jen, proboha, žádné vzorečky, o dalším rozdělení fyziky např. na optiku, elektřinu a magnetismus a další obory, si ani nenechali zdát. V humanitních vědách výsledky ještě horší: literatura neexistuje, historie ano, ale jen pro tuto zemi a posledních pár set let, jazyky - pouze francouzština (marně jsem sháněl školu, kde by vyučovali třeba němčinu, jako volitelný jazyk - neexistuje. Podařilo se mi najít pouze španělštinu.), zeměpis - opět jen velmi povrchně tato země. Zato mají předměty jako drama, nebo točení vlajkou. Předměty, které jsme měli my na gymnáziu, jako geologie nebo latina, nedokázali ani pojmenovat. Sečteno a podtrženo: Po absolvování místních středních škol (vybrali si navíc tu nejlepší v okolí a dojížděli každý den autobusem, ačkoliv nejméně tři jiné střední školy jsou za rohem) a navíc v tzv. enhanced learning classes pro nadané, nebyli schopni rozeznat a pojmenovat jediný strom, jedinou rostlinu, zarecitovat ani nejkratší báseň z paměti. Přesto měli v kapsách vysvědčení, že absolvovali čtyřleté studium na tzv. high school , neboli střední škole. Proč se této škole říká high - vysoká ví asi jenom pánbůh.

Přišla univerzita. Starší chlapec nastoupil na matematickou fakultu, obor počítače. Najednou jsem zjistil, že si začínají konečně pohrávat se skutečnou matematikou, nikoliv jen s počty, jako dosud. Postupně probrali nejen mnohočleny, ale i goniometrické funkce, exponenciální funkce, princip logaritmu. V druhém roce dokonce i derivace a integrály. Díval jsem se do studijních programů až do konce čtyřletého studia. Ano, bylo tam vše a ještě malinko navíc. Když říkám navíc, porovnávám to s látkou, kterou jsme my probírali na střední škole před třiceti lety.

Skutečné osvětlení rozdílů ale přišlo až tehdy, když jsem se začal zajímat o studium lékařství. Český lékař studuje pět let. Zdejší lékař s titulem M.D. má za sebou šest až sedm let studia (některým univerzitám, např. McMaster univezitě, stačí šest) v tzv. undergraduate studiu. První tři/čtyři roky může student strávit na kterékoliv univezitě. Vyžaduje se pouze minimálně patnáct kreditů (dalo by se říct zkoušek). Po těchto třech letech může nastoupit na čtyřleté studium završené titulem M.D. Podmínky přijetí se liší podle škol. Například Torontská univerzita vyžaduje navíc nezávislý MCAT (Medical College Admission Test). Tento test se skládá ze čtyř částí, mnohé jsou úsměvné, např. verbální část, kde prokazujete, že rozumíte psanému textu a musíte v něm vyhledat hlavní myšlenky a vymyslet si argumenty proti, jiné jsou docela těžké. Alespoň pro mne.

A byl to právě zkušební MCAT, který mi umožnil nahlédnout podrobněji pod pokličku toho, kolik se vlastně musí umět po absolvování třech/čtyř let univerzity, tedy plnohodnotného vysokoškolského studia s právem titulu bachelor. Celý test MCAT nemám, ale podívejte se například na požadavky matematiky: základní goniometrické funkce, konverze jednotek, vektorový počet, výpočet pravděpodobností. Z chemie: stechonometrické výpočty, molekulární váha, molova koncepce, Avogadrova konstanta, definice hustoty, oxidační čísla, elektronová struktura prvků v tabulce, atd. Z fyziky: první zákon termodynamiky, volný pád, rychlost, zrychlení, zákon gravitace, první, druhý, třetí Newtonův zákon, kruhový pohyb, tření, kinetika, výkon, Dopplerův efekt, rezonance, proudění plynu, elektrostatika, Columbův zákon, atd. Čtu otázku za otázkou a nestačím se divit. Ne, nedokázal bych na všechny okamžitě odpovědět, ale vybavuji si zcela jasně, že všechno jsme brali - na gymnáziu. Tedy na škole, která je zde hodnocena jen jako high school.

Ten článek by mohl mít ještě třetí podtitulek, a sice "O jedné velké nespravedlnosti". Proč? Protože drtivé většině příchozích imigrantů z Čech není uznáno jejich vzdělání. Existují možná výjimky, ale o žádných jsem osobně neslyšel. Vzdělání v Kanadě ohodnocuje organizace ICAS (International Credential Assesment Service of Canada) a má při tom velmi jednoduchý metr: Vy v Česku máte třístupňové vzdělání, u nás v Kanadě máme čtyřstupňové (míněno undergraduate a graduate programy). Takže si, milánkové, všichni ten jeden stupeň ještě uděláte. Nikoho při tom nezajímá, že se u nás v Čechách lidé naučili v prvých dvou stupních totéž, co tady v prvých třech. Ten poslední, nejtěžší (a nejdražší, protože se za to musí platit) si lidé musí dělat znovu.

Znám případ inženýrky ekonomie, absolventky VŠB, které byla její škola ohodnocena na College. College - to je taková lepší high school. Snad by se dala přirovnat k nadstavbovému studiu.

Hotový český lékař, absolvent lékařské fakulty, nesmí vykonávat praxi, dokud znovu neabsolvuje čtyřleté studium na některé zdejší lékařské fakultě. Jeho diplom (ano, včetně diplomu z Karlovy univerzity) má zde hodnotu právě tak těch prvých tří/čtyř let studia na zdejší lékařské fakultě, tedy patnácti/dvaceti kreditů.

Hotová česká zdravotní sestra, absolventka zdravotní školy, je ohodnocena nejvýše jako držitelka diplomu z Community College, a nesmí vykonávat praxi, dokud si znovu neudělá prvé tři až čtyři roky studia na nějaké univerzitě v undergraduate programu. Teprve pak je zapsaná do seznamu Registered Nurses Association of Ontario. Podotýkám, že se v Ontariu silně nedostává jak lékařů, tak i zdravotních sester.

Napsal jsem, že nevím o nikom, komu by tady uznali vzdělání bez toho, že by musel opakovat školu. O jednom případu však vím. Alespoň částečně z toho dotyčný vyvázl. Jde o slovenského inženýra, absolventa elektrotechniky. Ten dosáhl zapsání do seznamu ontarijských inženýrů, aniž musel absolvovat celou univerzitu. Neztrácel čas organizací ICAS, sehnal si svá původní skripta ze studií, samozřejmě index, pak se na několik týdnů usadil v knihovně a z kanadských učebnic si vypisoval látku, kterou tady probírají, a porovnával ji s tím, co měl ve vlastních skriptech. Pak vše přeložil, nechal si ověřit překlad a takto vybaven navštívil jednu místní univerzitu. Podařilo se mu přesvědčit příslušné úředníky, že jeho vzdělání je porovnatelné. Stačilo ještě sehnat tři doporučující dopisy jeho spolupracovníků, že svůj obor ovládá, vykonat několik rozdílových zkoušek, a titul mu uznali. Dnes o tom říká, že ho to stálo rok života.

Západní univerzity tedy mají dvoustupňové vzdělání: čtyřleté undergraduate a zhruba stejně dlouhé graduate. Kdybychom to chtěli vyjádřit graficky, vypadalo by to asi takto:

[grafické porovnání západního a českého školství]

Tak, tak je to! Proto mají na Západě tolik vysokoškoláků. Devadesát procent těchto tzv. vysokoškoláků je ovšem držitelem bachelor degree, tedy čtyřletého studia, kde se v podstatě naučí to, co my na střední škole za bolševika. Jen několik, velmi málo, studentů je ochotno pokračovat v dalším, tzv. graduate studiu a dosáhnout skutečně plnohodnotných vysokoškolských titulů, jako M.D., M.Sc. (Masters of Science), apod. Ti, kteří tímto vzděláním projdou, jsou pak odborníky - ale toliko ve svých oborech, a pouze tam. Nemají širší rozhled, protože - kde jej měli také získat? Až do příchodu na univerzitu se vlastně nic nenaučili.

Podle mne je to úžasné mrhání schopnostmi dětí a mladých lidí vůbec. Lidský mozek se nejlépe učí v mládí - přibližně do dvacátého roku věku. Pak už je to malinko těžší - zvláště, když mozek není vytrénován. Bohužel, lidé na Západě se skutečně začínají něco učit až po dvacátém roce svého věku.

V Čechách se už také dnes laškuje s přizpůsobením školství západnímu vzoru. Už několik roků běží na vysokých školách tzv. bakalářské studium, což je obdoba bachelor degree.

Jednu výhodu západní školství má, a tou je pružnost a možnost odkladu svého rozhodnutí. My jsme se museli rozhodovat v patnácti, tedy v době, kdy človíček málokdy ví, co jej vlastně baví, a co by chtěl dělat. Na Západě může student své rozhodnutí odložit až o sedm let, kdy už bývá téměř hotový člověk. Volí více uváženě a ve své specializaci pak často dosahuje lepších výsledků. To může být jeden z několika důvodů, proč na tom západní odborníci nejsou tak špatně.

Nevýhodou zůstává nedostatečný rozhled v jiných oborech a to, že devadesát procent západních "vysokoškoláků" je - co do objemu znalostí podle našeho standardu - jen obyčejnými středoškoláky. Velkým problémem zůstává pak nedostatečné ocenění našeho školního systému západními institucemi - ať už vědomé, nebo nevědomé. Domnívám se, že vědomé.

Obecně lze v západním školství zaznamenat už řadu let zřetelnou snahu po snížení objemu učiva. Doplácí na to, pochopitelně, celá společnost. Jsem už dnes přesvědčen o tom, že ve vládach demokratických zemí existuje nikým nepřiznaná, ale vědomá, dlouhodobá strategie demontáže výuky na školách. Systém studia na principu čím méně, tím lépe je pro ně neobyčejně výhodný. Výsledným produktem je totiž občan, kterého lze snáze ovládat. A o to přeci každé vládě jde.
Známka 1.0 (hodnotilo 12)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Články s podobnou tématikou

Káva pro Zvědavce

44

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc listopad přispělo 108 čtenářů částkou 13 293 korun, což je 44 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Petr Hannig: Agentura STEM/MARK mě výrazně poškodila23.11.17 19:12 Česká republika 0

iDnes šíří prokazatelné fake news!23.11.17 11:57 Česká republika 7

Jak funguje MMF22.11.17 10:28 Neurčeno 0

Učitel suspendován poté, co oslovil transgendera jako dívku20.11.17 11:33 Británie 6

Šéf Pirátů: Chceme jenom změnit poměry, aby odpovídaly západní Evropě19.11.17 11:21 Česká republika 0

17. listopad - panoptikum na Václaváku financoval Soros, oligarchové Tomáš a Karel Janečkovi a jejich kámoš Winkler18.11.17 12:00 Česká republika 1

17. litopad - varování před "diktaturou referend" 18.11.17 11:33 Česká republika 3

Dohoda KGB a CIA. Dělení majetku a moci. Schůzka Havla a Sorose v roce 1986 na ambasádě USA v Praze17.11.17 15:08 Česká republika 4

Neatraktivní ženy si stěžují, že je nikdo sexuálně neobtěžoval. Rozjely kampaň Why not me17.11.17 11:13 Neurčeno 7

Lana Lokteff - Proč nechci být menšinou16.11.17 21:33 Neurčeno 5

Šašek Hradílek vydírá Zemana hladovkou16.11.17 12:14 Česká republika 12

Dva články z dnešních novin16.11.17 10:57 Neurčeno 3

Otec sedmi dětí se stal šestiletou holčičkou16.11.17 01:42 Kanada 3

Vánoční trhy se v Rakousku i Německu mění 16.11.17 00:44 Německo 4

EU ruší Dublin a chce brát trvale i ekonomické migranty z Afriky15.11.17 23:14 Evropská unie 3

Jurečka a chemická lobby: Glyfosát15.11.17 08:28 Evropská unie 4

Francie řeší přibývající sebevraždy policistů14.11.17 23:41 Francie 2

Šťastná nálezkyně13.11.17 21:09 Česká republika 1

Jiný pohled na aféru #MeToo13.11.17 12:12 Rusko 2

Stropnický st.: "občané by neměli mít možnost rozhodovat o věcech, u kterých nedokážou posoudit všechny důsledky"12.11.17 18:13 Česká republika 7

Měnové kurzy

USD
21,46 Kč
Euro
25,43 Kč
Libra
28,51 Kč
Kanadský dolar
16,86 Kč
Australský dolar
16,36 Kč
Švýcarský frank
21,85 Kč
100 japonských jenů
19,25 Kč
Čínský juan
3,25 Kč
Polský zloty
6,04 Kč
100 maď. forintů
8,14 Kč
Ukrajinská hřivna
0,80 Kč
100 rublů
36,69 Kč
1 unce (31,1g) zlata
27 716,22 Kč
1 unce stříbra
367,75 Kč
Bitcoin
173 446,86 Kč

Poslední aktualizace: 24.11.2017 07:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 25 002