Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Komentáře

Holocaust a jeho čtyřmilionová varianta

D. Cassidy( více o autorovi > )

2.7.2007

---

Židé dnes tvrdí, že jich v roce 1940 bylo 17 milionů a v roce 1945 jen 11 milionů, tudíž ztratili 6 milionů. Vidíte to všude: ve školách, filmech, televizi, rádiu, novinách, historii, literatuře a na tisících monumentů a památníků po celém sionistickém světě. A teď i na internetu. Všimněte si, že toto číslo zůstává po víc než půl století konstantní.

Je třeba pochopit, že slovo „Židé“, tak jak je používáno v tomto článku, se vztahuje v prvé řadě k rase Chazarů z Asie, kterou Benjamin Franklin nazýval „asijskou“. Chazaři dnes tvoří většinu „Židů“ v Americe a Evropě (srov. Benjamin Freedman). A většina Chazarů jsou sionisté.

Moderní sionismus je vysoce organizované politické hnutí; není to náboženství. Zaměřuje se na „šplhání“ ke světové nadvládě a je extrémně dobře financováno. Jeho srdcem a duší je holocaust. Má původ v podpoře Rothschildů v 19. století a požadavku na usazení vlastního národa v Palestině. Anglie jim toto slíbila roku 1916 v Balfourově deklaraci, kterou připravili Rothschild a Brandeis, za přivedení USA do první světové války po boku Anglie, ale svůj slib porušila. Byl to až všeobecný soucit s holocaustem, který po druhé světové válce přiměl tyto národy k poskytnutí části Palestiny sionistům roku 1948. Existovalo zde však nebezpečí: vlajka Izraele byla vyvěšena na stožáru holocaustu. Holocaust také vytvořil holocaustový průmysl, v jehož rámci jsou donekonečna vybírány stovky miliard pro „oběti“, jejich potomky a pro Izrael. A konečně, holocaust je nepochybně největší politický obušek v historii. Světový sionismus se při potírání pochybovačů a tazatelů holocaustu nezastaví před ničím. V čem je jeho problém?

Wikipedia je dobře známá internetová encyklopedie, která s holocaustem soucítí. Nicméně už porovnání jejího článku „holocaust“ s článkem „tábory smrti“ vyvolává závažné problémy. Všichni jsme slyšeli názvy Osvětim, Buchenwald, Dachau, Treblinka atd., jež díky neustálému omílání a posilování příběhu holocaustu v sionistických médiích vyvolávají mrazivou hrůzu a děs dokonce ještě dnes. Jenže jsou tu i další tábory: Bergen-Belsen, Belzek, Chelmno, Jasenovak, Majdanek, Sobibor, Sachenhausen, Sangerhausen, Flossenburg, Grini, Klooga, Landsberg-am-Lech, Flöha, Oranienburg, Hamburg-Neuengamme, Mauthausen, Natzweiler, Ravensbrück, Maly Trostinets a pevnost Terezín. Velká část informací je založena na sionistických odhadech, dokumentech a svědectvích s malou důkazní hodnotou.

Podle Wikipedie zemřelo 3,8 milionů lidí v následujících „vyhlazovacích táborech...80 až 90 % z nich byli Židé, čili polovina všech Židů zabitých během holocaustu“:

Osvětim: 1400 000 úmrtí – 85 % čili 1 200 000 Židů

Treblinka: 870 000 úmrtí – 85 % čili 740 000 Židů

Belzek 600 000 úmrtí – 85 % čili 510 000 Židů

Jasenovak 600 000 úmrtí – 85 % (menšina Židů)

Chelmno 320 000 úmrtí – 85 % čili 272 000 Židů

Majdanek 360 000 úmrtí – 85 % čili 306 000 Židů

Sobibor 250 000 úmrtí – 85 % čili 212 000 Židů

Ale když si na Wikipedii přečtete články o jednotlivých táborech, začnou se objevovat významné nesrovnalosti.

V Osvětimi byly počty na památníku upraveny a počet úmrtí byl snížen ze 4 milionů na 1,1 milion – celkový počet 6 milionů se však nikdy nezměnil (o co se snížil počet v Osvětimi, o to byly navýšeny počty v jiných táborech). Ovšem záznamy Mezinárodního červeného kříže a detailní německé záznamy úmrtí ukazují asi jen 150 000 úmrtí v Osvětimi, z nichž 30 000 tvořili Židé. Wikipedia takové záznamy ignoruje nebo vypouští. (Srovnejte s 1,2 miliony uvedenými výše.)

Pro Treblinku uvádí Höfle Telegram 713 555 Židů zabitých do konce prosince 1942. S přičtením transportů z roku 1943 podle knihy Yitzaka Arada lze dospět k číslu 800 000. (Srovnejte se 740 000 uvedenými výše.)

V Belzecu bylo zabito nejméně 434 500 Židů. (Srovnejte s 510 000 uvedenými výše.)

Pamětní plocha v Jasenovaku obsahuje 69 842 jmen obětí: 39 580 Srbů, 14 599 Cikánů, 10 700 Židů, 3 462 Chorvatů a příslušníky některých dalších etnik. (Světově věhlasná autorita ohledně obětí holocaustu, centrum Yad Vashem, uvádí 600 000.)

V Chelmnu bylo zabito přinejmenším 152 000 lidí, hlavně Židů z lodžského ghetta. (Srovnejte s 272 000 uvedenými výše.)

Podle oficiálních údajů státního muzea v Majdanku tímto táborem prošlo asi 300 000 vězňů, z nichž přes 40 % tvořili Židé. Nejnovější průzkum muzea v Majdanku udává 78 000 obětí, z nichž 59 000 byli Židé. (Srovnejte s 306 000 uvedenými výše.)

V Sobiboru bylo zabito nejméně 250 000 lidí. Většina obětí byli Židé z Polska.

Ani seznam úmrtí na dalších místech se nepřibližuje 3,8 milionům, a ještě méně 80 až 90 % židovských obětí. Některými příklady jsou:

Celkový počet obětí v Buchenwaldu se odhaduje na 56 545, z nichž bylo jen málo Židů.

V Bergen-Belsenu se počet úmrtí odhaduje na 50 000, z nichž zemřelo až 35 000 na tyfus v prvních měsících roku 1945.

V Sachsenhausenu bylo asi 30 000 obětí, většinou ruští váleční zajatci.

Pro Maly Trostenets v současnosti Yad Vashem odhaduje 65 000 zabitých, zatímco německý historik Christian Gerlach toto číslo odhaduje v rozmezí 40-60 000, většinou Židů z Minsku.

V Ravensbrücku zahynulo asi 30-40 000 žen a dětí, většinou polských, jen málo židovských.

Různí historici odhadují celkový počet úmrtí ve čtyřech hlavních táborech Mauthausen, Gusen I, Gusen II a Gusen III na 55-60 000.

Dachau prošlo přes 200 000 vězňů, z nichž skoro třetina byli Židé; věří se, že v hlavním táboře zemřelo 32 099 vězňů a dalších skoro 10 000 v jeho vedlejších táborech, hlavně na nemoci.

V záznamech o Dachau dnes čteme, že zdejší zařízení nikdy nebyla používána jako vražedné plynové komory. Ve skutečnosti neexistuje žádný důkaz, že byl v jakémkoliv „táboře smrti“ používán jedovatý plyn, plynové komory nebo plynové pece. Ovšem Wikipedia mluví o milionech Židů zavražděných v plynových komorách, které mohly naráz pojmout tisíce lidí. Ty prý zodpovídají za smrt „75 % všech evropských Židů“.

Wikipedia rovněž uvádí, že v „táborech smrti“ zemřelo 11 milionů lidí, skoro stejně Nežidů jako Židů. Jak se to shoduje s tvrzením, že 80 až 90 % úmrtí v hlavních „táborech smrti“ připadalo na Židy? Miliony Nežidů se tedy prostě ztratily. A konečně, Wikipedia tvrdí, že první věrohodné zprávy o „táborech smrti“ dorazily na Západ kolem dne D v červnu 1944, ačkoliv holocaustový průmysl stále usiluje o odškodnění ze strany Ameriky za to, že ve prospěch Židů nezasáhla do evropské války dříve.

Významnou objektivní studií, která je potlačována, je zpráva Mezinárodního červeného kříže z roku 1948 týkající se jeho aktivit za druhé světové války (1942-1945) v táborech spravovaných německými úřady. Tomu bylo umožněno vězňům předat víc než milion balíků s jídlem, oblečením a léky. V této zprávě se tvrdí, že mu jeho úsilí neztěžovali Němci, ale spojenecká blokáda Německa a hrozná situace v Německu během posledních dnů války, jež byla dána „barbarskými vzdušnými údery spojenců“ (kobercovým bombardováním). Rovněž se v ní uvádí, že se „internaci vyhnuly asi 3 miliony evropských Židů“. Řekli 3 miliony? (Ve 30. letech proběhla masivní migrace Židů z Evropy do Ameriky a ve 40. letech do Izraele.) Nikde v ní není ani zmínka o genocidě, plynových komorách, smrtících sprchách, jedovatém plynu atd.; právě naopak.

V obsáhlých knihách o druhé světové válce, které napsali Churchill a Eisenhower, není ani jediná zmínka o tom, že na Židech probíhala genocida v nacistických „táborech smrti“.

„Tábory smrti“ kontrolovali kvalifikovaní inženýři a ti uvedli, že zmiňovaná zařízení byly sprchy, že nemohla být používána jako plynové komory a že údajná úmrtí byla „nemožná“. Za své posudky byli uvězněni.

Existuje i množství očitých svědectví vězňů, kteří existenci „táborů smrti“ popírají. I ti jsou umlčováni nebo vězněni.

Norimberské procesy byly divadlem nenávisti řízeným sionisty se souhlasem Londýna. Svědectví byla získávána mučením. Někteří němečtí generálové byli neustálým kopáním do genitálií vykastrováni.

V roce 1933 uváděl Samuel Untermeyer, že je na celém světě 14 milionů Židů. Do roku 1940 se jejich počet zvýšil na 17 milionů (udivující rasová plodnost) a v roce 1945 klesl kvůli holocaustu na 11 milionů. Ale Hanson Baldwin, válečný odborník novin New York Times, v článku z roku 1948 prohlásil, že světová židovská populace poklesla na 15 milionů, to je skoro stejný stav jako v roce 1940.

Dřívější demografické statistiky říkají, že během „holocaustu“ bylo 14 až 15 milionů Židů. Dnes jich je méně než 14 milionů, asi jako v roce 1933. Přibližně polovina jich nyní žije ve Spojených státech, dvakrát víc než v roce 1920.

Wikipedia tyto rozpory vysvětluje takto:

„Popírači často používají ,čtyřmilionovou variantu‘ jako odrazový můstek pro...myšlenku, že holocaust byl podvod spáchaný [sionistickou] konspirací. Doufají, že historiky zdiskreditují tím, že vyvolají dojem, že si odporují. Přitom je s podivem, že historici, o nichž mluví, se většinou ve svých odhadech milionů mrtvých shodují. Zkrátka, všechny výkřiky popíračů o ,čtyřmilionové variantě‘ jsou klamnou snahou čtenáře jejich webů obelhat a lze je vyvrátit prozkoumáním těch nejzákladnějších historických studií.“

Tak proč sionisté pořád používají číslo 6 milionů, když ví, že je „klamné“? Zemřely i miliony Nežidů. Ta čísla nedávají smysl. Bojí se sionisté všech zkoumání, protože by odhalila, že žádný holocaust nebyl, a tak staví všem pátráním do cesty „kamennou zeď“? Je to jako Protokoly. Ve 30. letech švýcarský soudce (Meyer) prohlásil Protokoly za podvrh, ale mělo to opačný účinek. A sionisté stále tvrdí, že Protokoly jsou prokázaný padělek. „Web o podvodu“ je jasně sionistický.

Podle jednoho článku „krveprolití druhé světové války překonalo tu první. Jen počet padlých v boji na německé straně se odhaduje na 7,5 milionů. V roce 1945 bylo Německo zničené, poražené a rozdělené do okupačních zón, mnohem menší a s populací asi jako v roce 1910. (Nezměrné ztráty mělo i Rusko, které vedlo hlavní nápor na německou armádu.)

Další miliony Němců zemřely v rozvrácené společnosti po válce hlady a na nemoci, a 1,5 milionů německých vojáků zemřelo v Eisehowerových táborech smrti podle neblaze proslulých plánů Morganthaua Barucha. Američtí vojáci pak byli, stejně jako v první světové válce i dnes, bezděčnými vykonavateli sionistické nenávisti a chamtivosti. Všimněte si, že velitelé spojeneckých armád v Evropě, Eisenhower a Clark, byli Židé.

Sionisté se evidentně nezastaví před ničím a budou ničit všechny pochybovače o holocaustu všemi možnými prostředky. Jejich moc a fanatismus jsou děsivé. Mají „milion očí“ sledujících všechno a všechny (srov. Protokoly). Čeho se bojí? Je holocaust „domeček z karet“? Pokud padne, padne s ním i sionismus, Izrael a výnosný holocaustový průmysl. A navzdory sionistickému mediálnímu monopolu se lidé všude začínají probouzet a odhalovat jejich podvody.

Skončí éra sionistů a chaosu Protokolů spolu s věčnými válkami, panikami, chudobou, depresemi, revolucemi, útoky, atentáty, falešnými vlajkami, monopoly, slouhovstvím a demagogií? Skončí vraždění lidí a zavládne mír?

Šiřte pravdu po všech webech, fórech a diskusních panelech. Měl by probíhat objektivní výzkum holocaustu, bez ovlivňování ze strany Francie, Británie a Ameriky. AIPAC dnes vyžaduje po všech kandidátech do Kongresu, aby v první řadě slíbili svou loajalitu sionismu. Sionisté naprosto ovládají Washington (Londýn a Paříž samozřejmě také). Lidi nikdy neperzekuovaly tak obrovské armády tajné policie. Kde je naše vojenská čest? Světe div se!

Poznámka: Tyto informace byly získány z necenzurovaného internetu.

„Lidé si nikdy nemohou být jisti před tyranií, pokud neexistuje žádný úmysl jí uniknout až do chvíle, kdy se zcela dostanou pod její nadvládu. Proto mají právo proti ní nejen bojovat, ale předcházet jí.“ John Locke

Článek The Holocaust And The Four Million Variant vyšel na serveru whatreallyhappened.com. Překlad Erik Sedláček - děkuji.